Velvyslanci členských států včera v Radě potvrdili předběžnou dohodu dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která by měla přispět k přechodu na energii z čistých zdrojů. Směrnice stanovuje, že do roku 2030 by mělo 32 % energie spotřebované v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Kromě toho budou zavedena podpůrná schémata pro financování specifických technologií, zvýší se podíl energie z obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení, do roku 2030 se zvýší podíl obnovitelné energie v dopravě na 14 % a zavede se rámec pro podporu samovýroby energie z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: CEBRE

Dne 15. května 2018 se uskutečnilo osmé zasedání Rady vlády pro stavebnictví ČR. Na zasedání byli členové Rady seznámeni se změnami ve složení Rady, nejnovějším vývojem v oblasti rekodifikace stavebního práva a plněním úkolů ze schválené Koncepce zavádění metody BIM v ČR, která úzce souvisí s digitalizací stavebnictví. Projednána byla rovněž aktuální situace v oblasti přípravy zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb. Příprava zákona vychází z usnesení vlády č. 872/2016, kdy byl schválen návrh věcného záměru zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb. Stejně jako při minulých zasedáních byla věnována pozornost i aktuální situaci v oblasti dopravní infrastruktury. Podrobnosti k jednotlivým bodům programu 8. zasedání Rady tak, jak byly zaznamenány z diskuze, jsou v příloze ke stažení.

Dokument ke stažení:

Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se dle zákona č. 25/2008 Sb. předávají elektronicky v datovém standardu, který Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje na základě § 7, písm. c) zákona č. 25/2008 Sb. pro každou ohlašovací povinnost nejpozději 6 měsíců před termínem plnění ohlašovací povinnosti.

Datový standard popisuje podle § 4 odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení.

Datové standardy vyhlášené k 26. 6. 2018, určené pro vybrané formuláře agend vod, odpadů a obalů, lze využít k ohlašování v roce 2019 a jsou k dispozici v záložce Datové standardy.

První dva měsíce provozu SEPNO ukázaly, že elektronické ohlašování přepravy nebezpečných odpadů v praxi funguje a že si již řada firem nastavila své procesy tak, aby hravě dokázala plnit tuto zákonnou povinnost. Sice se ještě tu a tam vyskytne nějaký problém, ale ten je prakticky okamžitě vyřešen nebo vysvětlen. Někomu se může zdát, že systém notifikací neboli e-mailových upozornění na změny v SEPNO je příliš „upovídaný“. Ale nemusí tomu tak být a je to zcela na Vás. Velmi jednoduše si můžete provést změnu v nastavení uživatelského účtu a systém notifikací může na konkrétní události zasílat buď pouze souhrn informací anebo nereagovat vůbec. Způsoby nastavení systému notifikací v SEPNO naleznete podrobně v průvodci nastavení notifikací, který naleznete na webových stránkách https://www.sepno.cz/.

Pokud si chcete práci spojenou s ohlašováním přepravy nebezpečných odpadů ještě více usnadnit, vyzkoušejte specializovaný modul OLPNO, který má kromě základních funkcí totožných se SEPNO, ještě řadu vylepšení. S jeho pomocí budete mít svá data umístěná ve vlastní lokální databázi pro rychlejší práci při vyhledávání, kopírování, off-line režimu atp. Pomocí tohoto modulu je možné evidovat i přepravu ostatních odpadů a tisknout doklady podle ADR. Údaje z přepravy v OLPNO lze navíc využít pro automatickou tvorbu průběžné evidence odpadů, následně pro vygenerování ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady do ISPOP. Více o tomto modulu, který lze používat jak v programu EVI 8, tak v programu SKLAD Odpadů 8, naleznete na internetové stránce https://www.inisoft.cz/olpno.

Petr Grusman
INISOFT s.r.o.

Lze považovat recyklační dvůr stavebních odpadů za vyjmenovaný zdroj znečištění ovzduší? Umíte určit co je zdrojem znečištění ovzduší ve stavebnictví?

Při definování zdroje znečištění ovzduší (ZZO) je potřeba vycházet z ustanovení § 2 zákona č. 201/2002 Sb. (dále jen zákon). Zdrojem je technická jednotka nebo činnost, která znečišťuje nebo by mohla znečišťovat ovzduší. Znečišťováním je myšleno vnášení látek do ovzduší, a to nejenom komínem a výduchem, ale jedná se i o znečišťování fugitivními  emisemi, tedy emisemi uvolňujícími se ve volném prostranství.

Za stacionární zdroj znečišťování ovzduší je proto třeba považovat také např. skladování stavebních odpadů či materiálů, kde dochází k úniku jemných prachových částic. Na tyto činnosti je pak nutno aplikovat všechny povinnosti vycházející z legislativy v ochraně ovzduší.

Zákon rozděluje povinnosti na provozovatele vyjmenovaných ZZO uvedených v příloze č. 2 zákona a na provozovatele ostatních zdrojů, tzv. nevyjmenovaných.  Znamená to tedy, že obecné povinnosti, jako např. dodržování technických podmínek provozu, které stanoví v závazném stanovisku příslušný obecní úřad s rozšířenou působností, musí dodržovat všichni provozovatelé ZZO.

Na vyjmenované ZZO  se vztahují pak přísnější povinnosti a samotné umístění zdroje, resp. povolení provozu je vedeno ve správním řízení. Žádosti o povolení musí být doplněny o další dokumenty, např. o odborné posudky, rozptylové studie a provozní řády.

Jak je to v případě recyklačního dvora stavební suti?

Recyklační dvůr je z pohledu zákona o odpadech zařízení povolované dle § 14 odst. 1 a každé takovéto zařízení musí mít vypracovaný a schválený provozní řád. Součástí provozního řádu je uveden účel zařízení a způsoby nakládání s odpady, tedy popis činností provozovaných v rámci provozu recyklačního dvora.

Z pohledu zákona o ochraně ovzduší mohou nastat dvě situace, na které je nahlíženo odlišně.  Součástí recyklačního dvora může být drtící, popř. třídící zařízení stavebního odpadu. V tomto případě se pak při projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den jedná o recyklační linku stavebních hmot, tedy o vyjmenovaný zdroj znečištění ovzduší zařazený pod kódem 5.11. přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší.

Je-li recyklační dvůr plochou, kde jsou pouze skladovány stavební odpady a úprava odpadů drcením, popř. tříděním je prováděna až po předání odpadu do externí mobilní drtící linky, pak recyklační dvůr nenaplňuje podstatu vyjmenovaného ZZO. Vyjmenovaným zdrojem znečištění kód 5.11. není dvůr, ale samostatné drtící zařízení, které musí mít vydané povolení provozu stacionárního ZZO. 

To však neznamená, že na recyklační plochu se nevztahují povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší (viz výše).

Pokud potřebujete legislativní pomoc nejen v oblastech nakládání s odpady a ochrany ovzduší, využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT vedle specializovaných softwarových produktů nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí. Anebo se spolu s námi vzdělávejte. Přehled všech školení pořádaných společností INISOFT naleznete na internetové adrese  https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Jitka Lochovská
INISOFT s.r.o.

Dobrá zpráva pro evropské životní prostředí. Úřední věstník Evropské unie uveřejnil 14. června legislativní balíček EU o odpadech, takzvaný evropský balíček cirkulární ekonomiky. Ten reviduje rámcové směrnice o odpadech, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, o bateriích a také směrnici o obalech a obalových odpadech.

EucoLight, evropská asociace organizací zabývajících se sběrem a recyklací světelných zdrojů a svítidel, zejména vítá uzákonění právně závazných minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobce. Oceňuje rovněž závazek zlepšit transparentnost ve finančních záležitostech a řízení kolektivních systémů. Pozitivní je rovněž uznání rozšířené odpovědnosti jako sdílené odpovědnosti všech zúčastněných subjektů včetně distributorů a producentů odpadu. Toto všechno by mělo pomoci vytvářet rovné a spravedlivé podmínky pro evropské kolektivní systémy.

„Nastavení závazných požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobce je pro úspěšný přechod k oběhovému hospodářství nezbytné,“ říká Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která je členem asociace EucoLight. „Nejen, že přispěje k dobrému fungování systému sběru a recyklace, ale také pomůže řešit problém zahraničních on-line prodejců, kteří dosud své povinnosti neplnili,“ dodává Zuzana Adamcová.

Zdroj: EKOLAMP, EucoLight

Polsko je dlouhodobě zemí s nejznečištěnějším vzduchem v Evropské unii. V žebříčku „nejšpinavějších“ měst v Evropě obsadilo 33 příček z celkových 50. Ovzduší je v Polsku tak špatné, že ohrožuje životy místních obyvatel. Jak například uvedl polský deník Rzeczpospolita, obyvatel Krakova, který v zimě dvě hodiny denně dýchá vzduch na ulici, si škodí podobně, jako kdyby ročně vykouřil 3 700 cigaret. V Katovicích nedaleko českých hranic jsou na tom s ekvivalentem 2 500 cigaret jen o něco lépe. Celý článek najdete v novém čísle elektronického časopisu 3T Teplo technika Teplárenství.

Čtete také:

V Polsku podezřele často hoří obří skládky. Ministr vyhlašuje boj odpadové mafii (čt24, 26.6.2018)

V loňském roce bylo v České republice dokončeno 14,5 tisíce rodinných domů. Ve srovnání s rokem 2016 to představuje růst o 3,8 %. Nejvíce bylo zděných domů, průměrné náklady činily 3,5 mil. Kč a v energetické náročnosti převažovala třída B.

Rodinné domy mají stále nejčastěji nosnou konstrukci ze zděných materiálů. Jedná se o více než 80 %. Před deseti lety přitom tvořily 90 % všech domů. Obliba dřevostaveb roste, v roce 2017 byl jejich podíl 14,8 %. „Obytná plocha rodinných domů dokončených v roce 2017 dosahovala v průměru 92 m2. Nejčastěji se rodinné domy stavěly v dispozici 4+1, menších bylo naprosté minimum,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení stavebnictví ČSÚ. Výstavba jednoho rodinného domu trvala v průměru tři a půl roku. U jednotlivých domů se jednalo o dobu od půl roku po desítky let.

Na výstavbu rodinných domů bylo vynaloženo 51 mld. Kč, to je o 7,3 % více než v roce 2016. Náklady na jeden dům dosáhly v průměru 3,5 mil. Kč, nejlevnější byly dřevostavby (3 mil. Kč). Dražší jsou zděné stavby, ty se ovšem staví ve větší ploše. Při přepočtu na 1 m2 podlahové plochy vycházely s 21 tis. Kč zděné rodinné domy levněji.

Z hlediska energetické náročnosti převažovala v roce 2017 při výstavbě třída B. Podíl rodinných domů s touto třídou dosáhl 56 %, v roce 2010 to bylo pouze 31 % všech domů. Současně s tím klesá zastoupení v kategorii C. Mimořádně úsporných rodinných domů (kategorie A) se loni dokončilo šest procent. Tento podíl se v čase zásadně nemění.

Pražský magistrát umístí do 575 velkoobjemových kontejnerů senzory, které budou hlídat jejich naplněnost. Podle získaných informací pak budou moci firmy efektivněji plánovat trasy svozu odpadu. Projekt dnes schválili radní. Součástí záměru je mobilní aplikace, která má lidi informovat o umístnění kontejnerů a jejich naplněnosti. Za senzory město zaplatí zhruba 225 tisíc korun měsíčně, zkušební provoz potrvá rok.

Instalaci čidel, monitoring a vyhodnocení dat zajistí městská firma Operátor ICT (OICT), která se stará o takzvané smart projekty, využívající moderní technologie k efektivnější správě města. Senzory umístí primárně do podzemních kontejnerů. Na základě získaných dat má vzniknout model, který bude schopen předpovědět naplněnost kontejnerů a naplánovat podle toho trasy svozu odpadu.

Firma původně plánovala pro zkušební provoz koupit 60 až 80 senzorů, později však rozhodla, že finančně se více vyplatí technologii pronajmout. Tak bude moci zajistit umístění 575 čidel levněji, než by vyšel nákup dříve zvažovaného menšího množství senzorů. Proti původnímu plánu se také prodloužila doba zkušebního provozu z půl roku na rok.

OICT bude měsíčně platit dodavateli, kterého vybere pro zajištění senzorů, zhruba 225 tisíc korun. Čidla by měla začít fungovat v říjnu letošního roku, společnost má domluvenou spolupráci s firmami Pražské služby a AVE, které v metropoli zajišťují svaz odpadu. OICT také sama vyvine aplikaci pro veřejnost, kterou bude testovat souběžně s ročním zkušebním provozem senzorů.

Prostřednictvím projektu Smart Prague chce metropole využívat moderní technologie pro zlepšení života obyvatel a návštěvníků Prahy. OICT připravuje zhruba tři desítky projektů. Má na starosti i kartu lítačka, která nahradila opencard. Svoje smart projekty připravují i některé městské části.

Pražská opozice a nezisková organizace Transparency International v minulosti OICT označila za "černou díru", ve které mohou mizet stovky milionů korun bez dostatečné veřejné kontroly. Primátorka i zástupci firmy to odmítli s tím, že kontrola je dostatečná.

Zdroj: ČTK
 

Francouzský vodárenský a energetický koncern Veolia otevřel ve Francii závod na recyklaci solárních panelů a tvrdí, že je první v Evropě. Vzhledem k tomu, že v příštích letech skončí životnost tisíců tun těchto panelů, firma už plánuje výstavbu dalších závodů, uvedla agentura Reuters.

Závod ve městě Rousset na jihu Francie uzavřel smlouvu se společností PV Cycle France na recyklaci 1300 tun solárních panelů v letošním roce. Jde prakticky o všechny panely, kterým letos ve Francii skončí životnost. Do roku 2022 chce firma kapacitu zvýšit na 4000 tun. "Je to první závod na recyklaci solárních panelů v Evropě a možná i na světě," řekl šéf divize Gilles Carsuzaa.

První fotovoltaické panely se právě začínají demontovat v takovém množství, že se vyplatí vybudovat specializovaný recyklační závod, uvedla firma. Až dosud byly staré či rozbité panely recyklovány v zařízeních pro zpracování skla. Životnost panelů se pohybuje kolem 25 let.

Roboti v nové továrně Veolie rozdělují panely na sklo, křemík, plasty, měď a stříbro. Ty jsou rozdrceny na granuláty a využity k výrobě nových panelů. Typický fotovoltaický panel sestává z 65 až 75 procent ze skla, deset až 15 procent tvoří hliníkový rám, deset procent plasty a jen tři až pět procent křemík. Nový závod nerecykluje tenkovrstvé solární panely, které představují jen malé procento z francouzského trhu.

Z dva roky staré studie Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) vyplynulo, že výstavba recyklačního závodu pro solární panely z dlouhodobého hlediska dává smysl. Agentura odhaduje, že hodnota recyklovaných materiálů do roku 2030 dosáhne asi 450 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč) a do roku 2050 překročí 15 miliard dolarů.

Cílem společnosti Veolia je zpracovávat veškeré vyřazené solární panely ve Francii a další závody vybudovat v zahraničí.

Agentura IRENA odhaduje, že celosvětově odpad fotovoltaických panelů stoupne z 250.000 tun v roce 2016, což je necelé procento instalované kapacity, na více než pět milionů tun v roce 2050, kdy se množství fotovoltaického odpadu téměř vyrovná hmotnosti obsažené v nových instalacích.

Zdroj: ČTK

O peníze na revitalizace vodních toků vyplývající z plánů dílčích povodí a na preventivní opatření proti škodám způsobeným zvláště chráněnými druhy je možno žádat až do roku 2019.

SFŽP upozorňujeme žadatele, že termín pro ukončení příjmu žádostí do výzvy č. 51 byl prodloužen do 7. 1. 2019 a v případě výzvy č. 110 do 1. 7. 2019. Žadatelé, kteří nestihli zpracovat projektovou dokumentaci nebo získat veškerá potřebná stanoviska s nabytím právní moci, mají tak delší prostor pro podání žádosti o podporu.


Výzva č. 51 je cílena na opatření vyplývající z plánů dílčích povodí. Výzva č. 110 je určena na investiční výdaje, které chovatelům pomohou předcházet škodám na hospodářských zvířatech. Žádat o ně mohou podnikatelé i fyzické osoby podnikající v oblasti zemědělské prvovýroby. Minimální výše přímých realizačních výdajů projektu je 100 000 korun bez DPH.

Projekty Fond doporučuje konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách www.dotace.nature.cz. Pro dotazy je možné využít též emailovou schránku dotazy-PO4@nature.cz.

Bližší informace a dokumenty ke stažení

51. výzva
110. výzva

Zdroj: SFŽP

Dvě aktualizované EUON databáze poskytují v  regulatorním rámci EU zájemcům informace o nanomateriálech, jak jsou používány v různých odvětvích, např. v potravinách, v léčivech a ve výzkumu ŽP a jak nanomateriály bezpečně používat při práci. Obsah je dostupný ve 23 EU jazycích. Jedná se o databáze:

NanoData - Tato databáze obsahuje údaje o různých výrobcích, výzkumných projektech, publikacích, patentech a společnostech a pomáhá zájemcům rychle vizualizovat statistiky pomocí grafů. Údaje se mohou také jednoduše filtrovat podle odvětví a geografické polohy. Databázi mohou používat např. spotřebitelé v případě jejich zájmu vyhledání výrobku, který používá nanotechnologie.

eNanoMapper - Umožňuje přístup k jednomu z největších v současnosti dostupných zdrojů o toxikologických vlastnostech nanomateriálů. Údaje pochází z několika výzkumných projektů, včetně výsledků z NANoREG projektu financovaného ze zdrojů EU. eNanoMapper může využívat každý, kdo se zajímá o zjištění toxikologických údajů o specifických nanomateriálech.

Profil
Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON) poskytuje informace o nanomateriálech na trhu EU. Tyto dostupné informace mohou být zajímavé jak pro zájemce z průmyslu, kteří se zabývají politikou rozvoje v této oblasti, nebo NGO i spotřebitele. Informace, které EUON nabízí, se týkají bezpečnosti, inovací, výzkumu a použití nanomateriálů.

EUON je financován Evropskou komisí. Hostitelem databází včetně údržby je ECHA.

Další informace

• Observatoř Evropské unie pro nanomateriály

• NanoData – znalostní databáze o nanotechnologiích

• eNanoMapper – údaje a nástroje k hodnocení rizika nanomateriálů

• NANoREG – společný evropský přístup k regulatornímu testování nanomateriálů

Zdroj: MPO

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili společnosti APA Hradec Králové s.r.o. pokutu 200 tisíc korun za opakované závažné porušení závazných podmínek provozu v zařízení ke sběru a zpracování autovraků.

„V případě umístění autovraků obsahujících nebezpečné součásti mimo demontážní halu jsme zjistili stejné pochybení už při kontrole provedené v roce 2011. Tehdy za to firma dostala pokutu 50 tisíc korun. V současné době se také jednalo zejména o to, že větší počet autovraků v různém stupni demontáže byl umístěn mimo oplocený areál zařízení na dvou plochách, které nebyly pro nakládání s autovraky určeny,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.  Na základě zákonného ustanovení bude podle jeho slov v předmětném zařízení v dohledné době provedena opakovaná kontrola na místě s cílem zjistit, zda při jeho provozu už došlo k nápravě.

Na pravidelném jednání Rady pro životní prostředí (ENVI) ministři členských zemí EU podpořili udržitelné nakládání s plasty a jejich omezování. Věnovali se také emisím CO2 z osobních automobilů i dodávek, kvalitě pitné vody a problému mizejících opylovačů.

Ministři odsouhlasili text, který se zaměřuje na aktuální výzvy v oblasti oběhového hospodářství a navrhuje možná řešení, jako jsou investice do inovací v oblasti plastů, využití alternativních zdrojů pro výrobu plastů, podpora osvěty v oblasti oběhového hospodářství, harmonizace pravidel pro označování plastových výrobků nebo zavádění opatření k omezení znečištění moří plasty.

„Pro Českou republiku je prioritní oblastí zejména dlouhodobě udržitelné nakládání s plasty a plastovými odpady. Na národní úrovni se intenzivně věnujeme vyjednávání o dobrovolných závazcích producentů jednorázových plastových výrobků v gastronomii v rámci iniciativy #dostbyloplastu, ale také např. dotační podpoře inovativních projektů zaměřených na předcházení vzniku odpadů, především na snížení zbytečného plastového odpadu,“ vysvětluje z Prahy ministr životního prostředí Richard Brabec a doplňuje, že ČR připravuje rovněž dlouhodobou strategii ČR pro přechod na oběhové hospodářství.

Evropští ministři se dále věnovali návrhu na stanovení emisních norem CO2 pro osobní automobily a dodávky po roce 2020. Dle návrhu Evropské komise by měly automobilky snížit své průměrné emise CO2 do roku 2025 o 15 % a do konce roku 2030 o 30 % oproti cílům z roku 2021. ČR považuje Evropou navržené cíle za poměrně ambiciózní. Navíc se nezdá, že by předložený návrh byl zárukou zachování technologické neutrality. Navržená pobídka pro bezemisní a nízkoemisní vozidla zvýhodňuje především plně elektrická vozidla a tím výrazně znevýhodňuje využití dalších alternativních paliv v dopravě.

Na programu ministerských jednání byl také legislativní návrh týkající se jakosti pitné vody. Ten reaguje na občanskou iniciativu Right2Water a aktualizuje legislativu k pitné vodě, která je zastaralá a již plně neodpovídá technologickému vývoji. Cílem návrhu je především zvýšit ochranu lidského zdraví. ČR souhlasí, že aktuální legislativa, pokud jde o  kvalitu a kontrolu vody, již dostatečně nezohledňuje současné vědecké poznatky, a proto návrh na její úpravu podporuje.

Evropská komise dále na jednání představila novou evropskou iniciativu zaměřenou na problematiku úbytku opylovačů. Opylování je přitom jedním z klíčových přírodních procesů a je nezbytné pro reprodukci rostlin. Čtyři z pěti druhů hospodářských rostlin a volně rostoucích rostlin v Evropě jsou závislé na opylování. I ČR trpí nedostatkem opylovačů, novou iniciativu EU proto podporuje a hodlá se k ní připojit.

Vedoucím české delegace byl velvyslanec Jaroslav Zajíček, zástupce Stálého představitele ČR při EU.