V Česku se staví nejvíce průmyslových hal za posledních 10 let. Investoři se předhánějí v tom, která z nich nabídne nájemcům nižší spotřebu energií, a tím pádem i menší provozní náklady. V objektech se běžně instalují úspornější žárovky i armatury, v zahraničí se pro jejich provoz využívají obnovitelné zdroje energie. Nájemci čím dál více vyžadují, aby měly haly mezinárodní environmentální certifikaci. Více ZDE

Zákaz olova a dalších nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, který v Česku začal platit před 12 lety, donutil výrobní firmy, aby se na tuto změnu adaptovaly. Menší elektronické dílny, nadšenci pro elektroniku i školy se musely spokojit se složitějším pájením. Bezolovnaté pájky jsou totiž náročnější na přesné udržení teploty a přítomnost vhodného taviva. Také proto si do dílen i škol stále častěji hledají cestu digitální pájecí stanice.

Směrnice EU o omezení některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (RoHS), přinesla mimo jiné téměř úplný zákaz používání olova v pájecích materiálech. Mnohým výrobcům i amatérským elektronikům tato legislativa zamotala hlavu. „Pro životní prostředí je sice olovo škodlivé, ale pro pájení představuje technologicky nejvhodnější materiál. Dosud používaná slitina cínu s 37 % olova nabízela výborné mechanické i elektrické vlastnosti a nízký bod tání okolo 180 °C. Jeho ekologická náhrada – v podstatě čistý cín s malým přídavkem stříbra – se olovnaté pájce po této stránce rovnat nemůže a pájení spojů v elektronice je tak mnohem náročnější,“ říká Petr Rabiňák ze společnosti Conrad Business Supplies, která prodává elektronické součástky i nářadí.

Bezolovnaté pájky jsou náročnější na technologii

Firmy se s novou legislativou postupně vyrovnaly. Odborníci si však dodnes stěžují na větší křehkost bezolovnatých pájek a vyšší pravděpodobnost vzniku studených spojů. Bezolovnatá pájka je totiž mnohem méně plastická a má horší přilnavost jak k součástce samotné, tak ke spoji na desce.

Současné bezolovnaté pájení klade větší důraz na dodržování přesné teploty a času pájení. „Pájka bez olova má zhruba o 40 °C vyšší bod tání, což může být problém hlavně u méně výkonných páječek,“ uvádí Rabiňák. „Důležité je také přesně dodržovat pájecí teplotu a délku samotného pájení, která by neměla překročit 3 sekundy,“ doplnil Rabiňák.

Pájecí stanice zaručí stálou teplotu a kvalitnější spoje

S dodržením nejvhodnějších parametrů pro bezolovnaté pájení pomáhají digitální pájecí stanice. Na rozdíl od běžné páječky totiž umožňují dokonalou kontrolu pájecí teploty. Nejde přitom jen o pouhou předvolbu teploty pájecího hrotu, ale o vyšší teplotní stabilitu v průběhu celého procesu. „Pokud je hrot pájky zahřátý na určitou hodnotu, dochází při dotyku s pájenou plochou k jeho ochlazení. Díky transformátoru v kombinaci s řídicí jednotkou je pájecí stanice schopná pohotověji kompenzovat vzniklé tepelné ztráty. Výsledkem je kvalitnější a přesný spoj,“ popisuje jednu ze základních vlastností digitálních pájecích stanic Rabiňák. Společnost Conrad Business Supplies předvede tato zařízení na březnovém odborném veletrhu Amper 2018 na brněnském výstavišti.

Digitální pájecí stanice kromě profesionálních i amatérských elektro konstruktérů využijí také školy, neboť studentům umožňuje pohodlně vyzkoušet, jakým způsobem cín reaguje na různé teploty pájecího hrotu. Součástí většiny pájecích stanic je navíc stojánek na pájecí pero a houbička či drátěnka pro očištění hrotu pájky. Ty usnadňují celý proces pájení a zmenšují riziko popálení při neopatrném odložení pájecího pera.

Zdroj: veletrh Amper 2018

Dokument přináší návod, jak má zadavatel, zejména zadavatel podle zákona o zadávání veřejných zakázek, postupovat při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky Design & Build (& Operate).

Návod zahrnuje popis jednotlivých fází procesu, které mají vliv na výběr metody dodávky, dále obsahuje přehled procesu přípravy, realizace a provozování projektů metodou Design & Build (& Operate). Výhod metody DB lze využít i při realizaci a dosahování cílů prioritní osy 5 – energetické úspory Operačního programu Životní prostředí.

Design & Build (& Operate) (dále DB) je metodou dodávky výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i za celkovou kvalitu provedení je přenesena na zhotovitele stavby. Objednatel obvykle specifikuje ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění. Projekty DB jsou vhodné jak pro novostavby, tak pro komplexní rekonstrukci a modernizaci budov (administrativní budovy, sportovní nebo kulturní zařízení, školy, nemocnice, obchodní centra, hotely, průmyslové haly a objekty). U projektů DB je vyšší jistota dodržení nabídkové ceny, která nebude ovlivněna změnami v projektové dokumentaci provedené zhotovitelem při realizaci díla. S ohledem na zvýšené nároky na přípravu zadání projektu DB se bude jednat nejčastěji o projekty o velikosti investice 50 milionů Kč a více.

Dokument ke stažení:

Metodika Design and Build

Zdroj: SFŽP

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Ostravě uložili pokutu 280 tisíc korun společnosti Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., která provozuje pilu v Paskově na Frýdecko-Místecku. Firma neohlásila havárii, nedovoleně nakládala se závadnými látkami a neprováděla zkoušky těsnosti potrubí a nádrží na skladování ropných látek.

Při havárii v listopadu 2016 z firmy unikly ropné látky z mechanismu pro manipulaci se dřevem a dešťovou kanalizací se dostaly do levostranného přítoku říčky Olešná. Firma však havárii neohlásila. Udělali to zástupci sousední společnosti Biocel Paskov, kteří si havárie všimli a ihned spustili norné stěny. Díky jejich rychlému zásahu nedošlo k úhynu ryb.

Po havárii provedli inspektoři ČIŽP v areálu společnosti Mayr-Melnhof Holz Paskov komplexní kontrolu nakládání se závadnými látkami. „Zjistili jsme, že firma neplnila své povinnosti provádět zkoušky těsnosti potrubí a nádrží na skladování ropných látek,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Provozovatel pily přitom způsobil havárii už potřetí během tří let. V listopadu 2013 došlo jeho vinou ke znečištění říčky Olešná i úhynu ryb. Za to dostal od Magistrátu města Frýdek-Místek (MMFM) pokutu 17 tisíc korun. Další havárii způsobil v dubnu 2016, sankce od MMFM byla 27 tisíc korun.

„Vzhledem k tomu, že už se jednalo o třetí havárii způsobenou společností Mayr-Melnhof Holz Paskov, byli inspektoři ČIŽP podstatně přísnější a za tato porušení vodního zákona uložili pokutu ve výši desetinásobku, tedy 280 tisíc korun,“ konstatoval Kozubek.

Provozovatel pily se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolal a sankce tak nabyla právní moci.

The share of municipal waste to be recycled will rise to 55% by 2025, from 44% today, under legislation on circular economy backed by Environment MEPs on Tuesday.

By 2025, at least 55% of municipal waste (from households and businesses) should be recycled, says the text. The target will rise to 60% by 2030 and 65% by 2035. 65% of packaging materials will have to be recycled by 2025, and 70% by 2030. Separate targets are set for specific packaging materials, such as paper and cardboard, plastics, glass, metal and wood.

Member states should endeavour to ensure that as of 2030, all waste suitable for recycling is not accepted in a landfill. The draft law also limits the share of municipal waste to be landfilled to a maximum of 10% by 2035.

“After lengthy negotiations with the Council, we have succeeded in bringing home a great result that lays new foundations for sustainable European economic and social development. Member states will be obliged to follow clear and common measures on the life cycle of raw materials and waste disposal”, said lead MEP Simona Bonafè (S&D, IT).

"The package, in line with the UN's sustainable development objectives, also reduces food waste by 50% and aims for a 65% recycling threshold by all member states. A battle that will make the economy of the Old Continent one of the most virtuous in the world" she added.

The full House is to vote during the 16-18 April plenary session in Strasbourg. The draft has already been informally agreed with the Council of Ministers.

Statistics for 2014 suggest that 44% of all municipal waste in the EU is recycled or composted. This compares to just 31% in 2004, and by 2020 EU member states should be recycling or composting over 50% of waste.

In 2014, Austria, Belgium, Denmark, Germany, the Netherlands and Sweden sent virtually no municipal waste to landfill, whereas Cyprus, Croatia, Greece, Latvia and Malta still landfill more than three quarters of their municipal waste.

Although waste management in the EU has improved considerably in recent decades, almost a third of municipal waste is still landfilled and less than half is recycled or composted, with wide variations between member states.

Improving waste management could deliver benefits for the environment, climate, human health and the economy. As part of a shift in EU policy towards a circular economy, the European Commission made four legislative proposals introducing new waste-management targets regarding reuse, recycling and landfilling.

The proposals also strengthen EU provisions on waste prevention and extended producer responsibility, and streamline definitions, reporting obligations and calculation methods for targets.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí hledá vhodné kandidáty či kandidátky s vysokoškolským vzděláním na obsazení dvou pracovních pozic v úseku informačních služeb. První volnou pozicí je specialista či specialistka na hodnocení životního prostředí v oblasti vodního hospodářství a zemědělství a druhou specialista či specialistka dálkového průzkumu Země pro hodnocení životního prostředí. Podrobné informace o podmínkách, pracovní náplni a benefitech naleznete zde.

Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes v Bruselu setkal s eurokomisařem pro životní prostředí Karmenu Vellou, aby probrali otázky životního prostředí v České republice. Mezi hlavními diskutovanými tématy byla ochrana ovzduší a ministrova iniciativa v oblasti snižování spotřeby jednorázového plastového nádobí.

„Česká republika patří k 18 zemím Evropské unie, kterým se nedaří plnit limity stanovené evropskou legislativou v oblasti ochrany ovzduší. Problém mají vedle Česka například Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Švédsko nebo Velká Británie. Na začátku února jsme Evropské komisi společně představili naše plány na další snižování emisí prachu a oxidů dusíku v našem ovzduší. Dnes jsme diskutovali s eurokomisařem o jejich naplňování i ústně. Shodli jsme se, že není možné, aby naši občané nadále dýchali znečištěný vzduch, a proto budou muset být opatření co nejvíce účinná a možná i razantnější. Na druhou stranu nejsem příznivcem přímé regulace bez motivace, která může být naopak kontraproduktivní. Proto jsem komisaři dnes představil rozšíření kotlíkových dotací o speciální program v Moravskoslezském kraji, ve kterém jsou imisní limity určující kvalitu ovzduší překračovány nejčastěji. Půjde o doplňkový program bezúročných půjček v kombinaci s dalšími prostředky na kotlíkové dotace. Celkem investujeme do kraje další miliardu korun nad rámec v kraji už téměř vyčerpaných kotlíkových dotací. Navíc budou díky půjčkám kotlíkové dotace dostupnější i lidem, kteří nemají naspořeno. Současně jsem ochoten podpořit ve Sněmovně návrh, aby starostové mohli na území své obce zakázat topení uhlím, ale oproti příliš striktnímu návrhu Pirátů, který by zakázal topit uhlím všem i v těch nejmodernějších kotlích, které mají dnes srovnatelné emise prachu s kotli na dřevo, jsem pro možnost dát obcím kompetenci rozhodnout o dřívějším zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy. Ten přijde tak jako tak v září roku 2022, kdy všechny staré kotle budou muset být odstaveny z provozu. Já bych se ale nebránil variantě, kdy vedení obce tento zákaz na území své obce umožní dřív. Pokud jsou v kraji k dispozici kotlíkové dotace, - a v Moravskoslezském kraji pak budou dostupné i na výměnu zbývajících 8000 starých kotlů, na které cílí náš doplňkový program - pak bych se nedivil, kdyby to některý osvícený starosta v zájmu zdraví svých občanů opravdu udělal. Je to každopádně další krok, který by nás mohl přiblížit ke zlepšení ovzduší co nejdříve. Samozřejmě to nepůjde ani bez dalšího snižování emisí v oblasti průmyslu. Mimo evropských dotací, které do průmyslových podniků putují z našeho Operačního programu Životní prostředí, jsme se v Moravskoslezském kraji v rámci mé poslední návštěvy dohodli na strategii zahájení jednání s největšími znečišťovateli, kteří budou muset pro region začít dělat víc. Dále jsem požádal komisaře, aby nám umožnil takové realokace v rámci operačních programů, aby bylo možné podpořit další nákup elektro a CNG autobusů pro naše města či podpořit ještě více segment elektromobilů. Ty nalézají své uplatnění právě ve velkých městech, která nejvíce trpí znečištěním ze spalovacích motorů. Stranou nesmí zůstat ani Polsko, respektive přenos znečištění z Polska do moravskoslezského pohraničí,“ řekl dnes po jednání ministr Brabec.

Ministr životního prostředí s komisařem dnes jednal také o pozici ministerstva směrem ke snižování jednorázových plastů. Zejména plastového nádobí ve fastfoodech, na čerpacích stanicích, ve vlacích a dalších občerstvovacích zařízeních. Představil mu projekt, který aktuálně vzniká jako reakce MŽP na neudržitelnou spotřebu jednorázových plastů. Ministerstvo životního prostředí oslovilo v první fázi několik řetězců, kterým nabízí připojit se k iniciativě ministra Brabce nazvanou #dostbyloplastu. Spočívá v uzavření dobrovolných dohod mezi MŽP a společnostmi, které budou ochotné zavázat se ke snížení spotřeby plastů a jednorázového nádobí ve svých provozech.

„Nechci čekat, než se dojedná nějaká nová evropská legislativa v oblasti snižování jednorázových plastů. Současný stav je neudržitelný a postupně jsme zavalováni odpadky, které končí na skládkách. Někoho to překvapí, ale ani kelímky z kukuřičného škrobu nebo bioplasty nejsou řešením, protože se buď do kompostu nedostanou, nebo neplní svojí funkci. Takže jedinou cestou je odpadu předcházet a plastové nádobí nebo kelímky na kávu vůbec nepoužívat nebo aspoň maximálně omezit jejich použití. A chceme, aby se podniky vydaly vlastní cestou a nabídly zákazníkům nějaký ekologičtější způsob, aniž by na ně přenášely extra náklady. Třeba aby káva do vlastního kelímku byla levnější. Lidé jsou dnes daleko odpovědnější vůči životnímu prostředí, ale musí mít možnost volby. A právě tady je obrovský prostor pro firmy ukázat svoji společenskou odpovědnost a nabídnout lidem alternativy,“ nastínil iniciativu #dostbyloplastu ministr Brabec.

 

Rada pro zahraniční záležitosti přijala na včerejším zasedání závěry k diplomacii v oblasti ochrany klimatu. Rada znovu potvrdila závazek EU v oblasti boje proti klimatickým změnám stanovený v rámci pařížské dohody a vyjádřila znepokojení nad nedávnými studiemi, které ukazují urychlování v oblasti globálního oteplování. Rada proto vyzvala k diskuzi ohledně plnění cílů pařížské klimatické dohody, která by měla proběhnout na příštím zasedání COP 24 na konci roku v Polsku.

Řidiči musí počítat se zákazy jízdy starších naftových aut v některých německých městech. Spolkový správní soud v Lipsku rozhodl, že tyto zákazy jsou právně přípustné. První omezení jízdy by podle ochránců životního prostředí z organizace Deutsche Umwelthilfe, která případ iniciovala, mohla přijít už letos. Zákazy, které mohou být časově a místně omezené, se do budoucna mohou týkat až několika desítek měst. Očekává se, že verdikt bude mít dramatické dopady nejen na Německo.

Nejvyšší správní soud projednával dva případy, v nichž soudy nižší instance nařídily lidnatým zemím Severnímu Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku, aby upravily plány čistoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart tak, aby tato města co nejrychleji začala dodržovat hraniční hodnoty pro oxid dusičitý (NO2). Soud ve Stuttgartu přitom konstatoval, že zákazy jízdy naftových aut jsou nejefektivnějším opatřením ke zlepšení čistoty ovzduší a je k nim možné přistoupit bez dalších legislativních změn už nyní.

S tím dnes vyslovil souhlas i nejvyšší správní soud, když dovolání týkající se dvojice měst odmítl. Jak Düsseldorf, tak Stuttgart nyní s přihlédnutím na přiměřenost opatření musí své plány čistoty ovzduší přepracovat. Nově jejich součástí podle všeho budou i zákazy jízdy starších osobních naftových aut.

"My jsme v každém případě šťastní a spokojení," řekl novinářům šéf Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch, podle něhož dal soud přednost zdraví občanů před možností pohybovat se ve špinavém autě. "Po tomhle rozsudku bude možné donutit automobilový průmysl, aby část svého zisku využil na to, že dieselové vozy budou vylepšeny a my relativně rychle získáme čistý vzduch," je přesvědčen. Dnešek považuje za velký den pro čisté ovzduší v Německu.

Čistota ovzduší se sice ve spolkové republice postupně zlepšuje, asi 70 německých měst ale stále ještě překračuje povolené maximální koncentrace oxidu dusičitého. Limity, k jejichž překračování nejvíce přispívají právě osobní dieselová auta, přitom mají dodržovat už od roku 2010. Dopady na zdraví občanů rozhodně nejsou zanedbatelné. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v zemi ročně asi 6000 lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané NO2. Už v malých koncentracích může oxid dusičitý dlouhodobě vést k těžkým následkům.

Dopady dnešního verdiktu budou zřejmě dalekosáhlé. Pro vozy splňující normu Euro 4 a starší mohou zákazy přijít už letos. Pro auta splňující normu Euro 5 stanovil dnes soud v případě Stuttgartu, že se tak může stát nejdříve 1. září 2019. Primátor města Fritz Kuhn, který kritizoval dosavadní postup vlády, počítá s tím, že nový plán čistoty ovzduší bude připraven tak do půl roku. Očekává, že bude obsahovat zákazy jízdy i výjimky pro zásobování nebo řemeslníky.
Ostatní města překračující limity si svůj postup stanoví individuálně, od dneška mají každopádně možnost sáhnout i k zákazům jízdy. Na vládu kancléřky Angely Merkelové (CDU), která chtěla omezením zabránit, stoupá tlak, aby zavedla takzvanou modrou plaketu, která by umožnila snadno rozlišovat mezi čistšími a špinavějšími diesely. Bez takovéhoto opatření se podle měst na dodržování zákazů bude jen těžko dohlížet.

Ve spolkové republice je celkem registrováno kolem 15 milionů osobních naftových vozů. Zhruba 2,7 milionu z nich splňuje normu Euro 6, a jejich majitelé se tedy zákazů obávat nemusejí. Pozorovatelé očekávají, že rozsudek bude mít dopad i na Českou republiku, kam může směřovat řada starších naftových aut z Německa, které nyní zřejmě výrazně ztratí na ceně.

Merkelová: Rozsudek o dieselech se týká jen jednotlivých měst

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) zdůraznila, že se dnešní rozsudek Spolkového správního soudu o možných zákazech jízdy dieselových aut týká jednotlivých měst, a ne celé země. S městy i spolkovými zeměmi chce jednat. Z velké části politického spektra ale čelí kritice, že její laxní politika, pokud jde o ochranu ovzduší, umožnila, aby situace došla tak daleko. Tlak roste i na automobilový průmysl.

Německý nejvyšší správní soud v Lipsku dnes rozhodl o tom, že německá města mají kvůli ochraně čistoty ovzduší možnost zakázat jízdu naftových vozů. Musí přitom ale přihlédnout k zásadě přiměřenosti. Konkrétní rozsudek se týkal Düsseldorfu a Stuttgartu.

"Jde o jednotlivá města, v nichž je ještě potřeba udělat více, ale nejde skutečně o celé území a všechny majitele aut v Německu," řekla dnes Merkelová k rozhodnutí soudu na tiskové konferenci po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

V řadě dalších měst podle ní bude možné maximální limity oxidu dusičitého (NO2) splnit poměrně rychle. "A pak jsou některá města, která mají zvláštní problémy, a tady se podíváme, jak máme jednat," poznamenala s tím, že ji verdikt utvrdil v tom, že aktuální opatření německé vlády jsou cestou správným směrem.

Opozice ale roli jejího kabinetu vidí výrazně odlišně. Merkelová a její vláda podle ní nedůslednou politikou ochrany životního prostředí a přílišnou blízkostí k automobilovému průmyslu vznik současných problémů umožnily.

Šéfka strany Levice Katja Kippingová na twitteru uvedla, že rozsudek dokládá, jak lehkovážně vláda postupovala. Obce a občané podle ní nesmějí nést následky špatné průmyslové politiky. "Automobilový průmysl musí platit," uvedla. Technické úpravy starších dieselů na náklady automobilek požaduje také Simone Peterová ze strany Zelených. A stejně to vidí i svobodní demokraté (FDP), podle nichž softwarové i hardwarové úpravy automobilů nesmějí platit jejich majitelé, ani daňoví poplatníci.

Zdroj: ČTK

Tento týden Brno zasáhly arktické mrazy, které se na území České republiky mají udržet až do začátku března. V tomto období Teplárny Brno výrazně navyšují výrobu tepelné energie pro brněnské domácnosti. Významnou úlohu přitom hraje i městská společnost SAKO, která během roku dodává do sítě brněnské CZT teplo vyrobené z odpadu a to ve formě páry a horké vody. V létě, kdy mají brněnské Teplárny odstávku, se společnost SAKO stává základním zdrojem tepla pro celé město. V zimních měsících potom pro Brno zajistí celou třetinu spotřebovaného tepla.

„Aktuálně naše zařízení na energetické využívání odpadu pracuje na plný výkon a zásoby odpadu k výrobě energie nám tak začínají docházet. V následujících týdnech by to mohlo znamenat, že pro nedostatek odpadu budeme nuceni výkon zařízení snížit a dodávat tak do brněnských domácností méně energie,“ uvedl ředitel společnosti SAKO Ing. Karel Jelínek.

Stovky tun energeticky využitelného odpadu přitom leží na skládkách v okolí Brna. „Ukládání odpadu na skládky je pouze levným a společensky nejméně efektivním řešením, které přesouvá problém na další generace. Kdyby byl tento odpad využit v zařízeních na energetické využívání odpadu, nemusel by se rozkládat v zemi a ničit naše životní prostředí a navíc by se z něj uvolnila čistá energie, kterou umíme distribuovat k odběratelům,“ uvedl Karel Jelínek. V České republice se přitom na skládky ukládá více než 85 % veškerého vyprodukovaného směsného komunálního odpadu, ze kterého by se mohla vyrábět energie tepelná i elektrická při zajištění úspor primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energií.

Teplo vyrobené v zařízení na energetické využívání odpadu je také levnější než to, vyrobené v teplárnách ze zemního plynu, který je také primárním neobnovitelným zdrojem energie. Přitom z nepotřebného a nepoužitelného odpadu dnes umíme vyrobit teplo o stejných parametrech jako Teplárny a to environmentálně přijatelnou a ekonomicky výhodnou cestou. Jen je potřeba ho vnímat jako surovinu a ne jako nevyužitelný odpad, kterého se zbavíme zasypáním do země.

Zdroj: SAKO Brno, a.s.

Oběhové a odpadové hospodářství, sucho a adaptace na změnu klimatu, kvalita ovzduší a ochrana přírody, to byla hlavní témata v pořadí druhého zasedání česko-slovenské Komise pro spolupráci v ochraně životního prostředí, které se konalo 21. února 2018 v Bratislavě. Zkušenosti si vyměnili jak experti, tak ministři životního prostředí Richard Brabec a László Sólymos.

Společným zájmem je omezení skládkování odpadů. „Aj preto na Slovensku meníme odpadovú politiku, aby sa odpad oplatilo triediť a recyklovať, a tým sme výrazne obmedzili skládkovanie,“ řekl ministr životního prostředí Slovenska László Sólymos. Jeho ministerstvo připravilo zásadní reformu zákonných poplatků za skládkování odpadů, která má vést k větší dynamice nárůstu tříděného sběru a recyklace odpadů.

„Našim nejbližším sousedům zcela rozumíme, ani ČR nestojí o nálepku "skládkovací velmoc". Proto máme teď šest let, abychom i prostřednictvím změny poplatkové politiky udělali tlustou čáru za skládkováním využitelného komunálního odpadu. K tomu zákazu směřujeme ze dvou důvodů. Za prvé jsou tady jasné evropské směrnice s cílem po roce 2035 skládkovat pouze 10 % odpadu i oběhový balíček pro posílení opětovného využití odpadů. A také pro ČR samotnou není přijatelný stav, kdy v roce 2016 zahrabala zhruba 2,5 milionu tun do země. Nechceme si přeci zahrávat s tikajícími ekobombami, nota bene v době klimatické změny,“ uvedl český ministr životního prostředí Richard Brabec.

Český ministr rovněž nabídl svému slovenskému kolegovi zapojení do úspěšné akce „Ukliďme svět“ a v rámci oslav 100. výročí založení republiky navrhl, aby na podzim proběhla akce „Ukliďme Česko - Slovensko“.

V oblasti zlepšování kvality ovzduší ministři vyjádřili zájem pokračovat v opatřeních s cílem účinněji chránit lidské zdraví a životní prostředí. Český ministr prezentoval úspěšný program "kotlíkové dotace", který v Moravskoslezském kraji MŽP ještě letos posílí o další miliardu korun a nově zde umožní i poskytnutí půjčky na předfinancování až do výše 100 % ceny a výměny zdroje. MŽP současně zahájilo jednání s MPSV o možnostech poskytnutí vyšší dotace pro rodiny prokazatelně postižené energetickou chudobou. K zavádění podobného dotačního programu na Slovensku (byť v upravených podobách) by napomohla výměna dobrých zkušeností mezi členskými zeměmi EU prostřednictvím systému „Peer To Peer“. Zároveň se obě země shodly, že by tento nástroj využily také na výměnu zkušeností se zaváděním opatření v dopravě. Slovenští experti pozvali své české kolegy na „Clean Air Dialog“, který ve spolupráci s Evropskou komisí proběhne ve dnech 24. – 25. dubna 2018 v Bratislavě.

Vzhledem k tomu, že sucho je fenoménem, se kterým bojují oba státy, byla dohodnuta pravidelná výměna informací o plnění koncepcí a akčních plánů k tomuto tématu z obou stran, a to v rámci již ustavených pracovních skupin Komise pro hraniční vody. Slovensko se zajímá také o program Dešťovka, který je velmi úspěšným příkladem podpory praktických opatření proti suchu na české straně. Zájem je i o spolupráci při naplňování mezinárodních závazků, jako je Rámec ze Sendai pro snižování rizika katastrof či financování opatření na změnu klimatu.

Experti z obou států si vyměnili rovněž zkušenosti v oblasti EIA či ochrany přírody (např. NATURA 2000 či správy národních parků). Bohatá diskuse ukázala, že státy v řadě případů čelí podobným výzvám, k jejichž řešení používají různé nástroje. Pravidelná výměna zkušeností umožní hledání efektivnějších cest k jejich překonávání. 3. společné zasedání česko-slovenské Komise pro ochranu životního prostředí se uskuteční v příštím roce v ČR.
 

Lidé loni odevzdali k recyklaci 1681 tun vybitých baterií, je to o tři procenta více než o rok dříve. Zpětný odběr baterií každoročně stoupá, nejvíce se jich vybralo v Jihomoravském kraji. Celkem lidé loni odevzdali 46,3 procenta baterií, které se dostaly do oběhu. Vyplývá to z aktuální zprávy neziskové organizace ECOBAT, která zpětný odběr zajišťuje.

Množství odevzdaných použitých baterií vychází v přepočtu na 159 gramů na jednoho obyvatele. Podle Ecobatu to odpovídá zhruba 6,5 tužkové baterie typu AA. Nejlepší byli lidé z Jihomoravského kraje, kde se vybralo 304.743 kilogramů baterií, což je 258 gramů na obyvatele. Zároveň se v tomto kraji i nejvíc zvýšil meziroční odběr, a to o 35 procent. Na druhém místě je Středočeský kraj s 287.469 a na třetím Praha s 272.728 kilogramy baterií. Oba tyto regiony se ale meziročně mírně zhoršily, střední Čechy o 10 procent a Praha o sedm procent.

Sběr baterií pokulhává v severní části republiky, a to v Moravskoslezském, Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. "Určitou roli patrně hrají i socioekonomické poměry v regionech, ale vedle toho ze statistik krásně vidíme, jak se zlepšují výsledky v krajích, městech a obcích, které třídění baterií aktivně podporují prostřednictvím osvětových akcí," sdělil jednatel Ecobatu Petr Kratochvíl.

Rozhovor s jednatelem společnosti ECOBAT Petrem Kratochvílem čtěte v nové čísle časopisu Odpadové fórum, které právě vychází!

Téměř čtvrtinu odevzdaných baterií předají Ecobatu města a obce, kde je lidé vhazují do červených kontejnerů nebo odnášejí do sběrných dvorů. Necelá desetina odběru pochází ze škol, které se zapojují do programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Prvenství patří Základní škole Vápno v Pardubickém kraji. "Velikostí spíše menší škola dokázala k recyklaci odevzdat 1808 kg baterií, což je nejvyšší číslo v celé republice," sdělil. Třicet procent baterií lidé odevzdají v obchodech a dalších 34 procent předají firmy.

Evropská norma jednotlivým státům ukládá, aby od lidí vybraly zpět k recyklaci nejméně 45 procent všech baterií, které byly v daném roce uvedeny do oběhu. Toto číslo se podařilo splnit již v roce 2016. Ecobat zajišťuje zpětný odběr baterií od roku 2002, v současnosti provozuje přes 20.000 sběrných míst. Odběr každoročně stoupá, před rokem 2009 se vybralo méně než 30 procent baterií, v roce 2012 podíl vybraných baterií poprvé dosáhl podílu 45 procent. Po recyklaci se části baterií dají použít například jako materiál pro střešní okapy, popelnice, sklokeramické desky nebo třeba CD a DVD nosiče.

Sběr přenosných baterií v krajích v roce 2017:

Čtěte také:

Při třídění odpadu nezapomínejme na baterie, jejich recyklací se ročně ušetří přes tisíc tun kovů (14.2.2017)

V České republice se k výrobě tepelné energie využívá převážně hnědé uhlí, jehož spotřeba se pro tento účel meziročně navýšila o 5 %. Meziročně vzrostla o 13 % i výroba tepla ze zemního plynu, který je převažujícím palivem pro domácí kotelny a malé systémy se zdroji do 10 MWt. Přestože množství vyrobeného tepla z obnovitelných zdrojů narůstá, v celkovém objemu prodaného tepla se dodávky za poslední tři roky pohybují mezi 7 - 8 %.

Ukazatel Konečná spotřeba energie k vytápění a chlazení, tzv. H&C denominator, sestavovaný pro potřeby výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v sektoru vytápění a chlazení v metodice Eurostatu mezi roky 2010 a 2016 klesl o 8% a v posledních dvou letech stagnoval. Podíl konečné spotřeby prodaného tepla činí necelých 20 %. Podíl OZE na konečné spotřebě energie k vytápění a chlazení se postupně navyšuje a v roce 2016 činil 20 %. Hlavní část tvoří spotřeba palivového dřeva v domácnostech.

Z hlediska dodávek tepelné energie pro konečnou spotřebu dominují dodávky do domácností (50 %) a sektoru služeb (21 %), přičemž v obou případech došlo meziročně k mírnému navýšení, avšak oproti chladnému roku 2010 je celkový pokles 15 %. Bilance průmyslového sektoru je ovlivněna oddělením „závodních“ energetik od samotné výrobní firmy, a proto dodávky do průmyslu tvoří pouze 29 %.

V současné době neexistuje vykazovací povinnost pro výrobce ani spotřebitele chladu, dodávky se odhadují na 300 až 400 TJ/rok.

Celkově v České republice podniká ve výrobě a rozvodu tepelné energie více jak 1 100 subjektů. Infrastruktura dálkového vytápění zahrnuje přes 2000 licencovaných provozoven tepla a síť dlouhou 7,5 tis. km (673 firem s licencí na výrobu tepelné energie, 658 firem s licencí na rozvod tepelné energie, 2 350 lokalitami rozvodu).

V roce 2016 byla vyplacena provozní podpora na 3 770 TJ v celkové výši 188 mil. Kč, kterou firmy uplatnily na 61 tepelných zdrojích.

Ceny tepelné energie vyrobené z uhlí pro konečné spotřebitele v roce 2016 vzrostly pouze o 1,59 Kč/GJ (z 561,45 na 563,04 Kč/GJ), tj. 0,28 %, v případě tepelné energie vyrobené z ostatních paliv došlo u průměrné ceny meziročně k poklesu o 31,22 Kč/GJ (z 616,86 na 585,64 Kč/GJ), tj. 5,06%.

V konečné spotřebě připadá rozhodující část individuálního vytápění na domácnosti a sektor služeb. V roce 2016 bylo v domácnostech na vytápění, ohřev vody a vaření spotřebováno 271 PJ paliv a energií (jedná se o 5 % nárůst), z toho 203 PJ přímo k vytápění (75 %). Zcela dominantní úlohu hrají v konečné spotřebě tuhá paliva, dřevo a uhlí, s hodnotou spotřeby 108 PJ (energie v palivu). Ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele jsou obecně nejnižší v případě výroby tepelné energie z uhlí a biomasy. Nejnižší ceny tepelné energie jsou dále v krajích s velkými, nejčastěji uhelnými zdroji tepelné energie, které významněji využívají kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a rozsáhlé SZT.

Stavební statistika uvádí dynamický růst počtu novostaveb vytápěných pomocí tepelných čerpadel a postupný pokles podílu zemního plynu jako primárního paliva pro vytápění. Dále spotřeba zemního plynu stagnuje v sektoru služeb v rozmezí 45 až 48 PJ.

V krátkodobém až střednědobém období (přibližně do roku 2025) je tedy možné očekávat relativní stagnaci, která je výsledkem tlaku na relativní růst z titulu růstu naturální produkce průmyslových odvětví a kupní síly, vybavenosti a počtu domácností a energetických úspor ve všech těchto sektorech.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016 [pdf, 987 kB]

Zdroj: MPO

Za spalování těžkého topného oleje s nadlimitním obsahem síry dostala pokutu 150 tisíc korun společnost Papírna APIS s.r.o. z České Kamenice na Děčínsku. Spalováním nepovoleného paliva porušila podmínky integrovaného povolení, konstatovali inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem.

Firma topný olej používala ve své kotelně na výrobu technologické páry při produkci papíru. „Toto palivo převzala od dodavatele a spalovala ho ve svém zařízení i přesto, že v dokladech o prodeji bylo výslovně uvedeno, že se jedná o těžký topný olej s obsahem síry nad 1 % -  tedy více než povoluje příslušná legislativa. Provozovatel si tak musel být vědom toho, že při spalování tohoto paliva se dopustí přestupku, v tomto případě vědomého,“ komentoval případ Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem