Pokud si objednáte průkaz energetické náročnosti budovy, dejte si pozor na kvalitu zpracování. Podle Státní energetické inspekce má každý třetí takový doklad nedostatky. Inspektoři loni rozdali za chyby v takzvaných energetických štítcích 260 pokut, což je oproti roku 2016 dvakrát víc. Uložili pak pokuty za víc než jeden milion korun, což je zhruba o 300 tisíc víc než v předchozím roce. První skupinou jsou chyby, které vznikají z neznalosti energetických specialistů, jak postupovat při výpočtu průkazu. Druhá skupina se týká chyb, které jsou prováděny ze strany zpracovatelů záměrně, za účelem zmanipulování výsledků průkazu. Více ZDE

Zdroj: Rozhlas.cz

Potřeba novelizace emisní vyhlášky vyplývá z několika změn současných i chystaných. Především jde o novelizaci zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která přinesla mj. i změny ve vymezení kódů v příloze č. 2 a dokončení transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 o omezení emisí některých látek znečišťujících ovzduší ze středních spalovacích zařízení.

Novelizace se však neomezuje pouze na změny nutně vyplývající z jiných právních norem, ale reaguje také na vývoj v oblasti a některé aktuální problémy. Z tohoto důvodu dochází například ke změně v § 12 upravujícím použití výpočtu ke stanovení emisí stacionárního zdroje, nebo přílohy č. 13, která obsahuje náležitosti odborných posudků či novelizaci některých ustanovení k měření emisí.

Změny týkající se měření, jeho vyhodnocení a výpočtů emisí

U technologických zdrojů je nově zavedeno měření u zdrojů kódu 4.13 přílohy č. 2, resp. kapitoly 3.8.3 přílohy č. 8, což je broušení, a to v četnosti jednou za tři roky. Povinnost platí pouze v případě, že k dosažení emisního limitu je nutné provozovat zařízení ke snižování emisí.

Ke změnám dochází v možnostech měření s využitím elektrochemických článků (§ 4 odst. 6), kde je rozšířena skupina zdrojů až do 5 MW celkového jmenovitého tepelného příkonu, přičemž je u této skupiny zdrojů možné při stejném postupu a podmínkách měření využít i jiné metody pro kontinuální měření.

Pro větší průmyslové podniky je významnou změna § 9, zejména odst. 9. Tento novelizační bod vychází ze záměru neukládat vyhodnocování emisních limitů při jiných vztažných podmínkách, než jsou ty, se kterými pracují závěry o nejlepších dostupných technikách (ZBAT). Při tvorbě novely došlo MŽP k závěru, že nestačí upravovat příslušné části v příloze č. 8, neboť se jedná o problém, který se ještě bude vyvíjet v čase. Z tohoto důvodu došlo k poměrně radikální úpravě § 9, která počítá i s dalším vývojem v této oblasti.

Úprava § 9 se navíc neomezuje jen na vztažné podmínky, tedy na teplotu, tlak a vlhkost odpadního plynu. Dochází také k rozsáhlé úpravě dob průměrování při vyhodnocování plnění emisních limitů na základě kontinuálního měření. Pro jednotlivé doby průměrování uvádí tabulka č. 1 způsob vyhodnocení pro jednotlivé scénáře v závislosti na tom, jak jsou vyjádřeny hodnoty v závěrech o BAT.

Nový postup se uplatní až teprve tehdy, jsou-li hodnoty a doby průměrování z BAT závěrů uvedeny v povolení provozu a jsou účinné. To znamená, že uplynula stanovená přechodná lhůta k jejich dosažení a předmětné rozhodnutí je pravomocné.

Kontinuálního měření emisí se dotýká také změna § 9 odst. 6. Namísto dosavadního postupu, kdy je odečítán procentní podíl stanoveného emisního limitu a kdy v důsledku tohoto postupu může docházet k vykazování záporných hodnot emisních koncentrací, je nově odečítán pouze procentuální podíl naměřeného výsledku.

Další důležitou úpravou je novelizace § 12. Princip této změny lze v jednoduchosti popsat tak, že výpočet namísto měření lze provést jak s pomocí emisních faktorů, tak s pomocí měrné výrobní emise. Postup s použitím měrné výrobní emise je již možné použít i v tom případě, že pro daný zdroj byl vydán ve Věstníku MŽP emisní faktor. Podmínkou však je, že takový postup musí být zakotven v povolení provozu. Celý článek je přístupný pro předplatitele portálu v sekci Odpadové fórum ZDE.

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Autor: Jakub Achrer, Pavel Gadas, Alena Kacerovská, Ministerstvo životního prostředí

Zdroj: Odpadové fórum 1/2018

Ministerstvo životního prostředí vyjme z evropského financování 14 projektů za 5,8 milionu euro. Jde o ty projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. Uvedla to na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Vynětí projektů navrhla Evropská komise a doporučilo to i ministerstvo financí.

Podle Pospíšilové jsou všechny projekty z minulého Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) 2007-2013. Jejich vynětí umožní ministerstvu program řádně uzavřít. "Tento krok nemá z pohledu čerpání evropských financí žádný negativní dopad na ČR," uvedla Pospíšilová.

O jaké konkrétní projekty jde, ministerstvo nesdělilo. "Čistě teoreticky, pokud by u nich šetření prokázalo pochybení, stát může po žadateli vymáhat vrácení prostředků až do výše 100 procent poskytnuté dotace," popsala další možný krok mluvčí.

Podobnému problému čelí i další projekty, které spadají pod jiné operační programy. Podle ministerstva financí navrhla Evropská komise vyjmout z evropského financování celkem 44 projektů. Kromě těch z OPŽP je to i pět projektů z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod, tři z ROP Jihovýchod, dva z ROP Střední Čechy, jeden z ROP Moravskoslezsko a 19 z ROP Střední Morava. Z Operačního programu Doprava byly vyňaty dva projekty ještě před obdržením dopisu od komise.

Mezi projekty, u kterých se bude jednat o vynětí, je i padesátimilionové dotace pro Čapí hnízdo, kvůli které obvinila česká policie premiéra Andreje Babiše (ANO) a žádá o jeho vydání Poslaneckou sněmovnu. Předsedkyně Výboru regionální rady ROP Střední Čechy a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) dnes uvedla, že výbor by o tom mohl jednat kolem 15. ledna.

Pokud by Česko s návrhem komise nesouhlasilo, vystavuje se podle ministerstva financí možnému riziku snížení poskytnutých peněz, což by negativně ovlivnilo státní rozpočet. "Případné rozhodnutí o vynětí či nevynětí sporných výdajů z evropského financování žádným způsobem nezasahuje do probíhajícího trestního řízení na národní úrovni, ani nemá vliv na případná budoucí správní řízení o odebrání dotace příjemci ze strany poskytovatele dotace," uvedlo ministerstvo.

Zda byly či nebyly porušeny podmínky poskytnutí dotace, je na rozhodnutí poskytovatele. Pokud má o splnění podmínek pochybnosti, může zahájit správní řízení nebo se připojit s nárokem na náhradu škody v trestním řízení jako poškozená osoba, jak uvedlo dále ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Podle nejnovějších dat odpadové hospodářství České republiky stále pokulhává za vyspělými státy EU. V roce 2016 se u nás recyklovalo pouhých 36 % komunálních odpadů, zatímco v sousedním Německu to bylo téměř 70 %. Přestože nakládání s odpady se u nás v průběhu let zlepšuje, celková produkce odpadů trvale stoupá a stále je mnoho prostoru na zlepšení.

V neefektivním systému nakládání s odpady utápí česká města každý rok obří objem financí a k tomu na skládkách a ve spalovnách končí statisíce tun kvalitních druhotných surovin včetně papíru, dřeva, plastů, kovů a kompostovatelných biologických odpadů. Skládkování stále zůstává nejčastějším způsoben nakládání s komunálními odpady.

Piráti říkají, že nejlepší je odpad, který nevznikne. V posledních letech můžeme vidět, že úspěchy zažívá řada dobrých projektů, jako je jsou bezobalové obchody, sdílení a opětovné použití různorodých věcí či dílny, kde se odpad mění v užitečný produkt. Za pouhé dva měsíce mého působení jako poslankyně jsem od občanů obdržela desítky dotazů a podnětů k nakládání s odpady. Téma nakládání s odpady rezonuje nejen v české společnosti. Čínská vláda nedávno oznámila, že omezí dovozy některých typů odpadů, aby uchránila své životní prostředí. I proto bude v příštích letech jedním z hlavních cílů odpadového hospodářství minimalizace vzniku odpadu.

Společně s odborníky z pirátské strany i mimo ní, budu pracovat na sestavení efektivního plánu prevence vzniku odpadů. Jsem přesvědčena, že je důležité být otevřena dialogu více stran a moci tak vybírat z nejlepších řešení. Budeme prosazovat rozšiřování zpětného odběru na výrobky, jako je nábytek či bytový textil a podporovat ekodesign. Zároveň je potřeba zvýšit investice do recyklačního průmyslu v zemích, odkud jsou dnes odpady exportovány a přibližovat se k zásadám cirkulační ekonomiky. Navrhujeme plošnou změnu v poplatcích za odpady. Chceme provést plošnou studii pro možnosti uplatnění systému PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplať, kolik vyhodíš“) a jeho variací v rámci celé České republiky. Účinný systém by měl být takový, kde budou občané platit za skutečnou produkci odpadů namísto plošných paušálních poplatků. Takové opatření by jednak mělo více motivovat občany a jednak nám pomůže získat přesná data o odpadových tocích, díky čemuž budeme moci systém postupně vylepšovat. Správné chování se musí vyplácet i výrobcům. Je třeba narovnat podmínky pro tuzemské producenty výrobků a pro rádoby levné výrobky z dovozu, které jsou od prodeje již v podstatě odpadem, a které tak neúměrně zatěžují odpadové hospodářství v ČR.

Velké mezery máme u nás i v nakládání s bioodpady. Zatímco pilně oddělujeme plasty, sklo a papír, na bioodpady v ČR prakticky vůbec nemyslíme. Pirát Martin Šmída, který pracuje v oblasti recyklace bio-odpadu, k tomu uvedl „Až okolo čtyřiceti procent směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad. To jasně ukazuje, že máme velké rezervy ve třídění a využití bioodpadu. Dnes už je běžné, že každý občan najde v docházkové vzdálenosti kontejnery na plast, papír a sklo, hnědé popelnice na bioodpad ale není jednoduché najít, a to především ve městech. Ministerstvo životního prostředí by mělo motivovat obce, aby podporovaly kompostování, zásadní bude také spolupráce se zemědělci, kteří by pomocí bioodpadů mohli částečně řešit problém s erozí půdy.“

Kvalitní novela odpadového zákona bude jednou z mých priorit jakožto předsedkyně Výboru pro životní prostředí. Velkým tématem bude bezesporu taky boj se suchem a s degradací půdy a neustále se zhoršující stav lesních porostů. Podle Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2016 žijí tři pětiny lidí v oblastech, kde jsou překračovány hygienické limity znečištění ovzduší, to vše jsou oblasti, na kterých je třeba soustavně pracovat.

V Odpadovém fóru 1/2018 čtěte také:

Cirkulární ekonomika se v Sanofi / Zentivě dostává do firemní kultury

Autor: Ing. Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP ČR (Piráti)

Zdroj: Odpadové fórum 1/2018

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Až k soudu se chce v krajním případě obrátit společnost Purum, která dostala od České inspekce životního prostředí pokutu milion korun za ukládání nepovolených odpadů na skládce v Osečné na Liberecku. Inspektorům vadil například uložený elektroodpad, který nepatří na skládku, stejně jako pneumatiky, které nemá Purum povolené v Osečné skládkovat. Purum nesouhlasí ani s tím, že pokuta se vztahuje i na nesprávně vyplněné průvodky ke stavebnímu odpadu, kde chybělo vyplněné místo, odkud tento odpad pochází. Pokutu už potvrdilo v odvolacím řízení i ministerstvo životního prostředí, přesto chce Purum dosáhnout jejího zrušení. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Cílem předkládaného návrhu Ministerva životního prostředí je sjednotit a závazně stanovit způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku, a to pro potřeby vodoprávních úřadů v rámci povolení k nakládání s vodami a v souladu s požadavky na umožnění obecného nakládání s vodami a s ohledem na ekologické funkce a stav vodního útvaru. Na nařízení vlády bude navazovat metodický pokyn o způsobu a kritériích stanovení minimálního zůstatkového průtoku a o místech a způsobu jeho měření a dále zprovoznění webové aplikace k výpočtu minimálního zůstatkového průtoku. Termín připomínek je stanoven na 25. ledna 2018. Další informace a dokumenty předplatitele Tretiruka.cz najdete ZDE.

Primátor Sadiq Khan představil ambiciózní plán, díky kterému se má Londýn stát městem nulového odpadu. Podle strategie má Londýn stát tzv. "Zero waste" městem nebo městem s nulovým odpadem. Hlavním cílem je do roku 2026 zcela odklonit biologicky rozložitelný a recyklovatelný odpad ze skládek a do roku 2030 dosáhnout míru recyklace na úrovni 65%. Londýn produkuje okolo sedm milionů tun komunálního odpadu ročně, z čehož pouze polovina se recykluje.

Strategie se zaměřuje zejména na redukci potravinového odpadu a odpadu z jednorázových obalů. Cílem je do roku 2025 snížit potravinový odpad na osobu o 20%. Přestože skládkování odpadu od roku 2005 výrazně pokleslo, Londýn nadále ukládá ročně na skládky kolem jeden milion tun odpadu. Skládky, které přijímají odpad z Londýna, mají do roku 2026 dosáhnout svou kapacitu.

Proto je třeba nejprve odklonit biologicky rozložitelný a recyklovatelný odpad ze skládek a postupně zvyšovat do roku 2030 míru recyklace komunálního odpadu z aktuálních 52% na 65%.

Pokud budou Londýňané produkovat stejné množství odpadu, při narůstající populaci bude stávající systém nakládání s odpady neudržitelný.

K tomu, aby Londýn dosáhl úrovně recyklace 65 procent, musí zlepšit recyklační služby v bytových domech, protože v nich žije až polovina londýnské populace.

K dosažení Khanovho  cíle do roku 2030 musejí Londýňané zvýšit míru třídění z 33% na 42%. Zároveň podle analýzy Waste and Resources Action Programme (WRAP) dosahují obyvatelé bytů o polovinu horší výsledky v recyklaci oproti individuální bytové výstavbě.

V březnu vznikla pracovní skupina "Flats Faskforce" zaměřena na zvyšování povědomí o třídění odpadu a zlepšení přístupu k odpadovým službám v bytových domech. V současnosti má méně než polovina londýnských bytů zabezpečený sběr kuchyňského odpadu. Město se ve své strategii proto zaměřuje na poskytnutí separátního sběru kuchyňského odpadu v každé domácnosti.

Přestože má většina londýnských domácností zabezpečenou komplexní recyklační infrastrukturu, úroveň recyklace stagnuje. Například čtvrt Camden třídí šest hlavních proudů odpadu, šíří osvětu a zabezpečuje týdně sběr kuchyňského odpadu, její úroveň třídění však nepřekračuje třicetiprocentní hranici.

Dokument ke stažení:

London Environment Strategy

Zdroj: Odpady-portal.sk




 

Podíl nově prodaných elektrických či hybridních vozů v Norsku činí za minulý rok rekordních 52 procent. Norsko osvobozuje elektrické vozy od téměř všech daní. Poskytuje i výhody, které mohou dosáhnout v přepočtu až desítek tisíc korun ročně.

"Poprvé máme podíl trhu s fosilními palivy pod 50 procenty," uvedl šéf norského svazu pro silniční dopravu OFV Oeyvind Solberg Thorsen, jehož citovala agentura Reuters.

Norsko osvobozuje elektrické vozy od téměř všech daní. Poskytuje i výhody, které mohou dosáhnout v přepočtu až desítek tisíc korun ročně, a to ve formě parkování, dobíjení, využívání zpoplatněných silnic, trajektů a tunelů zdarma nebo za dotovanou cenu. Téměř veškerou elektřinu také země vyrábí z vody, takže přesun k elektrickým vozům znamená snížení znečištění ovzduší.

Největší propad loni zaznamenal prodej naftových vozů. Na celkovém prodeji se podílely 23 procenty, v roce 2016 byl jejich podíl 31 procent. V některých regionech také musejí naftové vozy platit větší mýto než vozy s benzinovým motorem.
Loni norský parlament stanovil nezávazný cíl, aby do roku 2025 byly všechny vozy prodávané v zemi bez emisí. V jiných zemích, například ve Francii či Británii, plánují zakázat prodej benzinových a naftových aut do roku 2040.
 

Otevírat s firmami diskuzi na téma cirkulární ekonomiky není vždy úplně jednoduché. V současnosti chybí dostatečně stabilní legislativní prostředí, které by zcela jasně vytyčilo jak konkrétní cíle, tak kontrolu jejich naplňování. Balíček o cirkulární ekonomice je sice téměř schválen, ale o konkrétních číslech se stále vedou žhavé diskuze. A ačkoliv se o firmách mluví jako o „klíčových aktérech“, těžko bude management investovat do změn, které se zatím nevyplatí finančně. O to vzácnější a obdivuhodnější jsou závazky firem, které se snaží dívat „za roh” a na změny zítřka se připravit už dnes.

Zentiva člen skupiny Sanofi, je mezinárodní generická firma působící na 24 trzích, která je zároveň lídrem na farmaceutickém trhu v České republice, Slovensku a Rumunsku. V objemu produkovaných léčiv se například v Německu řadí na třetí příčku. Standardem farmaceutické výroby 21. století je také udržování nejvyšší kvality a bezpečnostních norem v celé oblasti výrobních a dodavatelských linek, což znamená i neustálou kontrolu nad dodavateli v globálním měřítku.

V terénu tak každý den probíhají desítky kontrol kvality, bezpečnosti práce i dopadů na životní prostředí. Právě oblast hodnocení dopadů na životní prostředí bývá často vnímána jako nezbytné zlo a málokdo dokáže vyčíslit, jestli se pozornost věnovaná těmto tématům vrací firmám ve vyšších ziscích. I přesto se však Zentiva dlouhodobě věnuje systematickému vylepšování své reputace v těchto tématech. Navíc od roku 2016 podniká i aktivní kroky směrem k minimalizaci produkce odpadů a postupnému přechodu na cirkulární ekonomiku.

Blistry ve středu pozornosti

V pražském závodě v Dolních Měcholupech se ročně vyrobí 450 milionů jednotek, což ze Zentivy dělá jednoho z největších výrobců v České republice. Na výrobu je samozřejmě navázána i produkce odpadů. Těch podnik vyprodukuje zhruba 900 tun ročně, z čehož 50 % tvoří odpad, který je recyklovatelný a stává se tak zdrojem pro další výrobky. Například papír z ikonického léku Ibalgin putuje ke zpracovatelské firmě CIUR do Brandýsa nad Labem. Firma z papíru vyrábí foukané izolace a další výrobky, které jsou často opětovně vraceny na tuzemský trh.

Zpracování každého druhu odpadu je od loňska navíc podrobeno mnohem větší kontrole a dbá se zejména na maximální možný odklon ze skládek. „Máme zde komplexní odpadové hospodářství. U všech odpadů se snažíme vyhodnotit, zda a jak by šly dále využívat, a na základě toho také hledáme odběratele,“ říká specialista HSE Libor Vundrle.

U běžně recyklovatelných materiálů nebývá těžké odběratele najít. Kritickými se však stávají kombinované materiály, kterými jsou v Zentivě například blistry od léků, což jsou kompozitní obaly, které se dnes v České republice nedají recyklovat. Proces balení lze jednoduše popsat tak, že léky jsou automaticky baleny do blistrů, k čemuž se používá hliníková fólie a různé typy plastů, nejčastěji PVC. Stroj automaticky odřízne okraje zabaleného plata léků a tím vzniká výrobní odpad. Jedná se o kompozitní materiál tvořený ze zhruba 20 % hliníkové fólie a 80 % plastu. Takového odpadu vzniká ročně přes 60 tun.

Zentiva by se, dle platné legislativy, mohla spokojit s jediným možným řešením, kterým je právě zmiňované skládkování či energetické využití. U obou možností se však připravujeme o kvalitní suroviny. Odpad je v současné době zařazován dle vyhlášky č. 93/2016 Sb. do tzv. ostatních odpadů, konkrétně pod katalogové číslo 150102 Plastové obaly.

Při řešení otázky, jak naložit s touto látkou, oslovila společnost Zentiva v letošním roce tým odborníků vedený docentem Vladimírem Kočím z VSČHT v Praze s požadavkem na porovnání recyklace a jiné likvidace blistrů dle metodologie LCA (life cycle assesment). Recyklace blistrů jednoznačně zvítězila, a to i přes větší dopravní vzdálenost. „Řešení jsme našli v Německu, kde funguje separační linka, která s našimi blistry dokáže pracovat,“ dodává Libor Vundrle. „Blistry se skládají z PVC a hliníku. Nepotřebný plast je možné použít jako materiál vhodný pro výrobu trubek. Hliník se zase používá například k výrobě laků a ohňostrojů.“

Snižování odpadů je běh na dlouhou trať

Každý krok vedoucí ke snižování skládkovaného odpadu je také, samozřejmě, náročnější a je potřeba k němu přistupovat zodpovědně a hlavně dlouhodobě. „Ve chvíli, kdy jsme otevřeli diskuzi s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN), tak nám bylo jasné, že je před námi dlouhá cesta. Hledání odběratelů dosud nerecyklovaných materiálů je často časově náročné a je to pro naše zaměstnance prací navíc. Změny ve výrobě je také potřeba vyjednat a důležité je informovat například i zaměstnance v administrativě. Proto jsme se rozhodli téma cirkulární ekonomiky rozšířit mezi všechny zaměstnance a dali jsme si závazek jej dlouhodobě rozvíjet ve všech aktivitách firmy,“ dodává k tématu Jana Konopíková, CSR nad Communication Specialist.

Cirkulární ekonomika je mezioborové téma a v Zentivě se týká jak společenské odpovědnosti, tak odpadového či vodního hospodářství. „Rádi bychom směrovali naše aktivity k produkci nulového odpadu a inspirovali tak i firmy v našem okolí k tomu, aby se k našemu počínání přidali,“ dodává Konopíková. Firmy totiž mohou být iniciátorem změny, která změní svět kolem nás a přispět tak k transformaci současného systému z fungování VYTĚŽIT – VYROBIT – VYHODIT k systému cirkulárnímu. Tedy takovému, ve kterém se odpad stává zdrojem.

Nulové odpady na skládkách však neznamenají 100% recyklaci

Farmaceutický průmysl pracuje s účinnými látkami jednotlivých léků a s těmito procesy souvisí i produkce nebezpečného odpadu. Ten končí buď ve spalovně nebezpečných odpadů, kde je přeměňován na tepelnou nebo elektrickou energii a v případě, že se jedná o vysoce výhřevné kapalné odpady, tak ty putují do cementáren k výrobě cementu. Po přijetí recyklačních cílů však budeme muset hledat řešení i pro látky, které jsme dosud považovali za nerecyklovatelné.

Technologie se však rozvíjejí a běžná je i recyklace kapalin. Jednou z kapalin, které Zentiva odevzdává k dalšímu využití, je nově i glycerol. Glycerol je hydroskopická bezbarvá viskózní kapalina. Je důležitou organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů součástí tuků. Nevyužitelný nebo proexpirovaný glycerol se obvykle spaluje jako pomocné palivo v cementárně, ale zároveň může sloužit jako vstupní surovina do jiných recyklačních procesů. Tým HSE letos našel odběratele i na tuto látku a glycerol je tak dále využíván bez nutnosti jeho likvidace.

Zpětně využívat jde nejen odpady, ale i vodu

Množství recyklované nebo znovu použité odpadní vody je důležitým ekologickým a ekonomickým ukazatelem. Snahou společnosti Zentiva je v maximální míře snižovat spotřebu vody a vzniklé odpadní vody opakovaně využívat. Zentiva recykluje nebo znovu použije cca 5,5 % odpadních vod, což je průměrně 5 200 m3 za rok. Především se jedná o odpadní vody z přípravy čištěné vody do provozů farmaceutické výroby. Takovéto odpadní vody se opětně využívají například k chlazení nebo zachycování etanolu v kolonách.

Vodnímu hospodářství je v posledních letech věnována velká pozornost. Čistírna odpadních vod ve výrobním závodu prošla v roce 2015 – 2016 kompletní rekonstrukcí a každoročně je zefektivňován proces čištění i opětovného využívání odpadních vod.

Na konci dne však vše stojí a padá na jediném – osvětě zaměstnanců

Společenská odpovědnost firem jde často zcela mimo „tvrdé“ aktivity, které souvisí s výrobními procesy a zaměstnanci tak velmi často volný čas věnují spolupráci s různými neziskovými organizacemi. Což je sice dobře, ale nutné je zmínit, že právě dopady na životní prostředí související s průmyslovými procesy firem se v závěru týkají nás všech.

Mezi odpovědnost firmy Sanofi / Zentiva se tak celkem samozřejmě přidaly i aktivity vedoucí k implementaci principů cirkulární ekonomiky do všech procesů. O průběhu jednotlivých kroků a o změnách a úspěšných změnách jsou tak pravidelně pořádány přednášky pro všechny zaměstnance, a to i ty v administrativních prostorách. „Letos jsme uspořádali první workshopy, kde si naši zaměstnanci mohli ověřit, jak takové principy a bezodpadové přístupy zavádět i v každodenním životě. Na konkrétních příkladech ukazujeme, jaké kroky se dějí ve výrobních procesech. Důležité pro nás je, abychom si všichni uvědomili, že oblasti HSE a CSR jsou součástí firemní kultury a že je třeba je dále rozvíjet“, komentuje přístup firmy Jana Konopíková.

Autor: Ing. Soňa Jonášová, Institut cirkulární ekonomiky

Zdroj: Odpadové fórum 1/2018

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Technologická agentura ČR (dále TA ČR) informuje, že 4. veřejná soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje EPSILON bude vyhlášena 28. 2. 2018. Více informací k veřejné soutěži, k soutěžní lhůtě a podmínkám veřejné soutěže bude uvedeno v Zadávací dokumentaci spolu se strukturou elektronického návrhu projektu a s podmínkami pro jeho podání v den vyhlášení veřejné soutěže.

Pro 4. veřejnou soutěž programu EPSILON je stanovena maximální míra podpory za projekt 60 % celkových uznaných nákladů a nebude dále navyšována.

V této veřejné soutěži je nově zavedena role tzv. aplikačního garanta (dále AG). AG je organizace (právnická osoba či podnikající fyzická osoba), která má zájem na uplatnění a využití plánovaných výstupů projektu výzkumu a vývoje v praxi. Hlavní rolí AG je přispět k tomu, aby výsledek projektu byl uplatnitelný a také následně uplatněný a využitý v praxi. Role AG je jak při přípravě návrhu projektu, v průběhu realizace projektu tak i po jeho ukončení. Role AG bude specifikována v Zadávací dokumentaci.

Po vyhlášení čtvrté veřejné soutěže programu EPSILON bude TA ČR pořádat informační seminář. Termín a místo konání budou včas zveřejněny na nebových stránkách TA ČR.

Dále TA ČR upozorňuje uchazeče o podporu v programu EPSILON, že nepřijme do veřejné soutěže takové návrhy projektů, jejichž uchazeči (tj. hlavní uchazeč i další účastník):

1. nezveřejní účetní závěrku ve veřejném rejstříku a tím nedodrží povinnost dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, je-li mu tato povinnost uvedenými předpisy stanovena. TA ČR provede kontrolu dodržování této povinnosti za období, za které vyplňuje uchazeč finanční údaje v elektronickém návrhu projektu, tzn. za roky 2014, 2015 a 2016.
2. splňují definici podniku v obtížích uvedenou v čl. 1 odst. 4 písm. a) a c) a v čl. 2, odst. 18) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

Případné dotazy k 4. veřejné soutěži programu EPSILON směřujte, prosím, v souladu se směrnicí TA ČR SME-17 Helpdesk pro uchazeče a příjemce podpory na HELPDESK, který je dostupný na internetové adrese www.tacr.cz/hesk.

Evropská komise vypsala konzultaci týkající se výběru metod pro stanovení seznamu odvětví a pododvětví, u nichž hrozí značné riziko uhlíku v období 2021-2030. Termín pro vyjádření je stanoven na 12. února 2018.

V roce 2014 poskytla Evropská rada strategické pokyny týkající se klimatu a energetiky v roce 2030 a uznala význam systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) jako hlavního nástroje k dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí. Evropští lídři zjistili, že bezplatné přidělování do průmyslu bude pokračovat i po roce 2020, dokud se v ostatních významných ekonomikách nedosáhne srovnatelného úsilí.

Volná alokace je proto přechodným opatřením určeným k řešení rizika úniku uhlíku, které je definováno jako riziko zvýšení celosvětových emisí po přemístění průmyslu v důsledku politik v oblasti klimatu do třetích zemí bez omezení nebo omezených emisí uhlíku.

Komise s podporou členských států provede posouzení všech relevantních odvětví pro stanovení úrovně expozice a poté vypracuje tzv. Seznam úniků uhlíku. Odvětví a pododvětví, které jsou považovány za nejvíce vystavené tomuto riziku, dostanou vyšší úroveň bezplatného přidělování.

Rámec pro posouzení úniku uhlíku bude stanoven směrnicí o ETS, včetně kritérií a prahových hodnot pro posouzení a možných typů hodnocení s příslušnými podmínkami. Tyto otázky se proto v tomto dotazníku nezabývají, ale místo toho se soustředí na řadu aspektů, které je třeba objasnit před tím, než se cvičení může uskutečnit. Nevyřešenými otázkami jsou specifické metodologické volby.

Další informace naleznete ZDE

Jako každý rok i v roce 2017 vodárenské společnosti informovaly zákazníky především před obdobím vánočních svátků o negativních důsledcích, které jsou způsobeny zejména vyléváním tuků do kanalizace v zimním období. Jako příklad lze uvést vyjádření Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. dostupné zde. Akumulace a následné ztuhnutí tuků v kanalizaci způsobuje závažné provozní problémy, a to buď již přímo v kanalizačních přípojkách, nebo i v kanalizačních objektech či čistírnách odpadních vod.

Z těchto důvodů je pro domácnosti doporučováno použití plastových uzavíratelných lahví na tuky a jejich likvidace do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích nebo do sběrných dvorů. Je ale nutné konstatovat, že sběr a odvoz těchto druhů odpadů není zatím v České republice příliš rozšířen. Pro stravovací zařízení a potravinářské podniky ovšem vodárny, i specializované společnosti trvale zajišťují službu odvozu odpadních vod a odpadů, kdy se návazně využívají např. pro anaerobní proces na čistírnách odpadních vod.

V této souvislosti je vhodné upozornit na nedávnou reportáž The Guardian z londýnské kanalizace pod názvem Tukový ledovec blokuje kanalizaci v Londýně (k dispozici zde), o kterém referovala i česká média (například zde). Pracovníci vodáren museli v návaznosti na provedený kamerový průzkum odstraňovat téměř tři týdny obří ucpávku o délce přes 250 metrů a hmotnosti přes 130 tun! Ve skutečnosti ovšem ucpávka neobsahovala pouze tuky, ale také velký podíl jednorázových plenek, utěrek a ostatních materiálů, které je dle platných kanalizačních řádů zakázáno splachovat do kanalizace. Právě tyto materiály zvyšují návazné riziko akumulace tukových materiálů a vznik problémů, a navíc nejsou na čistírnách odpadních vod biologicky rozložitelné. V této souvislosti tak SOVAK ČR znovu připomíná své stanovisko Toalety nejsou odpadkové koše!, které je k dispozici zde

Zdroj: SOVAK ČR

Autor: Ing. Ondřej Beneš

V lednu odstartuje projekt ViviMag zahrnující vývoj nové cesty recyklace fosforu. Magnetické odlučovače budou použity k oddělení paramagnetického fosfátového minerálu vivianitu, který se nachází v splaškovém kalu. Toto řešení má potenciál drasticky snížit náklady na likvidaci kalu a snížit závislost Evropy na dovozu fosfátových hornin. Evropa je v současnosti na tomto dovozu závislá z 90 %. Likvidace kalů je velkým problémem i v České republice. Vzhledem k očekáváným změnám legislativy, kde v rámci předběžné opatrnosti bude brzy velmi výrazně omezena možnost volně využívat kaly na zemědělských půdách, je nutné hledat nové cesty nakládání s tímto materiálem. Více ZDE

Zdroj: Zajimej.se

Podle ředitelů developerských firem by průmyslovému developmentu v ČR v roce 2018 nejvíce pomohlo zkrácení lhůt pro vydávání stavebních povolení. Největší brzdou je aktuální znění stavebního zákona a EIA. Nové průmyslové projekty budou nejčastěji vznikat na „zelené louce“. V následujících dvou letech budou pro developery nejatraktivnějšími lokalitami Ústecký kraj a hlavní město Praha. Polovina zákazníků má v současné době alespoň částečný zájem o tzv. 'chytré továrny' související s Průmyslem 4.0. U třetiny nových projektů je plánováno obklopení průmyslových budov zelení. Informace vyplývají ze Studie developerských společností.

Podle ředitelů developerských společností by rozvoji trhu s průmyslovým developmentem v příštím roce nejvíce pomohlo zkrácení lhůt pro vydávání stavebních povolení. Na stupnici od nuly do desítky, kde desítka představuje faktor maximálně podporující rozvoj průmyslového developmentu v ČR, ohodnotili tuto možnost průměrnou známkou 8,9 bodu z 10. K dalším důležitým krokům patří zlepšení kvality dopravní infrastruktury (8,1 bodu z 10), zjednodušení administrativy (7,8 bodu z 10) a úprava současného stavebního zákona (7,7 bodu z 10). Naopak nejméně by podle ředitelů developerských společností průmyslový development podpořila vhodnější politika ČNB, konkrétně například nezvyšování úrokových sazeb (4,8 bodu z 10).

„Klíčovými faktory, které by podpořily rozvoj trhu s průmyslovými nemovitostmi, jsou transparentní a jasná legislativa spolu s méně komplikovanými povolovacími procesy. Pozitivnímu rozvoji tohoto sektoru by rovněž prospěla větší osvěta veřejnosti, k čemu průmyslové budovy slouží a proč jsou pro prosperující ekonomiku důležité,“ říká Jan Palek, country manager Czech Republic & Slovakia, Goodman.

Podobný názor má David Plzák, development manager, Segro CR s.r.o.: „Bylo by velmi žádoucí umožnit další rozvoj průmyslových nemovitostí zjednodušením procesu vyjímání pozemků ze ZPF. Poptávka po nové výstavbě  je velmi silná, bylo by škoda ji nevyužít pro rozvoj dalšího podnikání v ČR.“ Viliam Záthurecký, ředitel společnosti Leis, a.s. dále dodává: „Především urychlení procesu schvalování dálnice do Vídně, kvalitní územní plán, urychlené stavební řízení, rozvoj znalostního managementu pro řízení projektů.“

Podle ředitelů developerských společností je největší brzdou rozvoje průmyslového developmentu aktuální znění stavebního zákona (6,7 bodu z 10) a EIA (7,0 bodu z 10).  Méně si pak developerské společnosti stěžují na nedostatek kapacit (4,8 bodu z 10) a nejmenším problémem je pro firmy z hlediska průmyslových nemovitostí tlak na nejnižší cenu (3,0 bodu z 10).

Nové průmyslové nemovitosti budou z největší části vznikat na „zelené louce“. Tento trend potvrzuje 60 procent ředitelů developerských společností. Jen o něco méně často budou nemovitosti stavěny na míru ve městech, případně budou prováděny asanace a rekonstrukce stávajících provozů (obojí po 50 procentech). Podle ředitelů developerských firem bude pro nové projekty průmyslového developmentu v příštích dvou letech nejzajímavějším především Ústecký kraj (70 procent) a hlavní město Praha (60 procent). S mírným odstupem pak následuje ještě Plzeňský kraj (50 procent). Minimální zájem je naopak o průmyslovou výstavbu v Pardubickém kraji, Zlínském kraji a na Vysočině.

Téměř třetina (30 procent) developerských společností navrhuje v nových projektech obklopit průmyslové budovy zelení v rámci tzv. zeleného developmentu. Stejné procento společností pociťuje poptávku po tzv. 'chytrých továrnách' souvisejících s Průmyslem 4.0. Alespoň částečný zájem o takový typ průmyslových nemovitostí pak má další pětina (20 procent) zákazníků.

„I když celá řada investorů v současnosti již optimalizuje své výrobní procesy a technologie, popř. vyžaduje vyšší sofistikovanost procesní části a její provázanost se samotnou stavbou, je možno říci, že poptávka po 'chytrých továrnách' zatím není obecně příliš aktuální. Nicméně, toto bude nezvratný trend pro budoucnost,“ říká Jan Lidral, marketing manager Central Europe, Takenaka Europe GmbH. Souhlasí s ním Martin Baláž, director leasing & development Czech Republic & Slovakia, Prologis: „Zatial to nepociťujeme. V Prologise neustále premýšľame nad tým, čo môžeme spraviť lepšie pri nových halách a prinášame nové inovatívne prvky do hál, ktoré majú hlavne pozitívny vplyv na energetickú náročnosť budov a zníženie operatívnych nákladov pre klientov.“

Studii developerských společností Q4/2017 zpracovala analytická společnost CEEC Research ve spolupráci se společností KPMG Česká republika.