Výzkum na Šumavě ukázal, jak si příroda poradí s účinky kyselých dešťů i kůrovcovou kalamitou. Za výzkum dnes jeho vedoucí Jiří Kopáček z Biologického ústavu Akademie věd ČR dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. V budoucnu se chce hydrobiolog Kopáček více zaměřit na zkoumání fosforu v půdě a vodě.

Kopáček začal s výzkumem vlivu kyselých dešťů na ekosystém Plešného a Čertova jezera na Šumavě v 90. letech. "Do toho v roce 2004 přišla kůrovcová kalamita, která náš výzkum v podstatě zničila, ale zase nám umožnila pochopit další věci, jako je reakce povodí a jezer na odumření stromového patra," řekl Kopáček.

Původním motivem jeho bádání byla kyselost šumavských jezer. Ještě v 50. letech měla pH 6, v následujících desetiletích se po kyselých deštích tato hodnota vychýlila k 4,5, což znamená výraznou kyselost. Na život v jezerech to mělo zásadní vliv. Ryby v Černém jezeře nepřežily, odumřeli i bezobratlí živočichové.

Později se v Česku ovzduší zlepšilo a kyselé deště, podle Kopáčka na území ČR nejintenzivnější v celosvětovém měřítku, postupně zmizely. "Nejvíce na světě se u nás podařilo zredukovat emise síry a dusíku. Síru se povedlo snížit o 90 procent a dusík o více než 50 procent," řekl Kopáček.

Vědce zajímalo, jak dlouho bude přírodě trvat, než se z kyselých dešťů vzpamatuje. Podle Kopáčka se Šumava, ale také Vysoké Tatry staly v tomto ohledu zkumavkou světa. Stav se postupně zlepšoval do roku 2004, až přišla kůrovcová kalamita. Reakce šumavského ekosystému byla nečekaná. Po odumření stromů se z půdy vyplavilo více fosforu a v Plešném jezeře to podpořilo růst řas, které spotřebovávají dusičnany. Tím se pH vody skokově zlepšilo. Dnes má hodnotu kolem 6, tedy stejně jako přes 60 či 70 lety.

Kůrovec tak šumavským vodám a půdám hodně pomohl. "Mělo to katastrofální dopad na stromy, ale les nejsou jen stromy. Les je i půda, podrost, celý systém," uvedl Kopáček. Obroda byla možná jen díky tomu, že se na území nezasahovalo. Kdyby se odumřelé stromy odvezly jako v hospodářském lese, živiny z nich by půdu neobohatily, upozornil. Navíc by to poškodilo horní vrstvu půdy, která obsahuje semena. "Byli jsme překvapeni, jak dlouhou mají klíčivost. Zpočátku panovaly obavy, že po odumření horního stromového patra se nic nestane, že se les nezmladí. Ale za tři, čtyři roky vyrostly tisíce semenáčků," popsal Kopáček.

Za svou práci se dočkal ocenění již loni. Tehdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš mu udělil medaili Gregora Johanna Mendela zhruba tři měsíce poté, co Sněmovna schválila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Novelu provázely bouřlivé diskuze právě kvůli ochraně Šumavy.

Navrhuje, aby elektromobily nemusely platit registrační poplatky a měly bezplatný vjezd do center měst. Mezi návrhy je také možnost zrychleného odepisování pro podnikatele nebo možnost kombinace dotace na pořízení s operativním leasingem. Pro testování autonomních vozů má vzniknout polygon. Opatření vyplývají z vládního Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu ČR, který má v pondělí schvalovat vláda.

Na vytvoření akčního plánu, který ve finální podobě obsahuje celkem 25 opatření, se dohodli zástupci automobilového průmyslu s premiérem Bohuslavem Sobotkou letos v únoru. Plán je součástí memoranda, které mají automobilky s vládou v nejbližší době uzavřít. Vedle elektromobility a rozvoje autonomního řízení obsahuje opatření na podporu digitalizace automobilového provozu.

Elektromobily jsou stále výrazně dražší než vozy na konvenční pohon. Ročně se jich v Česku prodají řádově stovky. Již od loňského roku mohou státní organizace žádat na pořízení ekologických vozidel dotaci od ministerstva životního prostřední a firmy od ministerstva průmyslu a obchodu. Její čerpání ale nebylo možné kombinovat s operativním leasingem.

O možnosti zrychleného odepisování elektromobilů akční plán uvažuje v letech 2019 až 2025, již do konce letošního roku by pak mohla být zavedena barevně odlišená registrační značka pro elektromobily, která by jim umožnila vjezd do center měst nebo využití vyhrazených jízdních pruhů pro MHD. V příštím roce by mělo ministerstvo dopravy zavést osvobození elektrických aut od správního poplatku 800 korun za registraci. Z návrhu po připomínkovém řízení naopak vypadlo osvobození elektromobilů od dálničního poplatku, které již řeší Národní plán čisté mobility.

Stát by měl rovněž ještě letos analyzovat možnosti podpory budování dobíjecích stanic a jejich provozu. Provozní podpora by mohla být formou provozní dotace, zvýhodněného distribučního tarifu nebo umožnit flexibilnější sjednávání rezervovaného příkonu či zjednodušeného postupu připojování nabíjecí infrastruktury.

Pro zavádění autonomního řízení vedle zadání studie proveditelnosti vybudování testovacího polygonu stát počítá s úpravou příslušné legislativy, přípravou jednotných evropských standardů nebo rozšířením poskytovaných dat z Jednotného systému dopravních informací, která umožní orientaci autonomně řízených vozů na silnicích.

Zpráva tvoří základ reportingu v oblasti životního prostředí České republiky. Zpráva 2016 je tvořena tematickými celky, které jsou věnovány jednotlivým složkám životního prostředí a hospodářským faktorům, které stav životního prostředí ovlivňují: Klimatický systém, Ovzduší, Vodní hospodářství a jakost vody, Příroda a krajina, Lesy, Půda a zemědělství, Průmysl a energetika, Doprava, Materiálové toky, Odpady a Financování. Tyto tematické celky jsou dále členěny na jednotlivé kapitoly, resp. indikátory.

Každý tematický celek Zprávy 2016 je, na rozdíl od předchozích let zpracování, uveden krátkou informací poukazující na významnost tématu a také vyhodnocující možné dopady stavu a vývoje problematiky tématu na lidské zdraví a ekosystémy. Souhrnně, pro každý tematický celek, je rovněž v úvodu uveden přehled aktuálních koncepčních, strategických a legislativních dokumentů, včetně závazných cílů z nich vyplývajících. Každý tematický celek je dále členěn na jednotlivé kapitoly, resp. indikátory, které jsou vyhodnocovány v podobné struktuře jako Zprávy za roky 2008–2015. U každé kapitoly se tak objevuje klíčová otázka, klíčová sdělení, a následuje grafické a textové vyhodnocení.

Na závěr každého tematického celku je zařazeno mezinárodní srovnání, které umožňuje komplexní zhodnocení postavení ČR v širších souvislostech daného tématu v mezinárodním kontextu.

Ve Zprávě 2016 je tak rozdělen dříve jediný tematický celek Ovzduší a klima na tematický celek Klimatický systém a tematický celek Ovzduší. Tematický celek Klimatický systém obsahuje Teplotní a srážkové poměry, nově zařazený indikátor Odtokové poměry a stav podzemních vod a indikátor Emise skleníkových plynů. Tematický celek Ovzduší již neobsahuje jednotlivé indikátory Emise okyselujících látek, Emise prekurzorů ozonu a Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic, ale indikátor Emise znečišťujících látek a indikátor Emise těžkých kovů.

Ve Zprávě 2016 došlo rovněž k úpravě tří tematických celků dříve pojmenovaných Příroda, Půda a krajina, Zemědělství s rozdělením na dva tematické celky Příroda a krajina, Půda a zemědělství. Indikátor Fragmentace krajiny je v rámci Zprávy 2016 rozšířen o vyhodnocení homogenizace krajiny. Indikátor Ochrana přírody je rozšířen o vyhodnocení výskytu zvláště chráněných druhů a invazních druhů na území ČR.

Ve Zprávě 2016 je rovněž rozšířen tematický celek Doprava, a to o indikátor Spotřeba energie a paliv v dopravě. Dále je rozdělen tematický celek Odpady a materiálové toky na dva samostatné tematické celky Materiálové toky a Odpady.

Zpráva 2016 je, podobně jako Zpráva 2015, doplněna o stručný přehled zapojení ČR do různých mezinárodních aktivit v oblasti životního prostředí a rozšířena o závěrečnou tematickou část Strategie a politiky v resortu životního prostředí, která se věnuje jejich krátkému představení a zhodnocení, především pak střednědobému vyhodnocení Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020 a také Národnímu programu snižování emisí ČR.

Finanční prostředky na realizaci Zprávy 2016 jsou vyčleněny jak z rozpočtu CENIA (v rámci Závazného plánu rozpočtu úkolu 3040 Hodnotící centrum), tak i rozpočtu Edičního plánu MŽP na rok 2017.

Dokument ke stažení:

Materiál (24MB)

Dnešním dnem, 21. září 2017, je zahájeno prozatímní provádění Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA). Našim firmám se tak odstraňuje většina překážek pro vstup na kanadský trh, uvedlo dnes MPO v tiskové zprávě.

Co se tedy mění dnešním dnem? „Je odstraněno 98 % veškerých cel, zpřehledňují se celní procedury, otevírá se kanadský trh služeb, naše podniky se budou moci účastnit veřejných tendrů vypisovaných na federální i provinční úrovni, zjednodušují se pravidla pro vysílání zaměstnanců či zajištění podnikatelských cest, nebo se sjednocují pravidla pro investory,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

CETA je výsledkem mnohaleté práce vyjednavačů na obou stranách. Motivací bylo zjednodušit obchodování mezi našimi zeměmi a podpořit ekonomickou prosperitu, tvorbu pracovních míst a nabídnout diverzifikaci exportních destinací. „ČR a Kanada mají v tomto mnoho společného. Obě ekonomiky jsou velmi provázané se svým velkým sousedem – dominantním obchodním partnerem jsou pro Kanadu Spojené státy americké, kam míří tři čtvrtiny kanadské produkce, pro ČR je takovým partnerem Německo, resp. EU jako celek, kam míří 34 %, resp. 83 % veškerého českého vývozu.“ podtrhuje podobnosti náměstek ministra Vladimír Bärtl. Proto je pro české firmy dohoda CETA příležitostí objevit nový trh, který pro ně může být přijatelnou variantou oproti Spojeným státům. „CETA otevírá bránu na severoamerický trh, a to i pro malé a střední podniky, pro které mohou překážky pro vstup na trh být natolik zásadní, že expanzi za oceán nepodniknou, “ připomíná ministr Havlíček.

Institut prozatímního provádění umožňuje čerpat výhody z dohody ještě před tím, než dojde k dokončení celého ratifikačního procesu dohody o volném obchodu. Členské státy vymezily rozsah prozatímního provádění v souladu s rozdělením kompetencí v EU. Vyloučeny byly tyto oblasti dohody - investiční ochrana a ustanovení Systému investičního soudního, přístup na trh investic pro portfoliové investice, ustanovení upravující camcording (nelegální natáčení filmů v kině), vybraná ustanovení v oblasti správního a soudního rozhodování v kapitole o udržitelném rozvoji, a vybraná ustanovení finančních služeb a zdanění.

„Spuštění prozatímního provádění je jen začátkem dlouhého procesu. Dohoda CETA jako dohoda moderní a pokročilá obsahuje nové typy závazků a pravidel obchodování. Proto lze očekávat, že v průběhu implementace a každodenního fungování dohody se objeví nejasnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu ocení všechny podněty k fungování CETA a jsme připraveni asistovat při jejich řešení, “ uzavírá náměstek pro řízení sekce EU a zahraničního obchodu Vladimír Bärtl. 

Více informací o dohodě CETA najdete na: www.businessinfo.cz/CETA, kde je také kontaktní formulář, který můžete využít. Další informace najdete také na stránkách Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise a stránkách kanadské vlády.
 

Průmysl je významným spotřebitelem vody a naprostá většina výrobních procesů se bez jejího využití neobejde. To platí celosvětově. Firmy však musí splňovat přísné zákonné standardy zaručující efektivní využití vody a ochranu životního prostředí při výrobních procesech.

V mnoha případech je povrchová voda po využití a vyčištění vrácena zpět do vodního toku, a to čistší než původně odebraná. Firmy za takové využívání vody platí, vznikají jim náklady za odběr, vyčistění, užití, opětovné vyčistění a následné vrácení této tzv. „odpadní“ vody. Vrácení takové vody rozhodně neznamená plýtvání.

Průmysl a energetika jsou v posledních několika letech značně zatíženi prudce narůstajícími požadavky na snižování spotřeby vody při výrobních procesech a na kvalitu vypouštění odpadních vod. Z tohoto důvodu již průmysl a energetika v maximální možné míře omezují odběr povrchových vod. Omezují například průtokový způsob využívání vody nebo ji opětovně využívají ve výrobě. Naše podniky splňují evropské standardy platné pro jednotlivé typy průmyslu, tzv. BREF dokumenty, a hledají maximální úspory ve využití vody.

Současná dekáda je pro jednotlivá odvětví průmyslu ve znamení přijímání BREF dokumentů, zakotvujících tzv. BAT (Best available technologies, tj. nejlepší dostupné techniky), které provozovatelům jednotlivých zařízení závazně definují maximální požadavky na jednotlivé technologické celky, mj. i ve vztahu k náročnosti spotřeby vody, opětovnému využití a čištění odpadních vod.

České průmyslové a energetické podniky se tak stávají největšími investory do snižování zátěže životního prostředí a v tomto směru budou nadále pokračovat.

Zdroj: SPČR

Cílem úprav pokynů je zvýšit atraktivitu půjček pro žadatele, zejména pro obce a města, ale i ostatní subjekty. Zajištění půjčky by tak pro ně mělo být jednodušší a dostupnější.

S účinností od 13. září 2017 jsme aktualizovali Metodické pokyny pro zajištění pohledávek z poskytovaných půjček. Cílem této aktualizace je ještě více zatraktivnit půjčky pro žadatele při současném dodržení bezpečných a konzervativních postupů při řízení rizik.

Úprava se týká zejména pravidel pro úhrady splátek pro obce, města, dobrovolné svazky obcí a kraje, která jim umožní získat půjčku bez zajištění zástavou nemovitostí.

Předmětem aktualizace je dále navýšení limitní hodnoty ukazatele úvěrové způsobilosti pro nejbonitnější žadatele z řad měst a obcí, pro všechny žadatele pak sjednocení koeficientu hodnoty zástavy oproti nominální výši pohledávky a odstranění koeficientů pro jednotlivé typy nemovitostí. I tato opatření mají zpřístupnit zvýhodněné půjčky SFŽP ČR širšímu okruhu žadatelů, kteří mohou společně s dotací z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 nebo z Národního programu životní prostředí získat finanční prostředky prakticky na celý projekt.

Dalším pozitivem pro žadatele je v neposlední řadě skutečnost, že SFŽP ČR využívá pro hodnocení žádostí obcí a měst portál Monitor státní pokladny, a proto již není třeba předkládat finanční a účetní výkazy v listinné podobě.

Podrobné informace, výzvy k předkládání žádostí prostřednictvím IS Bene-fill, metodické pokyny SFŽP ČR a další dokumenty včetně přehledu schválených půjček jsou k dispozici na webu státního fondu.

Dokument ke stažení:

Metodické pokyny SFŽP ČR pro zajištění pohledávek

Zdroj: SFŽP

Myšlenka vědce z nizozemské univerzity Minga Maa je důležitá v době, kdy ekologové pracují na způsobech, jak zemskou atmosféru zbavit milionů tun uhlíku.

Umět vyrobit jen tak něco ze vzduchu je výsada zpravidla komiksových postaviček, kouzelníků nebo sci-fi robotů z dalekých galaxií. Nyní však tato dovednost míří do reality. Tvrdí to alespoň doktorand Ming Ma z University of Technology v nizozemském Delftu.

V rámci své disertační práce totiž popisuje metodu, kterou lze kontrolovat proces zvaný elektroredukce. Ten je využíván při přeměně atmosférického CO2 na různé druhy uhlovodíkových
molekul.

Ma tvrdí, že právě kontrola elektroredukce na nanoúrov ni ovlivňuje výsledek celého procesu: například při použití měděných nanovláken mohou z CO2 vznikat delší řetězce uhlovodíků, zatímco při použití nanoporézního stříbra vzniká prostý CO.

Ma si zjednodušeně vzato změnami typů kovů a použitím různých délek jejich nanovláken hraje s elektrickým potenciálem celé reakce. Právě při jeho různých hodnotách mohou vznikat různé na uhlíku založené sloučeniny. Dosavadní výzkum ukazuje, že by mezi nimi mohl být i ke konzumaci vhodný etanol, palivový metanol nebo kyselina mravenčí, která by našla využití v palivových článcích.

Maova práce nyní prochází ověřením vědecké správnosti. Pro ekology pracující na způsobech, jak zemskou atmosféru zbavit milionů tun uhlíku, však přestavuje značnou naději. Stal by se totiž tím nejvíce přelomovým způsobem, jak se zbavit se atmosférického uhlíku, jakým lidstvo disponuje.

Stávající nadějné metody čištění ovzduší jsou totiž založeny například na zachytávání CO2 a jeho na pumpování do zemské kůry a poté chemickém vyvolání jeho ztvrdnutí, případně na jeho chemické přeměně na jedlou sodu či alternativ ní paliva.

Zdroj: E15

Obyvatelé Ústí nad Labem nebudou od příštího roku platit za odpad. O zrušení poplatku 500 korun ročně dnes rozhodli zastupitelé. Město tak přijde na poplatcích o desítky milionů korun ročně.

Vedení města navrhlo zrušení poplatku kvůli tomu, že zhruba třetina obyvatel poplatek neplatí a že město je nyní v dobré finanční kondici. Pro zrušení vyhlášky hlasovalo 24 zastupitelů, deset se hlasování zdrželo. Opoziční PRO!Ústí neuspělo s návrhem, aby poplatku byli zproštěni senioři nad 66 let, děti do 18 let, studenti do 26 let a lidé, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí.

V současné době by mělo poplatek hradit asi 90.000 obyvatel krajského města. Letošní rozpočet podle vedoucího finančního odboru magistrátu Rudolfa Jakubce počítal s příjmem 39 milionů. "V rozpočtu jsme ale uvažovali nižší výběr ze zkušenosti, že ne všichni občané platí," řekl už dříve Jakubec. Skutečný výběr poplatků je menší. Letos město vybralo 28 milionů korun.

Poplatek za komunální odpad se ve městě neplatil ani v letech 2009 a 2010, tehdejší vedení města ale výrazně zvýšilo daň z nemovitosti, ze které město získává asi 100 milionů ročně. Zmíněná daň i po dnešním rozhodnutí zastupitelů zůstává stejná. Za byt kolem 70 metrů čtverečních platí lidé zhruba 1200 korun za rok.

Skutečné náklady na likvidaci odpadu poplatky nepokryjí ani v současné době. Město každý rok platí za likvidaci zhruba 70 milionů. Radnice se navíc potýká s velkými dluhy za odpady a vyměřené sankce, které dosahují asi 140 milionů korun.

Poplatky za odpad neplatí například lidé v sousedních Teplicích. Finanční situace lázeňského města je ale odlišná. Ústí nad Labem je dlouhodobě zadlužené, do roku 2030 bude splácet úvěr od Evropské investiční banky. Ročně dává na splácení dluhů kolem 100 milionů.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo životního prostředí pro rok 2018 vyhradilo 13,5 milionu korun na projekty pro nestátní neziskové organizace působící na poli ochrany životního prostředí. Neziskovky mohou podávat své projektové žádosti na MŽP ode dneška až do 16. října 2017. Podporu lze získat na projekty, které přispějí k naplňování cílů Státní politiky životního prostředí a dalších státních strategických dokumentů.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výzvu v Programu pro nestátní neziskové organizace – Podprogram A. V roce 2018 MŽP podpoří neinvestiční projekty z dříve vyhlášených 18 témat se zaměřením na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, vliv životního prostředí na lidské zdraví, adaptaci na klimatickou změnu a na inovace v rámci environmentálního vzdělávání.

„Mezi aktivity, které chceme podpořit, patří například péče o cenné biotopy, zejména písčiny, stepní lokality, slaniska a podmáčené louky, zachování krajinného rázu, péče o remízky a další drobné krajinné prvky, ale i revitalizace keřových porostů, sadů, úvozových cest, polních cest, stromořadí, apod. Dále nás zajímají kvalitní projekty zaměřené na environmentálně odpovědnou spotřebu, energetické úspory a udržitelnou dopravu. V oblasti vzdělávání se chystáme podpořit výukové programy pro sociálně a jinak znevýhodněné cílové skupiny. Programem podporujeme organizace, které věnují ochraně životního prostředí velké množství dobrovolnické práce,“ upřesňuje zaměření dotačního programu ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski.

Významnou novinkou bude podávání žádostí komfortně prostřednictvím elektronického systému. „Nový systém významně sníží administrativní zátěž žadatelů. Většina potřebných dokumentů bude předkládána pouze elektronicky,“ vysvětluje ředitel Kažmierski.

Díky této tradiční výzvě pro neziskové organizace mohlo MŽP vloni podpořit na 80 projektů, mezi ně patří projekty, jako např. Ukliďme svět, ukliďme Česko, RecyKafe (odběrná místa v kavárnách pro předcházení vzniku odpadu) nebo projekt Jděte ven – přímý kontakt s přírodou pro nejmenší.

O finanční příspěvek mohou žádat nestátní neziskové organizace působící v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, právně vedené jako spolek či pobočný spolek, obecně prospěšná společnost, zapsaný ústav, nadace, nadační fond nebo církevní právnická osoba. Podmínkou je spolufinancování příjemcem dotace minimálně z 30 % rozpočtu projektu. Každá organizace může požádat o podporu nejvýše tří projektů. Minimální výše dotace je 30 000 Kč a maximální 200 000 Kč na jeden projekt. Příjem žádostí končí 16. října 2017. Rozhoduje doručení žádosti do podatelny MŽP, nikoliv datum poštovního razítka.

Případné dotazy zodpoví odbor finančních a dobrovolných nástrojů, kontaktní osoba Mgr. Petra Nováková Sádková, e-mail: petra.novakova@mzp.cz

Dokument ke stažení:

• Výzva

• Manuál (PDF, 722 kB)

• Formulář identifikace osob (DOCX, 16 kB)

• Formulář pozemky (DOCX, 17 kB)

• Přímý výdaje NNO (DOCX, 16 kB)

• Příručka pro žadatele o dotaci (PDF, 333 kB)

Jak jsme Vás informovali, toto pondělí MMR představilo na vládě materiál Základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva. Předložený materiál představuje významný dokument, který identifikuje problémové oblasti současné úpravy veřejného stavebního práva s cílem podstatně zrychlit a zjednodušit přípravu a realizaci stavebních záměrů.

Základní teze představují identifikaci klíčových problémů a nastínění nejvýznamnějších oblastí, které bude nezbytné dále podrobně prověřit a vyhodnotit. Předkládané základní teze předpokládají nejen nový stavební zákon, ale i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformu veřejné správy, zahrnující opatření legislativní, organizační i rozpočtová.

Teze identifikují, na jaké nové výzvy bude muset reagovat územní plánování, na jaké oblasti by mělo v budoucnu klást větší důraz, jaké nástroje územního plánování a jejich způsob projednání a schvalování by měly být prověřeny, či co je třeba řešit v souvislosti s rozšiřováním informačních technologií v územním plánování.

V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu teze ukazují na klíčové problémy při umísťování a povolování staveb,  včetně nutnosti prověření působnosti stavebních úřadů, postupů povolování staveb i obecných požadavků na výstavbu. Teze definují též problémy v oblasti ochrany veřejných zájmů, resp. dotčených orgánů, v oblasti elektronizace veřejné správy a v neposlední řadě definují potřebu přehodnocení požadavků na úroveň odbornosti úředníků či na jejich technické vybavení.

Dokument ke stažení:
Podrobnější informace o tezích nového stavebního zákona naleznete ZDE

Od dnešního dne mohou malí, střední ale i velcí podnikatelé získat zvýhodněné financování pro své energeticky úsporné projekty realizované na území ČR vyjma Prahy. Program Úspory energie byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu, které na něj celkově vyčlenilo v rámci Operačního programu pro konkurenceschopnost (OP PIK) 1,9 mld. korun ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Podpora je poskytována ve formě bezúročných úvěrů, subvence úrokové sazby komerčního úvěru a finančního příspěvku na pořízení energetického posudku.

„Jde o jeden z mála produktů, prostřednictvím něhož mohou získat podporu podnikatelé z cestovního ruchu. Vedle nich na ni dosáhnou také podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu, vodohospodářství, energetiky, stavebnictví a služeb,“ přibližuje podmínky programu náměstek ministra Tomáš Novotný.

Bezúročné úvěry z programu Úspory energie bude možno využít například na zateplení budovy určené k podnikání, na výměny kotlů, osvětlení, zavedení systémů měření a regulace energie, využití odpadního tepla a podobně. Rovněž je možné získat úvěr na nákup nových strojů a zařízení, které jsou energeticky efektivnější.

Program Úspory energie nabízí všem podnikatelům bez omezení velikosti bezúročné úvěry k financování jejich projektů zaměřených na energetické úspory. Úvěry budou poskytovány až do výše 70 % způsobilých výdajů projektů a jejich výše bude činit 1 – 75 milionů korun. Mohou mít až desetiletou splatnost s možností odkladu splátek jistiny až na 4 roky. Získání zvýhodněného úvěru ČMZRB je podmíněno současným čerpáním komerčního úvěru u některé ze spolupracujících finančních institucí, a to v minimální výši 20 % způsobilých výdajů projektu.

Podnikatelé také mohou získat subvenci úrokové sazby komerčního úvěru určeného na spolufinancování projektu, a to až do výše 10 % tohoto úvěru, maximálně však 1,5 mil. Kč. Žadatelé budou moci rovněž získat finanční příspěvek na pořízení energetického posudku, který je nutné přiložit k žádosti o zvýhodněný úvěr, a to až do výše 80 % výdajů na jeho zpracování, maximálně však 250 tisíc Kč.

„Hlavní výhodou podpory podnikatelů formou zvýhodněných úvěrů je oprati dotacím jednoznačně jednoduchá forma podání žádosti a rychlost jejího vyřízení. Podnikatelé se mohou rovněž spolehnout, že na program je alokováno dostatečné množství prostředků, které je Ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno v budoucnu ještě v případě potřeby navýšit,“ dodává Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

První výzva programu byla vyhlášena dnešním dnem, tj. 19. zářím 2017, a poběží až do 15. září 2020. Žádosti přijímají veškeré pobočky ČMZRB. Podrobné informace o programu a formuláře, včetně výzvy, jsou k dispozici na webových stránkách www.cmzrb.cz. Veškeré informace a dotazy jsou připraveni předat a zodpovědět pracovníci ČMZRB.
 

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo zcela nový dotační titul na zavedení tzv. bikesharingu - půjčoven jízdních kol na principu sdílení. Připraveno je na ně celkem 20 milionů, stejnou částku navíc rezort posílá i na osvětu v oblasti čisté mobility. Obě nově vyhlášené dotační výzvy z Národního programu Životní prostředí mají pomoci snížit negativní dopady automobilové dopravy na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel ve městech a podpořit všechny možnosti ekologicky šetrné dopravy. Žádosti o podporu přijímá SFŽP ČR v obou výzvách do 31. ledna 2018.

Celých 20 milionů korun má ministerstvo připraveno pro města, jejich dopravní podniky, ale i soukromé firmy, které vybudují systém půjčování kol fungujících na principu sdílení, tzv. bikesharingu. Systém sdílených jízdních kol slouží k zapůjčení kol ke krátkým cestám a ve světě je na vzestupu. Je založen na tom, že si zájemce u některé z půjčoven či jejich stanic vypůjčí kolo, odjede, kam potřebuje, a kolo zase u nejbližšího stanoviště vrátí. Využívají ho jak místní obyvatelé měst, kterým kolo zkrátí trasu na určitém úseku cesty do práce, tak turisté navštěvující pamětihodnosti a využívající kola delší dobu.

O dotaci ve výši 250 tisíc až 5 milionů korun, maximálně však do 85 % způsobilých výdajů, se mohou ucházet jak statutární města, tak dopravní podniky a příspěvkové organizace s většinovým podílem města. Dotace je určena ale také firmám, spolkům či neziskovým organizacím, které mají za sebou již zkušenost s provozováním bikesharingu u nás či v zahraničí. Dotované projekty musí pak zrealizovat do 20. prosince 2020.

Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Odpadové fórum. Pochopitelně téma sdílené ekonomiky nemůže chybět ani na významné národní konferenci věnované problematice předcházní vzniků odpadů, která se bude konat 12. až 13. října v Praze.

Z dotací lze spolufinancovat jen komplexní projekty na zavedení či rozšíření bikesharingového systému na území statutárních měst a případně i přilehlých obcí. Podpora se vztahuje na klasická jízdní kola.

Informační kampaně mají připomenout zejména výhody využívání alternativních pohonů v dopravě (elektro, plug-in hybrid, klasické hybridy, vodík, CNG/LNG, LPG atd.), veřejné hromadné dopravy, alternativních možností dopravy včetně cyklistiky a pěší mobility a současně vyzdvihnout přínosy navazujících opatření pro zlepšení ovzduší ve městech (např. silniční obchvaty měst, parkoviště P&R nebo nízkoemisní zóny).

Podpora s alokací 20 milionů korun je určena 14 krajům a 26 statutárním městům na území České republiky. V případě, že žádost o dotaci podá kraj současně se statutárním městem, které leží na území žádajícího kraje, musí prokázat spolupráci na projektech, aby nedocházelo k překryvům či duplicitnímu financování jedné akce. Každý subjekt může přitom podat pouze jednu žádost.

Výše dotace je omezena maximálně na 1,5 milionu korun v případě krajů, u statutárních měst se horní hranice pohybuje mezi 1 až 2 miliony korun v závislosti na počtu obyvatel. V obou případech může dotace pokrýt nejvýše 80 procent celkových způsobilých výdajů.

Žádosti o dotace jak na osvětu v oblasti čisté mobility (č. 11/2017), tak na bikesharing (č. 14/2017) přijímá Státní fond životního prostředí ČR písemnou formou nebo elektronicky přes datovou schránku, a to do 31. ledna 2018. Bližší informace mohou zájemci získat na bezplatné lince SFŽP ČR 800 260 500 nebo na e-mailové adrese dotazy@sfzp.cz.

Dokumenty ke stažení:

Dokumenty k výzvě č. 11/2017 najdete zde.

Dokumenty k výzvě č.14/2017 najdete zde.

Komise představila obnovenou strategii průmyslové politiky EU, kterou oznámil ve svém projevu o stavu Unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jejím cílem je, aby se EU stala lídrem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace. Komise tímto dokumentem sdružuje všechny horizontální a odvětvově zaměřené iniciativy na podporu průmyslu do komplexní strategie. Strategie obsahuje nové iniciativy v oblasti oběhového hospodářství, volného toku jiných než osobních údajů, čisté a propojené mobility, kybernetické bezpečnosti, duševního vlastnictví, veřejných zakázek i surovin.

Zdroj: CEBRE

Předběžný implementační plán vymezuje základní oblasti transformace, kterými Česká republika prochází a na které musí v zájmu udržitelného zvyšování kvality života občanů adekvátně reagovat. Tento dokument proto stanovuje řadu klíčových opatření v těchto oblastech, které jsou svojí povahou (zasahováním do širších struktur společnosti a gescí resortů), komplexitou a množstvím multiplikačních efektů natolik významná, že je možné je považovat za prioritní. Tato opatření, stejně jako oblasti transformace, procházejí napříč všemi šesti klíčovými oblastmi České republiky 2030.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva