Po osmi letech testování bude ve Skotských vodách instalována vůbec první farma plovoucích větrných elektráren. Celkem se počítá s pěti větrníky o výkonu 30 MW, jejichž produkce by měla pokrýt spotřebu až 20 tisíc domácností. Výhodou plovoucího systému je možnost instalace i v mělkých vodách. Konkrétně instalace Hywind potřebuje hloubku 80 m, přičemž skotské vody 25 km od pobřeží disponují hloubkou 100 m. Nad hladinu pak bude vyčnívat do výše 180 m. Záměr je plně podporován místní samosprávou, avšak se také ozývají hlasy kritizující negativní vlivy na životní prostředí a turismus. Více ZDE.

Zdroj: Euro

V období od 15. 8. do 15. 9. bude v blízkosti stožáru Křešín (Vysočina, okres Pelhřimov) probíhat mezinárodní měřící kampaň zaměřená na zmapování koncentrace aerosolů v atmosféře. Jedním z měřících přístrojů bude i lidar, jehož laserový paprsek dosáhne až do výšky třiceti kilometrů a bude po setmění pozorovatelný jako sloup zeleného světla mířící k zenitu. Po dobu měření bude v oblasti okolo stanice vydána navigační výstraha pro letecký provoz.

Na přelomu srpna a září bude na Národní atmosférické observatoři Košetice v rámci mezinárodního projektu ACTRIS  probíhat měřící kampaň zaměřená na zmapování koncentrace aerosolů ve vertikálním profilu atmosféry. Do kampaně bude zapojeno několik typů lidarů, což jsou přístroje měřící zpětný odraz pulzů laserového paprsku od částic přítomných v atmosféře. Měření bude doplněno o data získaná z dalších přístrojů umístěných na vysokém meteorologickém stožáru. Po dobu měření bude zejména po setmění pozorovatelný zelený laserový paprsek mířící vzhůru. Protože použitý laser může být při přímém pohledu proti zdroji nebezpečný pro zrak až do vzdálenosti třiceti kilometrů, bude v oblasti po dobu měření vyhlášena navigační výstraha pro letecký provoz. Oblasti by se měli vyhnout zejména piloti motorových padáků a dalších pomalu letících zařízení umožňujících výhled kolmo dolů. Ostatní jsou dostatečně chránění konstrukcí letadla. Rovněž pro pozemní pozorovatele nepředstavuje paprsek žádné nebezpečí.

Měření bude probíhat ve spolupráci Ústavu  výzkumu globální změny AV ČR, Ústavu chemických procesů, Českého hydrometeorologického ústavu a Ústavu pro výzkum troposféry v Lipsku.  Obdobná měření, jako je toto, probíhají po celém světě. Konkrétně k nám se nejvýkonnější z lidarů přesune přímo z měření v Arktidě.

Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Dne 2. 8. 2017 vstoupilo v platnost Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1263 ze dne 12. července 2017, kterým se aktualizuje seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále také jen „ Unijní seznam“) přijatý prováděcím nařízením (EU) 2016/1141 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.

Ministerstvo zemědělství v této souvislosti zaznamenalo nespokojenost veřejnosti ohledně nedostatečné komunikace ze strany Ministerstva životního prostředí, coby gestora dané oblasti, ať již v průběhu projednávání tohoto předpisu, či co se týče dopadů rozšíření seznamu invazních nepůvodních druhů (dále také jen „IAS“) na jednotlivé subjekty, a to zejména v oblasti myslivosti.

Zástupci MZe pověření řešením problematiky IAS byli o rozšíření seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii informováni, a to i prostřednictvím pravidelných jednání se zástupci MŽP, kde MZe deklarovalo svůj postoj k zařazení jednotlivých druhů a nesouhlas s rozšiřováním unijního seznamu formou hlasování o skupině nových druhů jako celku.

Vzhledem k tomu, že jeden z nově zapsaných druhů - ondatra pižmová, je zároveň zvěří podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o myslivosti) a dosáhla populačního maxima a nepůsobí významně negativně, navrhovalo MZe, aby ČR byla proti jeho zapsání na unijní seznam. Zástupci MŽP, tento postoj (konkrétně nesouhlas se zařazením ondatry) na jednání Výboru pro invazní nepůvodní druhy sice tlumočili, v konečném hlasování o rozšíření unijního seznamu jako celku však ČR předložený návrh podpořila.

Ačkoliv je platné Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů přímo použitelné ve všech členských státech EU, MZe se nedomnívá, že by současné rozšíření unijního seznamu invazních a nepůvodních druhů mohlo mít významný bezprostřední dopad na subjekty působící v oblasti myslivosti či rybářství.

Nařízení č. 1143/2014 samo nestanoví podobu akčních plánů proti šíření IAS či eradikačních a regulačních opatření, a je naopak na jednotlivých členských státech, aby zavedly účinná opatření, která budou nejlépe odpovídat jejich konkrétní situaci. V České republice tato oblast má být upravena novelou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, o jehož navrhovaném znění se však stále jedná. Vzhledem k tomu, že zacházení s celou řadou druhů zapsaných na seznamu IAS se dotýká hospodaření v oblasti myslivosti, lesnictví a rybářství, MZe spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na vytváření návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny a usiluje o nastavení opatření a povinností dotčených osob tak, aby finální odpovědnost byla na státu a stát zároveň hradil veškerá opatření při regulaci invazních nepůvodních druhů.

MZe si je tedy vědomo skutečnosti, že přijaté prováděcí nařízení se dotýká mj. právní úpravy na úseku myslivosti. Protože limitním pro úpravu prováděcích vyhlášek k zákonu o myslivosti (např. vyhláška č. 245/2002 Sb. o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu) je podoba zákona o myslivosti po novelizaci v důsledku úpravy zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyčká MZe na konkrétní změny zákona o myslivosti. Možnou úpravou je například vyjmutí ondatry pižmové ze seznamu druhů zvěře, jež lze obhospodařovat lovem dle §2 písm. d) zákona o myslivosti, nebo začleněním ondatry do výčtu živočichů v přírodě nežádoucích.

Obecně ve vztahu k myslivosti považuje MZe z druhů zapsaných na unijní seznam za významné: mývala severního, nutrii říční, psíka mývalovitého a do jisté míry i husici nilskou (přičemž o poslední tři druhy byl seznam rozšířen právě Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1263 ze dne 12. července 2017). Uvedené druhy jako vrcholoví predátoři či silní kompetitoři mohou vážně negativně ovlivňovat populace dalších druhů zvěře a ostatních původních živočichů.

Z omezení, jež rozšíření unijního seznamu přímo přináší již nyní je však třeba upozornit na povinnosti v oblasti prevence šíření invazních nepůvodních druhů.

Nařízení ve svém článku 6 stanoví omezení při zacházení s druhy uvedenými na unijním seznamu (tedy i ondatrou pižmovou) ve smyslu zákazu jejich záměrného dovozu do EU a přepravy v rámci EU, držení a chovu, využití či vyměňování, uvádění na trh, umožnění rozmnožování, pěstování či kultivace či jejich uvolňování do životního prostředí.

Není tedy možné např. vysazování druhů uvedených na unijním seznamu na nová stanoviště či úmyslná podpora jejich chovu a rozmnožování. Nicméně v této souvislosti je třeba podotknout, že i ve stávající české legislativě (zákonem o myslivosti) je možnost zavádění nových nepůvodních druhů zvěře do honitby omezena.

Zdroj: MZe

Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy zahájilo připomínkové řízení k návrhu vyhlášky o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů. Termín pro zaslání připomínek je do 31.8.2017.

Navrhovaná právní úprava řeší situaci žáků středních škol, kteří se za současné právní úpravy mohou poprvé setkat a dostat do kontaktu s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi až po dovršení 18 let věku. Při tomto stavu by pak nebyli kvalitně a v dostatečné míře odborně připraveni na výkon svého povolání. Osvojení si pravidel práce s těmito látkami a směsmi vyžaduje pozvolné a časově delší období. Více ZDE.

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy. „Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“ říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

 „Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky nebo facebook konference.

Na základě potřeby upřesnění některých požadavků programu "Bezpečný podnik" a neustálému vývoji právních předpisů v oblasti BOZP dojde k datu 1. 10. 2017 k jeho aktualizaci.

Národní program "Bezpečný podnik" vznikl již v roce 1996 a na svých pracovištích jej má zavedeno, následně prověřeno inspektory oblastních inspektorátů práce, a také jej stále udržuje a zlepšuje přes 80 právních subjektů. Nelehké požadavky programu se právní subjekty, které osvědčení získaly, rozhodly plnit i nad rámec zákonných požadavků a dokazují tak, že péče o bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci funguje nejen v dokumentaci, ale i ve skutečnosti.

Na základě potřeby upřesnění některých požadavků programu "Bezpečný podnik" a neustálému vývoji právních předpisů v oblasti BOZP dojde k datu 1. 10. 2017 k jeho aktualizaci. Právní subjekty, které uvažují o zapojení se do programu, a právní subjekty, kterým se blíží konec platnosti již vydaného osvědčení a chtějí být v programu zapojeny i nadále, mohou dle aktualizované Příručky postupovat již nyní.

Aktuální seznam všech společnosti, které se mohou titulem "Bezpečný podnik" prokazovat naleznete ZDE v levé nabídce Menu pod záložkou Bezpečnost práce. Také jsou zde vyvěšeny všechny důležité dokumenty k programu, jako je Příručka, která vám odpoví na většinu otázek, které se týkají zavedení programu, informační leták v českém, anglickém i německém jazyce a také aktualizovaná Žádost o ověření shody zavedeného systému řízení BOZP s požadavky programu.

Zdroj: BOZPinfo.cz

Na konci července vyšlo nové číslo odborného recenzovaného periodika Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (Journal of Safety Research and Applications, JOSRA). Nové číslo je dostupné online. Letní číslo tvoří čtyři recenzované příspěvky a dva nerecenzovaných články.

První článek seznamuje s vývojem znalostního systému prevence rizik v BOZP, který byl výstupem projektu „Rozvoj znalostních systémů BOZP jako významného nástroje pro prevenci rizik“ a který od září roku 2014 do srpna 2016 řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Autorky v něm představují obsahovou strukturu znalostního systému, jeho funkcionality, návazné aplikace a celou řadu možností, které usnadní uživatelům práci při vyhledávání informací k problematice BOZP. Znalostní systém BOZP je dostupný ZDE.

Následující článek se věnuje dalším parametrům výbuchových směsí. Zatímco v předchozím článku se autor zaměřil na směs etanol – etylacetát – vzduch, tak nyní se jedná o směs vysokopecního plynu a vzduchu. Hodnoty výbuchových parametrů vysokopecního plynu jsou v současnosti publikovány ve formě výpočtů ze složek čistých látek, za standardních „atmosférických“ podmínek (20 °C a 101 kPa dle IUPAC). V literatuře nejsou uvedeny žádné hodnoty výbuchových charakteristik směsí H₂-CH₄-CO-C₃H₈-CO₂-vzduchu změřené 1 m³ výbuchovém autoklávu. Informace v bezpečnostních listech jsou pro takto komplexní směsi uváděny jako výsledek odhadu pomocí modifikovaných Le Chatelierových rovnic. V tomto článku jsou prezentovány dolní mez výbušnosti, LEL, horní mez výbušnosti, UEL, a mezní koncentrace kyslíku, LOC, změřené v 1 m³ výbuchovém autoklávu při teplotě 20 °C a tlaku 101 kPa.

Další článek se věnuje hodnocení rizika přijatelnosti závažných havárií v kontextu bežně se vyskytujících rizik. Článek seznamuje s výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo porovnat přijatelnost spojenou s běžně se vyskytujícími riziky, kterým se lidé dobrovolně podrobují s přijatelností rizik, které jsou spojeny s profesním působením anebo s méně frekventovanými přírodními riziky. Z výsledků plyne, že s profesními riziky je spojen zhruba dvojnásobný požadavek na jejich snížení oproti rizikům, která nejsou spojena s pracovním prostředím.

Poslední recenzovaný příspěvek je věnovaný nanočásticím, resp. prevenci před jejich potenciálně škodlivými účinky. V článku jsou shrnuty poznatky o antimonu, jeho nanoformě a možném ovlivnění lidského zdraví během expozice při střelbě z ručních palných zbraní. Mezi potenciálně ohroženou skupinu patří stálí zaměstnanci střelnic a profesionální střelci. Odstranění rizik spojených s inhalací nanočástic těžkých kovů na střelnicích vyžaduje primárně preventivní opatření a přechod na moderní ekologické typy střeliva.

Další, již nerecenzovaný příspěvek analyzuje nedostatky Posouzení rizik závažné havárie pro účely zákona o prevenci závažných havárií. Prevence závažných havárií je právně upravená již 17 let. Tato prevence se samozřejmě řešila i před rokem 1999 (rok vydání prvního zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií v ČR). To je poměrně dostatečná doba, aby se náležitosti kolem prevence závažných havárií ustálily a dosáhly optimálního stavu nejen v plnění zákonných požadavků, ale i v dalších záležitostech, jako např. v oblasti zvyšování vědomostí v bezpečnostním inženýrství a jejich aplikaci v praxi. Je tomu opravdu tak? Malý počet závažných havárií za toto období poukazuje na určitou dosaženou úroveň v prevenci závažných havárií, ale i přesto se naskýtá otázka, zda jsme s vývojem spokojeni? Máme více zkušeností, tedy problémy by měly ubývat, ale z období před vydáním nového zákona o prevenci závažných havárií ^[1], který je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (SEVESO III) o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek ^[2], některé nedostatky a problémy přetrvaly, a některé k nim přibyly.

A nakonec poslední příspěvek poskytuje souhrnnou informaci o akci Veletrh vědy, o účasti VÚBP, v.v.i., na této největší popularizační akci svého druhu v České republice a o přibližování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejširší veřejnosti.

Recenzované články:

• Vývoj znalostního systému prevence rizik v BOZP – Mgr. Jiřina Ulmanová,Mgr. Veronika Měrková
• Výbuchové parametry směsí: Vysokopecní plyn - vzduch - Ing. Jan Skřínský, Ph.D.
• Evaluation of risk acceptability of serious accidents within the context of commonly occurring risks - Mgr. et Mgr. Josef Senčík,Ing. Marek Nechvátal, PhDr. David Michalík, Ph.D., RNDr. Mária Skřínská, Ph.D.
• Prevence a ochrana zdraví před potenciálně negativními účinky nanočástic uvolňovaných do ovzduší při střelbě na příkladu antimonu - Ing. Marek Nechvátal, Mgr. et Mgr. Josef Senčík

Nerecenzované články:

• Analýza nedostatků Posouzení rizik závažné havárie pro účely zákona o prevenci závažných havárií - Ing. Vilém Sluka
• Veletrh vědy – zajímavá platforma pro výchovné působení na dětí a mládež v oblasti bezpečného chování a ochrany zdraví - PhDr. Irena Kuhnová

Zdroj: BOZPinfo.cz

Rada potvrzuje závazek bojovat proti znečištění ovzduší a změně klimatu v otázce fluorovaných uhlovodíků.

Rada 17. 7. 2017 přijala rozhodnutí o uzavření kigalské změny Montrealského protokolu jménem EU, která má zajistit ochranu klimatu před plyny se silným skleníkovým efektem, částečně fluorovanými uhlovodíky (HFC). Tímto rozhodnutím je EU připravena na formální ratifikaci.

Pozadí

Montrealský protokol se týká postupného ukončování výroby a spotřeby látek, které poškozují ozonovou vrstvu a vedou ke změně klimatu. Má 197 smluvních stran, včetně EU a jejích členských států a byl sjednán v roce 1987. Směřuje k postupné obnově ozonové vrstvy a tento proces by měl být podle předpovědi dokončen do poloviny tohoto století.

Podle ustanovení kigalské změny začnou s procesem postupného omezování nejprve rozvinuté země, a to v roce 2019. Pro další smluvní strany budou platit flexibilnější opatření. Většina rozvojových zemí zahájí první kroky ke snižování výroby a spotřeby těchto skleníkových plynů v roce 2029; pro zbývající rozvojové smluvní strany byly první kroky stanoveny až na rok 2032.

Klíčové a sporné body

Částečně fluorované uhlovodíky se nacházejí ve vybavení i výrobcích jako jsou ledničky, klimatizace, pěny a aerosolové spreje. Byly zavedeny jako alternativa k látkám, které poškozují ozonovou vrstvu, zejména k chlorfluoruhlovodíkům. Kigalská změna stanoví řadu opatření, která mají smluvní strany Montrealského protokolu přijmout v zájmu postupného omezení používání HFC. Členské státy EU jsou podobně jako další rozvinuté země povinny zahájit první omezení v roce 2019.

EU již podnikla některé kroky. Nařízení č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech bylo přijato v roce 2014 a umožnilo, aby s postupným omezováním používání HFC EU začala již v roce 2015. Toto nařízení bude muset být přezkoumáno, aby se zajistil soulad se změnou z Kigali po roce 2030.

Až do té doby může stále platit současná legislativa EU, která rovněž stanovuje přísnější harmonogram postupného omezování ve srovnání s opatřeními, která budou muset být zavedena v rámci nové změny.

Předpokládaný další vývoj

Dnešní rozhodnutí Rady vstoupí v platnost bezprostředně po přijetí. EU nyní musí formálně uložit prohlášení o rozsahu pravomocí společně s ratifikační listinou kigalské změny u OSN. Členské státy v současné době postupují podle svých příslušných procesů ratifikace s tím, že rovněž musí získat schválení od svých vnitrostátních parlamentů. Změna vstoupí v platnost 1. 1. 2019, bude-li ratifikována nejméně 20 státy nebo organizacemi regionální hospodářské integrace, které jsou stranami Montrealského protokolu.

Odkazy

• Ochrana klimatu: EU dala zelenou ratifikaci kigalské změny Montrealského protokolu
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006
• THE MONTREAL PROTOCOL ON SUBSTANCES THAT DEPLETE THE OZONE LAYER

Rada potvrzuje závazek bojovat proti znečištění ovzduší a změně klimatu, např. u emisních limitů amoniaku

Rada 17. 7. 2017 přijala rozhodnutí o přijetí změny Göteborského protokolu z roku 1999 jménem EU s cílem snížit emise látek znečišťujících ovzduší v celosvětovém měřítku. EU je nyní připravena tuto změnu formálně přijmout.

Pozadí

Hlavním mezinárodním rámcem pro řešení problematiky znečištění ovzduší je Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. Smluvními stranami úmluvy je 51 zemí z regionu Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) včetně všech členských států EU. V průběhu posledních 30 let došlo prostřednictvím 8 protokolů k rozšíření oblasti působnosti úmluvy tak, aby zahrnovala přísnější pravidla pro emise látek znečišťující ovzduší; osmým protokolem byl v roce 1999 právě Göteborský protokol. EU protokol schválila v červnu 2003.

Klíčové a sporné body

Změna zavádí přísnější národní závazky ke snížení emisí 4 hlavních látek znečišťujících ovzduší: síry (zejména oxidu siřičitého), oxidů dusíku, nemethanických těkavých organických sloučenin a amoniaku. Tyto limity emisí jsou stanoveny pro každou zemi a každou znečišťující látku a použijí se od roku 2020. EU má podle revidovaného protokolu snížit své emise pro rok 2020 takto: oxid siřičitý – 59 %, oxidy dusíku – 42 %, amoniak – 6 %, těkavé organické sloučeniny – 28 % a jemné částice – 22 %. 5. znečišťující látka, jíž jsou jemné částice, je regulována poprvé. Revidovaný protokol pro ni rovněž zavádí konkrétní závazky ke snížení emisí.

Revidovaný protokol kromě toho aktualizuje mezní hodnoty emisí (emisní normy) pro jednotlivé zdroje znečištění ovzduší: stacionární (např. továrny a zpracovatelská zařízení) a mobilní (např. vozidla, nesilniční pojízdné stroje a zemědělské a lesnické traktory). Zavádějí se nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin ve výrobcích.

Změna rovněž doplňuje povinnost smluvních stran podávat zprávy o emisích látek znečišťujících ovzduší a o pokroku dosaženém v oblasti technologií a výzkumu.

Předpokládaný další vývoj

Nyní je potřeba, aby EU oficiálně uložila listinu o přijetí změny protokolu u OSN. Členské státy rovněž musí získat schválení ze strany vnitrostátních parlamentů za účelem ratifikace změny. Změna protokolu vstoupí v platnost 90. den poté, co ji ratifikují 2/3 smluvních stran.

Odkazy

• Zlepšení kvality ovzduší: přijetí změny Göteborského protokolu ze strany EU se blíží
• Směrnice 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES

Zdroj: Euroskop

Rostoucí počet horkých dní zvyšuje poptávku po klimatizaci. Ochlazovat však lze i na dálku, stejně jako vytápět. Ve Vídni začal městský energetický podnik s dálkovým zásobováním chladem před deseti lety. Poptávka mezitím rostla o 15 procent ročně. Dnes Wien Energie provozuje 13 chladících centrál, ty ve městě klimatizují 2 000 000 m³ budov.

Desítky let proměňuje Vídeň v termálních zařízeních odpad na dálkové teplo, kterým zásobuje statisíce vídeňských domácností. „A nyní také již deset let využíváme tuto technologii, která nám v zimě přináší teplo, i během léta a produkujeme s ní ekologicky přívětivý dálkový chlad pro nejdůležitější městská zařízení jako je všeobecná nemocnice, vídeňské hlavní nádraží, výpočetní centra či hotely,“ přibližuje vídeňská radní pro životní prostředí a městské podniky Ulli Sima.

Horké dny zvyšují poptávku

Přesně před deseti lety zahájil městský dodavatel energií provoz první centrály na dálkové zásobování chladem. Nyní jich provozuje třináct, dosahují celkového výkonu 120 megawattů a Wien Energie jimi zásobuje 2 000 000 m³ kancelářských a dalších ploch. Poptávka v průměru stoupala o patnáct procent ročně a Wien Energie se připravuje na expertní prognózu, podle níž by kvůli změně klimatu mohl zájem o dálkové chlazení během dvaceti let vyrovnat poptávku po zásobování teplem.

Jak dálkové zásobování chladem funguje?

Podobně jako dálkové teplo vzniká i chlad určený pro dálkové zásobování při spalování odpadu či v elektrárnách. Takzvané absorpční chladící jednotky poháněné odpadním teplem dodávají vodu ochlazenou na šest stupňů do samostatné chladící sítě, na kterou jsou napojeni velcí městští odběratelé. Ti následně studenou vodu využijí pro vlastní chladicí systém. Oproti konvenčním klimatizacím spotřebuje produkce dálkového chladu pouze pětinu až desetinu primární energie, vykazuje i stejnou úsporu CO₂ a navíc může v budovách uspořit místo a snížit náklady.

10 let dálkového zásobování chladem ve Vídni v kostce

• 13 centrál
• 120 megawattů celkového výkonu
• 2 000 000 m³ klimatizovaných prostor
• 15 % průměrný roční přírůstek výkonu

Zdroj: Eurocomm-PR

Podíl hliníkových obalů pomalu stoupá a prodej takto baleného zboží se meziročně zvýšil na téměř devět miliard korun. Na každou rodinu v České republice tak připadá zhruba 37 plechovek. Prodej piva v plechovkách se za posledních sedm let zpětinásobil a preferují ho již tři čtvrtiny domácností. Předností těchto obalů je jejich hmotnost a skladovatelnost.

V kontextu zvyšujícího se podílu hliníkových obalů přibývá od roku 2013 podíl šedých kontejnerů. Lidé tak už nemusí pouze do sběrných dvorů. Dnes lze nalézt v ulicích obcí a měst na 3 800 kontejnerů, které sice tvoří zhruba jedno procento všech sběrných nádob, přesto oproti ostatním komoditám se dosahuje až dvojnásobné účinnosti recyklace. Do šedých kontejnerů patří nápojové a potravinové plechovky, naopak tenkovrstvé obaly z přebalů čokolád nebo víček od jogurtů je zbytečné sem odhazovat, jelikož při zpracování shoří. Jedinou možností je pak jejich zmuchlání do většího útvaru.

Bylo prokázáno, že recyklace je energeticky výhodnější a šetrnější k životnímu prostředí oproti primární výrobě hliníku z bauxitu. Odevzdané obaly se v hutích částečně čistí a následně taví. Výsledný polotovar je pak surovinou zejména v automobilovém a obalovém průmyslu. Na druhou stranu hHliník vyhozený na skládku je jen těžko rozložitelný. Navíc součástí primární výroby hliníku je vznik kalu obsahující těžké kovy. Únik takového kalu do životního prostředí reprezentuje značné škody na životním prostředí  o čemž se mohli přesvědčit v Maďarsku, kde v roce 2010 uniklo 700 tis. m³ tohoto červeného kalu. Více ZDE.

Zdroj: Lidovky.cz

V posledním červnovém a prvním červencovém týdnu letošního roku proběhla po celé střední Evropě v obchodech Tesco akce na podporu aktivit potravinových bank v jednotlivých zemích regionu. V Česku se vyhodí ročně 729 tisíc tun jídla, v Evropě je to 90 milionů tun. Na celosvětový problém upozorňuje dlouhodobě celá řada organizací. Přitom část vyhozených potravin je zdravotně zcela nezávadná. Nejedná se pouze o etický problém. S vyhozeným jídlem se plýtvá půdou, energií, vodou a lidskou prací, které za výrobou jídla stojí, což má negativní dopady na životní prostředí. Navíc vyhozené potraviny končí na skládkách a přispívají k tvorbě skleníkového plynu – metanu. Více ZDE.

Zdroj: ihned.cz

Dle statistických údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) vyplývá, že se v loňském roce razantně snížila produkce uhlí, a to na úkor zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie. Data ze 150 zemí z celého světa ukázala, že produkce uhlí v Číně prudce klesla zhruba o 320 milionů tun (o 9 %). Toto množství odpovídá celkové produkci Jižní Afriky, tedy pátého největšího vývozce uhlí na světě. Klesající trendy se ale objevují i v ostatních zemí jako je USA nebo Austrálie. Jedinou výjimkou byla Indie a Vietnam, kde byl zaznamenán 2 % nárůst. Celosvětově tak produkce klesla o 458 milionů tun uhlí, což reprezentuje z energetického hlediska pokles o 2 %.

Nižší poptávka po uhlí přímo souvisí s výrobou elektřiny ze zemního plynu, kdy v rámci zemí OECD se vůbec poprvé zemní plyn vyrovnal právě uhlí. Celosvětový nárůst dovozu plynu vzrostl o 47 mld. m², tedy zhruba o 4,5 % ve srovnání s rokem 2015. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energií zaznamenal v rámci zemí OECD nárůst o 3,8 %. Celkově se OZE podílí na výrobě elektřiny z 23,8 %. Největší nárůst byl zaznamenán u větrných, solárních a fotovoltaických elektráren. Více ZDE.

Zdroj: IEA

Užitečné semináře.cz se si vás dovolují pozvat na odborný seminář „Vodní zákon–Velká novela stavebního zákona a poplatková novela“, který proběhne 9. listopadu v Olomouci, resp. 28. listopadu v Praze.

Účelem semináře je provést účastníky komplexně dopady aktuální novely stavebního zákona č. 225/2017 Sb., (platnost od 1. 1. 2018) na vodoprávní praxi a tzv. „poplatkové“ novely vodního zákona (dle aktuálního stavu). Seminář zohledňuje účel a důvody novel.

Na semináři se budeme soustředit na konkrétní dopady změn stavebního a vodního zákona do vodoprávní praxe, zejména se zaměříme na koncepční změny při umisťování a povolování vodních děl ve společném povolovacím řízení a změnám v navrhovaném systému poplatků podle vodního zákona. Pozornost bude věnována i dalším změnám vyplývajícím z uvedených novel dotýkajícím se přípravy vodních děl.

Cílem semináře je komplexní výklad změn v aktuální vodoprávní praxi. Seminář bude věnován zejména praktickým problémům, které mohou vznikat v souvislosti s aplikací nových vodoprávních předpisů v oblasti vodních děl.

Témata přednášek:

• vymezení základních bodů novely stavebního zákona č. 225/2017 sb.
• změny v umisťování, povolování, ohlašování a užívání vodních děl
• společné řízení
• další změny vyplývající z novely stavebního zákona
• vymezení základních bodů poplatkové novely vodního zákona
• změny ve zneškodňování opadních vod a systému poplatků
• další změny vodního zákona, diskuze

Další podrobnosti najdete - ZDE

Na dotaz k vlivu azbestu na lidské zdraví odpověděla MUDr. Ariana Lajčíková, CSc. ze Státního zdravotního ústavu: "Zaujal mě na BOZPinfo článek na téma azbest. Již jsem se s ním několikrát dostal do styku a mám tedy otázku. Jak musí být dlouho člověk vystaven prašnosti s částečky azbestu, aby byl zdravotně ohrožen? Je zdraví nebezpečné, když normální člověk pohybující se po okolí narazí náhodně na místo, kde se například rekonstruuje střecha s eternitem neodborným způsobem? Existuje nějaká doba, kdy se azbest po vdechnutí dostane z těla ven, nebo je již v plicích celý život?"

Azbest je souhrnné označení pro skupinu křemičitých nerostů, které mají vláknitou strukturu. V průmyslových výrobcích se používal převážně - z 95 % - bílý azbest (chrysotil). Jiné vláknité nerosty, které pod společný název azbest souhrnně zahrnujeme, jako krocidolit, amosit, antofylit, tremolit a aktinolit se komerčně používaly méně. Je-li člověk prachu azbestu exponován, vykašlává ve sputu (hlenu) tzv. azbestová tělíska. Ty jsou známkou expozice, nikoliv onemocnění. Kašel je v prašném prostředí obrannou reakcí, tělo se snaží cizorodých látek zbavit. Známkou onemocnění je bujení vaziva v dýchacích cestách. K onemocnění dochází při dlouhodobé profesionální expozici (více než  20 let). Azbestová vlákna jsou v ovzduší všudypřítomná a ojedinělá vlákna již každý z nás během života vdechl. Pro své dobré vlastnosti (pevnost, ohebnost, trvanlivost, žáruvzdornost apod.) byl azbest dříve hojně užíván, zejména v azbestocementových materiálech, kde tvořil 10 až 15 % hmoty. Zdrojem azbestových vláken ve venkovním prostředí bylo zejména brzdové obložení automobilů. Ne každé azbestové vlákno je stejně nebezpečné, onemocnění  mohou způsobit především ta vlákna, jejichž poměr délky ku šířce je alespoň 3:1, jsou to tedy jakési jehly. Základem onemocnění při profesionální expozici je opakované a dlouhodobé propichování tkání drobnými vlákny – „efekt jehel“.

Nepřehlédněte:

Nebezpečí azbestu je známé a jeho používání je zakázáno od roku 1995, i přesto podle slov Ing. Zoji Guschlové, Ph.D. je většina případů odstraňování azbestu v České republice v rozporu se zákonem. Zoja Guschlová, která je konfrontována se situací v oblasti azbestu v České republice jako soudní znalec se specializaci azbest a ostatní anorganická vlákna, sdělila Odpadovému fóru, co brání, aby se v České republice azbest řádně odstraňoval a ukládal na skládky k tomu určené. Více  ZDE

Usadí-li se jednotlivá vlákna chrysotilu v plicích, rozštěpí se, postupně se rozpustí a v řadě případů vymizí. Vlákna amfibolu v plicích dlouhodobě přetrvávají, někdy celý život. S těmi se lze setkat ojediněle. Vdechnutí jednotlivých vláken však nezpůsobí nemoc. V životním prostředí se riziko působení azbestu na zdraví obecně považuje za nízké. Velká vlákna rychle sedimentují a menší jsou pohybem vzdušných mas rozptýlena v prostředí. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že by se s azbestem mělo zacházet odborně a podle platné legislativy.

Zdroj: BOZPinfo