Český parlament stále neschválil Pařížskou dohodu o klimatických změnách. Schválení dohody blokují poslanci ODS, kteří ji považují za škodlivou. Podle ODS je dohoda postavena na pochybné teorii globálních klimatických změn způsobených člověkem. Ve hře byla i varianta, že by koalice svolala mimořádnou schůzi jen k Pařížské dohodě o klimatu, ale rozhodnutí zatím nepadlo. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

V Česku je v ulicích přes půldruhého milionu lamp. Experti odhadují, že až polovina z nich svítí špatným směrem či zbytečně silně. Tím přispívají k jevu, jemuž se říká světelný smog. Jevu, který škodí lidskému zdraví i přírodě. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje regulaci nevhodného způsobu svícení. A bude-li to nezbytné, i zákonem. Více ZDE

Zdroj: MF Dnes

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vytvářelo v letech 2011 až 2016 jednotné metodické prostředí (JMP). JMP představuje soubor pravidel a postupů pro poskytovatele podpory z Evropské unie, které mají přispět ke zlepšení v nakládání s evropskými penězi, zvýšit transparentnost a snížit administrativní zátěž spojenou se získáním podpory. Nástrojem pro aplikaci těchto pravidel je informační monitorovací systém MS2014+, který umožňuje například podávat žádosti o podporu elektronicky. Do srpna 2016 MMR vydalo na JMP 880 milionů korun, přičemž 872 milionů korun z těchto peněz zaplatilo za MS2014+.

Na konci roku 2016 Česká republika vyčerpala jen 3,6 procenta z celkových více než 600 miliard korun ze zdrojů Evropské unie, na které můžeme v období 2014–2020 dosáhnout. Problémovým faktorem, který NKÚ v této kontrole zjistil a který se negativně podepisuje na čerpání, je také dlouhý proces hodnocení a schvalování projektů. Ke konci roku 2016 trvalo schválení projektu v průměru 198 dní, přestože poskytovatel dotace měl rozhodnout „bez zbytečného odkladu“.

Přitom právě vytvoření JMP mělo být jedním z kroků, které měly zlepšit podmínky pro čerpání evropských peněz. Pravidla upravující postup při rozdělování evropských dotací, která jsou zpracována na přibližně dvou a půl tisíci stranách, ale nejsou jednotná. Jednotnost celého konceptu snižuje například to, že Ministerstvo zemědělství si na vládní úrovni vymohlo výjimku pro Program rozvoje venkova a řídí se podle vlastních postupů. Dalším problémem je, že závazná pravidla nejsou vymahatelná a není stanoveno, kdo by měl na jejich dodržování dohlížet.

Kontrola odhalila nedostatky i u monitorovacího systému MS2014+. Ten se ukázal jako komplikovaný, a to například kvůli množství specifických a individuálních požadavků ze strany poskytovatelů podpory. Kvůli své komplikovanosti má systém navíc i problémy se stabilitou – například od června 2015 do dubna 2016 vypadával v průměru jedenapůlkrát denně. V září 2015 kvůli chybě v systému zase došlo k odložení příjmu žádostí o podporu z OPPIK o dva měsíce. Kontroloři se také setkali s častými chybovými hláškami, pomalými odezvami či zamrzáním systému. Vzhledem k tomu, že čerpání finančních prostředků v novém programovém období zaostává, nároky na stabilitu systému ještě porostou s tím, jak se bude zvyšovat objem dat. Z hlediska kvality informací pak monitorovací systém neposkytoval vždy srovnatelné a spolehlivé údaje.

Problematické je i financování tohoto systému. Na jeho vybudování měla přispět z 85 procent Evropská unie. Z různých důvodů – například kvůli neuznání některých výdajů k proplacení či problémům se zadáváním veřejných zakázek – se snížilo financování z evropských zdrojů až na 57 procent. Konečná výše spolufinancování z Evropské unie se ale může ještě změnit. Záležet bude také na tom, jak ÚOHS a Policie ČR posoudí některé související veřejné zakázky, které prověřují.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/12 (pdf, 1595 kB)

Na MŽP proběhl seminář o nebezpečných odpadech a problematice polychlorovaných bifenylů (PCB), který se uskutečnil v rámci studie zpracovávané pro Evropskou komisi. Semináře se zúčastnil zástupce Evropské komise a přes 40 odborníků ze státní správy, firem a průmyslových svazů České republiky.

Projekt Evropské komise [1] navázal na studii EK z roku 2015, která hodnotila nakládání s nebezpečnými odpady ve všech členských státech EU s podrobnějším zaměřením na 10 zemí. V rámci aktuálního projektu se analyzuje situace v oblasti nakládání s PCB ve 14 členských státech EU včetně České republiky. Cílem studie je podrobně popsat situaci, identifikovat nedostatky, ale zároveň vyzdvihnout i příklady dobré praxe. Proběhlý seminář se zaměřil na předběžná zjištění, která experti z Evropské komise a konzultačních společností navrhli pro Českou republiku.

Souhrnně Evropská komise předběžně hodnotí odpadové hospodářství, systém kontrol, datové a informační zdroje Ministerstva životního prostředí v ČR velmi dobře. Konečné výstupy obou studií budou představeny koncem roku 2017 na společném jednání v Bruselu.

Evropskou komisi na semináři reprezentoval Gunther Wolff (GŘ Životní prostředí) a zhodnotil evropský legislativní rámec týkající se nebezpečných odpadů a polychlorovaných bifenylů (PCB). Jaromír Manhart a Jan Maršák z odboru odpadů MŽP informovali o legislativě nebezpečných odpadů a PCB, o nakládání s nebezpečnými odpady, úspěších v oblasti PCB v ČR a strategických dokumentech pro obě zmíněné oblasti. Petra Zapletálková z agentury CENIA představila způsob shromažďování a zpracovávání dat o nebezpečných odpadech prostřednictvím informačních systémů MŽP (ISOH, ISPOP, SEKM, NIKM). Bärbel Birnstengel, konzultantka EK, zhodnotila předběžná zjištění k České republice a vyzvedla existující příklady dobré praxe, především komplexní přístup k informacím za oblast odpadů na webových portálech Ministerstva životního prostředí, aktivní činnosti České inspekce životního prostředí v kontrole, sankcích a celkovém fungování informačních systémů MŽP.

Pro Českou republiku experti Evropské komise navrhli několik doporučení pro nebezpečné odpady i PCB. Jedná se např. o důraz na sjednocování přístupu krajských úřadů, povolování mobilních zařízení, možnost zjišťování PCB v tzv. otevřených aplikacích a opakovaně byla zmíněna statistika produkce nebezpečných odpadů ve spojení s řešením otázky dvojího vykazování dat o odpadovém hospodářství. Podle sdělení EK nemá tento problém pouze Česká republika.

Poznámky:

[1] Projekt EK má název „Support to selected Member States in improving hazardous waste management based on assessment of Member States' performance“.

Zdroj: MŽP

Použité baterie z elektromobilů by mohly do budoucna vyřešit problém s uchováváním energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Novinku nyní v Británii otestuje automobilka Renault spolu se společnostmi Powervault a M&S Energy. Automobilce to navíc umožní hned dvakrát zpeněžit autobaterie, které dává do elektromobilů. Renault je podle agentury Reuters nechce využívat jen v domácnostech, ale má už přichystané také zařízení z použitých baterií s kapacitou 100 MW. To je dostatečné množství na to, aby ve špičce obsloužilo stotisícové město. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

AVÍZO Lidstvo získává dvě třetiny energie jen ze čtyř plodin – rýže, kukuřice, sóji a pšenice. Právě genom pšenice, který tvoří 17 miliard písmen, pomáhali odhalit čeští vědci. Jsou budoucností geneticky modifikované potraviny? Hostem Hyde Parku Civilizace bude tuto sobotu profesor Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Ministerstvo životního prostředí vydalo nový Věstník č. 5/2017 ve kterém najdete například Metodické sdělení odboru obecné ochrany přírody a krajiny o vydání a uplatňování Metodiky vymezování územního systému ekologické stability nebo Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o zveřejnění doplnění Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Věstník si můžete stáhnout ZDE

 

Polovina zemědělské půdy v ČR je postižena erozí. Vláda již dala na opatření proti vysychání země sedm miliard a projedná koncepci boje se suchem včetně protierozní vyhlášky. ČTK to dnes řekl ministr životního prostředí (MŽP) Richard Brabec (ANO). Vláda chce připravit i "dvojče" programu Dešťovka určené spolkům, když například zahrádkáři budou chtít nádrž pro zadržení dešťové vody. Již nyní vláda pomáhá obcím a městům, které si zřizují podobné nádrže.

"Řešíme, že Česká republika dramaticky vysychá. Investovali jsme zatím sedm miliard korun z operačního programu Životní prostředí, investujeme stovky milionů korun z národních peněz do tisíců opatření přírodě blízkých, jako obnova vodních zdrojů, remízů, suchých poldrů, zatravňovacích pásů. Je nutné udržet vodu, nenechat ji odtéct, bránit erozi. Je to otázka i nových zdrojů vody, stovek vrtů a studen pro menší obce," řekl ministr. Uvedl, že boj proti suchu bude výhledově stát stovky miliard.

Brabec upozornil na to, že v ČR přibývá počet regionů trpících suchem. Za posledních 80 let se v Česku podle něho vysušilo milion hektarů mokřadů, tisíce rybníků, místa se zaorala a osela. "Za poslední rok jsme objeli několik set obcí a je to krutá realita, bude jich už k tisíci, které mají problém s vodou. V nejvodnatějším období, což byl duben, byla polovina republiky ve stavu mírného až kritického sucha. Jestli bude horké léto, stav se bude blížit roku 1993, kdy byly tisíce obcí závislé na cisternách, a to už je kalamita. Zemědělská půda má špatnou schopnost držet vodu, půda je z 50 procent brutálně postižená erozí," řekl Brabec.

Vláda projedná koncepci boje se suchem včetně protierozní vyhlášky, kolem níž čeká ministr velkou debatu. Obsahuje podmínky pro zemědělce, jak se mají starat o půdu, aby ji ochránili před erozí. "Bude to bolet nějaké skupiny lidí. V zemědělství je naprosto nesmyslný systém zavlažování, kdy se chrlí voda. V Izraeli jsou všude kapkové závlahy, neexistuje, že by někdo bral vodu hadicí z podzemních studen," řekl Brabec.

Míní, že Česko vysychá daleko rychleji, než si někdo dovedl představit. "Dřív se řešily povodně, ne sucho. Absolutní prioritou je udržet vodu v Česku, v krajině, nenechat ji tak rychle odtéct, což se bohužel v minulých desítkách let dělo, a teď se ukazuje, že tu vodu potřebujeme," řekl ministr. Dodal, že od roku 2014 spustila vláda řadu programů. "Je to největší problém v Česku v oblasti životního prostředí," dodal.

Připomněl, že program Dešťovka byl za 28 hodin vyčerpaný, stát připravuje další podobný pro spolky. Vláda se ideově inspiruje v Izraeli. "Tam jeden ze zákonů zní, že neexistuje voda, která by nešla přes vodoměr, včetně studní. Tady si spousta lidí myslí, že má svoji studnu, ale to není jejich voda, ale voda státu," řekl Brabec.

Čtěte také:

Návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (7.6.2017)

V kazašské metropoli Astana začíná světová výstava Expo 2017. Na expozici s ústředním tématem věnovaném energiím budoucnosti vystavuje víc než sto států světa a dvaadvacet nadnárodních organizací, český pavilon láká mimo jiné na koncept sportovního letounu s elektrickým motorem. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Vyměnit starý kotel za nový díky kotlíkovým dotacím a současně zateplit dům s programem Nová zelená úsporám bude nově ještě výhodnější. K dotacím z programu Nová zelená úsporám přibude zcela mimořádný dotační bonus až 40 tisíc korun pro ty, kteří oba tyto programy zkombinují. Navíc se v NZÚ rozšiřuje nabídka dotací v oblasti solárních systémů, finanční podpora fotovoltaických elektráren dosáhne až 150 000 korun u větších systémů. O obě novinky mohou majitelé rodinných domů žádat od 4. září letošního roku.

 „Nově chceme motivovat všechny domácnosti, které dosud energeticky úsporná opatření svých nemovitostí a výměnu starého kotle odkládaly. Pokud zkombinují nákup kotle z 2. vlny kotlíkových dotací, která odstartuje ve většině krajů v září, a zateplení s podporou z programu Nová zelená úsporám, dostanou navrch bonus až 40 tisíc korun,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na co konkrétně se bonus vztahuje, upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace administruje: „Bonus získají ty domácnosti, které zkombinují žádost o dotaci na zateplení, výměnu oken a dveří či instalaci solárního systému s dotací na výměnu kotle na tuhá paliva za jiný úsporný zdroj tepla. Uplatnit nárok na bonus je možné nejpozději do dvou let od získání dotace na nový kotel. Žadatel si tedy může požádat letos na podzim o kotlíkovou dotaci a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení. Po dokončení projektu mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.“ Zároveň Petr Valdman ale upozorňuje, že se bonus nevyplácí zpětně k již podané žádosti z programu Nová zelená úsporám.

Ještě více uspoří domácnosti v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduším, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. „Pro majitele domů v těchto oblastech i nadále platí finanční zvýhodnění ve výši 7,5 tisíce korun v rámci kotlíkových dotací, které se v krajích naplno rozjedou na podzim. Dalším minimálně desítkám tisícům zájemců tak umožníme pořídit si moderní, úsporný a ekologický zdroj tepla téměř za ‚hubičku‘,“ dodává ministr Brabec.

Další novinky NZÚ cílí na uživatele solárních systémů

Půl roku poté, co ministerstvo rozšířilo program Nová zelená úsporám i na výstavbu bytových domů v „pasivním“ standardu a podporu moderních stavebních prvků – zelených střech a využívání tepla z odpadní vody, přichází s dalšími zajímavými novinkami. Čerstvě přidává novou oblast podpory na pořízení solární fotovoltaické elektrárny s vyšším instalovaným výkonem (více než 4 000 kWh/rok) a s dotací až 150 tisíc korun, a zároveň nově nabízí dotaci i těm žadatelům, kteří již peníze na solární systém získali, ale rádi by ho dále rozšířili a zefektivnili. O novinky si mohou domácnosti začít žádat od 4. září letošního roku.

„Nově zavedená oblast podpory na pořízení větší fotovoltaické elektrárny otevírá reálnou možnost získat podporu i na domy s vyšší spotřebou elektřiny. Novinku přivítají zejména majitelé vícegeneračních domů či rodiny s malými dětmi, kde se často pere prádlo, myje nádobí a spotřebuje se více teplé vody. Vyrobenou energií mohou vytápět dům, ohřívat vodu i dodávat elektřinu do vnitřních rozvodů domu. Energii, kterou v domě nespotřebují, mohou akumulovat a večer s ní například dobít elektromobil,“ vysvětluje Petr Valdman.

Ti žadatelé, kteří si solární systém už dříve s dotací Nová zelená úsporám pořídili, mají od září možnost ho rozšířit na výkonnější a sofistikovanější systém. „V praxi to znamená, že například solární termický systém pro přípravu teplé vody budou moci rozšířit a využívat ho i pro vytápění nebo si budou moci pořídit další fotovoltaické baterie ke stávajícímu fotovoltaickému systému, tak aby dosáhli na vyšší účinnost. Domácnosti si tak budou moci s dotací pořídit nejdříve jednodušší systémy a následně je s ohledem na své finanční možnosti s další dotací postupně rozšiřovat,“ doplňuje Petr Valdman, s tím, že pro přiznání dotace musí dojít ke zvýšení celkově využitelného zisku v budově o 20 % oproti předchozí žádosti.

Státní fond životního prostředí ČR sleduje vysoký zájem právě o dotace na solární systémy. „Tvoří třetinu ze všech žádostí, čímž se stávají druhou nejpopulárnější oblastí mezi žadateli, hned po zateplování domů. Dotaci na solární systémy již obdrželo 5 395 žadatelů, úhrnem bylo vyplaceno téměř 233 milionů korun,“ shrnuje aktuální výsledky Petr Valdman.

Další informace:

• Více na webových stránkách programu na webových stránkách programu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec chce do voleb vypsat novou výzvu v programu na šetření vodou Dešťovka, začít s dalším kolem takzvaných kotlíkových dotací a ratifikovat ve Sněmovně pařížskou klimatickou dohodu. Chce také dokončit legislativní proces u novely vodního zákona a zákona na ochranu ovzduší. Od září bude možné žádat až o 150.000 Kč od státu na fotovoltaiku.

Česká republika podle něj bude nejspíš poslední zemí Evropské unie, která pařížskou dohodu ratifikuje. Dohodu ze zemí unie nepotvrdilo ještě Nizozemsko, tam se však ratifikace blíží. Český Senát ratifikaci schválil v půlce dubna.

Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade omezit emise skleníkových plynů tak, aby se globální zvyšování teploty udrželo výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. V roce 2015 smlouvu podepsalo 195 zemí, letos 1. června z ní vypověděl americký prezident Donald Trump účast USA.

Brabec chce dále vypsat novou výzvu v programu Dešťovka, pokud možno před začátkem prázdnin. O 100 milionů korun z první výzvy programu si lidé na konci května řekli během 28 hodin. "Uvažujeme, že bychom chtěli, aby tam bylo 200 milionů korun, ale o tom teprve budeme jednat," uvedl Brabec. Program Dešťovka poskytuje peníze na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě.

Ministerstvo chce také spustit druhou vlnu kotlíkových dotací, ve kterých se bude přerozdělovat 3,4 miliardy korun. V celém programu by měly být do roku 2020 dohromady tři výzvy, stát plánuje přerozdělit devět miliard korun. Program poskytuje dotace na výměnu starých a ekologicky nevyhovujících kotlů za nové.

Podle novely zákona o ochraně ovzduší by dodavatelé benzinu a nafty mohli do minimálního podílu biopaliv započítávat dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem. Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků. Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Od září bude možné žádat až o 150.000 Kč od státu na fotovoltaiku

V programu Nová zelená úsporám bude možné od září žádat o až 150tisícovou dotaci na fotovoltaické systémy s výkonem vyšším než 4000 kWh/rok. Další novinkou bude možnost žádat o rozšíření solárního systému, na nějž již byla použita dotace, změna ale bude muset zvýšit zisk energie minimálně o pětinu. Lidé také budou moci využít peníze z programu v kombinaci s tzv. kotlíkovými dotacemi.

Na program sloužící hlavně na zateplování budov by mělo zamířit až 19,4 miliardy korun. Částka je daná financemi z prodeje povolenek k vypouštění škodlivin do ovzduší, může se tedy podle jejich ceny měnit. Lidé zatím zažádali o 5,74 miliardy korun ve 24.870 žádostech, stát vyplatil přes 12.500 žádostí za zhruba dvě miliardy korun. Naprostá většina byla pro rodinné domy.

Novou podporu na větší fotovoltaické systémy by mohly využít domy s vyšší spotřebou elektřiny. Jde zejména o domy, kde žije spolu více rodinných generací, nebo o domy, kde bydlí rodiny s malými dětmi.

Pří výměně starého kotle za teplené čerpadlo dotované prostřednictvím kotlíkových dotací, budou lidé moci získat bonus 20.000 korun při zateplení rodinného domu a 10.000 korun při instalaci solárního systému dotovaného z Nové zelené úsporám. Obdobné to bude u dalších výměn uhelných kotlů například za kombinované kotle s biomasou, kde bonus při zateplování bude až 40tisícový.

"Bonus získají ty domácnosti, které zkombinují žádost o dotaci na zateplení, výměnu oken a dveří či instalaci solárního systému s dotací na výměnu kotle na tuhá paliva za jiný úsporný zdroj tepla. Uplatnit nárok na bonus je možné nejpozději do dvou let od získání dotace na nový kotel," dodal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Senátoři včera vrátili do Poslanecké sněmovny novelu stavebního zákona, která mimo jiné omezuje účast ekologických spolků na stavebním řízení. Ty ostře protestují a novelu kritizují, podobně jako senátorka za KDU-ČSL a zpravodajka novely Jitka Seitlová. Novela je podle ní rozsáhlá a stavební řízení nijak nezjednodušuje. Záznam rozhovoru Dvaceti minut Radiožurnálu si poslechněte ZDE.

Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.

Odborníci z deseti evropských zemí analyzovali více než 1600 odborných publikací s cílem vyhodnotit vazby mezi různými typy narušení lesa (např. požár, větrný polom nebo podkorní hmyz) a měnícími se klimatickými faktory. Navíc zkoumali, jak výskyt narušení (odborně též disturbance) ovlivňují i nepřímé projevy klimatické změny, jako je například změna druhového složení lesa.

Výsledky studie ukazují, že rizika spojená s požáry a patogeny se v souvislosti s klimatickými změnami zvýší. Příkladem možných dopadů jsou ničivé lesní požáry v Kanadě a Rusku v posledních letech. Požáry jsou v současné době nejvýznamnějším typem narušení po celém světě a podle vědců se stanou ještě vážnější hrozbou v příštích desetiletích.

Převážně jehličnaté lesy v severní a střední Evropě jsou však primárně narušovány vichřicemi a následnou gradací hmyzu, např. lýkožrouta smrkového. I u tohoto typu narušení můžeme očekávat výrazný nárůst.  Jehličnaté lesy byly dokonce vyhodnoceny jako nejcitlivější ke změnám klimatu a tento trend se týká i hospodářských lesů v České republice.

„Publikovaná analýza jasně ukazuje, že klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesní hospodaření se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné škodám zcela zabránit,“ říkají autoři studie. Návodné jsou v tomto směru další výsledky studie, podle nichž například změna druhového složení lesů probíhající v souvislosti s klimatickou změnou snižuje dopady i výskyt narušení lesa.

„Zároveň je ovšem třeba si uvědomit, že disturbance byly a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky lesa. Nelze je tedy a priori odmítat a zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody, je nutné jejich působení akceptovat,“ dodává J. Wild.

Další informace:

Forest disturbances under climate change

Společnost Dell poprvé v oboru moderních technologií expeduje obaly z plastů zachycených v oceánu. Dell recykluje plasty sesbírané z vodních cest a pláží a používá je v nové přepravní podložce pro notebook Dell XPS 13 2-in-1. Rozvíjí tak širší firemní strategii usilující o trvalou udržitelnost zásobovacího řetězce. V roce 2017 zabrání tak pilotní program Dellu, aby se do oceánských vod dostalo 8 tun plastu.

Dell od 30. dubna 2017 přešel u notebooku XPS 13 2-in-1 na obaly obsahující plast z oceánu. Společnost zároveň k balení přikládá vysvětlující informace, aby posílila všeobecné povědomí o stavu oceánského ekosystému a podnítila aktivitu v této oblasti. Dell tuto iniciativu prosazuje spolu s nadací Lonely Whale Foundation a americkým hercem a podnikatelem Adrianem Grenierem, který je v roli Social Good Advocate tváří ekologických iniciativ. S cílem zajistit, aby obaly znovu neskončily v oceánu, opatřuje Dell své balení symbolem pro recyklaci s číslem 2. Ten označuje materiál HDPE, který se na mnoha místech běžně recykluje. Tým společnosti Dell pro obaly své výrobky a použité materiály navrhuje tak, aby se více než 93 % obalů (podle hmotnosti) dalo recyklovat a opětovně využívat podle zásad cyklického hospodářství.

Postup zpracování plastů z oceánu v zásobovacím řetězci má několik fází: Partneři společnosti Dell zachycují plast u zdroje – v plavebních cestách, na pobřeží a na plážích – dříve, než se dostane do oceánu. Použitý plast se poté zpracovává a čistí. Plasty z oceánu (25 %) se při tom mísí s dalšími recyklovanými plasty z materiálu HDPE (zbývajících 75 %) ze zdrojů, jako jsou lahve nebo obaly od potravin. Výsledné vločky z recyklovaného plastu se poté tvarují do nových přepravních podložek, jež se odešlou k finálnímu balení a expedici zboží zákazníkům.

Pilotní program společnosti Dell, který představuje další ekologické prvenství v oboru, navazuje na úspěšnou studii proveditelnosti zahájenou v březnu 2016 na Haiti. Společnost má v začleňování trvale udržitelných a recyklovaných materiálů do svých produktů a obalů dlouhou tradici. Recyklované plasty používá ve svých stolních počítačích od roku 2008 a v lednu 2017 dosáhla svého cíle uplatnit do roku 2020 ve svých produktech 25 milionů tun recyklovaných materiálů. Dell se stále více soustředí na cyklickou recyklaci, při níž se materiály z odpadu jiných výrobců využívají jako vstupy pro výrobu obalů či samotných produktů. Společnost Dell byla prvním – a zatím zůstává jediným – výrobcem nabízejícím počítače a monitory obsahující plast z elektronického odpadu a recyklovaná uhlíková vlákna.

V partnerské spolupráci s Adrianem Grenierem a nadací Lonely Whale Foundation pomáhá Dell zvyšovat povědomí o problémech se stavem oceánů. Využívá při tom technologie pro virtuální realitu, jež lidem zblízka ukáže, jakým hrozbám oceán čelí. Nedávná studie uvádí, že jen v roce 2010 se do oceánu dostalo mezi 4,8 a 12,7 miliony tun plastového odpadu, jehož zpracování nebylo zvládnuto. Společnost Dell publikovala dokument white paper: Zdroje plastu v oceánu o strategiích získávání zdrojů a plánech na sestavení mezioborové pracovní skupiny, která se bude plastům v oceánu věnovat v globálním měřítku.