V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k přepravě odpadů – informace, které mají být uvedeny v osvědčeních o následném (jiném než) předběžném využití a odstranění. Pokud je zpracovaný odpad přepravován k následnému prozatímnímu nebo jinému než předběžnému zpracování z jednoho zařízení do jiného zařízení v zemi určení, musí být informace o tomto následném zpracování předloženy prostřednictvím centrálního elektronického systému. Tato iniciativa stanoví vzor osvědčení, které mají používat zařízení provádějící dočasné zpracování přepravovaného odpadu s cílem potvrdit, že následné zpracování v jiném zařízení bylo dokončeno.

• EU 41_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)3125055
• EU 41_24 EK Příloha

Baterie – uhlíková stopa

Vodíková strategie ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá ke schválení materiál Vodíkové strategie České republiky (dále jen „Strategie“), která je součástí reforem požadovaných v rámci plnění Národního plánu obnovy a reaguje na rychlý vývoj technologií, změny v legislativním rámci a nové závazné požadavky EU. Hlavními cíli Strategie zůstává snižování emisí skleníkových plynů a podpora ekonomického růstu, přičemž se definují úkoly pro dosažení výroby a dovozu obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku. Je rozdělena do tří etap („Lokální ostrovy“, „Globální mosty“ a „Nové technologie“), které se liší svými cíli, prostředky a ambicemi. V souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií a na základě zkušeností s původní vodíkovou strategií je členěna na analytickou část, strategickou část a implementační část. Struktura je v souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií připravenou Ministerstvem pro místní rozvoj.

• 116_24_Materiál
• 116_24_Předkládací-zpráva

Dne 12. dubna 2024 Rada EU schválila znění revize směrnice o průmyslových emisích (IED) a nového nařízení o portálu průmyslových emisích (IEP). Dalším krokem je podepsání revize IED a následně vyhlášení v Úředním věstníku EU. V platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení. Po tomto datu budou mít členské státy EU až 22 měsíců na to, aby ustanovení směrnice začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů. Co se týče IEP, po vyhlášení v Úředním věstníku EU se stane závazným a přímo použitelným ve všech členských státech od roku 2028. Více informací poskytne tisková zpráva zveřejněná na webových stránkách Rady EU.

Stromy, stromořadí i ostatní dřeviny podél silnic jsou fenoménem a typickým prvkem naší krajiny, které navíc významně pomáhají adaptaci krajiny na změnu klimatu. Stará výsadba se ale kácí a novou často komplikuje povinnost dodržovat tří metrový odstup u vzrostlých stromů od pozemků, které sousedí s těmi silničními. To nyní změní novela zákona o zemědělském půdním fondu, kterou brzy projedná Senát. Platit by měla od 1. července. Novinky představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na třetím ročníku semináře Udržitelnost silniční doprovodné zeleně, který se konal v Pardubicích.

Sněmovnou schválené změny v zákoně o zemědělském půdním fondu, které upravují podmínky v zákoně o pozemních komunikacích, umožní snadnější výsadbu stromů a keřů v případě, že na ni podél silnic nebo polních cest není dostatek místa. Výsadbu silniční zeleně dnes komplikuje nutnost třímetrového odstupu od hranice sousedního pozemku, kterou stanovuje občanský zákoník u stromů vyšších než tři metry. Nově se díky úpravě Ministerstva životního prostředí vzdálenost zmenší na půl metru.

„Podle statistik za každé tři vykácené stromy nebyly vysázeny ani dva nové. Staré stromy, třeba šedesátileté třešně nebo hrušně a další dřeviny se podél silnic i polních cest kvůli dožití kácí, ale nové se příliš nevysazují. Důvodem je, že doteď měli silničáři často problém s odstupovými vzdálenostmi, kdy museli sázet tři metry od hranice sousedících pozemků – často zemědělských ploch – a například za příkopy tak na vysázení stromů nezbýval prostor. To teď měníme – vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními bude od 1. července jen půl metru. Jak jsem tedy na tomto semináři minulý rok slíbil, tak i plním. Výsadba stromů bude samozřejmě probíhat za takových podmínek, aby zůstala zachovaná bezpečnost provozu, to je zásadní stejně tak, jako podpora silniční zeleně, která nám pomáhá nejen při adaptaci na změnu klimatu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že se při sázení bude postupovat s ohledem na bezpečnost.

„Například tak, že na těch nejnebezpečnějších místech v zatáčkách se stromy sázet nebudou. Jsem rád, že jsme se správci komunikací nalezli společný zájem na tom, aby v místech, kde je to možné, stromy a další dřeviny zůstaly zachovány nebo byly nově vysázeny,“ dodal ministr Hladík.

Změny podpořilo i Ministerstvo zemědělství. „Z pohledu resortu zemědělství mají krajinné prvky, tedy kromě jiného stromořadí, pozitivní vliv na odolnost krajiny. Zvyšují odolnost vůči erozi, zadržují vodu v krajině, pomáhají při suchu i při povodních. Nabízejí také útočiště zvířatům a různým rostlinným druhům,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministerstvo životního prostředí na ochraně dřevin podél silnic dále spolupracuje především s Ministerstvem dopravy. Loni takto vznikl aktualizovaný technický předpis Ministerstva dopravy TP99 – „Vysazování a ošetřování silniční vegetace“, který je určen správcům komunikací při plánování, vysazování a následné péči o silniční vegetaci.

Další spolupráce čeká ochránce přírody a silničáře letos při aktualizaci arboristického standardu „Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury,“ který připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny.

Počet lidí žijících ve městech se neustále zvyšuje. To s sebou přináší nové výzvy pro architekty, urbanisty i politiky. Kvalitu života může totiž do budoucna snižovat například přelidněnost měst a nedostatek bydlení, znečištění ovzduší a s tím související zdravotní rizika nebo extrémní sucha a nedostatek vody. Jak zachovat města obyvatelná? Co se dá pro udržitelný život dělat už teď a jak by mohla vypadat města budoucnosti? Záznam pořadu ZDE

Anglická fotbalová Premier League má dva vítěze – Tottenham a Liverpool. Říkáte si, že to je nesmysl? Ano, co se týče výsledků na fotbalovém hřišti, jsou Manchester City a Arsenal momentálně dál. Ale v přístupu k životnímu prostředí a udržitelnosti jsou to právě Spurs a Reds, kdo vévodí nejvyšší anglické soutěži. Na severu Londýna jsou v tomhle ohledu dokonce tak daleko, že hráči áčka dostávají lekce vhodného přístupu k ekologii. Nový FC podcast k tématu změna klimatu a fotbal si můžete poslechnout ZDE.

Jak správně vést evidenci odpadů v obci? Co všechno spadá mezi komunální odpady? Co by měla obsahovat obecně závazná vyhláška ve vazbě na odpady? Kdo je vlastníkem odpadů z veřejných míst jako jsou bazény, koupaliště nebo knihovny? Odpovědi na tyto otázky a další velmi užitečné informace se dozvíte v novém díle legislativního podcastu INIVOR na téma povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube a nebo audio na Spotify. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.
 

Související:

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Podle Evropské bioplynové asociace (EBA) bychom při přechodu na nízkoemisní zdroje elektřiny do roku 2024 neměli podceňovat důležitost biometanu. Asociace v nedávné studii poukazuje na to, že v době nízké dostupnosti obnovitelné energie, jako jsou bezvětrné zimní týdny, patří biometan mezi nákladově nejefektivnější i nejudržitelnější pro výrobu elektřiny, a to dokonce i ve srovnání s tolik diskutovaným vodíkem. Více ZDE

Dne 16. května se v Praze potkají zástupci Evropské komise, Erste Group, Evropské sítě sociálních podniků (ENSIE), Tematické sítě pro sociální ekonomiku (TESSEA) se zástupci české regionální samosprávy a zakladateli sociálních podniků z celé ČR. Společně se zúčastní unikátního mezinárodního Fóra sociální ekonomiky, jehož cílem je vzájemně si sdílet zkušenosti a perspektivy o sociálním podnikání z Česka a dalších zemí Evropy. Konference se koná pod záštitou předsedkyně výboru pro sociální politiku Senátu Parlamentu ČR Miluše Horské a zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

„Dlouhodobě vnímáme, že v Česku kolují o sociálním podnikání různé nepřesné informace. Chceme proto představitelům státní správy i soukromého sektoru ukázat, jak k sociálnímu podnikání přistupují například v sousedním Polsku, na Slovensku, nebo třeba i v Lotyšsku a v Evropské komisi. Prostor dáme také konkrétním českým podnikům, které se zapojí do organizace, diskuzí i do doprovodného programu,” představuje koncept Fóra Karel Machotka, ředitel pořádající organizace TESSEA, která dlouhodobě prosazuje zájmy sociálních podniků v Česku.

Mezinárodní akce se bude zabývat jak nadčasovými, tak velice aktuálními tématy pro sociální podnikání. Dotkne se role krajů v podpoře a rozvoji sociálního podnikání, zmiňovaných evropských perspektiv v kontextu Akčního plánu pro sociální ekonomiku a aplikaci evropských doporučení do praxe. Nebudou chybět současné trendy, jakými jsou využití umělé inteligence či udržitelnost a ESG.

„Sociální podnikání nejsou chráněné dílny, ale způsob řízení společnosti, který reinvestuje většinu zisku do rozvoje a zabezpečení zaměstnanců. Sociální podniky se snaží dosáhnout společensky prospěšného cíle – může se tak jednat o vytvoření pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním nebo další aktivity, které podporují místní rozvoj a usilují o minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Takových podniků je v Česku překvapivě hodně, ale nemáme o nich dostatečně kvalitní data a statistiky, a tak jejich rozvoj probíhá spíše individuálně. Skrze Fórum sociální ekonomiky chceme podpořit přenos zkušeností mezi mezinárodními aktéry a českými sociálními podniky i představiteli veřejné správy,” přibližuje Karel Machotka vnímání sociální ekonomiky, které by si v Česku přála formalizovat TESSEA.

Na Fóru sociální ekonomiky vystoupí například Julien de Beys ze sekce DG Employment Evropské komise, Patrizia Bussi z ENSIE a Social Economy Europe, Florian Ott z Erste Group, Šárka Vokálová z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Peter Meszáros z Ministerstva práce a sociálnych vecí SR, Markéta Vinkelhoferová z TESSEA ČR nebo Regita Zeila z Asociace sociálního podnikání Lotyšska. Svoji účast přislíbil také místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.

Sdílet opatření na podporu a rozvoj sociálního podnikání v různých krajích ČR přijedou náměstek hejtmana Zbyněk Miklík za ekonomiku, investice a zakázky Libereckého kraje a náměstkyně hejtmana za životní prostředí a sociální oblast Zlínského kraje Hana Ančincová. Doplní je radní za místní rozvoj Královéhradeckého kraje a metodička sociálního podnikání Pardubického kraje.

Ukázky své práce v neotřelé instalaci v prostoru Fóra představí sociální podniky Modrý domeček, Fair & Bio pražírna, FOVY, Švadlenky, Texman, 1. Valašská dílna a Envira formou nejen cateringu a květin, ale i vybavením pop-up obýváku za podpory Reuse federace, pražského reuse centra Libre a Zerowasters.

Registrace na Fórum je otevřena. Akce proběhne 16. května od 8 do 18 hodin v pražském Zenworku. Fórum sociální ekonomiky finančně podpořilo Sociální bankovnictví České spořitelny a spolupořádající Nadace pro rozvoj občanské společnosti (NROS). Mediální podporu Fóru poskytlo Rádio 1, Business Info a Odpadové Fórum.

TESSEA zastřešuje více jak 70 sociálních podniků a podporovatelů sociální ekonomiky z celé ČR. Podporuje své členy a zároveň je partnerem pro stát, kraje a další instituce. Přispívá k posílení sektoru sociálního podnikání jako sociálně, ekonomicky a environmentálně přínosné oblasti české ekonomiky. K tomu využívá svou expertízu, která se opírá o dlouholeté praktické zkušenosti svých členů. Více informací: https://www.tessea.cz/cz/

Už rok a půl Pardubický kraj požaduje, aby se při opravách silnic II. a III. tříd využíval víceprocentní asfaltový recyklát. Takzvaný R-materiál se bere z původní vozovky a při stavbě z části nahrazuje nedostatkové kamenivo. Současný podíl ve finální směsi je 15 procent a do budoucna se má jeho využívání výrazně zvýšit nejenom u asfaltu.

Pardubický kraj má ve správě přes 3300 kilometrů silnic, které průběžně opravuje. Letos na tyto účely poputují téměř tři miliardy korun a zajímavostí je, že při zachování stejné technologické kvality budou všechny tyto stavby výrazně ekologičtější. Při jejich rekonstrukci totiž stavaři musí povinně používat R-materiál, tedy recyklovaný asfalt a kamenivo z původní komunikace.

Krajská samospráva tuto metodu používá již od roku 2022 a plánuje ji v příštích letech aplikovat ve větší míře. „Laicky řečeno, část staré silnice rozemeleme a použijeme jako podklad pro novou. Změní se jenom to, kolik recyklátu budeme používat. R-materiál se osvědčil, šetří přírodu i krajskou kasu, takže jsme zadali analýzu, na jejímž základě vzniknou pro stavebníky pokyny, aby do ložné vrstvy dávali od 20 do 40 procent recyklátu. Do podkladové vrstvy pak mezi 20 a 50 procenty. Do obrusných vrstev zatím R-materiál dávat nebudeme. Nechceme nic uspěchat, pokračujeme postupně, ale s jasným cílem. Tím je využívat materiál, který by jinak zbytečně končil na skládkách,“ vysvětluje první náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.

Využití R-materiálu v praxi se zvyšuje

Podle Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) využívání recyklátu nesnižuje výslednou kvalitu komunikace, takže je možné bez obav objem R-materiálu zvyšovat. „Asfaltové směsi s použitím R-materiálu se používají v silničním hospodářství již více než 10 let, ale v menších poměrech do 10 procent. Aktuálně požadujeme 15 procent a do budoucna se toto číslo bude ještě zvyšovat. Vše konzultujeme s odborníky z praxe a naše záměry jsou v souladu s platnými normami, takže v tom není problém. S ohledem na nedostatek kameniva z tuzemských lomů či jeho nutnost ho transportovat na velké vzdálenosti bude poptávka po R-materiálu růst,“ popisuje ředitel SÚS Pk Zdeněk Vašák.

Kraj řeší snižování uhlíkové stopy i nákladů

Kromě asfaltu a kameniva se bude ze starých silnic do budoucna recyklovat i beton. Při sanacích spodních vrstev se bude používat v 50 až 100 procentech. „Zpracovatelé zmíněné studie nám mimo jiné dodají data, o kolik snížíme uhlíkovou stopu při rekonstrukcích, pokud budeme více využívat R-materiál. I to je věc, která se bude muset do budoucna řešit, a chceme na to být v předstihu připraveni. Asfaltová směs s recyklátem vychází i ekonomičtěji, protože se jeho použitím snižuje výsledná cena. To ale není ten hlavní důvod, proč jsme se vydali touto cestou. Je důležité, aby zájem o R-materiál deklarovaly další kraje a Ředitelství silnic a dálnic, protože pak mohou obalovny bez obav investovat do nových technologií a připravovat pro rekonstrukce obalové směsi s vysokým podílem recyklátu. Pro ilustraci dodám, že nové vybavení stojí mezi 40 a 50 miliony korun. Obalovny jsou ochotné vše připravit v požadovaném složení, jen musí vědět, že poptávka po těchto směsích bude dlouhodobá,“ dodává náměstek Kortyš.

A jaká je finanční úspora při používání R-materiálu? Prvotní je v tom, že se ušetří peníze, které by se jinak musely vynaložit za uložení materiálu na skládku. Další je pak při přípravě směsí, v případě betonu se jedná o úsporu od zhruba 80 do 250 korun za tunu v závislosti na jeho kvalitě. U asfaltu se pak jedná v průměru o 120 korun za tunu.

Nakládání s nebezpečným odpadem podléhá v Evropské unii přísným předpisům. I přes to dalo Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko k vybudování spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví, za kterou stojí firma AVE CZ. V minulosti byla kvůli nelegálnímu zacházení s odpady opakovaně pokutována a dnes ji v souvislosti s krácením daní stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle odborníků je v dokumentaci ke spalovně řada závažných nedostatků. Záznam pořadu ZDE

S vášní vymýšlí, inovuje a rozvíjí kořenové čistírny a další přírodní stavby sloužící lidem i životnímu prostředí. Stavitel a ekolog Michal Šperling je mimo jiné tvůrcem chytrého domu s mokřadní střechou, za kterou v roce 2017 získal cenu Energy Globe Award. Voda, která se na mokřadní střeše předčistí, se navíc dál využívá. „Stéká do zásobní nádrže a odtud jde zpět do domu na splachování. Také se může používat na závlahu. A pokud zbyde, pak se předčištěná odpadní voda smísená s dešťovou na pozemku zasakuje, nevypouští se do kanalizace,“ upřesňuje Michal Šperling. Více ZDE

Česká republika v současnosti v Evropě zaostává ve využití geotermální energie, která je výsledkem působení tepla ze zemského jádra. Zatímco jinde v Evropě v posledních deseti letech vzniklo několik desítek geotermálních elektráren a na kontinentu jich je nyní 139, Česko nemá dosud žádnou. Do roku 2030 by podle současných vizí mohlo v ČR vzniknout zhruba pět geotermálních elektráren a deset geotermálních výtopen. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí prodlužuje podporu výstavby nebo modernizace kompostáren, stejně jako pořízení techniky pro aplikaci kompostu na ornou půdu z prostředků Národního programu Životní prostředí. Nově se provozovatelé kompostáren i zemědělci mohou do programu přihlásit až do 2. září 2024.

Podpora z výzvy č. 6/2023: Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu míří především na zvýšení odbytu vyrobených kompostů. Podporu mohou čerpat soukromé firmy i obce a pokryje až 70 % nákladů u modernizace kompostáren nebo pořízení techniky na aplikaci kompostu na pole pro provozovatele kompostáren nebo bioplynových stanic. Zemědělské podniky si mohou pořídit tuto techniku s 60% dotací.

MŽP v minulých letech podporovalo budování kompostáren v rámci Operačních programů Životní prostředí (OPŽP) a na základě poskytnutých prostředků byla vybudována rozsáhlá síť kompostáren pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

Právě zpracovatelským zařízením aktuální výzva umožňuje dovybavení provozovaných technologií. Aplikace kompostů přispívá k zajištění koloběhu živin a organické hmoty v zemědělské půdě, proto ministerstvo podporuje také využití aplikační techniky na zapravení kompostů (případně digestátů, tedy zbytků ze zpracování biologického odpadu v bioplynových stanicích). Dotace také směřují například na manipulační plochy nebo technologie pro multispektrální snímání zemědělských pozemků.

Kompost je kvalitní organické hnojivo, která doplní do půdy potřebné živiny. Pomáhá zlepšit a udržet kvalitu půdy, přispívají k zadržování vody a udržení zemědělského využití půdy, což je zásadní pro adaptaci na probíhající klimatickou změnu. Podpora výroby a aplikace kompostu na zemědělskou půdu pomůže využití bioodpadů v regionu a také informovanost o výhodách jejich využití mezi zemědělci.

Lhůta pro podávání žádostí o podporu v rámci dotační výzvy č. 6/2023: Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu je prodloužena do 2. 9. 2024. Prodlužuje se i období realizace podpořených projektů do 31. 10. 2025.

Podrobnosti k nastavení podmínek vypsané výzvy najdete na stránkách Národního programu Životní prostředí