Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Výzva je primárně určena na výstavbu větrných elektráren. Na jeden podnik nebo projekt lze získat přibližně až 750 milionů korun. Příjem žádostí o podporu bude probíhat od 28. 6. 2024 do 31. 10. 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Ani zdaleka nevyužíváme potenciál, který nám oblast výroby elektřiny z větrných zdrojů nabízí. Jde přitom o jeden z levných obnovitelných zdrojů, s jehož rozvojem posílíme naši energetickou bezpečnost, lépe ochráníme životní prostředí a vytvoříme nové pracovní příležitosti v regionech. Do roku 2030 tedy máme v plánu navýšit instalovaný výkon větrných elektráren až pětkrát,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Proto jsme připravili výzvu z Operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, prostřednictvím které u nás výstavbu větrných elektráren podpoříme. Připraveny jsou tři miliardy korun a na jeden projekt nebo podnik lze získat až zhruba 750 milionů korun.“

Maximální výše podpory je 65 % (malý podnik), 55 % (střední podnik) a 45 % (velký podnik) ze způsobilých výdajů. Celkové způsobilé výdaje (CZV) na projekt musí být minimálně ve výši 3,070 mil. Kč a maximálně do výše přibližně 1,7 miliardy korun. Projekty mající CZV nižší než minimální, jsou nepřijatelné a nebudou přijaty do hodnotícího procesu. Maximální výše CZV je nepřekročitelná. Maximální výše dotace je zhruba 750 milionů korun (30 milionů EUR) na podnik a na investiční projekt, tato hodnota nesmí být obcházena tím způsobem, že se projekt uměle rozdělí. Podrobnosti k výzvě jsou zde.

Nová výzva přispívá k naplňování energeticko-klimatických cílů, souvisejících s naplněním závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). „Věříme, že ze strany podnikatelů bude po realizaci projektů větrných elektráren velká poptávka. Tím přispějeme ke zvýšení soběstačnosti v dodávkách elektrické energie a naplnění klimaticko-energetických cílů ČR,“ dodává vrchní ředitel Sekce fondů EU Marian Piecha.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Rada na svém jednání 14. června přijala postoj k nařízení o detergentech. Cílem tohoto dokumentu je zjednodušit stávající pravidla pro prodej a volný pohyb detergentů v Evropské unii. Nově revidované nařízení aktualizuje požadavky a označování těchto výrobků tak, aby byly bezpečnější a přizpůsobené pro prodej ve velkém. Zavádí také digitální označování a pasy výrobků.

Vláda schválila rozšíření území v okolí potoků a řek, na kterém musí zemědělci hospodařit v určitém režimu, který více chrání vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Do těchto takzvaných zranitelných oblastí spadá zhruba polovina zemědělské půdy v ČR. Více ZDE

Evropská komise upozornila Českou republiku, že jmenování EKO-KOM jako jediné společnosti oprávněné ke sběru a recyklaci obalového odpadu může být v rozporu s pravidly EU. EKO-KOM je od roku 2002 jediným operátorem s povolením a žádná jiná společnost nedokázala získat toto povolení. Komise se domnívá, že český zákon o obalech a jeho vymáhání vytvořily překážky pro konkurenty, například přísné podmínky pro povolení a vliv EKO-KOM na schvalovací proces. Tato opatření vedla k nerovným podmínkám a konfliktu zájmů, čímž EKO-KOM fakticky získal monopolní postavení, což brání účinné soutěži. Komise zaslala České republice formální upozornění a pokud se její obavy potvrdí, může dojít k porušení článků 106 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vyšetřování bylo zahájeno po stížnosti české společnosti REMA AOS, která se neúspěšně pokusila vstoupit na trh.

Výzva, aby Česko zlepšilo hospodářskou soutěž v oblasti organizace nakládání s odpady

Evropská komise informovala Česko, že jeho opatření, jimiž je společnost EKO-KOM jmenována po více než dvě desetiletí jedinou autorizovanou společností ke sběru a využití obalového odpadu, mohou být v rozporu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže.

Společnost EKO-KOM se sídlem v Česku nabízí služby sběru a využití obalového odpadu. Od nabytí účinnosti českého zákona o obalech v roce 2002 je společnost EKO-KOM jedinou autorizovanou společností, která obsluhuje více než 20 000 podniků v Česku. Žádné jiné společnosti se nepodařilo získat autorizaci k poskytování stejných služeb.

Komise zastává předběžný názor, že některá ustanovení českého zákona o obalech, jakož i prosazování těchto pravidel ze strany Česka, mohly vytvořit významné překážky vstupu na trh pro konkurenční společnosti. Mezi tyto překážky patří obtížně splnitelné požadavky týkající se autorizace, jako jsou přísné smluvní a finanční podmínky. Patří mezi ně rovněž skutečnost, že společnost EKO-KOM může ovlivňovat řízení o vydání autorizace jiným žadatelům, neboť má jako zavedený provozovatel přístup ke spisovému materiálu žádostí potenciálních nových účastníků na trhu a právo se k těmto žádostem vyjadřovat. Kromě toho jsou potenciální noví účastníci trhu povinni koordinovat některé aspekty svých plánovaných obchodních činností se společností EKO-KOM jakožto zavedeným provozovatelem.

Komise se předběžně domnívá, že taková státní opatření způsobila nerovné příležitosti pro konkurenty společnosti EKO-KOM a postavila tuto společnost do stavu střetu zájmů, a to vzhledem k její dvojí roli, kdy vystupuje jako účastník trhu konkurující jakémukoliv novému účastníkovi na trhu a jako třetí strana, která požívá určitých procesních práv v řízení o autorizaci nových žadatelů. Tato opatření účinně zabránila tomu, aby jiné společnosti získaly autorizaci od českých orgánů, a umožnila společnosti EKO-KOM působit jako de facto monopolní poskytovatel po dobu více než dvou desetiletí, čímž byl omezen rozvoj účinné hospodářské soutěže na českém trhu sběru a využití odpadů.

Komise vyjádřila své obavy z narušení hospodářské soutěže ve výzvě. Pokud by byl předběžný názor Komise potvrzen, předmětné jednání by bylo v rozporu s článkem 106 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) ve spojení s článkem 102 SFEU.

Souvislosti

Šetření Komise bylo zahájeno na základě stížnosti české společnosti REMA AOS, která se neúspěšně pokusila vstoupit na trh sběru a využití obalových odpadů v Česku. Pět dalších společností se rovněž neúspěšné pokoušelo vstoupit na trh.

Procesní souvislosti

Článek 106 SFEU vyžaduje, aby členské státy nepřijímaly ani nezachovávaly v platnosti opatření odporující pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže EU, jako je článek 102 SFEU. Článek 102 SFEU zakazuje zneužívání dominantního postavení podniky, včetně těch, kterým byla udělena zvláštní nebo výlučná práva k činnosti v určitém odvětví ve smyslu článku 106 SFEU.

Výzva je formálním krokem Komise při šetření podezření na porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ze strany členských států. Výzvou je informován dotčený členský stát o předběžných obavách Komise a je mu umožněno přezkoumat dokumenty obsažené ve spise Komise a předložit připomínky.

Zasláním výzvy není předjímán výsledek šetření. Pokud Komise po přezkoumání připomínek členského státu shledá, že existují dostatečné důkazy o protiprávním jednání, může požádat dotčený členský stát, aby zjištěné problémy v oblasti hospodářské soutěže napravil.

Neexistuje žádná zákonná lhůta pro ukončení šetření proti členskému státu z důvodu možného porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže. Délka šetření závisí na různých faktorech, jako je složitost případu a spolupráce členského státu s Komisí.                        

Regulační rámec pro obaly a obalové odpady

Český zákon o obalech provádí právní předpisy EU, které členským státům ukládají povinnost zavést rozšířenou odpovědnost výrobce. Podle rozšířené odpovědnosti výrobce musí všechny fyzické nebo právnické osoby, které uvádějí obaly na trh, za ně převzít odpovědnost po celou dobu jejich životního cyklu, a to i během fáze konce životnosti, jde o tzv. povinné osoby.

Povinné osoby musí zajistit zpětný odběr obalů na konci jejich životnosti. Vzhledem ke složitosti a finanční náročnosti plnění těchto povinností umožňuje český zákon o obalech zakládat autorizované společnosti pro plnění těchto povinností sdruženou formou. A aby společnosti mohly působit na českém trhu, musí získat autorizaci od Ministerstva životního prostředí České republiky.

Další informace

Více informací o této věci bude k dispozici pod číslem AT.40775 ve veřejném rejstříku případů na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži.

Požadavky na baterie a nakládání s odpadními bateriemi v současné době upravuje právě zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož celý životní cyklus baterie bude nadále upraven přímo platným nařízením Evropské unie, je nutné v aktuální platné úpravě provést nezbytné změny, které zajistí jeho aplikovatelnost a vymahatelnost a současně odstraní nežádoucí duplicitu české a unijní legislativy. 

Dále předkládaný návrh řeší podněty akceptované v rámci tzv. Ekoauditu, v rámci kterého podnikatelská sféra periodicky jednou za dva roky zasílá Ministerstvu životního prostředí návrhy na úpravu environmentální legislativy a který má formu nelegislativního materiálu schvalovaného usnesením vlády. Jedná se zejména o úpravu certifikace zpracovatelů odpadních elektrozařízení, kdy je stanovena jednoznačná zákonná lhůta, během které je zapotřebí certifikaci získat ode dne zahájení provozu zařízení nebo posílení postavení výrobců a provozovatelů solárních elektráren v případě zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému, se kterým mají uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné-znění

Cílem předkládané novely zákona o zadávání veřejných zakázek a souvisejících zákonů je zajištění účinného a zejména co nejrychlejšího přezkumu zadávání veřejných zakázek tak, aby byl současně uspokojen veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky mohly být zadávány bez nepřiměřených průtahů. Navrhovaná právní úprava novelizuje v první řadě zákon o zadávání veřejných zakázek, ve kterém jsou novelizována ustanovení týkající se přezkumu zadávání veřejných zakázek. 

Současně se navrhuje novelizace zákona o působnosti Úřadu, ve kterém je nově upravena organizace sekce Úřadu pro veřejné zakázky (vznik Rady pro veřejné zakázky, její složení, jmenování jejích členů apod.). V souvislosti s reorganizací je navrhována též novelizace zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, který stanovuje výši platu členů Rady.

Dokument ke stažení:

• Důvodová-zpráva
• Platné-znění
• RIA

Ochraně životního prostředí věnuje Rakousko velkou pozornost. Udržitelnost a zdravé životní prostředí jsou klíčovými podpůrnými stavebními kameny pro úspěšný a hospodářsky významný turistický sektor. Obchodní příležitosti se vyskytují v oblastech technologií k redukci emisí a řešení dopadů změny klimatu, kvality vod, oběhového hospodářství i přeshraniční spolupráce. 

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 milionů eur. Dotace zahrnují například kategorie vývoj a implementace udržitelného designu a navržení výrobních procesů, produktů a jejich užívání v souladu s principy udržitelnosti, udržitelný design, výroba a recyklace textilií, nebo zařízení na recyklaci a využití odpadů ze stavebnictví. V roce 2025 vstoupí v platnost také povinné zálohování PET lahví a plechovek. V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a v případě společností s více než 100 zaměstnanci povinného jmenování zástupce pro nakládání s odpady. Více ZDE

Rorýs obecný je zvláště chráněný druh ptáka, řazený zákonem do kategorie ohrožený. V období od 20. dubna do 10. srpna nesmí být do jeho hnízdění rušivě zasahováno, což je důležité mít v patrnosti zejména při rekonstrukcích nebo zateplování budov. Rorýsi si často staví svá hnízda ve skulinách a tmavých otvorech staveb, a proto musí být stavebníci obezřetní. Pokud se na budově nachází hnízda rorýse, není zde možné v uvedeném období vykonávat stavební práce bez patřičné výjimky. Česká inspekce životního prostředí má právo takové práce zastavit, zakázat, případně i pokutovat.

Proč chráníme rorýse?

Dle zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) jsou všichni zvláště chránění živočichové, a tedy i rorýsi, chráněni ve všech svých vývojových stádiích, chráněna jsou jimi užívaná sídla (přirozená i umělá) a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je rušit, zraňovat nebo usmrcovat, a je také zakázáno ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia. Provádění rekonstrukcí budov v hnízdním období rorýse obecného může být vyhodnoceno jako škodlivý zásah do jeho přirozeného vývoje. “Rorýsi tráví většinu svého života ve vzduchu, kde loví hmyz, čímž pomáhají regulovat populace hmyzích škůdců. Ochrana těchto ptáků přispívá k zachování ekologické rovnováhy a k udržitelnosti městského prostředí,” vysvětluje Veronika Oušková, ředitelka odboru ochrany přírody, lesa a CITES.

Kde žádat o výjimku?

Pokud je rekonstrukce budovy, obývané rorýsem, naplánovaná do jeho hnízdního období, je nutné požádat o výjimku z ochranných podmínek. K vydání této výjimky jsou příslušné krajské úřady, magistrát Hlavního města Prahy, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků ve své územní působnosti, újezdní úřady na území vojenských újezdů a Ministerstvo životního prostředí na pozemcích určených k obraně státu. Rozhodnutí o povolení výjimky může obsahovat podmínky, které je nutné při realizaci prací dodržovat.

Jaké hrozí sankce?

Pokud rorýsi využívají budovu ke hnízdění a stavební práce probíhají bez patřičných povolení, hrozí investorovi a stavební firmě postih od ČIŽP, odboru životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností, případně ostatních příslušných orgánů ochrany přírody (kompetence jednotlivých orgánů dle lokality naleznete ZDE). Tyto orgány mohou osobám právnickým a fyzickým podnikajícím nařídit zastavení rušivé činnosti na dobu nutnou k přijetí odpovídajících opatření, zakázat činnost po dobu hnízdění rorýsů nebo uložit pokutu do výše jednoho milionu korun, případně až dvou milionů korun dle povahy přestupku. Kompetence ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím, kterým může být uložena pokuta do výše dvacet tisíc korun, náleží obcím s rozšířenou působností, nikoliv ČIŽP.

Zákonná ochrana rorýsů je podrobněji popsána v článku České společnosti ornitologické.

Oběhové hospodářství potřebuje pro splnění ambiciózních cílů stanové pro komunální odpady, konkrétně pro plastové obalové odpady a syntetické textilie, nové technologie chemické recyklace. Ty umí zpracovat právě ty znečištěné plasty a umělé textilie, které již nezvládne mechanická recyklace. Více ZDE

Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit FOOD WASTE INSTITUT (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto unikátního projektu, na jehož činnost přispěl Jihomoravský kraj. FOOD WASTE INSTITUT bude sloužit jako platforma, která propojuje různé zainteresované strany a umožní jim společně pracovat na snižování plýtvání potravinami na všech úrovních potravinového řetězce.

„Chceme, aby naše platforma sloužila jako zdroj komplexních a aktuálních dat, analýz a zpráv, které pomáhají porozumět této důležité globální výzvě a podporují úsilí o její řešení. Máme snahu zveřejňovat pouze nezávislé studie a relevantní zdroje informací, které poskytnou uživatelům co nejvíce informací k problematice plýtvání potravinami,“ uvedla Lea Kubíčková z Ústavu marketingu a obchodu PEF MENDELU, která se problematikou plýtvání potravinami dlouhodobě zabývá.

Posláním tohoto nezávislého institutu (FWI) je vytvářet prostor a příležitosti ke sdílení dobré praxe, inovací a informací v oblasti vzniku a řešení potravinového odpadu. Plýtvání potravinami je velký problém ekonomický, ekologický i etický. K jeho úspěšnému řešení by měly přispívat zástupci všech subjektů, které mají vliv na produkci, distribuci, zpracování a výzkumu potravinového odpadu, tedy producenti, obchodníci, spotřebitelé, akademický sektor, vzdělávací systém i odpovědné státní orgány.

„Existuje řada aktivit na různých úrovních, které řeší problém plýtvání s potravinami, naším cílem bude propojovat je a proaktivně monitorovat veškeré dění v této oblasti. WFI bude působit celostátně,“ vysvětlil jeden ze zakladatelů FWI Pavel Kosorin.

Hlavní komunikační platformou Food Waste Institutu je webová stránka, která slouží jako centrální místo pro sdílení informací, novinek, výzkumných dat a osvědčených postupů. „Hlavním cílem našeho webu je poskytnout uživatelům jedno místo, kde mohou získat co nejvíce relevantních informací týkajících se problematiky plýtvání potravinami, které jsou založeny na vědeckých poznatcích a relevantních zdrojích,“ doplnila Kubíčková.

„Vznik Food Waste Institutu je zásadním krokem v boji proti plýtvání potravinami. Jsme rádi, že můžeme podporovat tuto iniciativu, která slibuje konkrétní a měřitelné výsledky. Institut bude klíčovým hráčem v propojení výzkumu, inovací a praxe, což je nezbytné pro dosažení dlouhodobých změn,“ uvedl Martin Klimánek, prorektor MENDELU pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost.

Hlavní oblasti působení Food Waste Institutu zahrnují:

1) Sdílení a centralizace dat týkajících se plýtvání potravinami:

Existuje mnoho informací a výzkumných výsledků, metodik a postupů týkajících se plýtvání potravinami, které jsou rozptýleny v různých zdrojích. FWI nabídne centralizovanou platformu, která umožní snadný přístup ke všem relevantním informacím souvisejícím s touto tematikou. Tato platforma bude dostupná pro všechny zainteresované strany, jako jsou akademická sféra, municipality, neziskový sektor, zemědělci, výrobci potravin, distributoři a maloobchodní řetězce. Klíčovou činností bude shromažďování a sledování dat týkajících se plýtvání potravinami ze všech článků potravinového řetězce, včetně akademických studií, výzkumných zpráv, statistik, aktuálních trendů a legislativy.

2) Osvěta a vzdělávací programy:

FWI bude aktivně propagovat sdílené informace a poznatky o plýtvání potravinami prostřednictvím různých médií (sociální média, web, tištěná média apod.). Bude participovat na pořádání eventů, jako jsou konference, workshopy, webináře, a vzdělávací programy zaměřené na snižování plýtvání potravinami na všech úrovních potravinového řetězce. Cílem je zvyšovat povědomí a informovanost všech zainteresovaných stran.

3) Spolupráce a sdílení osvědčených postupů:

FWI vytvoří platformu, kde se mohou aktéři potravinového řetězce vzájemně inspirovat, sdílet osvědčené postupy a společně hledat inovativní řešení. FWI bude aktivně spolupracovat s akademickou sférou, vládními orgány, obcemi, neziskovým sektorem, výrobci potravin, distributory a maloobchodními řetězci. Cílem je propojení různorodých subjektů v kontextu implementace opatření vedoucích ke snížení plýtvání potravinami.

ECHA potřebuje získat informace k případnému omezení podle nařízení REACH pro některé další látky obsahující šestimocný chrom. Výzva k předkládání důkazů zahrnuje dva průzkumy, které mají shromáždit informace a týkají se: expozice a dodržování limitních hodnot a alternativy k látkám obsahujícím šestimocný chrom. Získané informace budou použity k přípravě návrhu dokumentace k omezení podle přílohy XV dle požadavku Evropské komise. K této problematice je možné vyjádřit se do 15. srpna 2024 v tabulce výzva k předložení připomínek na stránkách ECHA.

Další informace:

Žádost Evropské komise

Nově otevřené výzvy pomohou ochránit půdu před erozí, modernizovat environmentální centra a provést průzkum a analýzu kontaminovaných lokalit.

Výzva č. 65 pro centra zaměřená na klimatické vzdělávání podpoří komplexní projekty, které budou zahrnovat úpravy a modernizaci objektu centra a volitelně i další aktivity (vybavení a pomůcky pro interiér a exteriér, terénní úpravy). Výzva je určena subjektům primárně veřejného sektoru, které realizují environmentální vzdělávání, a to min. 3 roky před podáním žádosti.

V této výzvě je připraveno 300 milionů korun a míra podpory může dosáhnout 80 %. Výzva navazuje na dříve vyhlášenou 18. výzvu se stejným zaměřením. V té bylo podpořeno celkem 9 projektů dotací v objemu více než 180 milionů Kč.

Žádat o dotaci bude možné od 4. 9. 2024 do 31. 1. 2025.

Výzva č. 66 se zaměřuje na zavádění půdoochranných technologií a pro žadatele je v ní nachystáno 260 milionů Kč. Žádat o podporu mohou podnikatelé v zemědělské výrobě z celé ČR. Míra podpory se pohybuje mezi 20–40 % v závislosti na typu projektu. V rámci obdobné výzvy v rámci OPŽP 2014-2020 bylo ve 165. výzvě podpořeno celkem 89 projektů s podporou ve výši více než 83 milionů Kč.

Příjem žádostí začne 19. 6. 2024 a skončí 20. 11. 2024.

Výzva č. 67, poslední z balíčku výzev, je zacílena na projekty průzkumu kontaminace životního prostředí a jeho jednotlivých složek, tj. podzemních či povrchových vod, sedimentů, horninového prostředí či půdního vzduchu. Součástí projektů je zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit, a to včetně návrhu efektivního řešení. Pro projekty je připraveno celkem 150 milionů Kč a míra podpory se bude pohybovat mezi 50–85 % v závislosti na typu žadatele a délce udržitelnosti.

O dotaci si mohou požádat žadatelé z veřejného sektoru, vlastníci a nájemci zasažených území, subjekty nakládající s odpady a řada dalších. Výzva navazuje na již ukončenou 34. výzvu se stejným obsahem, ve které bylo podpořeno 30 projektů celkovou částkou 61,5 milionů Kč.

Příjem žádostí o dotace probíhat od 3. 7. 2024 do 29. 4. 2024.

Žádosti včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2021–2027 bude možné podat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21+.

Bližší informace:

“Havarijní” novela vodního zákona staví nová pravidla pro vyšší ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachování druhové rozmanitosti a ekologické rovnováhy. V době klimatické změny lépe chrání cenné vodní ekosystémy, které v důsledku ovlivňují místní klima a přispívají k regulaci teploty, tedy mají vliv na nás všechny. Novela představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách. Zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění povrchových vod v délce více než 100 tisíc kilometrů. A zavádí také pětinásobné zvýšení pokut pro původce havárií a jasná pravidla pro jejich zvládání. V pátek novelu podepsal prezident Petr Pavel.

„Těší mě, že se podařilo tyto zásadní změny prosadit. Naší cílem bylo především co nejlépe minimalizovat riziko havárií na řekách. Jen pro ilustraci, v letech 2013-2022 došlo k 2 107 haváriích na vodách, v 966 případech se nepodařilo prokázat původ. Zavádíme tak důslednější prevenci a kontrolu nad hlavními znečišťovately, kteří ve svých provozech pracují s nebezpečnými závadnými látkami. Proto novelou zavádíme kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod. Potřebujeme preventivně odradit všechny subjekty a osoby, které vnáší do řek nebezpečné látky, proto budou pokuty až pětinásobně vyšší. Digitální registr výpustí pak výrazně ulehčí určení místa původu havárie, resp. přímo původce. Také zpřesňujeme postup a kompetence při zvládání havárií," vypočítává přínosy projednávané legislativy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Násobně vyšší pokuty a sledování rizik

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem vybraných pro vodní prostředí a organismy nebezpečných látek, je z preventivních důvodů nezbytné být ve střehu a monitorovat taková vypouštění. Žádná předchozí vláda doposud v oblasti ochrany vod nesebrala odvahu a nezavedla povinnost kontinuálního sledování pro potenciální znečišťovatele. Chtěli jsme, aby vybraní znečišťovatelé povinně zavedli tento typ měření a díky tomu se průběžně hodnotily klíčové indikátory ukazující na možný vznik havárie, a to ideálně tak, aby bylo havárii zabráněno dříve, než se odpadní vody s nebezpečnými látkami dostanou do toku. A to se podařilo. Voda je nás všech, zdroj nevyčíslitelné hodnoty, chci, abychom se k ní proto všichni chovali maximálně zodpovědně,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne zhruba 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení i na jeho provoz ponesou znečišťovatelé.

„Kontinuální sledování bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií,” potvrzuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a doplňuje: „Dnes je nastavená výše pokut za způsobení havárie na vodách chabým nástrojem prevence. Novela je proto zvedá skokově, až pětinásobně - z maximální výše 10 na 50 milionů korun zejména pro podniky a provozovny.“

Zdroj havárie? Bude snazší ho určit

Novela zavádí vedení evidence všech výpustí do vodních toků, vznikne nový digitální registr (registr výpustí odpadních vod nebo závadných látek), který bude spravovat Ministerstvo životního prostředí. Ten postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Objeví se v něm tedy i výpusti bez dokumentace, které jsou rizikem potenciálního havarijního znečištění vodních toků. Pak bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy se do vody dostaly odpadní vody nebo závadné látky, které havárii způsobily. Tím pádem bude snazší i určení případného viníka. Registr vznikne postupně v etapách. V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 553 km drobných vodních toků. Podrobnosti stanoví společná prováděcí vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.

„Do konce roku 2025 chceme mít zmapované vybrané úseky významných vodních toků ČR. Do digitálního registru výpustí chceme dostat data více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových, dále se soustředíme na části toků s potenciálně největšími znečišťovateli, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě, s termínem do konce roku 2029, bude probíhat mapování zbylých významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. V registru bude možné dohledat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii, tedy subjektům zasahujícím při havárii.

„Zasahující složky u havárií budou mít díky tomu v ruce užitečnou informační pomoc při odstraňování příčin havárie a jejího šetření. Vodoprávní úřady pak budou mít k dispozici informace o potenciálních zdrojích ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod,“ doplňuje ministr zemědělství Výborný s tím, že právě téma vody je ve společné péči a ochraně Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. „Jako velmi důležité vidím to, že je v novele jasně nastaven mechanismus pro poskytování peněžních prostředků při případných haváriích. Stejně tak tato novela umožní zástupcům měst i obcí spolupráci s úřady, díky tomu, že jsou v novele jasně napsaná vymezení příslušných krajských úřadů při řešení havárií, které přesahují hranice obvodů obce nebo kraje. Zároveň je obrovským pozitivem pro samosprávy ta skutečnost, že každá výpust bude evidovaná a digitalizována,” hodnotí pozitivní přínos novely poslanec KDU-ČSL David Šimek, člen výboru pro životní prostředí.

Manuál pro havárie: jasné role, jasný postup

Novela říká, kdo při haváriích velí, kdo a jak má při nich postupovat. Je to Hasičský záchranný sbor ČR, který vždy řídí záchranné a likvidační práce. Paragrafové znění tak jednoznačně zlepší koordinaci zasahujících orgánů - hasičů, vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí, urychlí jejich spolupráci při zásahu a tím i minimalizuje dopady škodlivých následků. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve věci rozdělení kompetencí všech zasahujících složek, které se podílejí na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů. Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS ČR a vodoprávními úřady. Role Hasičského záchranného sboru ČR spočívá v provedení bezprostředního zásahu, jehož účelem je zastavit šíření havárie, tedy bezprostředních tzv. záchranných a likvidačních prací. Vodoprávní úřad pak řídí všechny další činnosti. Tedy takové, které jdou nad rámec záchranných a likvidačních prací a souvisejí se zneškodňováním havárie. Například koordinaci odběru vzorků, ukládání opatření k nápravě a dalších aktivit při tzv. zneškodňování havárie. Novela nově zavádí i kompetenci ČIŽP, jež může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, a to v případě, že ji lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí. “Jednotlivé kroky při zmáhání havárií a detailnější popis koordinace všech zapojených subjektů podchytíme v prováděcích předpisech; upravíme havarijní vyhlášku a připravíme i podrobnější metodický pokyn,” uzavírá ministr Hladík.

Prezentaci k havarijní novele vodního zákona naleznete ZDE.

Dnes, 6. června, si v Senátu převzala ocenění čtveřice environmentálních osobností: ekolog mokřadů Jan Květ z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích si odnesl Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos. Za výjimečný počin ocenila porota Ceny Josefa Vavrouška pražskou političku a aktivistku Petru Kolínskou. Speciální ocenění putuje také dvěma ochráncům přírody: Ekozásek roku pro mladé do 26 let získal předseda spolku Pestré Polabí Martin Trávníček. Letošní novinku – Cenu ministra životního prostředí za mimořádný příspěvek ke komunikaci či vzdělávání v environmentální oblasti – obdržel Jiří Jiránek. Ten stál u zrodu Hnutí Brontosaurus nebo Ministerstva životního prostředí.

„Letos jsme zaznamenali rekordní počet nominovaných snad ve všech kategoriích. Tolik úžasných osobností! Vybírat laureáty mezi oborovými špičkami i mladými environmentálními nadějemi bylo opravdu těžké. Nakonec porota ocenila výzkum i osvětovou činnost, stejně jako zásluhy o legislativu a významnou mezinárodní spolupráci, Jana Květa. Cenu za výjimečný počin jsme se rozhodli udělit Petře Kolínské, a to za její oponenturu novely stavebního zákona i její roli v projektu Měníme klima v legislativě. Moc bychom si ale přáli, aby i samotnou nominaci na Cenu Josefa Vavrouška vnímali lidé jako krásné ocenění jejich úsilí,“ přibližuje Vladimír Kořen, předseda poroty Ceny Josefa Vavrouška, populární moderátor a pedagog.

Ekolog Jan Květ stál u zrodu vědeckého výzkumu v oborech produkční ekologie rostlin a ekologie mokřadů v Československu. Stojí za českým termínem „mokřad“ jako ekvivalentu anglického termínu „wetland“. Zasloužil se o vznik CHKO Třeboňsko a zpoza železné opony dokázal prosadit, aby byl český výzkum produkční ekologie a ekologie mokřadů zařazen do programu UNESCO. V roce 2008 získal cenu Mezinárodního Ramsarského výboru Recognition of Eminence za zásluhy o studium a ochranu mokřadů.

Slavnostní vyhlášení se již tradičně konalo v reprezentačních senátních prostorech Valdštejnského sálu. Za nepřítomnou Petru Kolínskou zde převzala uměleckou plastiku od uměleckého skláře Vladimira Kleina Kateřina Eklová. Politička a aktivistka Kolínská vede Zelený kruh, kde se věnuje koordinaci projektů se zaměřením na klima. Jako pražská radní prosazovala udržitelný rozvoj města v oblasti revitalizace brownfieldů. Cenu získala za oponenturu novely stavebního zákona a projekt Měníme klima v legislativě. Díky němu došlo ke zlepšení zákonného prostředí v oblasti adaptace sídel na změnu klimatu.

„Jiří Jiránek představuje generaci otců a matek zakladatelek moderní ochrany přírody a krajiny u nás. A koneckonců také samotného Ministerstva životního prostředí. Bez jeho přispění by v roce 1992 nevznikl zákon o ochraně přírody a krajiny, který platí dodnes a v době vzniku přinesl skutečně to nejlepší z ochrany přírody do praxe. A hlavně díky jeho neúnavné práci především v osmdesátých letech minulého století přivedl k zájmu o přírodu a životní prostředí desetitisíce mladých lidí. Právě zájem lidí na zlepšení kvality vody, ovzduší nebo krajiny byly jednou z hybných sil sametové revoluce. A za to všechno patří Jiřímu Jiránkovi velké poděkování,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který převzal společně s místopředsedkyní Senátu ČR Jitkou Seitlovou záštitu nad slavnostním vyhlášením.

Lesník a ochránce přírody Jiří Jiránek již v socialistickém Československu rozjel hnutí, které otevíralo v té době tabuizovaná témata stavu životního prostředí. V 17 letech založil kroužek Stanice mladých ochránců přírody a v roce 1974 stál u zrodu hnutí Brontosaurus. Po pádu komunistického režimu na Ministerstvu životního prostředí zakládal oddělení ekologie krajiny.

„Cena Ekozásek roku měla letos poprvé vlastní porotu a já jsem měla tu čest, že jsem byla její součástí. Rozhodování pro nás bylo mimořádně náročné, protože nominovaných bylo mnoho a mezi nimi plno úžasných a velmi schopných mladých lidí: podnikatelé a podnikatelky, kteří ve své firmě pracují v souladu s udržitelností. Starosta, influencerky nebo aktivní studentky. Měli jsme zde i vývojářku, ochránce přírody nebo i dramaturgyni filmového festivalu,“ vypočítává Natália Pažická, greenfluencerka, která společně s Vladimírem Kořenem moderovala slavnostní vyhlášení cen.

Cena Ekozásek roku Nadace Partnerství putovala do rukou mladého ochránce přírody Martina Trávníčka. Předseda spolku Pestré Polabí udržuje a obnovuje místní přírodní stanoviště s cílem zachovat velkou míru biodiverzity. Vyhledává přehlížené a neudržované lokality v okolí, provádí tam vlastní biologické průzkumy. Obnovuje původní charakter starých sadů či mokřadních luk. Dnes již spolek pečuje o dvacítku různorodých lokalit.

„Nadační fond ŠKODA AUTO se zaměřuje na pomoc různým drobným iniciativám. Partnerství s Cenou Josefa Vavrouška chápeme jako podporu nejaktivnějších občanů a zviditelnění hodnotového leadershipu právě v oblasti udržitelnosti a životního prostředí,“ dodává Ladislav Kučera, ředitel Nadačního fondu ŠKODA AUTO, který je novým partnerem Ceny Josefa Vavrouška.

Letos v září by Josef Vavroušek oslavil 80 let. Bohužel však 18. března 1995 zahynul v Roháčích pod lavinou. Spolu s ním zemřela jeho dvacetiletá dcera Petra. S myšlenkou Ceny Josefa Vavrouška přišel jeho brněnský přítel ze studií, vězněný signatář Charty 77, Jiří Müller, který byl na počátku devadesátých let členem správní rady Nadace Charty 77. První laureáti byli touto nadací oceněni již v roce 1996. Od roku 2004 udílení ceny postupně převzala Nadace Partnerství, která Cenu dále inovuje a uděluje dodnes

Hlavním smyslem Ceny Josefa Vavrouška je oceňovat a přibližovat veřejnosti lidi, kteří ve svých profesích a komunitách posunují laťku péče o životní prostředí výš a jsou příkladem pro ostatní. Cílem ceny je zviditelnit „Vavroušky“, kteří mezi námi žijí, ale často o nich nevíme. Více o ceně najdete na www.cenajosefavavrouska.cz.

Foto: Jan Květ, laureát Ceny Josefa Vavrouška za Dlouhodobý přínos. Foto: Radovan Kramář / Nadace Partnerství