Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

Ekonomické prostředí bylo ve druhé polovině roku 2011 poznamenáno prohlubováním dluhové krize eurozóny a sílícími obavami z jejího prosáknutí do reálné ekonomiky, s negativním dopadem na globální růst. Nicméně růst domácí ekonomiky o 1,2 % zajistil ve 3. čtvrtletí výhradně zahraniční obchod, zatímco domácí poptávka měla brzdící vliv. Výdaje domácností omezené fiskální restrikcí zároveň omezily prostor pro růst cen, takže průměrná míra inflace od června stagnovala na úrovni 1,9 % (kde setrvala až do listopadu).

Na změny výkonnosti ekonomiky reagují charakteristiky trhu práce s určitým zpožděním. Proto ještě ve 3. čtvrtletí doznaly dalšího zlepšení, když celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 0,3 % a míra registrované nezaměstnanosti klesla na 8,0 %. Ve mzdové oblasti pokračoval umírněný vývoj, který byl tažen podnikatelskou sférou.

Průmyslová výroba dále ubrala na tempu, její růst meziročně oslabil na 3,7 %. Nejlepších výsledků dosáhla výroba motorových vozidel s dvouciferným růstem produkce, naopak další významná odvětví zpracovatelského průmyslu si připisovala buď zpomalený růst (strojírenství, výroba kovových konstrukcí, výroba elektrických zařízení), nebo dokonce pokles (výroba počítačů, potravinářský průmysl, chemický průmysl).

Výrazně se propadla stavební produkce, která byla o 8,4 % meziročně nižší. Pokles se dotkl zejména inženýrského stavitelství (— 14,6 %), které je postiženo úspornými opatřeními vlády. O tom, že odvětví ještě nedosáhlo svého dna, svědčí pokles zaměstnanosti o 7,2 %.

Dynamika zahraničního obchodu (podle přeshraniční statistiky) proti první polovině roku značně zpomalila, a to především vlivem přetrvávajících problémů eurozóny. Při meziročním zvýšení vývozu o 10 % a dovozu o 6,8 % dosáhlo kladné saldo obchodní bilance téměř 36 mld. Kč, což představuje meziroční zlepšení cca o 21 mld. Kč. Převážná část exportu směřovala tradičně do zemí EU, ve zbožové struktuře byly opět tahounem stroje a dopravní prostředky, které se na vývozu podílely 53,4 % a na dovozu 40,6 %.

Maloobchodní tržby vlivem složité příjmové situace domácností prakticky stagnovaly, o jejich meziroční zvýšení o 0,5 % se postaral motoristický segment. Slábnoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě byl doprovázen změnou struktury prodejů, ve které se zvýšil podíl nepotravinářského zboží na úkor potravin (prodej nepotravinářského zboží vzrostl o 0,8 %, zatímco potravin klesl o 2,7 %).