Aplikace, která vidí, kam mizí energie. SUNIO propojuje data z budov a hledá cestu k úsporám

Budovy dnes produkují obrovské množství dat. Elektroměry zaznamenávají spotřebu, fotovoltaické panely výrobu, baterie stav nabití a systémy vytápění nebo větrání informace o svém provozu. Samotná data však ještě úsporu energie nepřinesou. Důležité je dokázat je propojit, správně interpretovat a převést do rozhodnutí, které změní způsob provozu budovy. Právě na tomto principu staví platforma SUNIO, kterou vyvíjejí studenti a absolventi Mendelovy univerzity v Brně.

SUNIO je navržen jako nástroj pro energetický management obcí, firem, správců budov nebo energetických společenství. Jeho podstatou je spojení informací, které už v objektech často existují, ale zůstávají rozdělené mezi různé systémy. Platforma může pracovat například se spotřebou jednotlivých zařízení, výrobou elektřiny z fotovoltaiky, stavem baterií, teplotami v místnostech nebo provozními stavy technologií. Z takového souboru dat lze následně hledat souvislosti, které při pohledu na jediný údaj z elektroměru zůstávají skryté.

Praktický význam je dobře vidět na běžném provozu budovy. Vysoká spotřeba elektřiny sama o sobě ještě neříká, zda jde o problém. Může odpovídat skutečnému využití objektu, ale také může vznikat v době, kdy v něm nikdo není. Podobně vlastní fotovoltaická elektrárna může vyrábět dostatek elektřiny, přesto může část této energie odcházet do sítě v okamžiku, kdy by ji bylo možné využít přímo v budově nebo uložit do baterie. Teprve propojení spotřeby, výroby, provozních stavů a času umožňuje pochopit, co se v energetickém systému skutečně odehrává.

Od dat k rozhodnutí o provozu

Právě zde se dostává ke slovu analytická část platformy. SUNIO má pomáhat určit, kde vzniká prostor pro efektivnější provoz a jaký význam může mít konkrétní zásah. Výsledkem nemusí být automaticky návrh na nákup nové technologie. Někdy může být účinnější změnit způsob vytápění, upravit časování některých zařízení nebo lépe využívat elektřinu vyrobenou vlastní fotovoltaikou. Smyslem je rozhodovat podle chování konkrétní budovy a podle skutečně naměřených dat.

Zajímavou součástí projektu je také práce s digitálním modelem budovy. Ten umožňuje simulovat různé varianty ještě před jejich zavedením do reálného provozu. Správce tak může porovnávat například změnu nastavení vytápění, výměnu zdroje tepla nebo zlepšení tepelných vlastností objektu a sledovat, jak by se jednotlivé varianty mohly projevit ve spotřebě energie. Význam takového přístupu roste s tím, jak složitější se energetické systémy budov stávají. Fotovoltaika, bateriové úložiště, tepelná technika, řízení spotřeby a sdílení elektřiny spolu vytvářejí propojený systém, v němž může rozhodnutí v jedné části ovlivnit fungování části jiné.

Podstatná je přitom možnost porovnat předpoklad se skutečností. Model může ukázat, že určitá úprava by měla přinést konkrétní výsledek. Teprve následné měření ale ukáže, zda se předpoklad skutečně naplnil. SUNIO proto rozvíjí simulační část systému společně s ověřováním výsledků na reálných budovách. Takový přístup může postupně zpřesňovat nejen samotné modely, ale také rozhodování o energetických investicích.

Když aplikace začne budovu řídit

Dalším krokem může být automatické řízení. Pokud systém dokáže průběžně vyhodnocovat využití místností, dostupnost vlastní elektřiny a stav jednotlivých technologií, může na základě těchto informací upravovat jejich provoz. Vytápění se může přizpůsobovat skutečnému využití prostor, ohřev vody může reagovat na dostupnost energie a fotovoltaika s baterií mohou být řízeny s ohledem na aktuální situaci. Z dat se tak stává přímý nástroj pro řízení budovy.

Důležitá je také cesta, jakou se SUNIO dostává do praxe. Projekt už má za sebou první obecní pilotní projekt a nasazení u firemního zákazníka. Dosavadní využití se zaměřovalo například na automatizaci, lepší využití elektřiny z fotovoltaiky a její sdílení do dalších objektů. Zkušenosti z prvních realizací současně ukazují, že samotný energetický přehled má omezenou hodnotu, pokud po něm nenásleduje konkrétní úprava provozu nebo automatizované řízení.

Z univerzitního projektu k obcím a firmám

Platforma vznikla v prostředí Mendelovy univerzity a její současný vývoj začal v červenci 2025. Dnes ji pod společností MAVIAN rozvíjí tým studentů a absolventů MENDELU. Projekt získal druhé místo v soutěži Nakopni Prahu a následně zvítězil v soutěži MENDELU Boost 2026. Na další testování a odborné posouzení navázala také podpora společnosti Operátor ICT. V současnosti se tým soustředí především na obce a firmy, do budoucna chce systém postupně nabídnout také domácnostem.

Energetika budov se tak může postupně posouvat od jednoduchého sledování spotřeby k systému, který dokáže vysvětlit její příčiny, modelovat možné scénáře a část provozu podle aktuální situace také řídit. Právě v tom spočívá zajímavost projektu SUNIO. Hodnota energie totiž nezačíná až u její výroby nebo končí u její spotřeby. Velká část potenciálu se skrývá mezi těmito dvěma okamžiky, v tom, jak dobře dokážeme celý systém pozorovat, pochopit a řídit.