Autoakumulátory od fyzických osob

Otázka 1:

Od 1. ledna 2009 je v účinnosti zákon č. 383/2008 Sb., který mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tento zákon zakazuje provozovateli zařízení ke sběru a výkupu odpadů vykupovat od fyzických osob odpady, stanovené prováděcím právním předpisem – vyhláškou č. 478/2008 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů.

Podle této vyhlášky mezi tyto odpady patří mimo jiné „části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona o odpadech". Podle § 25 se jedná o „c) baterie a akumulátory“ a „h) elektrická a elektronická zařízení“.

Náš dotaz zní, zda provozovatel zařízení ke sběru a výkupu porušuje zákon v případě, že odpady uvedené ad c) a ad h) přebírá za úplatu nebo bezúplatně (tj. nejedná se o výkup odpadů).

Otázka 2:

Na předchozí dotaz navazuje další (oba úzce souvisejí). Od 19. září 2009 je v účinnosti zákon č. 297/2009 Sb., který mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tento zákon stanoví v § 31h odst. 3 mimo jiné: „Předat použité automobilové baterie nebo akumulátory smí konečný uživatel (je definován v § 31 písm. p)) pouze na místo zpětného odběru nebo osobě oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Je tedy provozovatel zařízení ke sběru a výkupu osobou oprávněnou podle tohoto zákona k převzetí použitých automobilových baterií? (Provozovatel má v souhlasu k provozu zařízení ke sběru a výkupu odpadů uveden odpad 16 06 01 – olověné akumulátory.)

odpovědi na otázky ZDE