Betonový svět: Jak globální průmysl mění svou uhlíkovou stopu a buduje cestu k čisté budoucnosti?

Beton je druhý nejpoužívanější materiál na planetě po vodě. Umožňuje růst měst, stavbu domů, nemocnic, mostů i infrastruktur, bez nichž by se moderní svět zhroutil během jediného dne. Současně je ale také zdrojem zhruba 7 % světových emisí CO₂. Nová globální zpráva GCCA přináší pozoruhodně detailní vhled do toho, jak se cementářský a betonářský průmysl mění zevnitř – technologicky, politicky i finančně. Čtenář získá unikátní pohled na obor, který se odehrává mimo hlavní pozornost veřejnosti, a přesto zásadně rozhodne o tom, zda se planeta přiblíží k cíli udržet oteplování do 1,5 °C. Toto je příběh nezastavitelné proměny od těžkého průmyslu ke klimaticky neutrální budoucnosti, kde hlavní roli hraje odvaha inovovat i ochota spolupracovat napříč kontinenty.

Globální cementářský a betonářský sektor se nachází v bodě zásadní transformace, který nemá v historii obdoby. Podle nové zprávy GCCA uplynuly čtyři roky od představení velkolepé vize – dosáhnout do roku 2050 čisté nuly napříč celým hodnotovým řetězcem. Za tu dobu se odehrála tichá revoluce, která už dnes mění podobu výroby i spotřeby jednoho ze základních stavebních kamenů civilizace. Průmysl, který ještě před několika dekádami působil neměnným dojmem, se stal laboratoří pokročilých technologií, inovací a politik.

Základním sdělením zprávy je potvrzení, že beton zůstane nepostradatelným materiálem pro splnění 92 % cílů udržitelného rozvoje OSN. Bez něj nebude možné stavět školy, nemocnice, vodohospodářskou infrastrukturu ani ochranu před klimatickými extrémy. Tím naléhavější je však nutnost dekarbonizace. Sektor, který má na svědomí sedm procent světových emisí, se rozhodl dobrovolně přijmout zodpovědnost a v rekordním čase hledat řešení, která zasáhnou každý krok jeho výrobního a dodavatelského procesu.

Zpráva potvrzuje výrazný pokrok: od roku 1990 se emisní intenzita cementu snížila o 25 % a jen mezi roky 2020 a 2023 o 4,4 %. Tento posun je dvojnásobně rychlejší než dříve, ale současně stále nedostatečný k dosažení milníků stanovených pro rok 2030. Právě proto průmysl investuje do sedmi hlavních dekarbonizačních pák, mezi nimiž najdeme řízené snižování klinkeru (slinku) v cementu, výrazné nasazení alternativních paliv, technologické inovace v recyklaci, účinnější navrhování staveb i transformaci elektrifikace. Každá z pák má své místo, ale některé mají potenciál změnit průmysl od základů.

Jednou z nich je bezesporu uhlíkové zachytávání, využívání a ukládání (CCUS), které zpráva označuje za naprosto klíčové. V roce 2025 byla uvedena do provozu první komerční cementárna na světě, která dosahuje čisté nuly díky zachytávání CO₂ přímo u zdroje a jeho ukládání pod zem. Do roku 2030 má být takových provozů přinejmenším deset. Nové projekty, jako je evropský ACCSION schopný zachytit až 1,4 milionu tun CO₂ ročně nebo britský Peak Cluster podporovaný investicí 28,6 mil. liber, dokazují, že tato technologie přestává být vizí a stává se realitou.

Stejně významné je i snižování klinkeru – nejsnáze dekarbonizovatelné části výroby. Země po celém světě testují a zavádějí nižší podíly klinkeru díky materiálům, jako je kalcinovaný jíl, pozzolany či bazalt. Thajská společnost SCG představila nízkouhlíkový cement LC3, který už dnes snižuje emise o 30 % a má potenciál dosáhnout 50 %. Holcim experimentuje s biocharovou technologií, která z betonu dělá reálný uhlíkový sink (uhlíkový pohlcovač). V Evropě, Latinské Americe i Africe se rozvíjí využívání recyklovaných surovin, od ocelených materiálů i stavebních demolic jako plnohodnotné vstupní suroviny.

Sektor dokonale chápe, že nejde jen o technologii. Bez politické opory by většina projektů nevznikla. Zpráva proto apeluje na premiéry, ministry i regulátory: je třeba jednoznačně umožnit využívání odpadů jako paliva, podporovat poptávku po nízkouhlíkových produktech skrze veřejné zakázky, modernizovat normy a vytvořit legislativní rámce pro transport a ukládání CO₂. Příkladem dobré praxe je Austrálie, kde nový národní rámec udržitelného zadávání staveb zavádí jednotná pravidla pro měření zabudovaného uhlíku. V Evropě pak vzniká první globální systém Low Carbon Ratings, který označuje cementy a betony podle jejich uhlíkové stopy, od stupně AA po G, podobně jako energetické štítky na spotřebičích.

Významný posun nastává i na úrovni regionů. Již více než polovina světové produkce cementu je pokryta národními či regionálními dekarbonizačními roadmapami. Latinská Amerika jde příkladem díky detailní regionální strategii FICEM, která propojuje redukci klinkeru, rozvoj cirkulární ekonomiky i řešení methane avoidance. V Argentině vznikl modelový národní plán vytvořený za spolupráce s UNIDO, který slouží jako vzor pro ostatní rozvojové regiony. Thajsko integruje průmyslové požadavky do své klimatické politiky NDC 3.0 a paralelně buduje demonstrační nízkouhlíkovou zónu Saraburi Sandbox.

Zpráva také zdůrazňuje nečekaný, ale přelomový faktor – nástup digitálních technologií. Umělá inteligence, digital twins a sofistikovaná procesní analýza už dnes umožňují snížit spotřebu energie, zvýšit výkon pecí a přesně optimalizovat složení cementu. Kolumbijský Argos hlásí zvýšení výkonu mlýnů o 4,5 %, snížení spotřeby elektřiny o 7 % a pokles poměru klinkeru o dva procentní body díky dlouhodobě vyvíjeným digitálním dvojčatům. To není kosmetická úprava, ale strukturální pokrok s reálnými emisními dopady.

Jedním z nejsilnějších motivů zprávy je kolektivní charakter celé transformace. Průmysl zdůrazňuje, že 80 % cementářské produkce se odehrává v globálním jihu. Pokud má svět dosáhnout čisté nuly, musí být změny dostupné, financovatelné a proveditelné. Z tohoto důvodu GCCA rozjíždí Net Zero Accelerator Programme, který pomáhá zemím vytvářet vlastní národní cesty, identifikovat bariéry, stanovit technologické milníky a přilákat investice.

V neposlední řadě zpráva ukazuje bohatý ekosystém startupů a výzkumných týmů, který podporuje program Innovandi. Už více než 300 startupů nabídlo své technologie, propojuje se tvrdý průmysl s akademií a vznikají partnerství, jež by před pár lety působila nepravděpodobně. Cementáři otevírají své laboratoře, provozy i expertní zázemí. Mění se kultura celého sektoru.

Čtenář si ze zprávy odnese nejen rozsáhlý přehled technologických, provozních a politických trendů, ale především jedno základní poselství: průmysl, který byl dlouho považován za rigidní, má potenciál stát se jedním z tahounů globální klimatické transformace. Pokud jej podpoří vlády, investoři a odběratelé, dokáže do roku 2050 proměnit celé odvětví z jednoho z hlavních zdrojů emisí na oblast, která bude reálně přispívat nejen k jejich snížení, ale i k tvorbě uhlíkových sinků.

PŘEHLED 20 ZAJÍMAVÝCH ČÍSEL ZE ZPRÁVY GCCA

• 7 % – přibližný podíl cementářského a betonářského průmyslu na globálních emisích CO₂.
• 92 % – tolik cílů udržitelného rozvoje OSN závisí na betonu.
• 25 % – pokles emisní intenzity cementu od roku 1990.
• 4,4 % – pokles emisní intenzity cementu jen mezi roky 2020 a 2023.
• >50 % – podíl světové produkce cementu pokrytý regionálními či národními dekarbonizačními roadmapami.
• 7 hlavních pák – počet dekarbonizačních mechanismů definovaných ve strategii GCCA.
• 156 národních/regionalních projektů – počet iniciativ identifikovaných v rámci dekarbonizačních akcí po celém světě.
• 13 demontračních projektů – aktuálně probíhající piloty nízkouhlíkových technologií v Thajsku.
• 80 % – podíl cementářské výroby, který se odehrává v zemích globálního jihu.
• 1,4 mil. tun CO₂ ročně – kapacita zachytávání plánovaná pro projekt ACCSION.
• 28,6 mil. liber – britská vládní investice do projektu Peak Cluster.
• 10+ komerčních cementáren – cílový počet plně funkčních CCUS provozů do roku 2030.
• 300+ startupů – počet startupů, které se zapojily do programu Innovandi.
• 4,5 % zvýšení výkonu – výsledek použití digitálních dvojčat v kolumbijských závodech Argos.
• 7 % snížení spotřeby elektřiny díky digitálním simulačním modelům.
• 2 procentní body snížení klinkeru dosažené pomocí optimalizace procesu u Argosu.
• 140 firem – členové GCCA, působící ve 80 zemích světa.
• 1. komerční cementárna s čistou nulou na světě – uvedena do provozu v roce 2025.
• 2,3 miliardy tun cementu – odhadovaná roční produkce v regionech globálního jihu v horizontu 2030+ 
• Tři úrovně označení AA–G – rozsah nového globálního ratingu Low Carbon Rating pro cement a beton.