Britská továrna Toyoty vyrábí motory díky biometanu a míří tak k uhlíkové neutralitě

Zbytky, které by jinak zůstaly nevyužity, se mohou stát zdrojem energie pro jeden z největších automobilových koncernů světa. Toyota spustila uhlíkově neutrální výrobu ve svém britském závodě Deeside, kde biometan z místního odpadu nahrazuje zemní plyn. Projekt propojuje energetiku, odpadové hospodářství a automobilovou výrobu. Zajímavý je také tím, že vedle obnovitelného plynu využívá recyklovaný hliník ze starých automobilových kol při výrobě nových motorových bloků.

Japonská automobilka Toyota patří mezi společnosti, jejichž výrobní rozhodnutí mají významný dopad na globální průmysl. Každoročně prodává více než deset milionů vozidel a její výrobní síť zasahuje do desítek zemí. Když proto začne měnit energetické zdroje ve svých továrnách, jde o zajímavý signál pro celý automobilový sektor.

Aktuální projekt se odehrává v severním Walesu, v průmyslovém areálu Deeside. Zdejší závod Toyota Motor Manufacturing UK vyrábí benzinové a hybridní motory, které následně putují do dalších výrobních závodů automobilky. Od října 2026 využívá při výrobě biometan získávaný z odpadu v nedalekém zařízení na anaerobní digesci (bioplynové stanici), tedy bez přístupu kyslíku. Nový zdroj energie nahrazuje dosavadní zemní plyn a pomáhá snížit emise oxidu uhličitého téměř o 3 000 tun ročně.

Zajímavá je především samotná organizace projektu. Zařízení na zpracování odpadu stojí v bezprostřední blízkosti továrny a vyrobený biometan se do ní dopravuje přímo podzemním potrubím. Toyota tak získává obnovitelný zdroj energie v místě své výroby, bez nutnosti přepravovat biometan na větší vzdálenosti.

Energie z kuchyní a supermarketů

V tiské zprávě Toyota uvádí, že zařízení zpracovává přibližně 180 000 tun odpadu ročně pocházejícího z okolní komunity Deeside. Ačkoliv oficiální oznámení detailně nerozepisuje přesný podíl jednotlivých složek, z povahy projektu vyplývá, že jde primárně o komunální a průmyslový potravinový odpad spolu s dalším biologicky rozložitelným materiálem z regionu. Samotné zařízení představuje investici ve výši 282 milionů liber, tedy přibližně 329 milionů eur.

Vedle energeticky využitelného plynu vzniká také digestát, tedy zbytkový materiál po fermentaci. Podle dřívějšího oznámení Toyoty z října 2024 má být tento materiál předáván místním zemědělcům. Může tak najít další využití například jako organické hnojivo. Projekt tím vytváří návaznost mezi nakládáním s odpady, výrobou energie a zemědělstvím.

Uhlíková neutralita se týká výroby, nikoliv celého automobilu

Případ Deeside je zajímavý také tím, jak Toyota přistupuje k uhlíkové neutralitě. Samotné využití biometanu by k dosažení tohoto cíle nestačilo. Výsledku předcházelo více než třicet let postupného snižování energetické náročnosti, omezování odpadu a zvyšování účinnosti výrobních procesů. Závod již využívá elektřinu z obnovitelných zdrojů a deklaruje, že žádný odpad nekončí na skládce. Biometan následně nahrazuje zbývající fosilní zdroj energie v podobě zemního plynu.

Toyota označuje Deeside za svůj první výrobní závod mimo Japonsko, který přešel na uhlíkově neutrální výrobu. Důležitá je však i poznámka pod čarou v oficiálním oznámení. Výsledky mají být průběžně sledovány a ověřovány v rámci každoročního vykazování emisí. Plná akreditace podle mezinárodní normy ISO 14068 se očekává až po absolvování celého dvanáctiměsíčního výrobního cyklu v roce 2027. Je proto přesnější mluvit o zahájení uhlíkově neutrálního provozu podle metodiky Toyoty a o následném ověření dosažených výsledků.

Zajímavým doplněním energetického projektu je také práce s recyklovaným hliníkem. Do Deeside se ze závodu Toyota Circular Factory v britském Burnastonu dodává hliník získaný z kol vyřazených automobilů. Materiál se následně zpracovává na nové bloky motorů. Jde o praktickou ukázku materiálového uzavírání cyklu, kdy se surovina z vozidla na konci životnosti vrací zpět do výroby nových automobilových komponentů.

Toyota patří mezi největší automobilové výrobce světa

Význam projektu lépe vynikne při pohledu na postavení automobilky na světovém trhu. Toyota si v roce 2025 udržela pozici největšího výrobce automobilů podle celkového prodeje. Podle údajů zveřejněných agenturou Reuters prodala skupina Toyota Motor celkem přibližně 11,3 milionu vozidel. Do tohoto výsledku se započítávají také značky Daihatsu a Hino. Samotné značky Toyota a Lexus dosáhly přibližně 10,5 milionu prodaných vozidel. Druhý Volkswagen Group vykázal za stejné období prodej necelých devíti milionů automobilů. Mezi další významné konkurenty patří Hyundai Motor Group, General Motors a Stellantis.

Zajímavý je také evropský trh. Toyota Motor Europe prodala v roce 2025 celkem 1 229 038 vozidel značek Toyota a Lexus. Samotná Toyota se již pátým rokem v řadě udržela na druhém místě mezi nejprodávanějšími značkami osobních automobilů v Evropě. Zásadní roli zde hrají hybridní pohony. Elektrifikované vozy představovaly 77 % celkového prodeje Toyoty a Lexusu v regionu. Do této kategorie se přitom počítají klasické hybridy, plug-in hybridy i čistě elektrická vozidla.

Toyota má v Evropě rozsáhlé výrobní zázemí. Provozuje osm výrobních míst v šesti zemích. Automobily vznikají ve francouzském Onnaingu, britském Burnastonu, českém Kolíně, portugalském Ovaru a tureckém Sakaryi. Další dva závody v Polsku, ve Walbrzychu a Jelcz-Laskowicích, se zaměřují především na výrobu motorů, hybridních převodovek a dalších komponentů pohonných systémů. Britský Deeside doplňuje tuto síť jako specializované centrum výroby motorů.

Evropská síť zaměstnává více než 25 tisíc lidí a podle údajů automobilky se v ní vyrábí přes 77 % vozidel prodávaných na evropském trhu. Toyota tím omezuje potřebu dovážet hotové automobily z jiných kontinentů a současně vytváří prostor pro spolupráci s místními dodavateli. Celkové investice automobilky do evropských výrobních aktivit a dodavatelského řetězce přesahují 12 miliard eur. Toyota Motor Europe chce do roku 2030 dosáhnout uhlíkově neutrální výroby ve všech svých evropských výrobních závodech.

Toyota není sama, i další automobilky hledají energii v odpadech

Podobnou cestou se vydávají také další velcí automobiloví výrobci, každý však s trochu jiným technologickým řešením. Zajímavý příklad nabízí BMW, které už od roku 2015 využívá bioplyn zpracovávaný v jihoafrickém závodě Bio2Watt. Ten zpracovává více než 300 tun biologického odpadu denně, který by jinak mohl končit na skládkách. Vznikající bioplyn se využívá k výrobě elektřiny, která prostřednictvím distribuční sítě zásobuje výrobní závod BMW v Rosslynu. Součástí procesu je také vznik organického hnojiva, které se vrací do zemědělství.

BMW současně rozvíjí další lokální energetické projekty. V německém Dingolfingu od roku 2025 funguje nová teplárna na biomasu, která dodává přibližně polovinu teplé procesní vody potřebné pro tamní výrobu. Ročně vyprodukuje až 100 000 MWh tepla a automobilka díky ní snižuje emise přibližně o 20 000 tun CO₂ ekv. za rok. Jako palivo využívá regionální biomasu a také vlastní dřevní zbytky. Výrobní areál navíc disponuje fotovoltaickými panely na střeše o ploše přibližně 100 000 metrů čtverečních, jejichž instalovaný výkon přesahuje 10 MW.

Volkswagen Group a Mercedes-Benz se soustředí především na přechod k obnovitelné elektřině a nízkoemisnímu zásobování teplem. Volkswagen v roce 2025 získal již 95 % externě nakupované elektřiny pro své výrobní závody mimo Čínu z obnovitelných zdrojů a současně vyrobil ve vlastních zařízeních nebo jejich blízkosti více než 608 000 MWh obnovitelné elektřiny. Využívá také větrné a solární elektrárny a investuje do energetické účinnosti provozů. Mercedes-Benz zase uvádí, že polovinu energetické potřeby svých výrobních závodů pokrývá obnovitelnými zdroji. V německém Immendingenu a polském Jaworu využívá teplo z biomasových tepláren, v dalších lokalitách rozvíjí geotermální energii a tepelná čerpadla.