Česko posiluje opatření na ochranu půdy i moderní využití orné půdy pro výrobu elektřiny

Zadržování vody, obnova přírodních prvků v krajině a moderní kombinace zemědělství s výrobou energie – to jsou aktuální směry, kterými se ubírá environmentální i agrární politika České republiky. Ministerstvo životního prostředí rozšiřuje podporu protierozních opatření o dalších 200 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, zatímco Ministerstvo zemědělství vydalo zásadní aktualizaci vyhlášky, která otevírá cestu pro instalaci agrovoltaických systémů i na ornou půdu. Oba kroky spojuje cíl zvýšit odolnost české krajiny vůči klimatickým extrémům a posílit její schopnost hospodařit s vodou, energií i půdou dlouhodobě udržitelným způsobem.

Eroze patří mezi nejvážnější problémy současného zemědělství – podle údajů Ministerstva životního prostředí je v České republice vodní erozí ohroženo více než 50 % zemědělské půdy. Ztráta ornice, která se tvořila po staletí, vede nejen ke snížení úrodnosti, ale také k většímu odtoku srážek, zanášení vodních toků a vyššímu riziku povodní. 

Nově vyčleněných 200 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí umožní financovat projekty (Podrobnosti a dokumenty: Výzva č. 100 / Výzva č. 73), které se zaměřují na tvorbu a obnovu tůní, mokřadů, zasakovacích pásů, remízků a vegetačních pruhů. Součástí podpory jsou i úpravy melioračních systémů, které v minulosti často urychlovaly odtok vody z krajiny. Tímto způsobem se voda vrací tam, kam přirozeně patří, a krajina získává schopnost lépe reagovat na období sucha i přívalové srážky.

Od roku 2021 bylo z prostředků OPŽP podpořeno 67 projektů s celkovými náklady přesahujícími jednu miliardu korun. K nim se přidávají i projekty financované z Národního programu Životní prostředí v objemu dalších 104 milionů korun. Nově otevřená výzva, určená pro tzv. přechodové regiony (Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský kraj a Vysočina), rozšiřuje možnosti podpory i mimo strukturálně postižené oblasti. O dotaci mohou žádat obce, kraje, školy, církve, nadace, státní i soukromé organizace či fyzické osoby.

Důležitým zjednodušením je novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která umožňuje zakládat krajinné prvky přímo na zemědělské půdě bez nutnosti jejího vyjmutí. Opatření tak mohou být realizována přímo v rámci hospodaření, což usnadňuje jejich integraci do běžných zemědělských činností. Společným cílem těchto kroků je posílit přirozené procesy, které stabilizují půdu a zároveň podporují biodiverzitu i retenční schopnost území.

Agrovoltaika: nový rozměr hospodaření na orné půdě

Zatímco opatření Ministerstva životního prostředí cílí na obnovu ekologických funkcí krajiny, resort zemědělství se zaměřuje na její technologickou modernizaci. Aktualizovaná vyhláška Ministerstva zemědělství přináší zásadní změnu, která umožňuje instalaci agrovoltaických systémů také na ornou půdu, pokud se na ní pěstují plodiny s vysokou nebo velmi vysokou pracností, typicky zelenina. Tento legislativní krok odstraňuje dosavadní omezení, kdy byla agrovoltaika možná převážně jen na vinicích a v ovocných sadech, a otevírá prostor pro využití moderních vertikálních konstrukcí i na běžných polích.

Agrovoltaika představuje inovativní přístup, kdy je zemědělská půda využívána současně k produkci potravin i elektřiny. Vertikální panely, umístěné obvykle ve směru východ–západ, umožňují průchod světla mezi řádky, přičemž částečně zastíněná vegetace lépe odolává extrémům počasí. Systém přispívá ke snížení teplotních výkyvů, omezení výparu vody z půdy a ochraně před krupobitím či přívalovými dešti. Navíc vyrábí elektřinu v době, kdy je její spotřeba v zemědělství nejvyšší – ráno a večer – čímž pomáhá stabilizovat elektrizační soustavu.

Z ekonomického hlediska přináší agrovoltaika diverzifikaci příjmů zemědělců a snižuje jejich závislost na kolísajících cenách potravin či energií. Zároveň posiluje energetickou soběstačnost regionů a přispívá k plnění cílů dekarbonizace. Česká legislativní úprava se tak přibližuje standardům vyspělých evropských zemí, jako je Německo, Francie či Rakousko, kde je tento model běžnou součástí moderního zemědělství.

Podpora agrovoltaiky není založena na přímých dotacích, ale na vytvoření jasného právního rámce, který umožní investice bez zbytečných administrativních překážek. Rozhodující je transparentnost povolovacích procesů a technická kompatibilita s ochranou zemědělského půdního fondu. Nová vyhláška je v tomto ohledu vnímána jako jeden z nejprogresivnějších kroků v rámci Evropské unie.

Směřování k funkčnímu celku: voda, půda, energie

Obě iniciativy – environmentální i energeticko-zemědělská – se vzájemně doplňují. Protierozní opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu, zatímco agrovoltaika umožňuje snižovat ztráty vody a zároveň efektivně využívat půdu i pro výrobu obnovitelné energie. Výsledkem je komplexní přístup, který podporuje ekologickou stabilitu, energetickou bezpečnost a ekonomickou udržitelnost venkova. Kombinace přírodních a technologických opatření je příkladným nástrojem pro adaptaci na změnu klimatu i pro modernizaci zemědělství v duchu evropských trendů.