Česko jako první získalo zelenou k nové energetické pojistce. Evropa chce předejít budoucímu nedostatku elektřiny

Elektřina patří mezi nejdůležitější komodity současného světa. Bez ní se zastaví průmysl, nemocnice, doprava, komunikační sítě i běžný život domácností. Přestože se může zdát, že elektrické energie je v Evropě dostatek, odborné analýzy upozorňují, že v příštích letech se situace může změnit. Evropská komise proto schválila České republice zcela nový systém, který má zajistit, aby bylo elektřiny dost i ve chvílích, kdy výroba z běžných zdrojů nebude stačit.

Ještě před několika lety se evropská energetika soustředila především na výrobu dostatečného množství elektřiny. Dnes je situace mnohem složitější. Významná část výroby pochází z obnovitelných zdrojů, jejichž výkon závisí na počasí. Slunce nesvítí nepřetržitě a vítr nefouká stále stejnou intenzitou. Současně se postupně odstavují některé starší uhelné elektrárny a spotřeba elektřiny se zvyšuje například kvůli elektromobilitě, tepelným čerpadlům nebo rostoucímu využívání datových center.

Ve Spojených státech se problém začíná projevovat i v praxi. Stát New York se stal prvním americkým státem, který zavedl roční moratorium na povolování výstavby nových hyperscale datových center s příkonem přesahujícím 50 MW. Důvodem jsou obavy z rostoucí spotřeby elektřiny, zatížení přenosové soustavy, vyšších cen energie, spotřeby vody i dalších dopadů na životní prostředí. Současně se napříč Spojenými státy zvyšuje odpor veřejnosti vůči výstavbě nových datových center. Navíc dnes se ve více než stovce amerických měst konají koordinované protesty upozorňující na energetickou a environmentální náročnost infrastruktury pro umělou inteligenci. Ještě před několika lety by podobný vývoj působil nepředstavitelně. Dnes ukazuje, že otázka dostatku elektrické energie se stává jedním z klíčových témat digitální ekonomiky. Největší datová centra již dnes dosahují příkonu přesahujícího 100 MW, což odpovídá spotřebě elektřiny menšího města.

Právě na tento problém upozorňuje nejnovější evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti označované jako ERAA 2025. Tento pravidelně zpracovávaný dokument analyzuje schopnost jednotlivých států zajistit dostatek elektřiny i v mimořádných situacích. Podle jeho závěrů se mohou v České republice od roku 2028 začít objevovat nová rizika související s bezpečností dodávek elektřiny. Neznamená to, že by měly domácnosti očekávat rozsáhlé výpadky proudu, ale upozorňuje to na skutečnost, že bez včasných opatření by se energetická soustava mohla v budoucnu dostávat pod stále větší tlak.

Právě proto vznikl takzvaný kapacitní mechanismus. Pro většinu lidí jde o neznámý pojem, jeho princip je však poměrně jednoduchý. Za běžných okolností dostávají výrobci elektřiny zaplaceno pouze za energii, kterou skutečně dodají do sítě. Kapacitní mechanismus přidává ještě druhou složku odměny. Elektrárny, bateriová úložiště nebo další účastníci systému mohou získat finanční podporu také za to, že budou připraveni dodat elektřinu nebo pomoci stabilizovat síť v okamžiku, kdy to bude potřeba. Stát si tak vlastně vytváří "pojistku" tedy rezervní výkon pro mimořádné situace, kdy běžný trh nedokáže zajistit dostatek elektřiny.

Celý systém bude financován prostřednictvím regulovaných poplatků hrazených odběrateli elektřiny. Evropská komise odhaduje, že během desetiletého fungování mechanismu dosáhnou jeho celkové náklady přibližně 3,1 až 6,2 miliardy eur. Konečná výše však bude záviset na výsledcích jednotlivých aukcí i na skutečné potřebě výkonových rezerv v české elektrizační soustavě.

Do systému přitom nebudou zapojeny pouze klasické elektrárny. Evropská komise schválila model, který je technologicky otevřený. Účastnit se budou moci nové i stávající výrobní zdroje, zařízení pro skladování energie, přeshraniční propojení se zahraničními soustavami i velcí odběratelé elektřiny. Právě poslední skupina představuje jednu z nejzajímavějších novinek. Důležitou roli budou postupně získávat také bateriová úložiště, která dokážou reagovat během několika sekund a pomáhat stabilizovat elektrickou síť mnohem rychleji než většina klasických elektráren.

Jednou z nejzajímavějších možností je také řízení spotřeby elektřiny. Funguje na jednoduchém principu. Některé velké podniky nebo další významní odběratelé mohou v případě hrozícího nedostatku elektřiny na omezenou dobu snížit svou spotřebu. Energetická soustava tak získá stejný efekt, jako kdyby byla spuštěna další elektrárna. Za tuto připravenost budou podniky finančně odměňovány. V moderní energetice totiž není důležité pouze vyrábět více elektřiny. Stejně cenná může být schopnost pružně řídit její spotřebu. Právě řízení spotřeby je odborníky považováno za jeden z nejlevnějších způsobů, jak zvýšit stabilitu elektrizační soustavy bez nutnosti stavět nové elektrárny.

Nový mechanismus bude fungovat na základě zmiňovaných aukcí. Zájemci budou mezi sebou soutěžit o to, kdo nabídne požadovanou kapacitu za nejnižší cenu. Evropská komise považuje tento přístup za nejvhodnější, protože omezuje riziko neefektivního využívání veřejných prostředků a zároveň zachovává rovné podmínky pro všechny účastníky trhu. Podporu získají pouze projekty, které splní přísné technické požadavky a prokážou, že budou skutečně schopny v případě potřeby elektřinu dodat nebo pomoci stabilizovat elektrizační soustavu. Soutěžní princip zároveň motivuje provozovatele k co nejnižším požadavkům na podporu, což pomáhá snižovat celkové náklady systému.

Důležitou podmínkou je také ochrana klimatu. Do systému se budou moci zapojit pouze zařízení splňující evropské emisní limity. Evropská unie tím vysílá jasný signál, že bezpečnost dodávek elektřiny nesmí znamenat návrat k technologiím s vysokými emisemi skleníkových plynů. Naopak chce podpořit rozvoj moderních, flexibilních a čistších energetických zdrojů. Významnou výhodou moderních plynových elektráren, bateriových úložišť nebo řízení spotřeby je jejich schopnost rychle reagovat na výkyvy výroby ze solárních a větrných elektráren.

Schválený mechanismus bude platit deset let, přičemž jednotlivé smlouvy mohou být uzavírány až na patnáct let. První období, pro které budou kapacity vysoutěženy, začne v listopadu 2030 a potrvá do října 2031. Do té doby musí Česká republika připravit všechny potřebné aukce, technická pravidla i způsob zapojení jednotlivých účastníků. Dlouhodobé smlouvy mají investorům poskytnout dostatečnou jistotu pro výstavbu nových zdrojů nebo modernizaci těch stávajících.

Neméně zajímavé jsou ekonomické souvislosti. Financování bude zajištěno prostřednictvím poplatků hrazených odběrateli elektřiny. Evropská komise odhaduje, že celkové náklady za dobu fungování mechanismu dosáhnou přibližně 3,1 až 6,2 miliardy eur. Konečná částka však nebude pevně stanovena předem. Bude záviset na výsledcích jednotlivých aukcí, vývoji energetického trhu i na tom, jak velkou kapacitu bude česká elektrizační soustava skutečně potřebovat.

Schválení českého systému má význam i z evropského pohledu. Jedná se totiž o první kapacitní mechanismus schválený podle nového Rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu, známého pod zkratkou CISAF. Tento rámec Evropská komise přijala v červnu 2025 s cílem urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a současně posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Vedle podpory obnovitelných zdrojů energie umožňuje členským státům financovat například výrobu baterií, tepelných čerpadel, elektrolyzérů pro výrobu vodíku, zařízení pro zachycování oxidu uhličitého nebo projekty podporující rozvoj oběhového hospodářství.