Česko má databázi strategických dokumentů. Je robustní, veřejná a téměř neznámá

V České republice existuje jedno nenápadné, ale překvapivě robustní veřejné úložiště státních strategií, koncepcí, politik, akčních plánů a programů. Jmenuje se Databáze strategií. Je provozována Úřadem vlády a obsahuje stovky dokumentů, které určují vývoj země v klíčových oblastech – od životního prostředí přes dopravu a energetiku až po vzdělávání či digitalizaci. Přesto o ní ví jen malá část odborné veřejnosti a ještě menší část lidí mimo státní správu.

Je to paradox. Zatímco každé ministerstvo je pod drobnohledem médií, veřejných debat a komentářů, přehledová databáze všech zásadních strategií zůstává mimo pozornost. A přitom poskytuje přesně to, co v české debatě nejčastěji chybí: souvislosti, kontinuitu a možnost srovnání. Proč o databázi skoro nikdo neví? Důvodů je víc.

Zaprvé, české strategické dokumenty tradičně žijí své životy v izolovaných světech jednotlivých ministerstev. Každý resort tvoří vlastní koncepce a málokdy se obtěžuje vysvětlovat, jak zapadají do širšího rámce. Zadruhé, Databáze strategií není součástí běžného veřejného diskurzu. Nenajdeme ji ve zprávách, nepoužívají ji novináři, nepíší o ní analytici. Přitom v ní lze najít vše – od Národního plánu povodí přes Politiku územního rozvoje až po Koncepci ochrany před následky sucha nebo Strategie cirkulární ekonomiky. Třetím problémem je, že funguje spíš jako archiv než jako živý komunikační nástroj. 

Co ukazuje příklad životního prostředí? Na příkladu jediného tematického bloku – XII. Životní prostředí – je vidět, jak rozsáhlá tato databáze je. Pod tímto jediným kódem se skrývá deset podsekcí, od ovzduší a klimatu přes odpady, půdu, vodu, chráněná území až po hluk či regeneraci brownfieldů.

Každá podsekce obsahuje desítky strategií a koncepcí. Jen ochrana ovzduší a klimatu má více než deset zásadních dokumentů, oblast odpadů podobně. Voda se dělí na tři různé bloky – akumulace, jakost, odpady – a každý má vlastní soubor plánů a rámců. Pro běžného uživatele je takřka nemožné se v tom orientovat bez centrálního místa.

Zamyšlení: Kolik by dnes zvládla AI?

Představme si, že bychom chtěli zjistit počet všech strategických dokumentů a cílů v Česku – stovky dokumentů, tisíce jednotlivých cílů, desítky tematických bloků. Ruční dohledávání, kontrola platnosti a kategorizace by byla zdlouhavá a náročná práce. 

Dnes by to zvládla umělá inteligence během několika minut. Stačilo by: stáhnout všechny dokumenty z Databáze strategií, nechat AI rozpoznat strukturu dokumentů a jednotlivé cíle, automaticky je přiřadit do tematických bloků, vyznačit duplicity a konflikty mezi cíli, připravit okamžitou vizualizaci přehledu a propojení strategií.

Zatímco dříve by podobná inventura vyžadovala měsíce práce analytiků, dnes by technologie umožnila okamžitý přehled, snadno aktualizovatelný a srozumitelný i pro širší veřejnost. To ukazuje, že strategické dokumenty už nejsou jen papíry – jsou datem, které může být analyzováno, propojeno a využito mnohem efektivněji než kdykoliv předtím.