Česko snižuje emise i při růstu ekonomiky, patří tak mezi evropskou elitu

Evropská unie vstoupila do roku 2026 s nepříjemným paradoxem. Ekonomika dál roste, firmy vyrábějí, doprava zrychluje a spotřeba energie opět stoupá. Spolu s hospodářským růstem se však po období útlumu znovu zvyšují i emise skleníkových plynů. Nová statistika Eurostatu ukazuje, že evropská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 vyprodukovala 839 milionů tun emisí přepočtených na ekvivalent CO₂, což představuje mezičtvrtletní růst o 0,9 %. Hrubý domácí produkt Evropské unie přitom vzrostl o 0,2 %.

Podle údajů Eurostatu stouply emise ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2025 z 832 milionů tun CO₂ ekvivalentu na 839 milionů tun. V meziročním srovnání s posledním čtvrtletím roku 2024 činil nárůst emisí 0,4 %, zatímco ekonomika Evropské unie ve stejném období posílila o 1,5 %. Statistiky tak ukazují, že evropské hospodářství sice dál roste rychleji než objem emisí, úplné oddělení ekonomického výkonu od produkce skleníkových plynů se však stále nedaří.

Nejvýraznější nárůst emisí zaznamenal energetický sektor zahrnující výrobu elektřiny, plynu, páry a klimatizace. Emise zde vyskočily o 7,2 %. Doprava a skladování zvýšily emise o 1,3 % a těžba spolu s dobýváním o 0,9 %. Naopak domácnosti své emise snížily o 2 % a mírný pokles o 0,1 % zaznamenal také průmyslový výrobní sektor. Data tak potvrzují, že právě energetika zůstává největším zdrojem volatility evropských emisí a citlivě reaguje na spotřebu, ceny energií i klimatické podmínky.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 vzrostly emise v 19 členských státech Evropské unie. Pokles zaznamenalo pouze sedm zemí a Německo vykázalo stagnaci. Největší snížení emisí evidovalo Finsko s poklesem o 3,2 %, následované Malta s poklesem o 2 % a Česko, kde emise klesly o 0,6 %. Do skupiny států se snižujícími emisemi patřily také Bulgaria, Spain, Lithuania a Slovakia.

Mimořádně důležitým signálem je skutečnost, že všech sedm zemí se sníženými emisemi zároveň vykázalo hospodářský růst. Právě tento trend Evropská komise dlouhodobě označuje za klíčový důkaz takzvaného oddělení ekonomického růstu od emisní zátěže. Česko se v tomto srovnání zařadilo mezi státy, kterým se podařilo emise omezit bez zpomalení ekonomiky, což je v evropské klimatické politice mimořádně sledovaný ukazatel.

Statistiky zároveň ukazují proměnlivost posledních let. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 emise evropské ekonomiky meziročně klesaly o 4 %, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 už naopak rostly o 2,2 %. Rok 2025 pak přinesl další obraty. V prvním čtvrtletí emise vyskočily o 3,4 %, ve druhém čtvrtletí mírně klesly o 0,4 %, ve třetím znovu stouply o 1,1 % a závěr roku přidal další růst o 0,9 %. Vývoj potvrzuje, že evropská ekonomika stále zůstává silně závislá na energeticky náročném provozu a rychlé stabilní snižování emisí naráží na limity průmyslu, dopravy i spotřeby domácností.