ČEZ investoval během posledních 10 let do modernizace "vodní energie" 2 mld. korun

Čistá elektřina pro další tisíce domácností, úspora desítek tisíc litrů maziv, celkově spolehlivější a bezpečnější provoz i menší zátěž pro životní prostředí – to jsou výsledky modernizace vodních elektráren Skupiny ČEZ za posledních 10 let. Alternativa k výstavbě zcela nových obnovitelných zdrojů znamenala dosud 2miliardovou investici.

Před 12 lety se vodní elektrárny společnosti ČEZ se svým personálem statečně postavily do cesty zničující povodňové vlně a zaplatily za to často úplnou devastací zařízení. Velká voda z roku 2002 a odstraňování značných škod znamenaly přesto pro vodní elektrárny první impuls směrem k nové etapě jejich fungování. Zvyšující se požadavky energetické soustavy a nároky na bezpečný provoz v dalších letech odstartovaly největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 10 let při nákladech ve výši 2 miliardy korun modernizována soustrojí na téměř dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách.

„Bez nutnosti výstavby dalších tzv. obnovitelných zdrojů v nových lokalitách tak Skupina ČEZ navýšila objem vyrobené čisté elektřiny z vody v průměru o desítky milionů kWh ročně,“ říká Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.  Modernizovaná soustrojí elektráren navýší svou průměrnou účinnost o cca 5 %, vyrobí nyní ze stejného objemu vody více elektřiny a pokryjí spotřebu dalších tisíců českých domácností. V konečné podobě po završení programu modernizací mají vodní elektrárny vyrábět elektřinu pro dalších 17 tisíc domácností. Opatření by současně měla znamenat snížení emisí CO2zhruba o 60 tisíc tun ročně.Zmodernizovaná soustrojí už dnes zajišťují lepší zpracování hydropotenciálu na elektrárnách Kamýk, Lipno, Mohelno, Slapy, Vrané n. Vlt. a přečerpávacích vodních elektrárnách Dalešice, Dlouhé stráně a Štěchovice.

Při modernizaci je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky. „S určitou nadsázkou můžeme říci, že elektrárny se díky těmto modernizacím definitivně přehouply do 21. století a mohou spolehlivě sloužit české energetice další desítky let,“ shrnuje význam programu Jiří Marceluch, vedoucí odboru péče o zařízení Vodní elektrárny ČEZ, a. s. Bez zajímavosti není ani ekologická stránka modernizace. V rámci generální opravy totiž dochází mj. ke změně hydraulického ovládání soustrojí a rychlozávěrů z nízkotlaké na vysokotlakou hydrauliku. Díky tomu klesne v každém soustrojí objem provozní olejové náplně v regulaci turbín z původních tisíců litrů na desetinu.

Při rekonstrukcích malých vodních elektráren Skupiny ČEZ bylo cílem zvýšit prostřednictvím instalací nových technologií účinnost zpracování hydropotenciálu o deset procent. Modernizace s tímto záměrem už mají zdárně za sebou např. elektrárny v Kníničkách, Pardubicích, Předměřicích, Spytihněvi, Obříství, Přelouči nebo Práčově.

Vybrané zajímavosti z projektu zvyšování účinnosti vodních elektráren Skupiny ČEZ:

• modernizace provozu jednoho ze dvou soustrojí elektrárny na jihočeském moři – Lipně – zajistí navýšení účinnosti o cca 4 % a zvýšení roční výroby o 4 miliony kWh elektřiny. Lipno tak ve srovnání s dneškem dá elektřinu další tisícovce jihočeských domácností

• na převinutí statoru při modernizaci soustrojí TG1 elektrárny Kamýk bylo spotřebováno 17,5 kilometru vodiče,10 kg stříbrné pájky na jeho pospojení, 20 km izolační a skelné páskyna izolování pájených spojů a 410 kg sklolaminátových izolací

• průměrná účinnost každého zmodernizovaného soustrojí se po generální opravě u vodních elektráren ve Vraném nad Vltavou a Kamýku nad Vltavou zvýšila shodně o více než 5 %

• výsledkem modernizace jen u jednoho ze soustrojí elektrárny Vrané nad Vltavou bylo meziroční navýšení výroby o 3 900 MWh

• rekonstrukce Kaplanovy turbíny malé vodní elektrárny Mohelno znamená průměrné skutečné navýšení účinnosti až o 8,8 % a z toho vyplývající zvýšení roční výroby o 528 MWh

• u přečerpávací vodní elektrárny Dalešice umožnila modernizace rozšíření maximálního dosažitelného činného výkonu ze 112,5 na 123 MW a tzv. provozního pásma z 50 – 112,5 na 13 – 123 MW, což je výhodou pro poskytování podpůrných služeb ostrovní provoz a black-start