„Chytré šlechtění“ má ambici proměnit budoucnost evropských potravin

Evropská unie se po letech napjatých debat shodla na pravidlech, která mohou zásadně urychlit vývoj odolnějších a udržitelnějších plodin. Nové legislativní schéma umožní vědcům a šlechtitelům využívat moderní metody úpravy rostlin — bez toho, aby byly automaticky považovány za geneticky modifikované organismy. Na významu tak získávají techniky, které dokážou provést přesnou změnu v genomu rostliny, takovou, jaká by mohla vzniknout i přirozenou cestou. Dohoda má potenciál změnit evropské zemědělství: přinést méně chemie na pole, odolnější úrodu a více prostoru pro inovace.

Nová dohoda zavádí do evropské legislativy rámec pro rostliny vytvořené pomocí nových genomických technik tzv. NGT. Tyto techniky umožňují provádět genetické změny, které jsou ekvivalentní změnám, ke kterým by mohlo dojít přirozenou cestou nebo klasickým křížením např. cílenou mutagenezi (úpravu jednotlivých genů tak, aby vznikla žádoucí vlastnost, aniž by byly přidány cizí geny) nebo cisgenesi (přenos genů mezi příbuznými rostlinami, které by se mohly přirozeně křížit). Dosud byly všechny rostliny vzniklé těmito postupy regulovány stejně přísně jako klasické GMO. 

Nyní ale dohoda rozlišuje dvě kategorie: „NGT-1“ pro jednodušší úpravy, které mohou být považovány za rovnocenné konvenčním odrůdám, a „NGT-2“ pro vše ostatní, tedy pro genové zásahy, které nelze zařadit mezi přirozené varianty. Rostliny označené jako NGT-1 již nebudou podléhat režimu přísné legislativy pro GMO. Odpadá tak povinné schvalování a složitá administrativa. Hotové potraviny z těchto rostlin nebudou muset být označeny jako geneticky modifikované organizmy (GMO) a označování se bude vztahovat pouze na semena a reprodukční materiál, aby zájemci mohli zachovat řetězec „NGT-free“. 

Evropský parlament spolu s Radou stanovily, že do jednodušší kategorie NGT 1 nebudou zařazeny rostliny, které byly geneticky upraveny například pro odolnost vůči herbicidům nebo pro produkci vlastních látek, které rostlina vytváří proti hmyzu (takzvané insekticidní látky). Takové rostliny zůstanou v kategorii NGT 2 a nadále podléhají přísné regulaci, povinné autorizaci a označování. Členské státy mají navíc možnost zakázat jejich pěstování na svém území a přijmout opatření, která zabrání jejich nechtěnému šíření v přírodě nebo v jiných plodinách.

Dohoda zároveň řeší otázku patentů a práv duševního vlastnictví. Chovatelé a firmy, které žádají o registraci NGT-1 rostlin, budou muset zveřejnit všechny existující i podané patenty; ty budou zapsány do veřejné databáze. Vznikne expertní skupina, která bude sledovat dopady patentové praxe na dostupnost osiva a inovace. Evropská komise navíc po roce od vstupu nařízení zveřejní studii o tom, jak patenty ovlivnily přístup farmářů k semenům a konkurenceschopnost šlechtitelského sektoru, a navrhne případná opatření. 

Zastánci dohody, včetně některých zástupců zemědělců a agrárního průmyslu, argumentují, že NGT přinesou zásadní výhody. Nové odrůdy budou odolnější vůči změně klimatu, vyžadují méně pesticidů a hnojiv, a umožní rychleji reagovat na aktuální výzvy z pohledu potravinové bezpečnost a udržitelnost. Na druhou stranu kritici upozorňují na možná rizika: potraviny z těchto rostlin nemusí být označené, což může omezit transparentnost pro spotřebitele, zároveň hrozí zvýšení závislosti na několika velkých firmách kvůli patentům a nelze zcela vyloučit nepředvídané dopady na ekosystémy. Současně zůstává i otázka, jak členové EU přistoupí ke kultivaci rostlin NGT-2 či zda některé státy sáhnou k zákazu.

Dohoda je zatím prozatímní, která musí být formálně schválena Radou a Parlamentem a poté publikována v Úředním věstníku EU. Od jejího vstupu v platnost bude uplynout přechodné období dvou let. Až potom se nová pravidla skutečně projeví v praxi.

Rozdíl mezi GMO a NGT
Nové genomické techniky (NGT – New Genomic Techniques) se liší od GMO především metodou, rozsahem genetických změn a jejich regulací. GMO zahrnují rostliny nebo mikroorganismy, kterým byl vložen gen z jiného druhu nebo jinak upraveny tak, aby vznikla vlastnost, která by se přirozenou cestou obvykle neobjevila. Naproti tomu NGT využívají moderní metody, které umožňují velmi přesné úpravy genomu s cílem získat žádoucí vlastnosti rostlin, například odolnost vůči chorobám, suchu nebo vyšší výnos, a často jde o změny, které by mohly vzniknout i přirozenou cestou. EU nově rozlišuje dvě kategorie NGT: jednodušší úpravy srovnatelné s přirozenou mutací nebo klasickým šlechtěním (NGT‑1) a složitější zásahy (NGT‑2), které podléhají přísnější regulaci.