Čína objevila podzemní poklad. Není to voda ale tisíce tun zlata

Pod povrchem centrální Číny, dva až tři kilometry pod zemí, se nachází ložisko, které by mohlo výrazně přepsat mapu světového trhu s drahými kovy. Podle oficiálních údajů geologického úřadu provincie Hunan obsahuje oblast Wangu více než 1 000 tun zlata, jehož hodnota se odhaduje na 83 miliard USD, tedy přibližně 600 miliard jüanů. Tento nález okamžitě vzbudil pozornost analytiků, investorů a státních strategií, protože jde o jednu z největších potvrzených zlatých rezerv v moderní historii Číny.

První průzkumné vrty odhalily více než 40 samostatných zlatých žil do hloubky 2 000 metrů, ve kterých bylo potvrzeno asi 300 tun zlata. Hloubkové geologické modelování naznačuje, že ložisko pokračuje až do 3 000 metrů, kde by mohlo obsahovat celkem přes 1 000 tun zlata. Takové množství řadí oblast Wangu mezi nejvýznamnější světová naleziště a zdůrazňuje strategickou důležitost čínských surovinových rezerv.

Zarážející jsou i koncentrace zlata ve vzorcích rudy, které dosahují až 138 gramů na tunu, což je řádově více než standardní hranice považovaná v těžebním průmyslu za vysoce výnosnou. Tyto hodnoty znamenají, že ložisko je nejen masivní, ale také vysoce kvalitní, což snižuje náročnost technologie potřebné k jeho zpracování. Přesto i při vysoké koncentraci zlata bude realizace těžby vyžadovat špičkové technologie, přesné plánování a značné investice.

Čína patří mezi největší světové producenty zlata a v roce 2023 její podíl tvořil přibližně 10 % celosvětové produkce. Státní zásoby před tímto nálezem přesahovaly 2 200 tun, takže nová ložiska mohou výrazně posílit strategickou pozici země. Další obří naleziště bylo oznámeno ve provincii Liaoning, kde ložisko Dadonggou obsahuje 1 444 tun zlata v rudu o celkovém objemu 2,586 miliardy tun, přičemž průměrný obsah zlata je asi 0,56 gramů na tunu. Tento objev je označován za největší v Číně od vzniku lidové republiky v roce 1949 a podtrhuje dlouhodobou snahu země zajistit si vlastní strategické suroviny.

Obrovské množství zlata ale neznamená, že se hned objeví v obchodech nebo že ceny investičního zlata dramaticky klesnou. Roční světová těžba se pohybuje jen v řádu několika tisíc tun, a proto i takto rozsáhlé zásoby musí být těženy postupně a systematicky. Navíc samotný nález ještě nezaručuje, že ložiska budou skutečně těžitelná. Rozhodující budou ekonomické ukazatele, technická proveditelnost hlubinné těžby a environmentální limity, které určují, kdy a zda se zlato skutečně dostane na trh.

Zajímavost: Nově instalovaný výkon solárních a větrných elektráren v Číně byl v loňském roce rekordní. Prudce vzrostl i nově instalovaný výkon znečišťujících uhelných a plynových elektráren. Nově instalovaný výkon všech zdrojů energie v zemi pak stoupl o 543 gigawattů (GW), což je zhruba dvojnásobek celkové instalované kapacity Německa. Čína se snaží zvýšit výrobu elektřiny, aby pokryla rostoucí spotřebu od energeticky náročných průmyslových odvětví a zároveň se snaží dosáhnout cílů ve snižování emisí.

Těžba těchto obřích ložisek je složitá a nákladná. V podzemních hloubkách je nutné řešit nejen dopravu hlušiny, ale také komplexní systémy chlazení, ventilace a bezpečnosti. Zároveň je třeba minimalizovat environmentální dopad chemických procesů spojených se zpracováním rudy a chránit okolní ekosystémy a místní komunity. Každý krok těžby musí být pečlivě naplánován, aby byla zachována rovnováha mezi ekonomickým ziskem a odpovědnou péčí o životní prostředí.

Celosvětový pohled ukazuje, že zásoby zlata se neustále mění a nelze je považovat za statické. Odhady naznačují, že globální rezervy by do roku 2026 mohly přesáhnout 60 000 tun, přestože těžba se s každým rokem stává složitější a nákladnější. Objev v Hunan a další nálezy, například v Liaoningu, proto nejsou jen otázkou materiální hodnoty. Jsou to strategické zdroje, které mohou posílit geopolitické postavení Číny a zároveň ovlivnit stabilitu světového trhu se zlatem.

Pro Čínu jde o kombinaci bohatství, prestiže a kontroly nad surovinami. V době, kdy ceny zlata dosahují historických maxim a investoři hledají jistotu v nestabilním světě, se tento nález stává symbolem bezpečných rezerv a ekonomické síly.

Nakonec stojí za to připomenout, že skutečné hodnoty se nedají vždy vyjádřit penězi. Zde mluvíme o tisících tunách zlata, ale často přehlížíme to, co je nejdůležitější a co udržuje život a dává mu smysl, tedy čistá voda, čisté ovzduší, úrodná půdu, biodiverzita, zdravé potraviny a bezpečné společenství. I pohádky nám připomínají, že sůl je nad zlato a voda je základ všeho živého.