Více času na podstatné
Čistá energie slibuje statisíce pracovních míst. Evropa ale zjišťuje, že jí chybějí lidé
Evropská energetická transformace už dávno není pouze příběhem solárních panelů, větrných elektráren, tepelných čerpadel a baterií. Stává se také jedním z nejvýznamnějších příběhů evropského trhu práce. Nová analýza Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že čisté energetické technologie vytvářejí stovky tisíc pracovních míst. Současně však odhaluje problém, který může jejich další rozvoj brzdit. Evropa nemá dostatek lidí s potřebnou kvalifikací a nové pracovní příležitosti navíc nejsou rozděleny rovnoměrně mezi regiony, ženy ani mladou generaci.
Energetická transformace se často měří v gigawatthodinách, megawattech, tunách emisí oxidu uhličitého nebo podílu obnovitelných zdrojů. Za těmito čísly však existuje další, méně viditelná ekonomika. Někdo musí větrné elektrárny vyrábět, instalovat a udržovat, někdo musí připojovat fotovoltaické elektrárny k síti, montovat tepelná čerpadla a vyrábět baterie. Potřební jsou technici, elektrikáři, stavební pracovníci, konstruktéři, projektanti, odborníci na výrobu i výzkumní pracovníci.
Právě tento rozměr energetické transformace sleduje nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zaměřená na čisté energetické technologie, kvalitu pracovních míst, dovednosti a spravedlivý průběh transformace. Agentura se soustředila na čtyři technologie, které budou pro evropskou energetiku v příštích letech zásadní. Jde o větrnou energetiku, solární fotovoltaiku, tepelná čerpadla a baterie. Výsledkem je poměrně překvapivý obrázek evropské ekonomiky, v níž už čisté technologie zaměstnávají stovky tisíc lidí a jejich význam dál roste.
Trh práce táhnou větrné a solární projekty
Největším zaměstnavatelem z této čtveřice je větrná energetika. V roce 2023 v ní bylo v Evropské unii přímo zaměstnáno přibližně 273 500 lidí. Zajímavé přitom není jen samotné číslo, ale také struktura těchto pracovních míst. Přibližně 77 % připadalo na navazující část hodnotového řetězce, tedy především provoz, údržbu, energetické kontraktace a administrativu související s prodejem. To ukazuje, že rozvoj větrné energetiky nevytváří zaměstnání pouze v továrnách vyrábějících turbíny. Významná část práce vzniká až ve chvíli, kdy zařízení stojí v krajině a musí dlouhodobě fungovat.
Jen o něco menší počet lidí zaměstnávala solární fotovoltaika. V roce 2023 šlo o více než 227 000 přímých pracovních míst. Přibližně polovina připadala na provozní činnosti a dalších 36 % na stavební část řetězce, která zahrnuje například přípravu lokalit, infrastrukturu nebo připojení k elektrické síti. Právě u fotovoltaiky se však výrazně projevuje jedna z evropských slabin. Evropa dokáže vytvářet pracovní místa spojená s instalací a provozem panelů, její vlastní výrobní základna fotovoltaických technologií je však stále omezená.
Dynamický rozvoj tepelných čerpadel a baterií
Tepelná čerpadla představují další důležitou oblast. V roce 2023 v tomto sektoru pracovalo přibližně 80 100 lidí. Přibližně 65 % zaměstnanců působilo ve stavební části hodnotového řetězce. To je podstatné i z hlediska budoucího rozvoje, protože masové zavádění tepelných čerpadel není pouze otázkou výroby samotných zařízení. Potřebuje také dostatek lidí, kteří je dokážou správně navrhnout, instalovat, připojit a následně servisovat.
Nejmenším zaměstnavatelem ze sledované čtveřice jsou baterie, jejich význam však může být do budoucna mimořádný. V roce 2023 poskytovaly přibližně 33 000 pracovních míst. Současně šlo mezi čtyřmi sledovanými technologiemi o oblast s nejrychlejším růstem zaměstnanosti v období 2018 až 2023. Většina pracovních míst je soustředěna ve výrobě a zásadní význam má také výzkum a vývoj, který rozhodne o tom, jak budou vypadat evropské baterie další generace.
Když se tato čísla sečtou, dostáváme se k více než 613 000 přímých pracovních míst pouze ve čtyřech sledovaných technologiích. Nejde přitom o celý evropský sektor čisté energetiky. Mezinárodní data IRENA a Mezinárodní organizace práce ukazují, že v Evropské unii je přímo nebo nepřímo spojeno s obnovitelnou energetikou přibližně 1,8 milionu pracovních míst. Evropská unie je tak z hlediska zaměstnanosti v obnovitelných zdrojích druhá na světě za Čínou, která eviduje přibližně 7 milionů takových pracovních míst.
Překážky na cestě k dalšímu růstu
Čísla tedy vyvracejí představu, že přechod k čisté energetice je pouze nákladem, který evropské ekonomice přináší dodatečné povinnosti. Čisté technologie už představují významnou součást hospodářství a trhu práce. Současně ale vzniká otázka, zda bude Evropa schopna jejich růst personálně zajistit.
Právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků patří podle EEA k největším problémům. Členské státy hlásí nedostatky v řadě klíčových technických profesí, především v instalaci a stavebních činnostech. To je důležitý detail. Nejde totiž pouze o nedostatek špičkových vědců nebo specialistů na vývoj nových technologií. Pro skutečné rozšíření čisté energetiky jsou stejně důležití lidé, kteří dokážou zařízení fyzicky postavit, zapojit, uvést do provozu a dlouhodobě udržovat.
Energetická transformace tak naráží na paradox. Čím více technologií chce Evropa instalovat, tím více pracovníků potřebuje. Pokud však pracovní síla neroste stejným tempem, může se nedostatek kvalifikovaných lidí stát skutečnou překážkou dalšího rozvoje. Nestačí proto pouze investovat do továren, infrastruktury a energetických zařízení. Stejně důležité je vytvořit vzdělávací systém schopný reagovat na nové potřeby průmyslu.
Rozdíly v pracovních podmínkách a výdělcích
Zpráva zároveň upozorňuje, že nestačí pouze vytvářet nová pracovní místa. Důležitá je jejich kvalita. A právě zde se mezi jednotlivými technologiemi objevují poměrně výrazné rozdíly. Pracovní místa v provozu a údržbě, která jsou typická například pro větrnou energetiku, bývají stabilnější a poskytují lepší přístup k dalšímu vzdělávání. Naopak práce ve stavebnictví a instalacích, která je významná u fotovoltaiky a tepelných čerpadel, může být více závislá na jednotlivých projektech a pracovníci jsou častěji vystaveni fyzickým rizikům včetně práce při extrémních teplotách.
Rozdíly existují také v odměňování. EEA uvádí, že mzdy v sektoru tepelných čerpadel jsou přibližně o 40 % nižší než ve větrné energetice, která ze sledované čtveřice nabízí nejlépe placená pracovní místa. Ani čistá energetika tedy automaticky neznamená, že každý nový pracovník získá stejně kvalitní zaměstnání nebo stejnou ekonomickou perspektivu.
Výzva v podobě nízkého zastoupení žen a mládeže
Dalším překvapivým zjištěním je nedostatečné zastoupení žen. Jejich podíl se podle technologie pohybuje od přibližně 26 % ve větrné energetice a bateriích až po pouhých 14 % v sektoru tepelných čerpadel. Podobný problém se týká mladých lidí. Ve věku 15 až 24 let tvořili v roce 2023 pouze přibližně 6 až 7 % pracovníků ve větrné energetice, solární fotovoltaice a sektoru tepelných čerpadel.
To je pro Evropu důležitější, než se může na první pohled zdát. Pokud bude poptávka po pracovnících v čistých technologiích pokračovat, samotný růst počtu pracovních míst nebude stačit. Bude nutné rozšířit okruh lidí, kteří do těchto profesí vstupují, a současně umožnit pracovníkům z tradičních průmyslových odvětví přechod na nové pozice. Právě rekvalifikace a průběžné zvyšování kvalifikace se proto stávají jedním z předpokladů úspěšné energetické transformace. Data EEA přitom ukazují, že přístup pracovníků k dalšímu vzdělávání se mezi jednotlivými částmi hodnotového řetězce značně liší.
Geografická nerovnoměrnost nových příležitost
Velmi výrazná je také geografická koncentrace nových pracovních míst. Německo má například největší absolutní počet zaměstnanců ve větrné energetice, solární fotovoltaice i bateriích. V roce 2023 zde pracovalo přibližně 125 000 lidí ve větrné energetice, téměř 84 000 v solární fotovoltaice a 12 300 v bateriovém sektoru. U tepelných čerpadel mají největší počet pracovních míst Portugalsko, Španělsko a Itálie, zatímco nejrychlejší růst zaměstnanosti v bateriovém sektoru zaznamenaly Maďarsko a Polsko.
Tato koncentrace souvisí s existující průmyslovou základnou, kvalifikací pracovní síly, výzkumnými kapacitami i s tím, kde už dnes existují podniky schopné nové technologie vyrábět a dodávat. Zároveň ale vytváří riziko, že ekonomické přínosy energetické transformace budou rozloženy nerovnoměrně. Některé regiony mohou získat nové továrny, investice a pracovní místa, zatímco jiné budou stát především před náklady spojenými s přeměnou tradiční průmyslové ekonomiky.
Specifické postavení bateriového průmyslu
Zvláštní pozornost si zaslouží baterie. Jejich současná zaměstnanost je ve srovnání s větrnou energetikou nebo fotovoltaikou stále relativně malá, růst je však rychlý. Současně jde o oblast, v níž se velmi koncentruje evropská průmyslová politika. Úspěch nebude záviset pouze na tom, kolik bateriových továren se v Evropě podaří postavit. Rozhodující bude také to, zda Evropa dokáže udržet výzkum, technologické know how a dostatečně kvalifikované zaměstnance. EEA současně upozorňuje na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků a na dopady bateriové výroby na místní komunity a životní prostředí.
Do celé situace navíc vstupuje evropská průmyslová politika. Evropská unie už vytvořila řadu nástrojů zaměřených na posílení čistých technologií a evropské výrobní základny. Patří mezi ně Clean Industrial Deal, Net Zero Industry Act nebo připravovaný Industrial Accelerator Act a Circular Economy Act. Směřují k tomu, aby Evropa nebyla pouze velkým trhem pro technologie vyrobené mimo EU, ale aby si zachovala schopnost významnou část těchto technologií sama vyrábět. Čisté technologie přitom potřebují vedle kvalifikovaných lidí také suroviny, z nichž některé patří mezi kritické či strategické suroviny.
Nutnost propojení průmyslové politiky se vzděláváním
Právě spojení průmyslové politiky s politikou zaměstnanosti může být jedním z rozhodujících faktorů. Pokud vzniknou nové továrny, ale nebude pro ně dostatek pracovníků, jejich kapacita zůstane nevyužita. Pokud se podaří vyškolit pracovníky, ale výroba se přesune mimo Evropu, budou vytvořené znalosti využity jinde. A pokud budou vznikat pouze krátkodobá a špatně placená pracovní místa, nemusí být čistá energetika dostatečně atraktivní pro novou generaci zaměstnanců.
Evropská transformace proto ve skutečnosti řeší několik problémů současně. Musí snížit emise, zvýšit podíl čistých technologií, posílit evropskou průmyslovou základnu a současně vytvořit pracovní trh, který dokáže tyto technologie vyrábět a provozovat. To všechno musí probíhat v prostředí rychlého technologického vývoje, kdy kvalifikace potřebné dnes nemusí být stejné jako kvalifikace potřebné za deset let.
EEA proto zdůrazňuje potřebu koordinovaného přístupu ke vzdělávání, rekvalifikacím a zvyšování kvalifikace. Nestačí reagovat až ve chvíli, kdy podniky začnou hlásit nedostatek zaměstnanců. Potřebné dovednosti je nutné předvídat a vzdělávací systém na ně připravovat s předstihem. Právě prognózy zaměstnanosti do roku 2030, které jsou součástí hodnocení EEA, ukazují, že potřeba pracovníků v čistých technologiích bude dál růst.
Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu