Více času na podstatné
Co přinese novela zákona o hospodaření energií?
Evropské požadavky na energetickou náročnost budov se promítají do české legislativy a s nimi přichází i řada změn, které přesahují samotnou výstavbu. Připravovaná novela zákona o hospodaření energií počítá s novými pravidly pro novostavby, rozšiřuje energetické posuzování průmyslových zařízení, mění podmínky energetických auditů a zavádí centrální databázi energetické náročnosti. Důvodová zpráva přitom přináší i konkrétní odhad nákladů na nové standardy výstavby a ukazuje, kde se mají změny nejvýrazněji projevit.
Zásadním impulzem pro připravovanou novelu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, známé jako EPBD. Evropská unie chce postupně dekarbonizovat svůj fond budov, který se podle údajů uvedených v důvodové zprávě podílí na konečné spotřebě energie v Unii ze 40 % a na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie z 36 %. Přibližně 75 % budov v EU je přitom stále energeticky neúsporných.
Nová pravidla nesměřují jen k úspornějším novostavbám. Vedle postupného snižování energetické náročnosti stávajících budov zavádějí také nové požadavky na technické systémy, energetické hodnocení a plánování renovací. Česká novela má tyto povinnosti převést do národního právního řádu a současně upravit některé oblasti, u nichž se při dosavadním uplatňování zákona ukázaly výkladové nebo praktické nejasnosti.
Budovy čeká nový standard i změny vytápění
Jedním z nejviditelnějších opatření je přechod na standard budov s nulovými emisemi. Od roku 2028 se má vztahovat na nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů, od roku 2030 pak na všechny nové budovy. Budova nemusí mít nulovou spotřebu energie. Musí však být energeticky velmi úsporná a při svém provozu nesmí přímo využívat fosilní paliva, například zemní plyn nebo uhlí. Zbývající potřeba energie má být pokryta obnovitelnými zdroji, vysoce účinnými systémy dálkového vytápění a chlazení nebo dalšími bezuhlíkovými zdroji v souladu s požadavky směrnice.
Pro stavebníky a projektanty bude podstatné, jak se evropský rámec promítne do konkrétních technických parametrů. Ty mají být podrobněji stanoveny prováděcím právním předpisem. Důvodová zpráva nicméně již nyní přináší odhad ekonomických dopadů nového standardu. Z analyzovaných novostaveb by podle ní přibližně 64 % již dnes splňovalo předpokládané požadavky na budovy s nulovými emisemi.
U rodinných domů činí tento podíl 49 %, zatímco u nerezidenčních budov dosahuje 65 %. Rozdíl ukazuje, že dopady nového standardu nebudou napříč typy staveb stejné. Významnou roli hraje zejména způsob vytápění a potřeba instalace bezemisního zdroje tepla namísto plynového kotle.
U rodinných domů důvodová zpráva uvádí vícenáklady přibližně 160 tisíc korun při záměně zdroje tepla a zhruba 50 tisíc korun při navýšení výkonu fotovoltaické elektrárny. Celkové navýšení investičních nákladů na výstavbu bezemisních budov se podle provedeného hodnocení pohybuje přibližně mezi 0,5 a 3 %. U nových bytů může jít o náklady odpovídající přibližně 1 až 3 % prodejní ceny. Jde však o odhady vycházející z hodnocených projektů.
Novela současně přináší změny pro stávající budovy. Významnou roli má sehrát renovační pas, který představuje dlouhodobý plán postupných úprav budovy směřujících ke zlepšení její energetické náročnosti. Jeho zpracování má být dobrovolné a vyžadovat místní šetření, aby doporučená opatření vycházela ze skutečného technického stavu budovy. Renovační pas budou moci zpracovávat příslušně oprávnění energetičtí specialisté a autorizované osoby.
Další změny se dotknou průkazů energetické náročnosti budov. Evropská úprava nově vyhrazuje energetickou třídu A budovám s nulovými emisemi a požaduje, aby třída G zahrnovala přibližně 15 % energeticky nejhorších budov v národním fondu. Průkazy mají obsahovat širší soubor údajů o spotřebě energie, obnovitelných zdrojích a provozních emisích. U nových budov se bude uvádět také emisní stopa během celého životního cyklu, tedy nejen emise spojené s provozem, ale i ty, které vznikají při výrobě stavebních výrobků, výstavbě, údržbě, renovacích a odstranění budovy.
Od energetických průkazů k centrální databázi
Významnou systémovou změnou je vznik databáze energetické náročnosti budov, která má sjednotit dosavadní evidenci a digitalizovat řadu procesů. Zahrne průkazy energetické náročnosti, energetické audity, posudky, zprávy o kontrolách technických systémů i renovační pasy. Současně má podporovat agendu energetických specialistů, evidenci jejich odborné způsobilosti a kontrolní činnost státu.
Databáze má sloužit také jako datový základ pro veřejnou správu a oprávněné subjekty. Její význam tak přesahuje samotné ukládání dokumentů. Kvalitnější a dostupnější údaje mohou být využitelné při plánování renovací, analytických činnostech nebo přípravě investičních strategií. Důvodová zpráva současně upozorňuje na potřebu ochrany citlivých údajů o technickém stavu budov, jejich vlastnících a plánovaných investicích. Přístup k těmto informacím má být proto omezen na zákonem určené subjekty a stanovené účely.
Odpadní teplo se dostává do popředí
Z pohledu průmyslu a energetiky je zajímavá také úprava energetických posudků. Nově se má zavést povinnost zpracovat energetický posudek při výstavbě nového nebo podstatné rekonstrukci stávajícího zařízení s průměrným ročním příkonem nad 7 MW. Posouzení se má zaměřit na náklady a přínosy využití odpadního tepla pro ekonomicky odůvodněnou poptávku po teple, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla.
Návrh přitom počítá také s posouzením připojení zařízení k soustavě zásobování tepelnou energií, pokud se nachází do vzdálenosti 500 metrů od zdroje tepla. Samostatně se upravuje také zařazení energetických posudků pro datová centra s celkovým jmenovitým příkonem nad 1 MW.
Právě u těchto ustanovení se energetická účinnost propojuje s otázkou praktického využití energie, která by jinak mohla zůstat nevyužita. Význam posouzení přitom nespočívá jen v samotné existenci zdroje odpadního tepla, ale také v ekonomické odůvodněnosti jeho využití a v dostupnosti odpovídající tepelné infrastruktury.
Nová pravidla zasáhnou také energetické audity a technické systémy
Návrh zákona současně upravuje transpozici směrnice o energetické účinnosti (EED), přestože tato směrnice již byla do české legislativy transponována. Změny se týkají zejména pravidel pro určování povinných subjektů v oblasti energetických auditů a systémů hospodaření s energií.
Při posuzování průměrné roční konečné spotřeby energie se má důsledněji zohledňovat propojenost podnikatelů. Do spotřeby posuzovaného subjektu se tak započítají také spotřeby propojených podnikatelů, u nichž existuje majetková nebo hlasovací účast přesahující 50 %. Návrh zároveň doplňuje limitní hodnoty spotřeby, při kterých se povinnosti neuplatní nebo se uplatní omezeně. Cílem je mimo jiné omezit situace, kdy by povinnost dopadala na podnik s velmi nízkou vlastní spotřebou energie pouze v důsledku jeho propojení s jinými podnikateli.
Další změny se týkají technických systémů budov. Návrh výslovně zakotvuje požadavky na hydraulické vyvážení otopných soustav a regulaci technických systémů. Rozšiřují se rovněž povinnosti inspekcí, které nově zahrnou samostatně provozované systémy větrání a za určitých podmínek také propojené systémy vytápění, větrání a klimatizace. Smyslem je přesněji zachytit skutečné technické uspořádání budov a podpořit efektivnější provoz jejich zařízení.
Novela dále upravuje postavení energetických specialistů a zavádí institut kvalifikovaného poskytovatele energetických služeb se zaručeným výsledkem. Kvalifikaci má udělovat Ministerstvo průmyslu a obchodu právnickým osobám, které splní stanovené podmínky, včetně doložení alespoň tří projektů za posledních pět let. Součástí úpravy je také pravidelné ověřování kvalifikace a vedení seznamu těchto poskytovatelů.
Dokument ke stažení: