Co zůstane z pneumatiky po dojetí? Česká data odkrývají cestu od odpadu k surovinám

Zpětný odběr odpadních pneumatik v České republice dosáhl v roce 2024 úrovně 87,6 %, recyklace se podílela na dalším nakládání s odebranými pneumatikami z 76,65 %. Vyplývá to z aktuálních údajů Ministerstva životního prostředí. Vedle celkových výsledků stojí za pozornost také rozdíly mezi jednotlivými skupinami pneumatik, plnění zákonných cílů i praktické fungování systému, který každoročně zajišťuje tok desítek tisíc tun materiálu k dalšímu využití.

Na český trh bylo v roce 2024 uvedeno 108 340,945 tun pneumatik, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru. Zpětně se podařilo odebrat 90 716,535 tun. Výsledná míra zpětného odběru tak dosáhla 87,6 %, zatímco zákonná hranice činí od roku 2022 80 %. Oproti roku 2023 se vykázaná míra zvýšila o 3,9 procentního bodu. Dlouhodobá data ministerstva současně ukazují, že množství zpětně odebraných pneumatik roste od roku 2014.

Při interpretaci časové řady je třeba zohlednit metodiku výpočtu. Od roku 2021 se úroveň zpětného odběru stanovuje podle zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, na základě tříletého období. Jak uvádí MŽP, hodnoty vypočtené novým způsobem proto nelze přímo srovnávat s údaji za roky před rokem 2021. Srovnání bude možné až v dalších letech, kdy budou údaje za odpovídající období k dispozici podle stejné metodiky.

Využití dosáhlo 100 %, recyklace 76,65 %

Významnou část statistiky tvoří údaje o dalším nakládání s odpadními pneumatikami. Podle dat CENIA, vycházejících z informačního systému ISOH2, činilo celkové množství zpětně odebraných pneumatik zahrnutých do tohoto přehledu 92 089,619 tun. Z toho bylo využito 88 919,892 tun, tedy 96,56 % vykázaného množství. Dalších 3 169,727 tun, odpovídajících 3,44 %, bylo připraveno k opětovnému použití. Samotná recyklace představovala 70 584,365 tun, tedy 76,65 %.

Česká republika tak za rok 2024 splnila zákonný požadavek na celkové využití odpadních pneumatik ve výši 100 %. Současně dosáhla 80,1 % při souhrnném započtení recyklace a přípravy k opětovnému použití, čímž překročila zákonné minimum 30 % platné od roku 2024.

Rozdíl mezi celkovým využitím a recyklací je pro hodnocení odpadového hospodářství podstatný. Vysoká míra využití vypovídá o tom, že se s odebranými pneumatikami nakládá v souladu s požadavky systému. Podíl recyklace navíc ukazuje rozsah materiálového zpracování, při němž se z odpadního výrobku získávají materiály využitelné v dalších výrobních procesech.

Jak takové materiálové zpracování vypadá v praxi?

Pneumatiky se nejprve drtí a následně se z nich oddělují jednotlivé složky. Ocelové kordy lze po separaci předat k dalšímu zpracování v hutnictví. Pryž se upravuje na drť, granulát nebo jemnější prášek, který může sloužit jako surovina pro nové gumárenské výrobky a vybrané stavební aplikace.

Pryžový granulát se uplatňuje například na sportovních površích a dětských hřištích, ve výrobcích tlumících nárazy nebo vibrace a v některých asfaltových směsích. Využití závisí na požadovaných vlastnostech výsledného materiálu i na kvalitě jeho zpracování. Oddělená textilní složka bývá naopak problematičtější, protože její čisté vytřídění a následné uplatnění jsou technicky náročnější.

Část odpadních pneumatik se využívá také energeticky, zejména jako alternativní palivo v cementárenských pecích. Tento způsob pomáhá využít vysokou výhřevnost pryže, z hlediska oběhového hospodářství je však třeba jej odlišovat od materiálové recyklace. Pneumatika se při něm nevrací do výroby jako pryžová surovina, ale nahrazuje část běžného paliva.

Vedle mechanického zpracování se rozvíjí také pyrolýza, při níž se pryž za vysoké teploty rozkládá v prostředí s omezeným přístupem kyslíku. Výsledkem mohou být olejové a plynné produkty a uhlíkatý zbytek, který se po úpravě zkoumá jako náhrada části průmyslových sazí. Pro širší využití těchto výstupů je důležité dosáhnout stabilní kvality a ověřit jejich vlastnosti pro konkrétní průmyslové aplikace.

Výsledky se liší podle druhu pneumatik

Ministerská statistika člení pneumatiky do pěti skupin. Největší z nich zahrnuje osobní pneumatiky, pneumatiky pro terénní a lehká užitková vozidla a vybrané pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy a přípojná vozidla. V této skupině bylo zpětně odebráno 57 746,323 tun pneumatik. K recyklaci směřovalo 43 257,045 tun, což odpovídá 74,91 % množství v dané skupině.

U nákladních pneumatik s vnitřním průměrem 17,5 palce a větším, včetně příslušných pneumatik pro autobusy a přípojná vozidla, dosáhl podíl recyklace 80,67 %. Z celkových 21 732,190 tun odebraných pneumatik v této skupině bylo recyklováno 17 531,406 tun.

Ještě vyšší podíl vykázaly pneumatiky pro zemědělské a lesnické traktory a stroje. Recyklace zde dosáhla 88,26 % z celkového zpětně odebraného množství 4 427,751 tun. U průmyslových pneumatik pro nakládací stroje, manipulační techniku a zemní stroje činil podíl recyklace 87,52 % z 1 899,401 tun.

Odlišné výsledky vykázala skupina pneumatik pro motocykly, tříkolky a čtyřkolky. Z celkového zpětně odebraného množství 6 283,954 tun bylo recyklováno 4 225,754 tun, tedy 67,25 %. Zároveň se zde evidoval nejvyšší podíl přípravy k opětovnému použití, který dosáhl 8,62 %.

Rozdíly mezi skupinami odrážejí různorodost pneumatik podle konstrukce, rozměrů a účelu použití. Pro odborné hodnocení proto nestačí sledovat pouze celkovou míru recyklace. Struktura materiálového toku poskytuje přesnější obraz o tom, jak se jednotlivé druhy pneumatik uplatňují v navazujících procesech.

Sběrná síť a odpovědnost výrobců

Zpětný odběr se v České republice řídí zákonem č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Výrobci a dovozci plní své povinnosti individuálně nebo prostřednictvím kolektivního systému. Ten v roce 2024 využilo 280 výrobců zapojených do systému ELTMA. Ministerstvo zároveň evidovalo 107 individuálně plnících subjektů, přičemž souhrnná statistika zahrnuje také vykazování kolektivního systému.

Zákon stanovuje povinnost zajistit alespoň jedno místo zpětného odběru v každé obci s rozšířenou působností a v městských obvodech statutárních měst. Dostupnost sběrných míst tak představuje důležitou součást systému, který má umožnit odevzdání pneumatik po skončení jejich životnosti.

Kontroly odhalují i neplnění povinností dovozců

Česká inspekce životního prostředí v roce 2024 zkontrolovala devět výrobců, dvanáct posledních prodejců a čtrnáct míst zpětného odběru. Zabývala se rovněž podezřením na nelegální nakládání s odpadními pneumatikami a prošetřila celkem šest podnětů. Pouze jeden z nich se týkal nefunkčního místa zpětného odběru.

Za porušení zákona o výrobcích s ukončenou životností byly v oblasti zpětného odběru pneumatik uloženy čtyři pravomocné pokuty v celkové výši 63 000 Kč. Tři pokuty se vztahovaly k neplnění povinností dovozců a subjektů zapojených do přeshraniční přepravy pneumatik.

Dokument ke stažení:

Vybrané ukazatele odpadového hospodářství v oblasti zpětného odběru pneumatik za rok 2024