Více času na podstatné
Dědictví konzumu: Evropa a USA mění Afriku v popelnici
Vývoz odpadu z Evropy a Severní Ameriky do afrických zemí je dlouhodobě přehlíženým, avšak velmi závažným problémem, který přerůstá rámec ekologické zátěže a nabývá rozměrů globální nespravedlnosti. I přes existenci mezinárodních dohod, jako je Basilejská úmluva, proudí do Afriky každoročně více než 30 milionů tun odpadu – často maskovaného jako použité zboží, recyklovatelný materiál nebo humanitární dar.
Velká část tohoto odpadu tvoří elektronika, textil a plastové výrobky. Místní infrastruktura v zemích jako Keňa či Ghana přitom není schopna s těmito materiály bezpečně nakládat. Výsledkem je přetížení skládek, kontaminace životního prostředí a závažné zdravotní dopady na obyvatele žijící v jejich okolí.
Extrémním příkladem je skládka Agbogbloshie v ghanské Akkře – přezdívaná „elektronický hřbitov světa“. Staré monitory, lednice nebo počítače jsou zde ručně rozebírány a páleny bez jakéhokoli ochranného vybavení. Děti, které se procesu účastní, mají podle studií trojnásobně vyšší hladinu olova v krvi oproti doporučeným normám. Místní ekosystémy jsou navíc zasaženy těžkými kovy a toxickými sloučeninami, které se šíří půdou i vodou.
Podobně alarmující je situace na textilní skládce Dandora v Nairobi. Do Keni ročně míří desítky milionů kilogramů oblečení – často nekvalitního, poškozeného nebo nového, avšak neprodejného. Místní obyvatelé oblečení z těchto zásilek přezdívají „šaty mrtvých bílých mužů“, protože si nedokáží vysvětlit, proč by někdo v takovém stavu daroval něco živý. Textilie ze syntetických vláken přispívají k mikroplastovému znečištění a jejich spalování zhoršuje kvalitu ovzduší.
Pro mnohé však tato činnost představuje hlavní zdroj obživy – až 6 000 lidí v Nairobi je ekonomicky závislých na třídění a prodeji odpadu. Tato realita komplikuje regulaci neformálního odpadového hospodářství. Jakékoli zásahy bez nabídky alternativního zaměstnání narážejí na odpor a neschopnost systémově problém řešit.
Kritiku si zaslouží i nadnárodní společnosti, které místo ekologické recyklace exportují odpad mimo OECD. Investigativní novináři sledovali pomocí air tagů, jak textil z charitativních kontejnerů končí na skládkách v Keni, přestože měl být ekologicky zpracován. Tento „odpadový byznys“ přináší miliardové zisky a současně přenáší environmentální rizika na nejzranitelnější oblasti planety.
Evropská unie sice v roce 2025 přijala nová pravidla pro omezování vývozu odpadu, zejména plastů a textilu, skutečný dopad však závisí na důsledném vymáhání v praxi. Bez zapojení soukromého sektoru, posílení kontrolních mechanismů a investic do recyklačních kapacit nelze očekávat výrazné zlepšení.
Dopady nekontrolovaného vývozu odpadu se přitom netýkají pouze Afriky. Mikroplasty, toxické látky a znečištění atmosféry se šíří napříč kontinenty, pronikají do oceánů a ohrožují globální ekosystém. Environmentální problém se tak stává i otázkou globální etiky a solidarity.
Celý článek Frederiky Klčové, který zdůrazňuje, že skutečná změna musí vzejít nejen z legislativy, ale i z odpovědnosti firem a spotřebitelů. Afrika nemůže být výstupním kanálem pro konzumní model rozvinutého světa. Bez systémové změny výroby, spotřeby i recyklace bude odpadová krize dále eskalovat – a dotýkat se všech, najdete v květnovém čísle časopisu Odpadové fórum. Předplatné ZDE
Obsah Odpadové fórum č. 5/2025 - téma sběr a svoz odpadu:
- Dědictví konzumu: Evropa a USA mění Afriku v popelnici
- Rizika spojená s recyklací plastů: Výzvy pro zdraví, životní prostředí i legislativu
- Ústavní soud: Zpětné odnětí poplatků obcím za uložené odpady bylo protiústavní
- Analýza vybraných odpadových toků v ČR
- Oběhové hospodářství: 8 cest, jak získat podporu na technologie, recyklaci i redesign výrobků
- Praha míří k bezodpadové budoucnosti – pomáhají jí technologie i data
- Chytré systémy pro odpadové hospodářství: Jak RFID a vážení mění pravidla hry
- Podaří se českým obcím dosáhnout třídicího cíle pro rok 2025?
- Polemika: Překročí Česko svůj vlastní skládkovací stín?
- Bohové nemusí být šílení: Uchopí Česko inovativní přístup k podpoře cirkulární ekonomiky?
- Recyklace autovraků na rozcestí: Příležitost pro průmysl, nebo další alibi pro nečinnost?
- Strategická ložiska manganu a lithia v ČR ožívají s podporou Evropské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj
- Vzdělávání pro cirkulární budoucnost: Jak budujeme udržitelné návyky už na prvním stupni
- Startuje nový ročník sběrové soutěže pro Zelené firmy. Loni podniky odevzdaly rekordních 773 tun elektroodpadu
- Clean Industrial Deal z pohledu chemického průmyslu