Více času na podstatné

Dostanou podniky možnost investovat do čistších technologií a podpořit zaměstnanost?

09.02.2012 14:40

Poslanci budou zítra hlasovat o pozměňovacím návrhu, který ve svém důsledku znamená, že znečišťovatelé budou moci investovat velké peníze do čistších technologií.

Schválený návrh by znamenal, že by podniky mohly ročně investovat 500 milionů korun ročně. Za předpokladu, že náklady na jedno pracovní místo činí 30tis. Kč, by tato částka znamenala vytvoření min. 1300 nových pracovních míst! Ve svém vystoupení poslanec Paroubek konstatoval, že Arcelor Mittal v roce 2011 na poplatcích poslal státu směšných 40 mil. korun. Tuto částku mohl podnik investovat do další environmentálních opatření nebo více pomoci lidem na Ostravsku.

Návrh hospodářského výboru zcela logicky a strojově odmítají ekologické iniciativy. Zapomínají však dodat to nejzásadnější a to je, jak se tyto poplatky podílely na snižování emisí například za posledních 10let a v dané lokalitě a místě. Respektive o kolik milionů Kč poplatky region ošidily.

Současný stav je takový, že poplatky jsou příjmem SFŽP. Z tohoto fondu se peníze rozdělují na různé projekty různým subjektům. Jinými slovy, peníze se vezmou podnikům, sníží se jejich hodnota o administrativní náklady a následně přerozdělí jinému subjektu na různorodé a efektivní projekty. Přijde Vám tento proces efektivní, spravedlivý a prospěšný?

Přesto existuje jednoduchá cesta. Můžeme se poučit v oblasti odpadů resp. v oblasti skládek. Každý provozovatel skládky vytváří tzv. finanční rezervu, ze které se později financuje rekultivace a sanace skládky. Podobný model by mohl fungovat obecně. Podniky by generoval rezervní fond a současně by s místní samosprávou uzavřel dobrovolnou dohodu. Dohoda by specifikovala konkrétní cíle.

Není pravdou, že podniky nejsou motivováni samy od sebe investovat do lepších technologií, jak uvádějí ekologické hnutí. Problém je v tom, že celý systém poplatků je nesystémový, neprůhledný a neefektivní. Lepší, moderní a čistší technologie znamenají snižování výrobních nákladů a to jeden ze základních principů konkurenceschopnosti podniku. Stále se vymýšlejí další a další poplatky, které kontraproduktivně působí na zlepšení životního prostředí jako celku. Emisní povolenky jsou zdárným příkladem.

Na závěr si prosím odpovězte na otázku. Určitě máte ve vesničce jednoho obyvatele, který má zastaralý kotel a každou zimu zamořuje pomalu celý katastr. Je lepší tohoto člověka vystavit poplatkům za znečištění ovzduší nebo se sním domluvit, že si každý rok dá stranou nějakou tisícovku, aby si za pět let mohl koupit ekologický kotel a palivo? Konec konců mu obec může pomoci dotací, aby měl kotel občan dříve. Čemu dáte přednost?

Pokud poslanci budou hlasovat pro tento průlomový návrh, pak lze upřímně konstatovat, že politici nekašlou ani na modernizaci průmyslu ani na zdraví obyvatel.
 

Ing. Jiří Študent ml, CEMC