Zavedení ekologických daní a omezení environmentálně nepříznivých podpor může podpořit ekonomický růst za předpokladu, že výnos těchto opatření je využit k investicím, podpoře zaměstnanosti a ke snížení celkové daňové zátěže obyvatel. K těmto závěrům dospěly studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotící potenciální dopady Zelené fiskální reformy (EFR) na čtyři vybrané země EU v současnosti postižené ekonomickou krizí. Jedná se Portugalsko, Španělsko, Itálii a Irsko.
Podstatou fiskální reformy je pokles zdanění práce a investic a přesun daňové zátěže na výrobu a spotřebu, která škodí životnímu prostředí. Druhým pilířem je odstranění environmentálně nepříznivých podpor například na fosilní paliva a využití tohoto výnosu k podpoře obnovitelných zdrojů a materiálově a energeticky efektivních technologií. K záměru fiskální reformy se již pozitivně vyjádřila vláda Portugalska, které bylo zatím poslední zemí, pro kterou byla analýza EEA zpracována.
Tzv. zelené, nebo také ekologické daně, mají za cíl měnit preference spotřebitelů směrem k méně zdaněným, a tudíž životnímu prostředí méně nepříznivým výrobkům a službám. Jejich výnosy mohou být použity ke konsolidaci veřejných rozpočtů a ke snížení sazeb jiných daní a tím i k podpoře ekonomického růstu.
Plné znění aktuality EEA v angličtině je k dispozici zde.
Kvalita lidského zdraví v Evropě
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) společně s Evropskou komisí vydala zprávu Environment and humanhealth. Dle této zprávy žijí Evropané déle a zdravěji, a to částečně díky úspěšné environmentální politice upravující např. kvalitu ovzduší a jakost vody. Zpráva rovněž uvádí, že životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví v mnoha ohledech. Na lidské zdraví negativně působí např. znečišťující látky a hluk; naopak lidská psychika a fyzická kondice je pozitivně stimulována přírodním prostředím, např. městskou zelení.
Odlišná úroveň zdravotního stavu a délky života obyvatelstva v Evropě je způsobena rozdílností kvality životního prostředí a lišícím se životním stylem. Lidé s nižším sociálním statusem často žijí v oblastech se zhoršenými environmentálními podmínkami, které představujípotenciální ohrožení jejich zdraví. Nová rizika představuje také současný životní styl a z něj plynoucí choroby, kterými jsou např. obezita, kardiovaskulární choroby nebo cukrovka. Na kvalitu lidského zdraví také působí chemické látky obsažené v léčivech, kosmetice a pesticidech, které způsobují hormonální a nervové poruchy. Lidské zdraví je negativně ovlivněno znečištěným ovzduším, s tím často související zvýšenou hladinoua intenzitou hluku, kvalitou a dostupností vody aelektromagnetickým vyzařováním.
Původní znění aktuality v angličtině je k dispozici zde.