EIA: Jihomoravský kraj dostatečně neposoudil vliv staveb na životní prostředí a zdraví

Nejvyšší správní soud dnes rozhodl o návrhu 14 jihomoravských obcí a 13 fyzických osob na zrušení opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, o jejichž vydání rozhodlo zastupitelstvo kraje dne 22. září 2011. Navrhovatelé napadli systém páteřních komunikací na území Jihomoravského kraje, který by měl být v budoucnu tvořen rychlostními silnicemi R43, R52, R55 a tangentami v jižní části brněnské aglomerace. Odvolávali se na tzv. alternativní dopravní koncepci zpracovanou Ing. Milanem Strnadem, která podle nich zajistí odvedení tranzitní dopravy z jádrové oblasti regionu a umožní zlepšení stavu životního prostředí.

Soud se v průběhu řízení detailně seznámil s obsáhlým návrhem, vyjádřením odpůrce, stejně jako s dalšími vyjádřeními a procesními návrhy účastníků řízení. Senát dále studoval rozsáhlý spisový materiál týkající se vydaných zásad územního rozvoje. V úterý dne 19. června 2012 proběhlo v této věci jednání za účasti navrhovatelů, odpůrce a veřejnosti, které i s přestávkami trvalo téměř 10 hodin.

Po důkladném zvážení argumentace navrhovatelů i Jihomoravského kraje a po zhodnocení všech provedených důkazů a obsahu soudního spisu dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný, a proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Jedním z nezbytných podkladů pro vydání zásad územního rozvoje je posouzení jejich vlivů na životní prostředí, včetně veřejného zdraví (tzv. posouzení SEA) a na území zařazená do soustavy NATURA 2000 (tzv. naturové hodnocení). V rámci tohoto procesu je nutno posoudit i synergické a kumulativní vlivy záměrů obsažených v zásadách územního rozvoje. To znamená, že je třeba hodnotit vlivy nejen jednotlivých, izolovaně nahlížených záměrů, ale také souhrnný vliv vyvolaný vzájemným spolupůsobením několika záměrů vyskytujících se v území v blízké vzdálenosti. Jelikož zásady územního rozvoje jsou nejvyšším stupněm územněplánovací dokumentace, mají strategický charakter a jejich obsahem je závazné stanovení dopravních koridorů v řešeném území, je třeba klást velký důraz na posouzení kumulativních a synergických vlivů právě v této fázi územního plánování, protože pouze na této úrovni lze zvažovat různé varianty jednotlivých koridorů. Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů plní významnou preventivní funkci ve vztahu k zamezení vzniku nepříznivých dopadů na území a zanedbání této funkce na úrovni zásad územního rozvoje nemůže být uspokojivě nahrazeno následnými kompenzačními či nápravnými opatřeními.

Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy záměrů (dopravních koridorů) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů.

Význam posouzení kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí lze nejlépe demonstrovat na příkladu oblasti Troubsko – Ostopovice – Brno-Bosonohy, v níž se sbíhají tři dopravní koridory: koridor rychlostní silnice R43, koridor zahrnující rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání a koridor tzv. jihozápadní tangenty. Každý z těchto tří dopravních koridorů byl navržen v několika variantách, a nabízelo se tak několik variant kumulace dopravních koridorů (např. vyústění rychlostní silnice R43 u Ostrovačic, nikoliv u Bosonoh, nebo upuštění od záměru jihozápadní tangenty či od záměru zkapacitnění dálnice D1). Při výběru variant těchto dopravních koridorů ovšem Krajský úřad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prostředí vyvolá výběr té které varianty. Soud dospěl k závěru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vlivů v dostatečném rozsahu, a proto je třeba považovat posouzení SEA za neúplné.

Odstranění výše uvedeného nedostatku posouzení SEA měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo však i přes tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prostředí a i samotné zásady územního rozvoje vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páteřních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad (rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí atd.). Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Nezákonný byl dle soudu i postup při výběru varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Kuřim – Černá Hora. V rámci posouzení vlivů zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území byla v uvedeném úseku dopravního koridoru silnice R43 nejlépe hodnocena varianta „Malhostovická“ a „Optimalizovaná MŽP“. Varianta „Malhostovická“ pak byla společně s variantou „Německou“ hodnocena příznivěji než ostatní z hlediska dopravně inženýrských kritérií a předpokládaných vlivů na obyvatelstvo, veřejné zdraví a ostatní složky životního prostředí. Jako nejvýhodnější se tedy jevila varianta „Malhostovická“, nicméně krajský úřad na základě doporučení zastupitelstva zvolil sledování koridoru ve variantě „Německé“. Výběr variant koridorů nelze dle názoru soudu opírat o rozhodnutí politického tělesa (zastupitelstva kraje). Stavební zákon předpokládá, že výběr variant se provádí výlučně na základě odborných kritérií.

Soud dále vytknul Jihomoravskému kraji způsob, jakým řídil veřejné projednání návrhu zásad územního rozvoje, které proběhlo dne 19. 4. 2011 na brněnském výstavišti. Zástupci kraje stanovili pro účastníky veřejného projednání, tj. veřejnost, nepřekročitelný časový limit pro přednes námitek a připomínek v rozsahu tří minut, přičemž bylo zakázáno vystoupit v diskuzi opakovaně. S tím souvisí i skutečnost, že veřejnosti nebylo umožněno reagovat na vyjádření tzv. dotčených orgánů (tedy orgánů veřejné správy hájících jednotlivé veřejné zájmy) vyslovená na veřejném projednání. Soud nesdílí názor Jihomoravského kraje, že účelem veřejného projednání je pouze informování veřejnosti ze strany představitelů kraje o chystaných zásadách územního rozvoje, ale je přesvědčen o tom, že veřejné projednání je i diskusním fórem, které by mělo sloužit k výměně náhledů na otázky územního plánování. Tomu měl krajský úřad uzpůsobit organizaci průběhu veřejného projednání a vyhradit dostatečný časový prostor pro vystoupení veřejnosti, který by byl adekvátní množství uplatněných námitek a připomínek a významu přijímané územněplánovací dokumentace. Krajský úřad způsobem, jakým organizoval a řídil veřejné projednání, porušil zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti, zásadu vstřícnosti a slušnosti, a dopustil se tak procesního pochybení. Tato procesní vada nicméně neměla v tomto konkrétním případě vliv na zákonnost zásad územního rozvoje, neboť písemně uplatněné námitky navrhovatelů byly řádně vypořádány v rozhodnutí o námitkách.

Řadu dalších námitek navrhovatelů shledal soud nedůvodnou. Jednou z klíčových námitek, kterou vznesli navrhovatelé, bylo tvrzení, že dopravní koncepce obsažená ve schválených zásadách územního rozvoje odporuje obsahu platné politiky územního rozvoje. Nejvyšší správní soud ale rozpor mezi politikou územního rozvoje a zásadami neshledal. Z obsahu spisu zjistil, že koncepce silniční infrastruktury obsažená v zásadách územního rozvoje důsledně vychází z obsahu politiky územního rozvoje, kterou schvaluje vláda a která je pro obsah zásad územního rozvoje závazná. Naopak tzv. alternativní dopravní koncepce zpracovaná Ing. Strnadem, na kterou poukazovali navrhovatelé, je jako celek v rozporu s obsahem platné politiky územního rozvoje.

Významnou otázkou, kterou se soud zabýval, bylo posouzení variant spojení Brna a Vídně. Navrhovatelé poukazovali na to, že výhodnější je využít stávající dálnici D2 do Břeclavi a vybudovat navazující úsek rychlostní silnice R55 Břeclav – státní hranice. V zásadách územního rozvoje je však propojení moravské a rakouské metropole vedeno v koridoru rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen. Soud vyšel z obsahu platné politiky územního rozvoje, ve které je zahrnut jak dopravní koridor mezinárodního významu rychlostní silnice R52, tak dopravní koridor rychlostní silnice R55. Tyto koridory nejsou v politice územního rozvoje koncipovány jako vzájemné alternativy, ale jsou pojímány jako dva samostatné záměry, které obstojí vedle sebe. Jihomoravský kraj podle soudu správně převzal do návrhu zásad územního rozvoje oba koridory a prověřil jejich proveditelnost. Posouzení vlivů návrhu zásad územního rozvoje na území zařazená do soustavy NATURA 2000 ukázalo, že koridor R55 v úseku Břeclav – státní hranice má významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu Soutok – Podluží a ptačí oblast Soutok – Tvrdonicko. Zásady územního rozvoje by tak mohly být schváleny pouze při provedení kompenzačních opatření, a proto byl tento záměr ze zásad vypuštěn. Naproti tomu v případě koridoru R52 žádná obdobná překážka proveditelnosti záměru zjištěna nebyla, a proto nemohl být tento koridor ze zásad územního rozvoje vyřazen.