Více času na podstatné
Ekologické zátěže se postupně daří řeši
Ekologická zátěž je závažná kontaminace životního prostředí, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami. Inspektoři ČIŽP se jak preventivní tak i represivní činností v rámci prováděných kontrol snaží vzniku ekologických zátěží zamezit a pokud již ekologické zátěže vznikly, tak co nejvíce snížit jejich negativní dopad na jednotlivé složky životního prostředí.
Všechny odborné složky ČIŽP postupují v souladu s principem „znečišťovatel platí“. Pokud je původce znám, vydá ČIŽP původci ekologické zátěže rozhodnutí, ve kterém mu stanoví lhůty k plnění konkrétních opatření, jejichž cílem je sanace ekologické zátěže. V praxi doposud docházelo ke komplikacím v případě, že původce ukončil svoji činnost, neměl žádného právního nástupce, požádal o výmaz z obchodního či živnostenského rejstříku, který příslušné úřady provedly, přestože na tomto původci znečištění bylo rozhodnutím inspekce vyžadováno plnění uložených opatření vedoucích k odstranění jím způsobené kontaminace životního prostředí. Inspekce pak měla v ruce pravomocné rozhodnutí, které neměla po kom vymáhat. Tento postup se snaží odstranit nově přijatý zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Budoucnost ukáže, zdali zákonem dané možnosti budou pro praxi užitečné.
Problémem však jsou ty ekologické zátěže, u kterých není znám původce. Tyto případy řeší ČIŽP ve spolupráci s dalšími úřady, povětšinou s MŽP za využití dotací z různých operačních programů či jiných finančních podpor. Za ekologickou zátěž vhodnou k řešení v rámci operačních programů se považují skládky bez provozovatele, které nemají požadované technické zabezpečení a průsaky ohrožují kvalitu vod.
Pokud hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu ČIŽP. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě, která je k provedení uložených opatření odborně a technicky způsobilá. K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 milionů korun. Speciálním postupem se řeší „staré ekologické zátěže“ (SEZ), tedy kontaminace vzniklé v minulosti činností státních podniků, které po privatizaci mají nové majitele. K financování odstranění těchto zátěží se smluvně zavázal stát. ČIŽP ukládá opatření k nápravě tomu, kdo získal majetek dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění pozdějších předpisů.
Od 1. 1. 2016 byla ČIŽP pro oblast odpadového hospodářství personálně posílena o 12 systemizovaných míst. Zároveň byla v uplynulých dvou letech inspekce vybavena přenosnými analytickými přístroji (rentgenový spektrometr, infračervený spektrometr, Ramanův laserový spektrometr), které jí umožňují základní screeningové (analytické) měření v terénu. Inspektoři jsou tedy schopni přímo při prováděných kontrolách analyzovat kvalitativní složení odpadů (např. obsah těžkých kovů), případně identifikovat konkrétní látky. Dokáží tak flexibilněji identifikovat případy s potenciálními riziky pro životní prostředí.
Jak je vidět z výše uvedeného, problematika řešení ekologických zátěží není jednoduchá. Proto jsem rád, že ve spolupráci s MŽP a ostatními státními úřady se nám, sice postupně, ale vcelku velmi dobře daří ekologické zátěže řešit a tím i odstraňovat ze životního prostředí rizika pro lidské zdraví a ekosystémy.
Autor: Ing. Erik Geuss, Ph.D., ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP)
Zdroj: Odpadové fórum 2/2018