Elektromobilita v Česku překročila bod zlomu, nicméně Evropu čeká ještě mnohem větší výzva

Trh s elektromobily v České republice se letos rozjel naplno. Za prvních devět měsíců roku se prodalo více než 10 000 čistě bateriových elektromobilů, což znamená meziroční nárůst o 41 %. Každé dvacáté nové auto na českých silnicích už nemá výfuk a pokud započítáme i plug-in hybridy, blíží se podíl elektrických vozidel hranici deseti procent všech nových registrací. Z kdysi okrajového segmentu se stává reálná a zajímavá alternativa, kterou začínají brát vážně nejen jednotlivci, ale i firemní flotily.

Evropská unie jde ještě dál. Elektromobily už zde tvoří téměř čtvrtinu všech nově prodaných vozů a v některých zemích – jako je Norsko nebo Švédsko – jejich podíl překročil i 80 %. Evropa se tak stává druhým největším trhem elektromobility na světě, hned po Číně. Ta ovšem zůstává jasným hegemonem, a to nejen v objemu prodejů, ale i v kontrole nad dodavatelským řetězcem baterií. Zatímco evropské automobilky dohánějí ztrátu, čínské značky jako BYD expandují závratným tempem a letos poprvé překonaly v Evropě Teslu. To, co ještě před pár lety vypadalo jako nemožné, se stalo realitou – asijské značky přepisují mapu evropského automobilového trhu.

Tradiční výrobci, jako Volkswagen, BMW či Renault, reagují mohutnými investicemi do elektrifikace svých modelů. V jejich závodech se zároveň rodí nová generace vozidel s delším dojezdem a nižší spotřebou energie. Zákazníci, kteří dříve váhali kvůli infrastruktuře, už dnes často narážejí spíš na problém nedostupnosti modelů nebo dlouhé čekací lhůty. Nabíjecí síť se rozšiřuje – v Evropě přibývá průměrně přes 2 000 nových nabíjecích bodů týdně – a i v Česku se počet veřejných nabíječek za poslední dva roky téměř zdvojnásobil.

Za těmito pozitivními čísly se ale skrývá i několik zásadních otázek, které mohou rozhodnout o budoucnosti elektromobility. Jednou z nich je recyklace baterií – téma, které se zatím drží spíše v pozadí, ale jeho význam rychle roste. Lithium-iontové baterie, které pohánějí dnešní elektromobily, obsahují cenné suroviny jako lithium, nikl nebo kobalt. Jejich těžba je energeticky náročná, environmentálně problematická a soustředěná v několika málo regionech světa. Bez efektivního systému recyklace hrozí, že „zelená revoluce“ jen přenese ekologickou zátěž z výfuků aut do dolů v Jižní Americe nebo Africe.

Trh s recyklací baterií přitom roste téměř stejně rychle jako samotná elektromobilita. V Evropě se jeho hodnota v roce 2021 pohybovala kolem 430 milionů dolarů a během příští dekády by mohla dosáhnout až 10 miliard. Odhady do roku 2034 mluví o globálním trhu s hodnotou přes 70 miliard dolarů, s meziročním růstem přes 30 %. Recyklační technologie – hydrometalurgie, pyrometalurgie či mechanické zpracování – se neustále zdokonalují a Evropská unie už nastavila konkrétní cíle: do roku 2031 musí recyklace dosahovat alespoň 70 % účinnosti u klíčových materiálů.

Problémem zatím zůstává reálná praxe. V současnosti se v Evropě recykluje jen asi pět procent vyřazených baterií. Zbytek končí ve skladech, čeká na druhý život v domácích úložištích nebo putuje mimo kontinent. Jen malé množství firem má kapacitu zpracovávat baterie ve velkém měřítku a chybí jednotný systém sběru. Evropské strategie počítají s tím, že do roku 2040 by se mohlo recyklovat až šest milionů tun baterií ročně, což by dokázalo pokrýt asi třetinu evropské spotřeby kritických surovin. Zároveň by se tím snížily výrobní náklady baterií o zhruba pětinu – což by mohlo rozhodnout o jejich masovém rozšíření.

Česká republika stojí v tomto směru na prahu zásadní transformace. Zatímco poptávka po elektromobilech rychle roste, domácí infrastruktura pro zpracování baterií a obnovu surovin je teprve v plenkách. Na druhé straně má Česko jedinečnou příležitost – stát se logistickým a recyklačním uzlem střední Evropy. Kombinace silné průmyslové tradice, technického know-how a rostoucího trhu by mohla vytvořit prostor pro vznik nových průmyslových odvětví.

Budoucnost elektromobility už dávno není jen o tom, kolik aut se prodá a jaký mají dojezd. Rozhodovat bude, kdo dokáže uzavřít celý kruh: od těžby přes výrobu, používání, až po druhý život baterií a jejich recyklaci. Elektromobilita může být skutečně udržitelná jen tehdy, když nebude záviset na nekonečném toku nových surovin. Český trh se právě překlápí z fáze nadšení do fáze odpovědnosti – a to je možná ten nejdůležitější krok celé elektrické revoluce.