Elektroodpad potřebuje víc než vyšší cíle. Bude Evropa zálohovat baterie?

Evropská asociace soukromého odpadového hospodářství FEAD zveřejnila své požadavky k připravované revizi pravidel pro odpadní elektrická a elektronická zařízení. Vedle podpory vyššího sběru elektroodpadu upozorňuje na ekonomiku jeho recyklace, ztráty kritických surovin, nedostatečnou kapacitu evropských rafinerií i rozdílné podmínky v jednotlivých členských státech. Za důležitou považuje také úpravu rozšířené odpovědnosti výrobců, pravidel pro internetové prodejce nebo samotného členění elektroodpadu.

FEAD své stanovisko zveřejnila 10. září v souvislosti s připravovanou modernizací směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních WEEE v rámci Circular Economy Act. Asociace podporuje záměr Evropské komise převést současnou směrnici do podoby nařízení. Podle FEAD dnes rozdílný výklad evropských pravidel vede mezi členskými státy k odlišným povinnostem a podmínkám například v oblasti konkurence mezi provozovateli, kontroly dodržování pravidel, kategorií odpadu nebo požadavků na registraci, skladování a sběr.

FEAD současně upozorňuje, že evropský systém stále nesbírá veškerý elektroodpad, přichází o cenné kritické suroviny a nedosahuje skutečné cirkularity. Za základ budoucího systému proto považuje tři oblasti. Vyšší, bezpečnější a pro spotřebitele dostupnější sběr, efektivní a ekonomicky životaschopné získávání materiálů včetně kritických surovin a spravedlivě nastavenou rozšířenou odpovědnost výrobců (tzv. EPR systém), která pokryje skutečné náklady a současně bude odměňovat lepší výsledky.

Od elektroodpadu k materiálům

Zajímavá část stanoviska se týká samotné ekonomiky recyklace. FEAD upozorňuje, že hodnota materiálů obsažených v elektrozařízeních postupně klesá. Důvodem je menší využívání některých kovů a současně rostoucí používání levnějších materiálů, zejména plastů. Tento vývoj podle asociace přímo ovlivňuje možnosti využití recyklovaných materiálů a ekonomickou životaschopnost recyklace.

FEAD proto požaduje vytvoření evropské poptávky po recyklovaných materiálech pocházejících z elektroodpadu. Navrhuje například cíle pro podíl recyklovaného obsahu u materiálů používaných v elektrických a elektronických zařízeních, včetně plastů a některých kritických surovin. Současně podporuje ekodesign, který by měl umožnit rozsáhlejší recyklaci jednotlivých typů zařízení, usnadnit získávání kritických surovin a omezovat používání problematických látek.

Důležitou součástí má podle FEAD zůstat také rozšířená odpovědnost výrobce. Ta by měla nejen financovat vlastní systém sběru a recyklace, ale také podporovat postupy, které jdou nad rámec zákonného minima, například prostřednictvím ekomodulace poplatků podle vlastností výrobků a jejich využití recyklovaných materiálů.

Více elektroodpadu do systému

FEAD chce současně posílit samotný sběr. Za důležité považuje zejména zahuštění sběrné sítě a větší zapojení internetových prodejců. Ti by podle návrhu měli včetně prodejců se sídlem mimo EU zajistit bezplatné převzetí starého zařízení při dodání nového výrobku a podílet se na financování husté sběrné sítě v blízkosti domácností a malých a středních podniků.

Další návrh se týká prodejen. FEAD požaduje, aby prodejci přebírali elektroodpad bez ohledu na to, kde byl původní výrobek zakoupen. Cílem je podle asociace rozšířit a zpřehlednit možnosti odevzdání a lépe je přizpůsobit chování spotřebitelů.

Specifickou pozornost věnuje FEAD bateriím a zařízením s vestavěnými bateriemi. U nich navrhuje posoudit použití zálohových systémů případ od případu. U lithiových baterií a zařízení s jejich vestavěným uložením však asociace vidí jednoznačně silný potenciál pro zavedení povinných zálohových systémů. Tyto baterie se totiž podle FEAD často dostávají do nesprávných odpadových toků a představují významný zdroj požárů v odpadovém hospodářství.

Problém začíná už u výrobku

Podle FEAD však samotné zvýšení sběru nestačí. Jedním z problémů recyklace kritických surovin je jejich nízká koncentrace a rozptýlení v různých částech zařízení. Recyklátoři navíc často nemají dostatečné informace o tom, jaké kritické suroviny konkrétní výrobek obsahuje a kde se nacházejí. Zařízení jsou současně podle FEAD nedostatečně navržena pro demontáž a účinnou recyklaci.

Asociace proto požaduje, aby ekodesign usnadňoval identifikaci, odstranění a bezpečné získání jednotlivých komponentů a aby podporoval celkovou recyklovatelnost zařízení. Jako jeden z možných nástrojů zmiňuje digitální pas výrobku. Ten by mohl recyklátorům poskytovat například informace o množství kritických surovin, jejich umístění a postupech demontáže. FEAD současně požaduje, aby náklady spojené se zavedením digitálního pasu a přístupem k jeho datům, včetně potřebného vybavení v recyklačních provozech, nesly systémy rozšířené odpovědnosti výrobců.

Recyklace musí ekonomicky vycházet

Právě ekonomika patří mezi nejvýraznější části stanoviska. FEAD upozorňuje na nízké ceny primárních materiálů, nákladnost recyklace při rozptýleném výskytu surovin a vysoké ceny energie v EU. Tyto faktory podle asociace znevýhodňují recyklaci kritických surovin i dalších materiálů, například plastů. Systémy EPR by proto podle FEAD měly finančně podporovat navazující recyklační infrastrukturu potřebnou pro identifikaci, třídění a získávání materiálů z elektroodpadu.

Klíčovým požadavkem FEAD pro narovnání tržního prostředí je rovněž povinné zavedení evropské normy kvality recyklace EN 50625 pro všechny zpracovatele elektroodpadu, přičemž náklady na certifikaci malých a středních podniků by měly pokrýt právě systémy EPR.

FEAD současně upozorňuje na evropské rafinerské kapacity. Podle jejího stanoviska jich Evropa nemá dostatek, protože ekonomika recyklovaných kritických surovin je v současnosti slabá. Evropské provozy se navíc obtížně vyrovnávají konkurenci ze třetích zemí, kde mají rafinerská zařízení nižší náklady a příznivější ekonomické podmínky. FEAD proto spojuje budoucí růst investic do evropských kapacit přímo se zlepšením ekonomických podmínek.

Zároveň varuje před opatřeními, která by omezovala vývoz pouze recyklovaných materiálů, zatímco primární suroviny by takovým omezením nepodléhaly. Podle FEAD by tím evropští recyklátoři mohli být vystaveni konkurenční nevýhodě.

FEAD chce změnit i samotné kategorie elektroodpadu

Stanovisko přináší také několik konkrétních návrhů na úpravu kategorií WEEE. Fotovoltaické panely by podle FEAD měly získat samostatnou kategorii, protože jejich životnost, složení a způsoby zpracování se podle asociace od současné kategorie výrazně liší.

U digitálních a telekomunikačních zařízení navrhuje FEAD opustit současné dělení podle velikosti a vytvořit jednu kategorii IT a telekomunikačních zařízení bez ohledu na jejich rozměry. Za nelogické například považuje zařazení velkých serverových skříní společně s pračkami. Samostatné podkategorie by podle návrhu měla získat také zařízení napájená bateriemi, a to kvůli požárnímu riziku i potřebě odpovídajícího způsobu zpracování.

Naopak zařízení srovnatelná s infrastrukturou, například větrné elektrárny nebo velké elektrické a telekomunikační kabely, chce FEAD ponechat mimo působnost WEEE. Podle jejího názoru jsou tyto toky již vhodně řešeny v rámci existujících systémů a zařízení pro zpracování elektroodpadu navíc nemusí mít potřebné vybavení.

Odpovědnost výrobců má podle FEAD znamenat skutečné náklady

Významná část stanoviska se věnuje také rozšířené odpovědnosti výrobců. FEAD podporuje zachování právní odpovědnosti výrobců za plnění národních cílů sběru WEEE, zároveň však požaduje, aby tato odpovědnost nekončila dosažením stanoveného cíle. Výrobci by podle ní měli nést odpovědnost také za elektroodpad, který zůstává mimo formální systémy, a za škody způsobené nesprávným nakládáním, například požáry baterií.

Z prostředků EPR by podle FEAD neměl být hrazen pouze sběr a recyklace. Asociace do nákladů zahrnuje také konečné zpracování, odstranění nežádoucích látek, informační kampaně, průzkumy složení odpadu, sběr dat a reporting a rovněž modernizaci recyklační infrastruktury potřebné k identifikaci, třídění, demontáži a získávání materiálů. U zařízení s vestavěnými bateriemi by EPR mělo přispívat také na prevenci a řešení požárů.

FEAD přitom nechce sjednotit všechny systémy do jednoho modelu. Výslovně podporuje zachování rozdílného nastavení EPR pro elektroodpad z podnikatelského sektoru a domácností, protože podle ní se jejich trhy, vlastnosti výrobků i logistika významně liší. U firemního elektroodpadu (B2B) však asociace výslovně žádá zavedení povinného systému zpětného odběru přímo na náklady původce odpadu, po vzoru fungování systémů pro domácnosti.

Revize WEEE je teprve na začátku

Revize pravidel pro elektroodpad je zatím ve fázi přípravy. Evropská komise v červenci 2025 dokončila hodnocení současné směrnice WEEE a její další revizi zařadila do připravovaného Circular Economy Act. Komise nyní počítá s předložením Circular Economy Act ve třetím čtvrtletí roku 2026, přičemž jeho přijetí je plánováno na rok 2026. Součástí tohoto balíku má být také revize WEEE a opatření zaměřená na získávání kritických surovin z elektroodpadu. Konkrétní podoba nových pravidel ani datum jejich použitelnosti proto zatím nejsou stanoveny.