Energetická bezpečnost: EU hledá nový rámec pro 21. století

Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu k předložení informací týkající se rámce EU pro energetickou bezpečnost (revize). Tento krok otevírá konzultační proces, jehož cílem je shromáždit podklady a názory od odborné i širší veřejnosti, aby mohl být stávající rámec přizpůsoben novým geopolitickým, klimatickým a technologickým výzvám. Energetická bezpečnost se stává nejen hospodářským, ale i bezpečnostním tématem, které zásadně ovlivňuje fungování celé Evropské unie.

Energetická bezpečnost v EU byla doposud založena na dobře fungujících trzích s energií a na jejich propojenosti prostřednictvím rozsáhlé infrastruktury. Události posledních let ale ukázaly, že tato architektura má významné slabiny. Závislost na dovozu fosilních paliv, geopolitické napětí a cílené útoky na infrastrukturu odhalily zranitelnost systému. Zkušenosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kdy byla energie využívána jako politická zbraň, vedly k závěru, že současný rámec není připraven na mimořádné události a vyžaduje zásadní reformu. Energetická bezpečnost se tak dostává do popředí nejen v kontextu tržních mechanismů, ale i širší geopolitické stability.

Jedním z klíčových poznatků z energetické krize v letech 2021–2023 je nedostatečná provozní připravenost. Krize odhalila, že stávající systém postrádá flexibilní mechanismy, které by umožnily rychlou reakci na náhlé výpadky dodávek. EU musela přijímat mimořádná opatření, která nebyla součástí původního rámce, což ukázalo, že stávající legislativa neumožňuje dostatečnou krizovou reakci. Nový rámec proto musí zahrnovat předem definované scénáře a postupy, které členským státům umožní rychle a koordinovaně reagovat na podobné výzvy.

Dalším problémem je nedostatečné propojení mezi jednotlivými odvětvími energetiky. Dodávky plynu a elektřiny jsou v současnosti regulovány odděleně, přestože v praxi na sebe úzce navazují. Během krize se ukázalo, že nedostatek koordinace mezi těmito sektory vede k přelévání problémů a v konečném důsledku oslabuje ochranu konečných spotřebitelů. Revize rámce musí tento nedostatek napravit a vytvořit systém, který bude meziodvětvové závislosti zohledňovat, ať už půjde o plyn, elektřinu, vodík nebo další nové nosiče energie.

Transformace evropské energetiky směrem k dekarbonizaci přináší nové výzvy i příležitosti. Roste význam elektrifikace a obnovitelných zdrojů, zatímco využívání zemního plynu bude postupně klesat. Do systému vstupují nové nosiče energie, například obnovitelný a nízkouhlíkový vodík, jejichž role bude v příštích dekádách narůstat. Současný rámec energetické bezpečnosti ale s těmito zásadními strukturálními změnami nepočítá, a proto musí být přizpůsoben budoucí podobě evropské energetiky. To vyžaduje také nové investice do infrastruktury a modernizaci pravidel pro její fungování.

Významnou slabinou je omezená přeshraniční spolupráce. Členské státy často řeší svou energetickou bezpečnost odděleně, ačkoli vnitřní trh s energií je stále více propojený. Krize přitom nemají národní hranice a přerušení dodávek v jednom státě se okamžitě odráží i na sousedech. Revize proto musí posílit solidaritu mezi státy a vytvořit mechanismy, které zajistí, že v případě krize budou členské státy schopny koordinovaně spolupracovat a sdílet zdroje. Solidarita se tak musí stát nejen politickou deklarací, ale prakticky funkčním nástrojem.

Novým rozměrem energetické bezpečnosti jsou hrozby zaměřené na kritickou infrastrukturu. Patří sem kybernetické útoky, hybridní hrozby i fyzické sabotáže podmořských kabelů nebo plynovodů. Tyto útoky mohou ochromit energetické toky stejně závažně jako výpadky dodávek paliv. Rámec proto musí zahrnovat opatření k ochraně sítí před kybernetickými hrozbami, zvýšení fyzické bezpečnosti infrastruktury a posílení její odolnosti vůči extrémním povětrnostním jevům, které budou v důsledku změny klimatu častější.

Navzdory snaze o diverzifikaci se EU nadále potýká se závislostí v oblasti energetiky. Nejde jen o dovoz ropy či plynu, ale také o kritické suroviny a technologie nezbytné pro zelenou transformaci. Patří sem baterie, fotovoltaické panely nebo vzácné zeminy potřebné pro výrobu turbín a elektromobilů. Geopolitické napětí může narušit jejich dodavatelské řetězce a zpomalit přechod k bezemisní ekonomice. Nový rámec musí proto zahrnovat i bezpečnost dodávek těchto klíčových materiálů, které se stávají novou formou energetické závislosti.

Při přípravě nové legislativy Komise navrhuje několik variant politiky. První možností je inteligentní zjednodušení, tedy sloučení některých předpisů a snížení administrativní zátěže. Druhá možnost, cílené posílení, by přidala nové prvky jako například zavedení krizové úrovně „varování v EU“. Třetí varianta, meziodvětvová transformace, by vytvořila jednotný rámec zahrnující elektřinu, plyn i nové nosiče energie, s důrazem na zapojení decentralizovaných zdrojů. Nejambicióznější čtvrtou možností je centralizace řízení energetické bezpečnosti na úrovni EU. Tyto varianty budou posouzeny a porovnány podle jejich dopadů na efektivitu i náklady.

Revize rámce má přinést i konkrétní hospodářské a společenské přínosy. Bezpečnější a stabilnější energetický systém by měl vést ke stabilizaci cen energií, což je zásadní pro udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a dostupnosti energií pro občany. Zjednodušení požadavků na reporting zároveň sníží administrativní zátěž a umožní rychlejší koordinaci mezi členskými státy. Energetická bezpečnost tak bude fungovat jako forma pojištění – systém připravený čelit nízkopravděpodobným, ale vysoce dopadovým krizím.

Součástí přípravy je také konzultační strategie, která má zajistit, aby se do procesu zapojilo široké spektrum aktérů. Evropská komise vyzývá členské státy, odborníky, zástupce průmyslu i občanskou společnost k vyjádření názorů a sdílení zkušeností. Konzultace probíhají formou odborných workshopů, setkání v rámci regulačních fór i ve spolupráci s mezinárodními partnery, včetně NATO. Tento otevřený přístup má zajistit, že výsledný rámec bude nejen legislativním textem, ale také praktickým a funkčním nástrojem, který posílí odolnost Evropy vůči budoucím hrozbám.

Dokument ke stažení

EU 199_25 EK Výzva k předložení informací pro posouzení dopadů