Energetický byznys se mění: ČEZ hledá novou cestu, Tesla rozšiřuje služby a Ukrajina láká investory

Energetický sektor prochází zásadní transformací, která se dotýká nejen výroby a distribuce elektřiny, ale i obchodních modelů a přístupu k zákazníkům. Tradiční energetické firmy čelí tlaku na inovace a přizpůsobení se novým trendům, zatímco nové technologické firmy, jako Tesla, rozšiřují své aktivity do oblastí, které byly dříve výsadou klasických dodavatelů energií. Vedle toho geopolitické a regionální faktory otevírají zajímavé příležitosti i výzvy, například na Ukrajině.

Energetika po boomu se vrací k normálu

Po období rekordních zisků, které energetické společnosti zaznamenaly v důsledku prudkého růstu cen energií během energetické krize, dochází k návratu k běžným hospodářským výsledkům. Extrémní nárůst cen elektřiny a plynu v letech 2021 a 2022 umožnil firmám generovat mimořádné zisky, často ve stovkách milionů až miliardách korun. Tento růst však byl do značné míry jednorázovým efektem způsobeným tržními nerovnováhami a geopolitickými otřesy, včetně ruské invaze na Ukrajinu.

V roce 2023 se situace na trhu stabilizovala a ceny energií začaly klesat, což vedlo k výraznému snížení marží energetických společností. Současně rostly provozní náklady, zejména náklady na nákup emisních povolenek, které zůstávají na vysokých úrovních v rámci snah o dekarbonizaci evropské ekonomiky. Příkladem může být Elektrárna Prostějov, která vykázala čistý zisk 658 milionů korun v roce 2022, ale v roce 2023 se její zisk propadl na pouhých 35 milionů korun, což představuje pokles o více než 94 procent. Podobný trend lze pozorovat u společnosti C-Energy, jejíž čistý zisk klesl na 200 milionů korun, tedy na čtvrtinu hodnoty z předešlého roku. Skupina EPH, která je jedním z největších hráčů na trhu, pak meziročně snížila svůj čistý zisk o 85 procent na 643 milionů eur. Tento vývoj je důsledkem kombinace nižších tržních cen a rostoucích nákladů na emisní povolenky, které zvyšují celkové náklady výroby energie.

Pokles cen energií po období extrémních hodnot snižuje příjmy výrobců, zatímco vysoké ceny emisních povolenek nadále zvyšují náklady na výrobu, zejména u zdrojů s vysokou uhlíkovou stopou. Kromě toho čelí energetické firmy rostoucím regulačním tlakům a nutnosti investic do modernizace a přechodu na obnovitelné zdroje, což vyžaduje značné kapitálové výdaje a krátkodobě snižuje ziskovost. Tento návrat k běžným výsledkům však neznamená útlum sektoru, ale spíše jeho přizpůsobení se novým podmínkám, kdy jsou kromě ekonomických faktorů stále důležitější také environmentální cíle a dlouhodobá udržitelnost. 

ČEZ jako technologická firma s ambicí digitálního poskytovatele služeb

ČEZ, největší energetická společnost v České republice, už delší dobu nefunguje jen jako klasický dodavatel elektřiny a tepla. Postupně se profiluje jako technologická firma a usiluje o rozšíření svých aktivit do oblasti digitálních služeb. V posledních letech koupil několik menších telekomunikačních operátorů, jako například mosteckou WMS a skupinu Edera Group, čímž získal stovky tisíc zákazníků v oblasti internetového připojení. Cílem je stát se komplexním poskytovatelem nejen energie, ale i moderních digitálních služeb jako rychlý internet a digitální televize.

Tento krok reflektuje celosvětový trend, kdy energetické firmy hledají nové zdroje příjmů mimo tradiční dodávky energií, které jsou často vystaveny regulacím a tlakům na snižování emisí. ČEZ tak cílí na kombinaci tradičního byznysu s novými technologiemi a službami, které mohou zajistit stabilní a diversifikované příjmy. Vstup do segmentu internetu je také zajímavý z pohledu využití své rozsáhlé infrastruktury, kterou lze optimalizovat pro poskytování digitálních služeb.

Tesla míří do Evropy s komplexní energetickou nabídkou

Americká společnost Tesla, proslulá svými elektromobily, stále více rozšiřuje svůj záběr i na oblast výroby a distribuce energie. Tesla je dnes už nejen výrobce aut, ale i hráč v energetickém byznysu – vyrábí bateriové systémy, fotovoltaické panely a nabízí energetické služby jako virtuální elektrárny.

Nedávno Tesla požádala britského regulátora Ofgem o licenci na dodávky elektřiny domácnostem a firmám ve Velké Británii. Tento krok má potenciál změnit způsob, jakým lidé nakupují a využívají elektřinu. Tesla využívá svůj systém Powerwall, tedy domácích baterií, které umožňují ukládat energii vyrobenou například ze solárních panelů, a přebytek prodávat zpět do sítě. Tím vzniká virtuální elektrárna složená z mnoha domácností, která může přispívat k stabilitě sítě a optimalizovat využití obnovitelných zdrojů.

Tento model již úspěšně funguje v USA a jeho rozšíření do Evropy by mohlo znamenat revoluci v tradičním energetickém byznysu. Tesla tak vytváří komplexní ekosystém výroby, skladování a distribuce energie, který nabízí zákazníkům větší nezávislost a zároveň pomáhá efektivněji využívat obnovitelné zdroje.

Ukrajina – zelený potenciál s výzvami

Ukrajina patří mezi země s významným potenciálem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, přičemž v posledních měsících získává čím dál větší pozornost biometan jako strategický zdroj. Podle studie publikované Evropskou komisí (European Commission, 2024) by Ukrajina mohla vyrábět až 2,5 miliardy kubických metrů biometanu ročně, což představuje přibližně 15 % současné spotřeby zemního plynu v zemi.

Tento objem by nejen pomohl snížit závislost na dovozu fosilních paliv, ale díky své kompatibilitě s existující plynárenskou infrastrukturou může Ukrajina biometan efektivně vyvážet do Evropské unie, kde roste poptávka po obnovitelných alternativách zemního plynu.

Významnou část biometanu lze získat z hospodářského odpadu, komunálního bioodpadu a zemědělských zbytků, které Ukrajina má v dostatku. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA, 2023) zdůrazňuje, že biometan může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů až o 80 % ve srovnání s fosilním plynem, což výrazně pomáhá splnit klimatické cíle EU.

Výzvou zůstává potřeba investic do bioplynových stanic a rozšíření distribuční sítě, kde EU plánuje do roku 2030 prostřednictvím fondů jako Modernizační fond a Investiční plán pro Evropu (InvestEU) podpořit přes 500 milionů eur na rozvoj zelených technologií v Ukrajině. Také je klíčové vytvořit stabilní legislativní prostředí, které podpoří soukromé investice a integraci biometanu do národních energetických strategií.

Výhled do budoucna

Energetický byznys se mění pod vlivem digitalizace, nových technologií a společenských tlaků na udržitelnost. Tradiční energetické firmy jako ČEZ musejí hledat nové cesty, jak zůstat konkurenceschopné, a proto expandují do oblastí digitálních služeb a telekomunikací. Na druhé straně technologičtí nováčci jako Tesla demonstrují, jak lze propojit výrobu energie, její skladování a chytrou distribuci do jedné integrované služby.

Regionální dynamika, reprezentovaná Ukrajinou, ukazuje, že potenciál obnovitelných zdrojů není rozvinut všude a že geografie a politika hrají klíčovou roli. Pro budoucnost energetiky je tak důležitá kombinace technologických inovací, investic a stabilního prostředí. Ve výsledku lze očekávat, že energetický trh bude stále více multikomplexní, s firmami operujícími na více frontách, které spojují energetiku, digitální služby, ekologii a geopolitiku.