Více času na podstatné
EU formuje trh s uhlíkem jako rozhodující krok pro dosažení klimatické neutrality 2050
Evropská komise otevírá zásadní veřejnou konzultaci k budoucí podobě evropského trhu s CO₂ a k nové legislativní iniciativě, která má definovat infrastrukturu, pravidla a investiční prostředí pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku. Jde o krok, který ovlivní směřování evropského průmyslu i energetiky až do roku 2050. Vzhledem k tomu, že množství CO₂, které bude nutné zachytit a bezpečně uložit, poroste násobně, Komise usiluje o širokou účast odborné veřejnosti.
Evropská klimatická politika vstupuje do nové fáze. Sdělení o klimatickém cíli pro rok 2040 a jeho rozsáhlé posouzení dopadů ukazují, že bez rychlého rozvoje technologií zachycování, využívání a ukládání uhlíku nebude možné dosáhnout evropské klimatické neutrality do roku 2050. Průmyslové hospodaření s uhlíkem, tedy celé spektrum činností od zachycení emisí z fosilních zdrojů, přes jejich využití v průmyslových procesech až po trvalé geologické ukládání, má podle Evropské komise stejnou váhu jako rozvoj obnovitelných zdrojů či zvyšování energetické účinnosti.
Z aktuálních analýz vyplývá, že zatímco dnes se v EU zachycují jednotky milionů tun CO₂ ročně, v roce 2030 by to mělo být 50 milionů tun, v roce 2040 už 280 milionů tun a do roku 2050 až 450 milionů tun. Proti těmto hodnotám stojí dnešní realita. Jen několik málo projektů je ve výstavbě a rozhodnutí o investici padlo pouze u několika úložišť, například Greensand v Dánsku či Porthos v Nizozemsku. Rozdíl mezi cíli a skutečnou kapacitou je proto propastný a vyžaduje zásadní strukturální kroky.
Současný legislativní rámec EU sice pokrývá jednotlivé části hodnotového řetězce CO₂, avšak neobsahuje komplexní řešení, které by umožnilo vznik jednotného, integrovaného a konkurenceschopného trhu s uhlíkem. Směrnice o geologickém ukládání CO₂ stanovuje bezpečnostní a provozní pravidla pro úložiště, nařízení TEN-E umožňuje rychlejší povolování vybraných infrastrukturních projektů a Akt o průmyslu pro nulové čisté emise stanovuje právně závazný cíl na kapacitu injektáže CO₂ do roku 2030. Nic z toho však samo o sobě nezaručuje, že vznikne propojená a efektivní síť pro přepravu a ukládání CO₂ napříč Evropou ani že se podaří překonat regulační nejistoty, investiční rizika či nekoordinovaný postup jednotlivých států.
Komise proto poprvé představuje legislativní iniciativu, která má cíleně řešit chybějící prvky, tedy: tržní pravidla, přístup k infrastruktuře, přeshraniční interoperabilitu, povolovací procesy, pobídky pro investice i integraci se souvisejícími energetickými odvětvími. Záměrem je vytvořit regulační prostředí, které umožní vznik robustní sítě pro přepravu CO₂ a to nejen potrubní, ale i lodní, železniční či silniční. Tyto způsoby přepravy budou hrát klíčovou roli zejména v raných letech, kdy budou kapacity úložišť geograficky omezené a jednotlivé státy budou v různém stadiu připravenosti.
Jádrem iniciativy je přesvědčení, že bez jasných a koordinovaných pravidel nebude možné zajistit investiční jistotu, dlouhodobé smluvní modely ani efektivní využití stávající energetické infrastruktury, například opětovné použití plynovodů pro přepravu CO₂. Současně je nutné odstranit bariéry přeshraniční přepravy, harmonizovat podmínky přístupu, zabránit vzniku monopolů a posílit transparentnost tržních vztahů mezi emitenty, provozovateli infrastruktury, provozovateli úložišť a budoucími uživateli syntetických produktů založených na CO₂.
Komise rovněž zdůrazňuje potřebu integrovaného energetického plánování. Zachycování CO₂ je úzce propojeno s vysokou spotřebou elektřiny, s výrobou nízkouhlíkového vodíku, s potenciální recyklací energetické infrastruktury i s chladicí energií terminálů LNG využitelnou pro zkapalňování CO₂. Právě proto má být budoucí plánování sítí pro CO₂ propojeno s plánováním elektrizační, plynové a vodíkové infrastruktury, aby se minimalizovaly náklady a maximalizovala systémová efektivita.
Otevřená veřejná konzultace je zásadní součástí příprav. Odpovědi odborné veřejnosti se stanou přímým podkladem pro posouzení dopadů a podobu legislativního návrhu, který bude určovat tržní a infrastrukturová pravidla na desetiletí dopředu. Infrastruktura pro CO₂ bude v příštích desetiletích stejně klíčová jako dnešní sítě pro elektřinu či plyn. O tom, jak bude nastavena, se rozhoduje nyní. Komise proto vyzývá odborné instituce, průmyslové podniky, technologické firmy, výzkumníky i nevládní organizace, aby se aktivně zapojili.
Dokument ke stažení: