EU hodlá rozšířit uhlíková cla na více dovozů a omezit obcházení pravidel

Členské státy Evropské unie podpořily posílení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích známého jako CBAM. Navrhované změny mají rozšířit jeho působnost na další dovážené výrobky, odstranit mezery umožňující obcházení pravidel a zachovat rovné podmínky mezi evropskými výrobci a zahraniční konkurencí.

Rada Evropské unie se dohodla na společné pozici k dalšímu posílení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích známého pod zkratkou CBAM. Tento nástroj představuje jednu z klíčových součástí evropské klimatické politiky a jeho hlavním cílem je zabránit takzvanému úniku uhlíku. Jde o situaci, kdy se energeticky náročná výroba přesouvá mimo Evropskou unii do zemí s méně přísnými pravidly pro snižování emisí skleníkových plynů, což může oslabovat konkurenceschopnost evropských podniků i účinnost klimatických opatření.

Mechanismus CBAM vytváří propojení mezi evropskou klimatickou politikou a mezinárodním obchodem. Zatímco výrobci působící v Evropské unii musí v rámci systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS zohledňovat náklady spojené s emisemi oxidu uhličitého, na produkci v mnoha třetích zemích se obdobná pravidla nevztahují. Výsledkem mohou být nižší výrobní náklady zahraničních producentů a zvýhodnění jejich zboží na evropském trhu. CBAM proto zavádí uhlíkovou cenu také pro vybrané dovážené produkty, aby se podmínky mezi domácími a zahraničními výrobci více vyrovnaly.

Mechanismus byl formálně schválen v roce 2023 a po přechodném období vstoupil od 1. ledna 2026 do plně funkční fáze. V současnosti se vztahuje na některá z nejvíce emisně náročných odvětví, zejména na železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, elektřinu a vodík. Právě tato odvětví jsou považována za nejvíce ohrožená přesunem výroby mimo Evropskou unii v důsledku rozdílných klimatických politik.

Nově schválená pozice členských států reaguje na zkušenosti získané během fungování systému. Evropské instituce upozorňují, že v některých případech existuje riziko obcházení pravidel prostřednictvím změn výrobních procesů, přesouvání části produkce do jiných kategorií výrobků nebo využívání mezer v metodice vykazování emisí. Připravované změny proto počítají s rozšířením působnosti mechanismu na další výrobky navazující na již regulovaná odvětví a s důslednějším sledováním emisí vznikajících v dodavatelských řetězcích.

Nově by se systém měl vztahovat na širší okruh takzvaných navazujících výrobků obsahujících významné množství železa, oceli nebo hliníku. Mezi zvažovanými kategoriemi jsou například součástky pro automobilový průmysl, stavební prvky, elektrické kabely, transformátory, zemědělské stroje, vysokozdvižné vozíky, pračky či další průmyslové a spotřební výrobky, u nichž dosud uhlíková cena nebyla zohledňována. Cílem je zabránit situacím, kdy by se dovozci vyhýbali pravidlům dovozem více zpracovaných výrobků namísto základních surovin.

Součástí návrhu jsou také opatření zaměřená na spolehlivější ověřování emisních údajů. Evropská unie chce zajistit, aby dovozci poskytovali co nejpřesnější informace o uhlíkové stopě svých výrobků a aby nebylo možné získávat neoprávněnou výhodu prostřednictvím podhodnocování skutečných emisí. Cílem je zvýšit důvěryhodnost celého systému a současně zachovat jeho environmentální účinnost.

Posílení CBAM navazuje na předchozí legislativní změny přijaté v rámci balíčku Omnibus I. Rada EU již v září 2025 podpořila úpravy zaměřené na zjednodušení fungování mechanismu a omezení administrativní zátěže pro menší dovozce. Tato pravidla vstoupila v platnost současně s plným spuštěním systému na začátku roku 2026. Evropská komise přitom odhaduje, že i přes zavedené výjimky zůstává mechanismem pokryta naprostá většina emisí spojených s dovozem zboží do Evropské unie.

Podle zastánců reformy představuje CBAM důležitý nástroj pro ochranu konkurenceschopnosti evropského průmyslu v době, kdy podniky čelí rostoucím nákladům spojeným s dekarbonizací výroby. Současně má motivovat výrobce mimo Evropskou unii k investicím do čistších technologií a podporovat postupné snižování emisí v globálním měřítku. Evropská unie tím vysílá signál, že klimatické cíle a obchodní politika se budou v budoucnu stále více prolínat.

Dohoda členských států zatím nepředstavuje konečné schválení nové podoby pravidel. Jakmile Evropský parlament přijme vlastní vyjednávací pozici, očekává se zahájení jednání mezi oběma institucemi. Evropská unie chce dosáhnout konečné dohody ještě před koncem letošního roku, aby mohl být rozšířený a upravený mechanismus CBAM co nejdříve uveden do praxe.