Více času na podstatné

EU rekapitulace - životní prostředí v květnu 2020

11.06.2020 15:31

Komise podporuje členské státy při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, Komise představila úvěrový nástroj, který má podporovat zelené investice.

 

Přechod na klimaticky neutrální ekonomiku

Komise chce zajistit, aby přechod na zelenou ekonomiku probíhal spravedlivým způsobem. Aby mohly členské státy čerpat finanční prostředky, musí ve spolupráci s Komisí vypracovat územní plány spravedlivé transformace.

Komise 7. 5. 2020 schválila všechny žádosti 18 členských států o podporu při přípravě územního plánu spravedlivé transformace. Tento plán má muset vypracovat každý členský stát, aby mohl čerpat finanční prostředky z mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci je součástí investičního plánu Zelené dohody pro Evropu a má zmobilizovat investice ve výši nejméně 100 mld. € pro dodatečnou cílenou podporu regionům, které nejvíce pocítí přechod na klimaticky neutrální ekonomiku a které mají menší kapacitu se s touto výzvou vypořádat. Schválení žádostí navazuje na příslušnou výzvu, kterou Komise vyhlásila na konci února 2020 v rámci programu na podporu strukturálních reforem. V prosinci 2019 předložila Komise Zelenou dohodu pro Evropu, díky níž se má EU do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním uskupením na světě.

V lednu 2020 Komise ohlásila investiční plán Zelené dohody pro Evropu, který má pomoci transformaci financovat. Ne všechny členské státy však mají stejnou výchozí pozici – na některé bude mít transformace větší dopad než na jiné. Mechanismus pro spravedlivou transformaci je klíčový nástroj, jehož účelem je zajistit, aby přechod na klimaticky neutrální ekonomiku probíhal spravedlivě. Mechanismus má nabídnout cílenou podporu v nejvíce dotčených regionech, ve kterých má v letech 2021–2027 mobilizovat nejméně 100 mld. € s cílem zmírnit socioekonomické dopady transformace. Aby mohly členské státy čerpat finanční prostředky, musí ve spolupráci s Komisí vypracovat územní plány spravedlivé transformace, ve kterých v úzké spolupráci s příslušnými celostátními, regionálními a místními subjekty určí území, která dopady přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku pocítí nejvíce, popíšou problémy jejich rozvoje a nastíní proces transformace do roku 2030.

Poté, co tyto plány schválí Komise, bude podpora členských států uvolněna prostřednictvím 3 pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci: 1) Fondu pro spravedlivou transformaci, který poskytne granty v objemu 30–50 mld. € na sociální a ekonomickou transformaci dotčených regionů, 2) zvláštního režimu v rámci InvestEU pro aktivizaci soukromých investic ve výši až 45 mld. € a 3) úvěrového nástroje pro veřejný sektor, který zmobilizuje 25–30 mld. € veřejných investic.

Komise poskytuje členským státům prostřednictvím Programu na podporu strukturálních reforem pohotovou podporu, která jim pomáhá při přípravě územních plánů spravedlivé transformace, a tím i při realizaci Zelené dohody pro Evropu. Za tímto účelem vyhlásila Komise v rámci tohoto programu na konci února 2020 zvláštní výzvu, v níž o tuto podporu požádalo 18 členských států (BE, BG, CY, CZ, EL, ES, FI, HR, HU, IE, IT, LT, LV, PL, PT, RO, SE a SK). Komise všech 18 žádostí schválila. V posledních 2 letech již Komise v rámci Programu na podporu strukturálních reforem poskytla některým regionům praktickou podporu na přípravu dlouhodobé hospodářské strategie pro odklon od uhlí. Jedná se např. o slovenský region Horná Nitra, Západní Makedonii v Řecka nebo oblast Valea Jiului v Rumunsku.

V rámci programu na podporu strukturálních reforem má Komise poskytovat odborné znalosti, které vnitrostátním a regionálním orgánům mohou pomoci, např.: (1) posoudit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace a nastínit proces transformace do roku 2030; (2) rozvíjet dialog mezi zúčastněnými stranami, jako jsou občané, podniky a občanská společnost, s cílem dospět ke společné vizi toho, jak při transformaci postupovat; (3) určit opatření vedoucí k úspěšné spravedlivé transformaci. Do konce roku 2020 má Komise členské státy při přípravě územních plánů spravedlivé transformace cíleně podporovat. Vypracování a dokončení plánů ve spolupráci s příslušnými celostátními, regionálními a místními subjekty má být v režii členských států, které tak budou za transformaci odpovídat. Plány mají být předloženy Komisi ke schválení.
 

Komise představila úvěrový nástroj, který má podporovat zelené investice

EU chce poskytnout znevýhodněným regionům finanční podporu, která jim pomůže přejít na klimaticky neutrálnější ekonomiku. Tento úvěrový nástroj se má zaměřit na posílení veřejných investic, které mohou přispět k zelené transformaci v oblastech s větší uhlíkovou náročností, jež se potýkají s rozsáhlejšími socioekonomickými výzvami.

Komise 28. 5. 2020 předložila návrh na úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci. Komise předložila v lednu 2020 mechanismus, který počítá s částkou 100 mld. € a jenž sestává ze 3 pilířů: Fondu pro spravedlivou transformaci, režimu pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU a úvěrového nástroje pro veřejný sektor. Mechanismus je součástí investičního plánu Zelené dohody pro Evropu ve výši 1 bilionu € navrženého v lednu 2020.

Nástroj, prováděný za účasti EIB, má podporovat investice, které přispívají k přechodu orgánů veřejného sektoru na klimaticky neutrální ekonomiku a přinášejí prospěch regionům s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku. Nástroj má poskytnout granty ve výši 1,5 mld. € z rozpočtu EU a úvěry ve výši 10 mld. € z vlastních zdrojů EIB. To má vést k investicím ve výši až 25 až 30 mld. €, které by měly pomoci územím a regionům, které jsou nejvíce postiženy přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku, přičemž upřednostněny budou území či regiony, které mají omezenější možnosti unést všechny náklady s tím spojené. Tento nástroj má být přístupný všem členským státům.

Na začátku by měl fungovat na základě vnitrostátních přídělů prostřednictvím výzev k podávání návrhů, které splňují daná kritéria: projekty přinášejí prospěch územím uvedeným ve schváleném územním plánu spravedlivé transformace; projekty dostávají v rámci nástroje úvěr EIB; a projekty negenerují dostatečné tržní příjmy. Projekty mají být rovněž v souladu s úvěrovou politikou EIB.

Mezi investiční oblasti mají patřit energetická a dopravní infrastruktura, sítě dálkového vytápění, veřejná doprava, opatření v oblasti energetické účinnosti a sociální infrastruktura. Investice mají směřovat i do dalších projektů, které mohou přinést přímý prospěch komunitám v postižených regionech a snížit sociálně-ekonomické náklady přechodu na klimaticky neutrální EU do roku 2050.

Územní plány spravedlivé transformace připravují v současné době členské státy, poté je bude schvalovat Komise. Plány mají poskytnout rámec pro podporu ze 3 pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci: Fondu pro spravedlivou transformaci, který bude poskytovat granty, zvláštního režimu v rámci InvestEU pro přilákání soukromých investic a nyní navrhovaného úvěrového nástroje pro veřejný sektor. Při přípravě územních plánů spravedlivé transformace poskytuje Komise technickou podporu všem 18 členským státům, které o ni požádaly.

Návrh má být projednán s EP a Radou, aby byl urychleně přijat. Očekává se, že první výzvy k předkládání projektů budou vyhlášeny poté, co začne po svém přijetí úvěrový nástroj pro veřejný sektor fungovat a budou schváleny územní plány spravedlivé transformace. Před první výzvou bude třeba podepsat s EIB administrativní dohodu, jež bude upravovat prováděcí ustanovení tohoto nástroje.