Evropa chce méně fosilních paliv, více elektřiny a vlastní průmysl. Von der Leyenová představila plán pro další roky

Evropská komise chce v příštích letech urychlit elektrifikaci evropské ekonomiky, posílit výrobu čistých technologií, zajistit kritické suroviny, investovat do elektrických sítí a současně připravit Evropu na dopady klimatické změny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to uvedla minulý týden ve svém projevu o stavu Evropské unie před Evropským parlamentem. Mezi hlavní témata projevu patřily ceny energie, průmyslová konkurenceschopnost, energetická nezávislost, klimatická odolnost, voda, kritické suroviny a evropská legislativa.

Jedním z hlavních témat projevu byla evropská ekonomika a její energetická základna. Von der Leyenová uvedla, že Evropa potřebuje elektrifikovat svou ekonomiku a jejím cílem je do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny. Podle jejího vyjádření by tento vývoj mohl snížit náklady Evropy na dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně.

Současně upozornila na stav evropské energetické infrastruktury. V roce 2025 bylo podle ní v Evropské unii instalováno více než 80 gigawattů kapacity obnovitelných zdrojů energie. Dalších šestkrát více kapacity však podle projevu stále čeká na připojení k elektrické síti. Komise proto připravuje balíček zaměřený na elektrizační soustavy. Jeho součástí má být rychlejší připojování nových zdrojů, vyšší investice do sítí a rozvoj skladování elektřiny.

Von der Leyenová zároveň uvedla, že evropská energetika má využívat různé technologické zdroje. Ve svém projevu zmínila obnovitelné zdroje, jadernou energii a biometan. Společným požadavkem podle ní má být příspěvek k evropské nezávislosti.

Impulz pro unijní průmysl a snížení závislosti na Číně

Energetika je v projevu přímo propojena s průmyslovou politikou. Předsedkyně Komise hovořila o potřebě snížit ceny energie, zvýšit investice a podporovat inovace. Současně upozornila na obchodní nerovnováhu mezi Evropskou unií a Čínou a na závislost evropského hospodářství na dovozu některých kritických surovin.

Právě u kritických surovin chce Evropská komise podle von der Leyenové pokračovat v diverzifikaci dodavatelských řetězců a současně zajistit jejich dostupnost pro evropské podniky. Předsedkyně Komise proto oznámila vytvoření Evropské korporace pro kritické suroviny. Ta má podle jejího projevu společně s evropským průmyslem zajišťovat nákupy těchto materiálů a vytvářet strategické zásoby. Evropská unie tak má mít větší jistotu, že klíčové suroviny budou dostupné i v době, kdy se jejich dodávky na světových trzích dostanou pod tlak.

Von der Leyenová zároveň uvedla, že Komise chce podporovat také těžbu, zpracování a recyklaci kritických surovin v Evropě. Součástí jejího přístupu má být rovněž spolupráce s dalšími zeměmi, které mohou být pro evropské dodavatelské řetězce významné. Kritické suroviny tak v projevu vystupují v souvislosti nejen s průmyslovou výrobou, ale také s elektromobilitou, polovodiči, bateriemi, čistými technologiemi a obranným průmyslem.

Ochrana klimatu a nový rámec odolnosti proti hrozbám

Další část projevu se týkala klimatické politiky. Von der Leyenová označila letošní léto za období, které podle ní výrazně ukázalo rozsah klimatických rizik v Evropě. Uvedla rozsáhlé požáry, ústup ledovců, ztráty na úrodě, nízké průtoky významných evropských řek a vysoký počet úmrtí spojených s vlnami veder.

Podle jejího projevu zničily letošní požáry plochu o rozloze 660 000 hektarů a ztráty na úrodě dosáhly 12 milionů tun. Vlny veder byly podle uvedených údajů spojeny s více než 35 000 nadbytečnými úmrtími. Předsedkyně Komise rovněž uvedla, že Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa.

Evropská klimatická politika má podle projevu zahrnovat jak snižování emisí, tak přizpůsobování se dopadům klimatické změny. Komise chce v říjnu 2026 představit nový rámec pro klimatickou odolnost. Ten má určit 100 nejzranitelnějších území v Evropě a posoudit jejich rizika i úroveň, na které mají být řešena.

Součástí plánované spolupráce má být také hodnocení klimatických modelů, jejich ověřování, systémy včasného varování a využití umělé inteligence. Von der Leyenová současně uvedla, že Evropská komise chce spolupracovat s partnery včetně Kanady a Spojeného království.

Významnou součástí klimatické politiky se v projevu stala voda. Von der Leyenová zařadila bezpečnost vodních zdrojů mezi oblasti, kterým má Evropa věnovat větší pozornost. Klimatická odolnost je tak v projevu spojena nejen s teplotami a požáry, ale také s dostupností vody a fungováním infrastruktury.

Investice do vlastních technologií a legislativní změny

Do energetické a klimatické politiky zároveň vstupuje průmyslová výroba. Evropská unie chce podle projevu podporovat vlastní technologické kapacity a investice do evropských podniků. Von der Leyenová uvedla, že Evropa potřebuje vlastní kapacity například v oblasti umělé inteligence a výpočetní infrastruktury a chce využívat veřejné i soukromé financování pro evropské začínající podniky a společnost.

V projevu se objevila také otázka legislativy. Komise chce podle von der Leyenové pokračovat v práci na dokončení jednotného trhu, snižování administrativní zátěže a vytváření podmínek pro investice. V oblasti energetiky má být předložen balíček pro elektrizační soustavy. V oblasti klimatické odolnosti má vzniknout nový rámec. V digitální oblasti Komise připravuje akt o digitální spravedlnosti. Pro kritické suroviny má vzniknout nová evropská instituce zaměřená na jejich získávání a vytváření zásob.

Průmyslová politika se v projevu spojuje také s otázkou evropského trhu. Von der Leyenová uvedla, že Evropská unie má velký trh, průmysl, služby, úspory a významnou měnu, současně však podle ní zůstávají evropský kapitál, sítě a kupní síla roztříštěné. Za jednu z priorit proto označila hlubší propojení evropské ekonomiky a investic.