Více času na podstatné

Evropa chce stavět energetickou infrastrukturu rychleji. Čekání na povolení už nesmí brzdit čistou energii

18.11.2026 16:18

Nové elektrické vedení, obnovitelné zdroje nebo velkokapacitní bateriová úložiště mohou na svou realizaci čekat roky. Evropská unie proto přichází s dohodou, která má zásadně zjednodušit a zrychlit povolování energetických projektů. Rada EU a Evropský parlament se shodly na nových pravidlech, která počítají s digitalizací povolovacích řízení, kratšími lhůtami i možností takzvaného tichého souhlasu. Součástí dohody je také větší zapojení místních komunit a spravedlivější rozdělování přínosů z nových energetických projektů.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie vyžaduje rozsáhlé investice do infrastruktury, která dokáže vyrobenou elektřinu bezpečně dopravit ke spotřebitelům. Právě elektrické sítě se přitom v Evropě stále častěji stávají problematickým místem energetické transformace. Nové solární a větrné elektrárny, bateriová úložiště i rostoucí spotřeba elektřiny spojená s elektrifikací průmyslu, dopravy a vytápění zvyšují nároky na kapacitu přenosových a distribučních soustav.

Povolování často trvá déle než samotná stavba

Evropská unie nyní reaguje na jednu z největších administrativních překážek rozvoje čisté energetiky. Dne 18. listopadu 2026 dosáhly Rada EU a Evropský parlament předběžné dohody o směrnici, která je součástí evropského balíčku pro energetické sítě (European Grids Package). Jejím cílem je zjednodušit a urychlit povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, elektrických sítí, energetických úložišť a dobíjecí infrastruktury. Nová pravidla se zaměřují také na povolování elektrické a plynové infrastruktury a mají přispět k rychlejšímu rozvoji a modernizaci evropských energetických sítí.

Rozsah problému dobře ilustruje samotná výstavba přenosových elektrických sítí. Podle údajů, na které odkazuje Rada EU, trvá dokončení takové infrastruktury přibližně deset let. Více než polovinu této doby přitom zabírají povolovací procesy. Administrativní příprava tak může trvat déle než samotná realizace některých stavebních částí projektu.

Nová dohoda má tento nepoměr zmírnit. Evropské instituce chtějí zkrátit a zpřehlednit schvalovací postupy, odstranit zbytečné administrativní prodlevy a vytvořit předvídatelnější prostředí pro investory. Změny se týkají nejen samotného povolování energetických projektů, ale také jejich připojování k elektrickým sítím.

Jednotné digitální portály a pravidlo tichého souhlasu

Významnou součástí nového přístupu bude digitalizace. Členské státy mají zavést jednotná digitální kontaktní místa nebo vzájemně propojené portály, prostřednictvím kterých budou žadatelé vyřizovat potřebné administrativní úkony. Cílem je soustředit informace a komunikaci s příslušnými úřady na jedno místo, omezit opakované předkládání dokumentů a zvýšit transparentnost celého řízení.

Dohoda počítá také s možností takzvaného tichého souhlasu. Členské státy budou moci stanovit, že pokud správní orgán v určené lhůtě nereaguje na dílčí administrativní úkon v rámci povolovacího řízení, bude se jeho souhlas považovat za udělený. Toto pravidlo má omezit situace, kdy projekt stojí kvůli nečinnosti úřadu, přestože příslušný krok nevyžaduje další věcné posouzení.

Dalším důležitým prvkem je možnost členských států považovat rozvoj obnovitelných zdrojů a elektrických sítí za projekty převažujícího veřejného zájmu. Takové nastavení může usnadnit jejich prosazování při posuzování různých veřejných zájmů a při uplatňování příslušných právních předpisů. Dohoda současně ponechává státům možnost tento princip neuplatnit v případech, kdy je to potřebné k ochraně bezpečnosti, obrany nebo kulturního dědictví.

Sdílení přínosů s obcemi a role nezávislého facilitátora

Evropská dohoda přitom počítá také s tím, že rychlejší výstavba energetické infrastruktury musí získat podporu lidí v místech, kterých se nové projekty bezprostředně dotýkají. U obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem nad 7 MW proto stanovuje princip spravedlivého sdílení přínosů s místními komunitami. Součástí přístupu má být také podpora komunikace s veřejností, například prostřednictvím dobrovolně ustanoveného nezávislého facilitátora, který může pomáhat při hledání společného postupu mezi investorem a místními obyvateli.

Tento prvek je důležitý zejména pro obce, na jejichž území vznikají větší energetické projekty. Místní obyvatelé mohou nést část jejich dopadů na okolní krajinu a prostředí, zatímco ekonomické přínosy často směřují mimo daný region. Spravedlivější rozdělení výhod může přispět k tomu, aby se místní samosprávy a obyvatelé stali aktivnějšími partnery energetického rozvoje.

První část širšího evropského plánu pro sítě

Dohodnutá směrnice představuje první polovinu širšího evropského balíčku pro elektrické sítě, takzvaného European Grids Package. Ten Evropská komise představila v prosinci 2025 s cílem modernizovat a rozšířit energetickou infrastrukturu v celé Evropské unii. Druhou část tvoří revize pravidel pro transevropské energetické sítě TEN-E, která se zaměřuje mimo jiné na přeshraniční propojení, koordinované plánování a odolnost energetické infrastruktury.

Pro členské státy bude nyní důležité převést dohodnutá pravidla do národní legislativy a nastavit jejich praktické fungování. Předběžná dohoda musí ještě projít formálním schválením Radou EU a Evropským parlamentem a následně právně jazykovou revizí. Po jejím přijetí budou mít členské státy 18 měsíců na začlenění nových ustanovení do svých právních řádů.