Evropa investuje 230 milionů eur do přírody. Vědci mají hledat cestu k obnově ekosystémů i ochraně zdraví

Znečištění, úbytek hmyzu, invazní druhy i dopady moderního průmyslu. Evropská unie chce lépe porozumět příčinám zhoršujícího se stavu přírody a proměnit vědecké poznatky v konkrétní řešení. Nová výzva programu Horizont Evropa vyčlenila na výzkum a inovace v oblasti biodiverzity 230 milionů eur, tedy přibližně 5,7 miliardy korun. Podporu mají získat projekty zaměřené na obnovu ekosystémů, sledování biologické rozmanitosti i souvislosti mezi stavem životního prostředí a lidským zdravím.

Evropská komise rozšiřuje podporu výzkumu přírody v době, kdy se ochrana biodiverzity stále výrazněji propojuje s bezpečností dodávek potravin, dostupností vody, odolností ekonomiky i kvalitou života obyvatel. Nová výzva zveřejněná 2. října 2026 je součástí programu Horizont Evropa pro období 2026 až 2027 a zahrnuje deset tematických oblastí. Jejím cílem je podpořit vědecké poznatky i praktická řešení, která pomohou chránit přírodní bohatství a zlepšovat stav evropských ekosystémů.

Rozdělení prostředků odráží skutečnost, že úbytek biologické rozmanitosti má řadu vzájemně propojených příčin. Výzkum se proto zaměří na znečištění chemickými látkami, dopady průmyslových a digitálních technologií, ústup bezobratlých živočichů i možnosti účinnější obnovy poškozených přírodních stanovišť. Evropská komise zároveň počítá s rozvojem monitorovacích metod, které umožní přesněji vyhodnocovat stav přírody a účinnost přijatých opatření.

Vědci budou zkoumat také takzvané věčné chemikálie

Jedním z témat je vliv perfluorovaných a polyfluorovaných látek, známých pod zkratkou PFAS, na biodiverzitu a ekosystémové služby. Tyto syntetické chemické látky se využívají v řadě průmyslových a spotřebitelských aplikací. Jejich významnou vlastností je vysoká odolnost vůči rozkladu, díky níž mohou dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí. Některé z nich se mohou hromadit v organismech a představovat riziko pro ekosystémy i lidské zdraví.

Výzkumníci mají lépe určit povahu a rozsah dopadů těchto látek na živou přírodu. Výsledky mohou přispět k přesnějšímu hodnocení ekologických rizik a k účinnější ochraně vodních i suchozemských ekosystémů. Zvláštní význam má pochopení toho, jak znečištění ovlivňuje přirozené procesy, na nichž závisí fungování krajiny.

Další tematická oblast se zaměří na vztah mezi rozvojem čistých technologií, digitalizací a biologickou rozmanitostí. Evropská ekonomika potřebuje rozšiřovat využívání nízkoemisních zdrojů energie a moderních technologií, jejich výstavba a provoz však mohou mít také dopady na přírodu. Výzkum má pomoci lépe předvídat přínosy i rizika těchto odvětví a hledat způsoby, jak jejich rozvoj sladit s ochranou ekosystémů.

Takový přístup je důležitý například při plánování energetické infrastruktury, rozvoji průmyslových areálů nebo budování digitálních sítí. Kvalitní podklady mohou pomoci při výběru vhodných lokalit, omezování zásahů do cenných stanovišť a začleňování ochrany přírody do investičního rozhodování.

Úbytek hmyzu a dalších bezobratlých ohrožuje fungování krajiny

Významnou součástí výzvy je také výzkum příčin úbytku bezobratlých živočichů. Tato skupina zahrnuje mimořádně rozmanité organismy, od opylovačů přes půdní živočichy až po druhy důležité pro potravní řetězce ve vodních ekosystémech. Jejich význam pro fungování přírody je zásadní, přesto bývají při sledování stavu biodiverzity méně viditelní než ptáci nebo velcí savci.

Vědci mají hodnotit přímé i nepřímé faktory, které přispívají k jejich úbytku. Patří mezi ně například proměny využívání krajiny, ztráta přirozených stanovišť, znečištění nebo změny klimatických podmínek. Rozlišení jednotlivých vlivů může pomoci určit, která opatření mají největší potenciál pro obnovu populací.

Zvláštní pozornost si zaslouží opylovači. Včely, čmeláci, motýli a další druhy se podílejí na rozmnožování mnoha planě rostoucích rostlin i zemědělských plodin. Bez dostatečně početných a druhově pestrých populací opylovačů se může zhoršovat stabilita ekosystémů a v některých oblastech také spolehlivost zemědělské produkce.

Výzkum tak může přinést poznatky využitelné nejen v ochraně přírody, ale také v zemědělství, územním plánování a péči o městskou zeleň.

Obnova přírody má dostat prostor pro praktické ověřování

Evropská komise chce podpořit rovněž takzvané živé laboratoře, tedy projekty, v nichž výzkumníci spolupracují s dalšími aktéry přímo v konkrétním prostředí. Do hledání a ověřování řešení se mohou zapojovat například místní samosprávy, vlastníci pozemků, zemědělci, podniky, výzkumné organizace a občanské iniciativy.

Tento přístup umožňuje testovat opatření v reálných podmínkách a vyhodnocovat jejich účinnost v průběhu času. Při obnově ekosystémů je totiž důležité zohlednit místní přírodní poměry, hospodaření v krajině i očekávané klimatické a další environmentální vlivy.

Projekty se mají věnovat také překážkám, které brání zavádění účinných opatření do praxe, a zvyšování odolnosti obnovených ekosystémů vůči různým rizikům. Další část podpory má propojit jednotlivé živé laboratoře a usnadnit přenos ověřených postupů do dalších regionů.

Právě přenos zkušeností může být pro evropskou ochranu přírody velmi cenný. Pokud se podaří prokázat, že určitý způsob obnovy mokřadů, lesních stanovišť nebo zemědělské krajiny funguje v konkrétních podmínkách, mohou navazující projekty ověřit jeho využitelnost i jinde. Výzkum tak může zkrátit cestu od odborných poznatků k opatřením, která mají měřitelný přínos pro přírodu.

Invazní druhy, nelegální obchod i zdraví lidí

Další oblastí jsou inovativní řešení zaměřená na potírání nelegálního obchodu s volně žijícími živočichy a omezování šíření invazních nepůvodních druhů. Oba problémy mohou mít závažné důsledky pro biologickou rozmanitost, přičemž jejich řešení vyžaduje spolupráci odborníků, veřejných institucí a dalších organizací.

Invazní druhy mohou konkurovat původním organismům, měnit fungování ekosystémů a způsobovat hospodářské škody. Jejich včasné zachycení a účinná prevence bývají snazší než následná snaha o odstranění již rozšířených populací. Nové nástroje pro sledování výskytu a vyhodnocování rizik proto mohou významně přispět k ochraně ohrožených stanovišť.

Zajímavým směrem je také výzkum propojující biodiverzitu a lidské zdraví prostřednictvím přístupu One Health, tedy Jedno zdraví. Ten vychází z předpokladu, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí spolu úzce souvisí. Stav ekosystémů ovlivňuje mimo jiné kvalitu vody, potravinové zdroje i podmínky, v nichž se mohou šířit některá infekční onemocnění.

Podpora interdisciplinárního výzkumu a využívání dat má pomoci lépe porozumět těmto souvislostem. Výsledky mohou být přínosné pro ochranu přírody, veřejné zdraví i tvorbu politik, které zohledňují environmentální a zdravotní rizika současně.

Evropská příroda potřebuje kvalitnější data

Samostatnou prioritou je nákladově efektivní monitorování biodiverzity pro potřeby evropských politik. Aby bylo možné hodnotit vývoj biologické rozmanitosti, je nutné získávat spolehlivé a srovnatelné údaje o stavu populací, stanovišť a ekosystémů.

Moderní metody mohou spojovat terénní pozorování, dálkový průzkum Země, automatizované senzory a analýzu rozsáhlých datových souborů. Konkrétní přínos bude záviset na tom, jak se podaří jednotlivé nástroje propojit a zajistit dlouhodobou srovnatelnost výsledků.

Kvalitnější monitoring může pomoci rychleji odhalovat nepříznivé trendy, určovat oblasti vyžadující přednostní ochranu a vyhodnocovat výsledky investic do obnovy přírody. Současně může zlepšit podklady pro rozhodování o využívání krajiny a naplňování evropských environmentálních cílů.

Výzva zahrnuje také posílení Globálního systému pozorování oceánů. Lepší sledování mořského prostředí má přispět k ochraně biodiverzity, posílení klimatické odolnosti a větší strategické autonomii Evropy. Oceány hrají významnou roli v regulaci klimatu a jejich stav ovlivňuje řadu přírodních i hospodářských procesů.