Více času na podstatné

Evropa investuje miliardy do technologií budoucnosti. Teď musí dokázat, že je umí také sama vyrábět

19.11.2026 18:57

Evropská unie chce posílit vlastní průmysl, omezit strategickou závislost na zahraničních dodavatelích a udržet technologické inovace na svém území. Dvě nové zprávy Evropské komise ukazují, jak chce tohoto cíle dosáhnout. Zatímco nová iniciativa pro pokročilé materiály má urychlit cestu od vědeckého výzkumu k průmyslové výrobě, Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) už za necelé dva roky mobilizovala 23,9 miliardy eur z evropských zdrojů.

Evropská konkurenceschopnost se stále více opírá o technologie, které budou určovat podobu průmyslu v příštích desetiletích. Patří mezi ně polovodiče, umělá inteligence, kvantové výpočty, pokročilé baterie, biotechnologie nebo technologie pro čistou energetiku. Jejich společným základem jsou často materiály se speciálně navrženými vlastnostmi, které umožňují dosahovat vyšší účinnosti, nižší hmotnosti, větší odolnosti nebo zcela nových funkcí.

Evropská komise proto 18. listopadu představila iniciativu Advanced Materials for Europe, která má posílit evropský výzkum a především urychlit průmyslové využívání pokročilých materiálů. Jejím cílem je, aby se Evropa do roku 2035 stala světovým lídrem v jejich vývoji, výrobě a praktickém uplatnění. Nejde přitom o budování zcela nového odvětví. Podle Komise již v Evropě působí více než 15 tisíc společností zabývajících se pokročilými materiály, které podporují přibližně 1,5 milionu pracovních míst.

Problémem je rychlost, s jakou se výsledky evropského výzkumu dostávají do výroby. Laboratorní úspěch ještě automaticky neznamená ekonomicky konkurenceschopný produkt. Mezi vývojem materiálu a jeho sériovou výrobou stojí testování, ověřování vlastností, certifikace, investice do výrobních technologií a hledání zákazníků. Právě tuto cestu chce Komise zkrátit lepším propojením výzkumných institucí, podniků a průmyslových investic.

Pokročilé materiály přitom zasahují do celé řady průmyslových oborů. Uplatňují se v bateriích elektromobilů, konstrukcích větrných elektráren, energeticky účinných budovách, polovodičích i zdravotnických implantátech vyráběných trojrozměrným tiskem. Jejich vlastnosti lze navrhovat až na atomární úrovni, což umožňuje vytvářet materiálové struktury odpovídající velmi specifickým požadavkům.

Komise navrhuje do roku 2035 zvýšit investice do výzkumu a inovací v této oblasti nejméně o 20 %, dosáhnout alespoň 20% růstu počtu evropských startupů a scaleupů a zvýšit podíl projektů, které dosáhnou pokročilejší fáze průmyslového uplatnění u bezpečnějších a udržitelnějších materiálů, na 20 %.

Součástí iniciativy je také využívání umělé inteligence a digitalizace při navrhování a testování nových materiálů, lepší přístup k výzkumné a pilotní infrastruktuře, podpora průmyslového rozšiřování výroby a vzdělávání odborníků. Návrh zároveň počítá s užší koordinací členských států při určování výzkumných a investičních priorit. Jde zatím o návrh doporučení Rady EU, který musí projít dalším schvalováním.

23,9 miliardy eur na strategické technologie

Druhá zpráva Evropské komise přináší konkrétnější pohled na to, jak Unie financuje rozvoj strategických technologií. Druhá výroční zpráva Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP) za rok 2025 ukazuje, že za necelé dva roky fungování se prostřednictvím platformy podařilo mobilizovat 23,9 miliardy eur z prostředků EU.

Platforma STEP vznikla v březnu 2024 s cílem lépe využívat financování v již existujících programech EU a nasměrovat je do vývoje a výroby strategicky významných technologií. Nejde tedy o nový samostatný fond, ale o mechanismus, který propojuje finanční nástroje a investiční priority napříč evropskými programy.

Z celkových 23,9 miliardy eur připadá 10 miliard na programy přímo řízené Evropskou komisí a dalších 13,9 miliardy eur na prostředky přesměrované z programů politiky soudržnosti. V tomto případě se na financování podílejí také členské státy a jejich regionální a národní orgány.

STEP původně podporovala tři strategické oblasti, digitální technologie a deep tech, čisté technologie a biotechnologie. V roce 2025 se její působnost rozšířila také na obranné technologie. Současně se rozšířily možnosti podpory technologií dvojího užití, tedy řešení využitelných v civilním i vojenském sektoru.

Samotné výzvy k financování přímo řízené Evropskou komisí dosáhly v roce 2025 celkové hodnoty 5,3 miliardy eur. Největší část, 3,5 miliardy eur, směřovala do čistých technologií. Dalších 746 milionů eur připadlo na digitální technologie, 509 milionů eur na biotechnologie a 553 milionů eur na víceodvětvové výzvy.

Podpora čistých technologií zahrnovala například výrobu baterií, vodíkové technologie a hybridní pohony. V digitální oblasti se financování zaměřilo mimo jiné na kvantové výpočty, čipy pro umělou inteligenci a velké jazykové modely s otevřeným zdrojovým kódem. Biotechnologické projekty se soustředily také na připravenost EU na zdravotní krize, například vývoj očkovacích látek, antivirotik a antibiotik.

Důležitou součástí STEP je také politika soudržnosti. Do konce roku 2025 upravilo 19 členských států své programy tak, aby více prostředků směřovalo na priority platformy. Celkem šlo o 96 změn programů. V jedenácti zemích bylo vyhlášeno 54 výzev a jedenáct členských států již vybralo projekty, které podle odhadů podporují přibližně 11 900 podniků a 21 644 pracovních míst.

Významnou roli má také takzvaná pečeť STEP. Evropská komise ji uděluje kvalitním projektům, které přispívají k rozvoji strategických technologií a posilování evropské technologické základny. Do konce roku 2025 jich bylo uděleno celkem 614, z toho 452 během samotného roku 2025. Pečeť zvyšuje jejich viditelnost a pomáhá jim hledat další financování. Na specializovaném portálu Dealroom je již zveřejněno více než 200 takto oceněných projektů, včetně kontaktních údajů pro potenciální investory.