Evropa posílá miliardy na zelené technologie, které mají posílit přírodu i průmysl

Evropská unie posílá do nových technologií, ochrany přírody a klimatických opatření další miliardy eur. Evropská komise vybrala 77 projektů, které si rozdělí 3,4 miliardy eur na rozvoj nízkoemisního průmyslu, energetiky a dalších technologií, a současně přidělila více než 390 milionů eur na 135 projektů zaměřených na životní prostředí. Podpořené záměry sahají od modernizace průmyslové výroby přes nové energetické technologie až po záchranu ohrožených druhů a omezení mikroplastů. České projekty přitom v seznamu nechybějí.

Evropská komise rozdělí téměř 3,8 miliardy eur na projekty, které mají pomoci modernizovat evropský průmysl, rozvíjet nízkoemisní technologie a chránit životní prostředí. V přepočtu jde přibližně o 92 miliard korun. Celkem jde o více než 3,79 miliardy eur, tedy přibližně 92 miliard korun při orientačním přepočtu. Zatímco první balík má urychlit zavádění technologií s nízkými emisemi skleníkových plynů, druhý financuje praktická opatření v oblasti ochrany přírody, oběhového hospodářství, klimatické odolnosti a čisté energie.

Oba programy sledují společný cíl, jejich nástroje a zaměření se však liší. Inovační fond pomáhá financovat nákladné technologické projekty, u nichž je důležité dostat nové řešení z vývoje do průmyslového měřítka. Program LIFE se zaměřuje na konkrétní environmentální a klimatické problémy a na zavádění řešení, která lze využít v regionech, městech, podnicích i v ochraně přírody.

Rozdílné je také financování. Inovační fond využívá výnosy z dražeb emisních povolenek v systému EU ETS. Program LIFE je financován z rozpočtu Evropské unie. V obou případech evropské peníze pomáhají uskutečnit projekty, které by bez veřejné podpory mohly vznikat pomaleji nebo v menším rozsahu.

Průmysl hledá nové cesty k nižším emisím

Větší část oznámené podpory připadá na 77 projektů vybraných v rámci Inovačního fondu. Evropská komise jim přidělila celkem 3,4 miliardy eur. Projekty se nacházejí ve 23 zemích Evropského hospodářského prostoru a pokrývají široké spektrum technologií, od energeticky náročného průmyslu přes obnovitelné zdroje a ukládání energie až po výrobu čistých technologií a zpracování kritických surovin.

Významnou skupinu představují řešení pro průmyslové provozy, které potřebují velké množství energie a u nichž je snižování emisí technicky i finančně náročné. Podpora směřuje také na alternativní paliva, nízkoemisní dopravu, recyklaci důležitých surovin a technologie pro zachycování a ukládání uhlíku.

Zajímavostí letošního výběru je také první projekt malého modulárního jaderného reaktoru, který se dostal mezi podpořené záměry tohoto fondu. V seznamu je rovněž projekt zaměřený na přímé zachycování oxidu uhličitého z atmosféry a jeho ukládání. Šest projektů se věnuje dodávkám kritických surovin potřebných pro čisté technologie.

Právě suroviny jsou pro evropskou průmyslovou politiku zásadní. Výroba baterií, elektrických zařízení, energetických systémů a dalších technologií vyžaduje materiály, jejichž zpracování a dodávky jsou často soustředěny mimo Evropu. Investice do recyklace a zpracování těchto materiálů proto mohou přispět k bezpečnějším dodavatelským řetězcům a současně snížit spotřebu primárních zdrojů.

Velký zájem o podporu potvrzuje i počet žádostí. V příslušné výzvě se sešlo 358 projektových návrhů s požadavky na 17,5 miliardy eur, přestože původně dostupný rozpočet výzvy činil 2,9 miliardy eur. Poptávka po financování tedy několikanásobně převýšila dostupné prostředky. Komise odhaduje, že vybrané projekty by mohly během prvních deseti let provozu zabránit vzniku přibližně 290 milionů tun emisí skleníkových plynů. Jde o odhadovaný potenciál, jehož skutečné naplnění bude záviset na realizaci a fungování jednotlivých projektů.

Český projekt mezi podpořenými technologiemi

Česká republika v seznamu technologických projektů nechybí. Podporu získat také záměr ComPon na vybudování plovoucí energetické platformy v Praze. Český projekt, který počítá s vybudováním plovoucí tepelné energetické platformy v Praze. Zařízení bude vyrobeno v loděnici a následně připojeno k místní síti dálkového vytápění a chlazení. Do městské energetické infrastruktury tak přibude nový zdroj tepla i chladu umístěný na plovoucí konstrukci. Podle popisu projektu může tento systém sloužit jako nový zdroj energie, případně nahradit dosavadní zdroj využívající fosilní paliva. Podstatná je přitom možnost napojení na místní teplárenské soustavy v různých evropských městech.

LIFE investuje do přírody, recyklace i čistšího provozu

Druhý balík má jinou podobu. Evropská komise přidělila více než 390 milionů eur na 135 projektů v rámci programu LIFE. Celkové investiční potřeby těchto projektů dosahují 579 milionů eur. Zbývajících přibližně 189 milionů eur mají zajistit další zdroje, například národní, regionální a místní samosprávy, podniky, projektoví partneři nebo organizace občanské společnosti. Evropské financování tak pomáhá mobilizovat i další investice.

Vybrané projekty vzešly z výzvy LIFE 2025, do níž dorazilo rekordních 1 095 žádostí. Podpora se rozděluje do čtyř oblastí. Na ochranu přírody a biodiverzity připadá 223 milionů eur, na oběhové hospodářství a kvalitu života téměř 163 milionů eur, na klimatická opatření více než 102 milionů eur a na projekty podporující přechod k čisté energii dalších 91 milionů eur. Uvedené částky představují celkové objemy financování jednotlivých skupin projektů, nikoli výhradně příspěvky z rozpočtu EU.

Mezi projekty zaměřenými na přírodu patří obnova pobřežních písečných dun v Belgii nebo ochrana ohrožených potápivých kachen v oblasti mezi Černým a Středozemním mořem. Financování získají také opatření na ochranu tuleňů, vzácných rostlin a dalších ohrožených druhů.

Zajímavým příkladem je rumunský a bulharský projekt zaměřený na ochranu supů. Tyto velké dravé ptáky ohrožují mimo jiné úbytek vhodných stanovišť, nedostatek potravy a otravy. Jejich ochrana vyžaduje koordinovaný postup napříč územími, na nichž se pohybují. Evropská podpora proto umožňuje spojit ochranu jednotlivých lokalit s širšími opatřeními na ochranu populací.

Další skupina projektů se soustředí na oběhové hospodářství. Na Slovensku má projekt LIFE ECOPRESSURE využít pokročilou technologii kontroly a regulace tlaku v pneumatikách, která má přispět ke zlepšení kvality ovzduší a omezení uvolňování mikroplastů. V Nizozemsku zase LIFE Waterhub ověří inovativní a flexibilní systém čištění odpadních vod.

Klimatická odolnost začíná u konkrétních opatření

Významnou součástí programu LIFE jsou také projekty zaměřené na přizpůsobení se klimatickým změnám. V Německu podpoří projekt CARENA přírodní postupy pro odstraňování uhlíku. V Irsku se projekt LIFE FLOW zaměří na využití přírodě blízkých opatření, která mají pomáhat při intenzivních srážkách a bouřích. Další projekt podpoří obnovu oblastí Středomoří po lesních požárech. Finský projekt LIFE CCC BUILD s rozpočtem 3,4 milionu eur se zaměří na využití zbytků z lesnictví a zemědělství k výrobě stavebních materiálů schopných dlouhodobě ukládat uhlík.

V Rakousku se projekt FGasFree LIFE zaměří na vývoj chladírenské dopravy bez fluorovaných plynů. Ty se používají mimo jiné v chladicích zařízeních, přičemž některé z nich mají vysoký potenciál globálního oteplování. Náhrada těchto látek může omezit klimatický dopad chladírenského řetězce, který je důležitý pro přepravu potravin i dalších citlivých výrobků.

Zajímavé jsou rovněž projekty zaměřené na energetiku budov a vytápění. V Chorvatsku a Dánsku se budou rozvíjet účinné systémy dálkového vytápění a chlazení. Další evropský projekt má pomoci chemickým závodům nahradit teplo vyráběné z fosilních paliv vysokoteplotními elektrickými tepelnými čerpadly. Taková řešení mohou snížit emise v provozech, kde je tepelná energie významnou součástí výrobních nákladů.

České projekty nechybějí ani v ochraně přírody

Českou republiku zastupuje také projekt LIFE for Jurinea s celkovým rozpočtem 10,7 milionu eur, který se zaměřuje na ochranu sinokvětu písečného. Jde o vzácnou rostlinu, jejíž přežití závisí na zachování vhodných přírodních stanovišť. Projekt patří mezi 29 evropských záměrů zaměřených na ochranu přírody a biodiverzity, které Evropská komise vybrala k podpoře. Ochrana vzácných druhů vyžaduje dlouhodobou péči o prostředí, v němž rostou, a také opatření proti faktorům, které ohrožují jejich další existenci. U rostlin vázaných na specifické podmínky může mít zásadní význam například zachování vhodného charakteru stanovišť a omezení jejich zarůstání či jiného narušování.