Více času na podstatné
Evropa přiznává, že bez žen ve vědě, výzkumu a inovacích ztrácí budoucnost. Co chce změnit?
Evropská komise otevírá konzultaci k akčnímu plánu pro ženy ve výzkumu, inovacích a startupech a poprvé tak explicitně spojuje otázku genderové rovnosti s budoucí konkurenceschopností Evropské unie. Nejde o deklaraci hodnot, ale o přiznání systémového problému, který dlouhodobě oslabuje evropskou vědu, inovace i schopnost reagovat na globální výzvy. Připravovaný akční plán má ambici změnit prostředí, v němž ženy v těchto oblastech pracují, rozhodují a zakládají nové projekty.
Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k přípravě Akčního plánu EU pro ženy ve výzkumu, inovacích a začínajících podnicích, který má být představen ve druhém čtvrtletí roku 2026. Dokument, jenž je nyní otevřen k připomínkám, jasně ukazuje, že otázka genderové rovnosti už není vnímána jako doplněk sociální politiky, ale jako jeden ze základních předpokladů konkurenceschopnosti, technologické suverenity a dlouhodobé odolnosti Evropské unie. Ambice je taková, že do roku 2030 se má Evropský výzkumný prostor stát pro ženy nejatraktivnějším místem na světě pro svou práci.
Impulzem pro vznik akčního plánu je paradox, který evropská data opakovaně potvrzují. Ženy v Evropě dosahují vysoké úrovně vzdělání a v některých oborech dokonce tvoří většinu absolventek doktorského studia, přesto se jejich zastoupení s postupem kariéry dramaticky snižuje. V technických a digitálních oborech zůstávají výrazně v menšině, v podnikovém výzkumu představují jen zhruba pětinu výzkumných pracovníků a ve vedoucích pozicích výzkumných institucí či firem se jejich podíl pohybuje kolem jedné čtvrtiny. Ještě ostřeji se nerovnost projevuje v inovačních ekosystémech. Pouze zlomek patentových přihlášek je podáván ženami a týmy složené výhradně ze zakladatelek získávají v Evropské unii jen zanedbatelnou část investic rizikového kapitálu.
Evropská komise v dokumentu otevřeně přiznává, že tyto rozdíly nejsou jen otázkou individuálních rozhodnutí, ale výsledkem strukturálních bariér, stereotypů, institucionálních nastavení a často i toxického pracovního prostředí. Výzkumy citované v podkladech ke konzultaci ukazují, že psychický nátlak a sexuální obtěžování nejsou v akademickém a výzkumném prostředí výjimkou, ale systémovým problémem, který má přímý dopad na odchody žen z oboru, zpomalování kariér a ztrátu lidského kapitálu. Právě tyto zkušenosti patří k tématům, k nimž Komise vyzývá veřejnost, aby se vyjádřila.
Navrhovaný akční plán má mít průřezový charakter a propojit výzkum, inovace, podnikání i investiční prostředí. Počítá s podporou strukturálních změn, které mají vytvořit bezpečné a inkluzivní pracovní prostředí, s cílenými opatřeními na posílení postavení výzkumnic, inovátorek a zakladatelek startupů a s důrazem na obory, kde jsou genderové rozdíly nejhlubší, zejména v oblasti STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics). Zároveň má akční plán navazovat na stávající evropské politiky, od rámcového programu Horizont Evropa přes Strategii EU pro startupy a scaleupy až po připravovanou Strategii rovnosti žen a muž na období po roce 2026.
Podle analýz Evropského institutu pro rovnost žen a mužů by odstranění genderových rozdílů v technických a přírodovědných oborech mohlo do poloviny století zvýšit HDP na obyvatele v EU o několik procentních bodů, což v absolutních číslech znamená stovky miliard eur. Konzultace je otevřena širokému spektru aktérů od výzkumnic a akademiček přes startupistky, investorky a manažerky až po instituce, organizace občanské společnosti a veřejnou správu.
Evropská komise se ptá nejen na konkrétní překážky, s nimiž se ženy setkávají, ale také na to, jaké kroky by měla EU a členské státy podniknout, aby se rovnost, rozmanitost a začleňování staly reálnou součástí každodenní praxe, nikoli jen proklamací ve strategických dokumentech.
Dokument ke stažení: