Evropa roztočila větrné turbíny naplno. Česko zatím sleduje TGV z dálky

Evropská větrná energetika míří k rekordnímu roku. Za prvních šest měsíců roku 2026 přibylo 8,8 GW nového výkonu, tedy o 30 procent více než ve stejném období loňského roku. WindEurope očekává, že za celý rok Evropa překročí 24 GW nových větrných elektráren. Zatímco Německo samo přidalo 3,4 GW, Česko se v posledním dostupném celoročním hodnocení pochlubilo pouhými 13 MW. Rozdíl přitom není jen otázkou tempa výstavby. Rozhoduje rychlost povolování, dostupnost sítí, podoba podpory i schopnost průmyslu využít levnou elektřinu, která z nových zdrojů přichází.

Evropská větrná energetika má za sebou mimořádně silný začátek roku. V prvním pololetí 2026 bylo v Evropě připojeno 8,8 GW nového výkonu, z toho 7,1 GW v Evropské unii. Tři čtvrtiny nových instalací připadly na pevninské větrné elektrárny a dalších 2,3 GW tvořily offshore projekty připojené k síti. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě už překročil 311 GW, z toho 270,5 GW připadá na pevninu a 40,9 GW na mořské elektrárny.

WindEurope nyní očekává, že letošní instalace dosáhnou přibližně 24 GW. Pokud se předpoklad naplní, půjde o rekordní rok a současně o důležitý signál pro další vývoj evropské energetiky. Podle evropské asociace totiž nejde pouze o jednorázové zvýšení výkonu. Větrný průmysl by měl vstupovat do období postupného růstu směrem k pravidelným ročním instalacím kolem 30 GW. Do roku 2030 by měl evropský instalovaný výkon vzrůst na 436 GW, přičemž samotná EU by měla dosáhnout 342 GW. WindEurope odhaduje, že tento výkon by mohl pokrývat 27 procent evropské spotřeby elektřiny.

Miliardové investice vytvářejí zásobu budoucích projektů

Za současným výsledkem přitom nestojí pouze několik nových parků. V prvním pololetí vlády evropských zemí podpořily v aukcích projekty o celkovém výkonu 17,2 GW a dalších více než 24 GW má být předmětem aukcí ve druhé polovině roku. Do nových větrných projektů bylo v prvních šesti měsících investováno 9 miliard eur. Tyto peníze financují 5,2 GW nového výkonu, který bude připojen v následujících letech. Evropský trh tedy vytváří poměrně rozsáhlou zásobu projektů pro další výstavbu.

Nejvýrazněji je to vidět v Německu. V prvním pololetí přidalo 3,4 GW nového výkonu a ještě důležitější je údaj o povolování. Za prvních šest měsíců roku získaly v Německu povolení nové pevninské projekty s výkonem přes 9 GW. WindEurope právě zde vidí jeden z klíčů k tomu, proč může evropský trh dále růst. Německo podle asociace dokázalo prakticky využít evropská pravidla pro urychlení povolování, zatímco objem povolených projektů v některých dalších velkých trzích včetně Španělska, Francie, Spojeného království, Itálie a Irska klesal.

Český potenciál naráží na extrémní délku schvalování

A právě tady začíná být evropský příběh zajímavý také pro českou energetiku. Česko totiž není technologicky bezvýznamnou zemí ani zemí bez větrného potenciálu. Problém je rychlost, s jakou dokáže potenciál převést do skutečných elektráren. Podle posledních statistik WindEurope přibylo v Česku v roce 2025 pouze 13 MW nového větrného výkonu a celkový instalovaný výkon dosáhl přibližně 372 MW. V celé Evropě přitom v témže roce přibylo 19,1 GW.

Český údaj vypadá ještě výrazněji v porovnání s okolními zeměmi. Polsko v roce 2025 přidalo přibližně 800 MW a Ukrajina, která současně čelí válečnému konfliktu, dalších 325 MW. Česko tak za celý rok připojilo výkon odpovídající zlomku evropského trhu. Pět nových elektráren je přitom v českých podmínkách stále schopno představovat významnou investici.

Zajímavý je také technologický rozdíl. Elektrárna ve Vrbici na Karlovarsku, připojená v roce 2025, má výkon 2,35 MW a ve špičce dosahuje přibližně 190 metrů. Její příprava začala už v roce 2014 a stavební povolení získala po devíti letech. Současné pevninské turbíny instalované v Evropě běžně dosahují celkové výšky přibližně 200 až 270 metrů a jejich výkon je několikanásobně vyšší. Dlouhé povolovací procesy tak mají ještě jeden ekonomický důsledek. Když se projekt po letech dostane ke stavbě, jeho technické parametry mohou mezitím zestárnout.

Nové aukce přinášejí naději na změnu

Česká situace se přitom začíná měnit alespoň na úrovni připravovaných mechanismů. Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo pro větrné elektrárny v roce 2025 dvě aukční výzvy. V první bylo nabídnuto 180 MWe a ve druhé dalších 360,8 MWe podporovaného výkonu pro nové nebo modernizované větrné elektrárny, které mají být uvedeny do provozu nejpozději do konce roku 2029. Samotná existence aukcí však ještě neznamená, že se projekty skutečně rychle objeví v krajině.

WindEurope ostatně upozorňuje, že evropská energetika vstupuje do fáze, kdy už nebude stačit pouze postavit více turbín. Stejně důležité budou elektrické sítě a schopnost průmyslu elektřinu využít. V první polovině roku 2026 sice evropské projekty získaly 9 miliard eur kapitálu, objednávky nových turbín však dosáhly 10,6 GW, což bylo o 12 procent méně než ve stejném období roku 2025. Instalace tedy nyní rostou, ale dodavatelský řetězec zároveň potřebuje dostatečně stabilní výhled, aby mohl plánovat další výrobní kapacity.

Dostupnost levné energie ovlivní konkurenceschopnost ekonomiky

To je podstatné také z průmyslového hlediska. Energie větru je součástí širšího investičního řetězce zahrnujícího výrobce turbín a jejich komponent, ocelářství, dopravu, stavebnictví, elektroenergetiku, servis i digitalizaci. Evropská konkurenceschopnost se proto bude stále více odvíjet od toho, zda dokáže levnou domácí elektřinu dostat nejen do sítě, ale také k průmyslovým odběratelům. WindEurope proto vedle povolování a sítí zdůrazňuje také elektrifikaci průmyslu a využití příjmů z evropského systému emisního obchodování pro investice do průmyslové dekarbonizace.

Pro Česko z toho vyplývá poměrně nepříjemné srovnání. Evropský trh se připravuje na desítky gigawattů nového výkonu ročně, zatímco česká větrná energetika se stále pohybuje ve stovkách megawattů celkového instalovaného výkonu. Přitom právě v době, kdy evropské země soutěží o nové investice do energetiky a průmyslu, se rozdíl mezi zeměmi nemusí projevit pouze v počtu větrných elektráren. Může se projevit také v ceně dostupné elektřiny, rychlosti elektrifikace průmyslu a v tom, kolik hodnoty z nové energetické infrastruktury zůstane v domácí ekonomice.

WindEurope očekává, že Evropa v letech 2026 až 2030 vybuduje dalších 148 GW větrného výkonu. Evropská unie z toho má zajistit 111 GW, tedy v průměru 22 GW ročně. To je tempo, se kterým bude muset držet krok nejen výroba turbín, ale také povolování, sítě, financování a především průmyslová poptávka po elektřině.

Dokument ke stažení:

Latest wind energy data for Europe