Evropa stanovuje cíle, Amerika vytváří podmínky. Výsledek je odliv zelných investic za stovky miliard

Evropa investuje obrovské prostředky do podpory zelené transformace a budování obnovitelných zdrojů. Přesto stále více evropských energetických gigantů směřuje své peníze do Spojených států. V pozadí nestojí pouze vyšší výnosy, ale především zásadní rozdíly v rychlosti povolovacích procesů, stabilitě pravidel a prudce rostoucí poptávce po elektřině, kterou pohání rozvoj umělé inteligence a datových center. Ve hře jsou investice přesahující 850 miliard korun.

Evropská unie se v posledních letech profiluje jako světový lídr v podpoře obnovitelných zdrojů energie. Stanovuje ambiciózní emisní cíle, vytváří dotační programy a prosazuje rozsáhlé klimatické strategie. Na první pohled by se proto mohlo zdát, že právě Evropa představuje nejatraktivnější destinaci pro investice do zelené energetiky. Skutečnost je však odlišná. Významní evropští hráči z energetického sektoru stále častěji přesouvají svůj kapitál za Atlantik, kde nacházejí podmínky, které považují za předvídatelnější a ekonomicky výhodnější.

Společnosti jako Iberdrola, RWE nebo EDP plánují během několika následujících let investovat ve Spojených státech více než 35 miliard eur. Peníze mají směřovat nejen do výstavby větrných a solárních elektráren, ale také do bateriových úložišť, modernizace energetických sítí a záložních zdrojů. Celková hodnota těchto investic přesahuje 846 miliard korun.

Hlavním důvodem není štědřejší americká podpora obnovitelných zdrojů. Investory láká především prostředí, které umožňuje rychlejší realizaci projektů. Zatímco výstavba větrné nebo solární elektrárny v Evropě bývá technicky otázkou několika měsíců, samotný proces získávání povolení často trvá čtyři až šest let. Administrativní náročnost, rozdílné postupy jednotlivých států a komplikované schvalovací procesy představují významnou překážku pro firmy plánující dlouhodobé investice.

Evropské prostředí navíc podle investorů trpí nedostatkem regulační stability. Po energetické krizi a dalších hospodářských otřesech docházelo k opakovaným úpravám podpůrných mechanismů, cenových schémat i dotačních programů. Pro firmy, které rozhodují o projektech s návratností v horizontu deseti a více let, představuje taková nejistota významné riziko. Investoři potřebují předvídatelné podmínky a jasný výhled budoucích příjmů, nikoliv prostředí, v němž se pravidla průběžně upravují podle aktuální politické situace.

Současně se ve Spojených státech odehrává technologická revoluce, která vytváří zcela novou poptávku po elektřině. Prudký rozvoj umělé inteligence a výstavba rozsáhlých datových center mění energetický trh v nebývalém rozsahu. Největší technologické společnosti včetně Googlu, Amazonu, Mety a Microsoftu potřebují obrovské objemy energie pro provoz svých digitálních infrastruktur a současně deklarují snahu pokrývat tuto spotřebu převážně z obnovitelných zdrojů.

Právě datová centra se stala jedním z nejsilnějších motorů amerického energetického boomu. Podle odhadů se jejich spotřeba elektřiny během několika let více než zdvojnásobí a do konce dekády si vyžádá desítky gigawattů nové výrobní kapacity. Pro developery obnovitelných zdrojů to představuje mimořádně atraktivní příležitost. Na rozdíl od Evropy zde existuje silný a rychle rostoucí zákazník schopný odebírat velké objemy čisté energie.

Americký trh navíc dokázal pružně reagovat na problémy spojené s proměnlivou výrobou elektřiny z větru a slunce. Tam, kde Evropa dlouhodobě spoléhala na rozsáhlé dotační mechanismy a kompenzační schémata, vznikaly ve Spojených státech silné ekonomické motivace pro investice do bateriových úložišť. Když ceny elektřiny během období vysoké výroby klesají do záporných hodnot, provozovatelé obnovitelných zdrojů nesou přímé finanční důsledky. Výsledkem je rychlý rozvoj technologií pro ukládání energie a efektivnější řízení výroby.

Spojené státy současně disponují tržním prostředím, které umožňuje rychlejší přesuny elektřiny mezi jednotlivými regiony a efektivnější využívání přebytků výroby. Moderní obchodní mechanismy a jasně nastavená pravidla podporují investice do infrastruktury a zvyšují návratnost nových projektů. Investoři proto často vnímají americký trh jako prostředí, kde lze kapitál proměnit v reálné energetické kapacity rychleji a s menší mírou regulatorní nejistoty.

Evropa tak stojí před zásadní výzvou. Nestačí pouze nabízet finanční podporu a stanovovat ambiciózní klimatické cíle. Ty samy o sobě nejsou motorem úspěchu, ale výsledkem prostředí, které dokáže efektivně přitahovat kapitál, podporovat inovace a umožňovat rychlou realizaci projektů. Rozhodující bude schopnost vytvářet podmínky pro výstavbu nových zdrojů, rozvoj přenosových sítí a efektivní využití moderních technologií. Pokud bude americký trh nadále kombinovat rostoucí poptávku po elektřině, jednodušší administrativu a předvídatelnější investiční prostředí, bude odliv evropského kapitálu pokračovat. A s ním i přesun části budoucnosti energetiky mimo hranice Evropské unie.

Zdroj a další informace:

Americká datová centra vysávají zelené dotace Evropy. Ve hře je 850 miliard korun