Evropa zavírá dveře levnému rPET ze světa, trh s recyklátem čeká turbulentní období

Evropská komise definitivně rozhodla o pravidlech, která mohou výrazně proměnit evropský trh s recyklovaným PET. Importovaný rPET se totiž nebude moci započítávat do povinného podílu recyklátu v nápojových lahvích až do listopadu 2027. Opatření má chránit evropské recyklátory a zajistit férové environmentální standardy, zároveň ale vyvolává otázky, zda bude mít evropský průmysl dostatek materiálu pro splnění přísných cílů.

Evropská komise potvrdila finální znění prováděcího aktu ke směrnici o jednorázových plastech, který upřesňuje způsob výpočtu recyklovaného obsahu v nápojových PET lahvích. Dokument potvrzuje, že recyklovaný polyethylentereftalát vyrobený mimo Evropskou unii se nebude započítávat do povinného cíle 25 procent recyklovaného materiálu v PET lahvích až do 21. listopadu 2027.

Tento krok přináší definitivní odpověď na otázku, která v evropském recyklačním sektoru vyvolávala dlouhodobé spory. Někteří účastníci trhu totiž vykládali původní znění směrnice tak, že umožňuje započítat i dovážený recyklát, zatímco jiní tvrdili opak. Evropská komise již v roce 2025 potvrdila, že původní text směrnice takovou možnost nepředpokládal a nový prováděcí akt má pravidla jednoznačně vyjasnit.

O přijetí prováděcího aktu hlasovaly členské státy 6. února 2026. Podle informací z trhu má opatření praktický dopad především v tom, že do roku 2027 bude možné započítat pouze recyklovaný plast vzniklý z post-spotřebitelského odpadu, který byl sesbírán a recyklován přímo v Evropské unii.

Po 21. listopadu 2027 se pravidla otevřou také recyklovanému plastu vyrobenému mimo EU. Podmínkou však bude, aby pocházel ze zemí OECD nebo ze států, které mohou prokázat rovnocenné standardy nakládání s odpady a ochrany životního prostředí srovnatelné s evropskou legislativou. Zároveň musí existovat komplexní systém odpadového hospodářství a garance environmentálně šetrného zpracování plastového odpadu.

Nový prováděcí akt řeší také metodiku takzvaného hmotnostního vyvažování, tedy způsobu, jakým lze přidělovat podíl recyklovaného materiálu jednotlivým výrobkům. Komise v tomto případě zvolila přístup, který vylučuje započítání materiálu využitého jako palivo nebo ztraceného v procesu. Do výpočtu se tedy mohou zahrnovat pouze objemy materiálu, které skutečně vstupují do výroby nových plastových produktů.

Reakce trhu na rozhodnutí jsou rozporuplné. Evropské recyklační společnosti většinou opatření vítají, protože omezení dovozu levnějšího materiálu může zmírnit tlak na ceny rPET na evropském trhu. Levné importy byly v posledních měsících jedním z faktorů, které snižovaly ceny recyklátu a komplikovaly ekonomiku evropských recyklačních zařízení.

Naopak producenti recyklovaného PET mimo Evropskou unii rozhodnutí přijímají s obavami. Například recyklátoři v Turecku v posledních letech investovali do technologií a certifikací, aby mohli dodávat materiál odpovídající evropským požadavkům na obaly pro kontakt s potravinami. Odklad možnosti započítávání importovaného rPET proto může pro některé z nich znamenat ztrátu přístupu na klíčový trh.

Na evropské straně zároveň existují obavy z opačného efektu. Některé značky a výrobci rychloobrátkového zboží upozorňují, že omezení dovozu může krátkodobě zvýšit poptávku po evropském rPET a vyvolat růst jeho ceny. Pokud by se poptávka po recyklovaném materiálu zvýšila příliš rychle, nemusí mít evropský trh dostatečné kapacity, aby dokázal pokrýt potřeby všech výrobců nápojových obalů.

Povinný podíl recyklátu přitom představuje jeden z klíčových nástrojů evropské politiky v oblasti plastů. Směrnice o jednorázových plastech ukládá výrobcům nápojových lahví povinnost zajistit od roku 2025 minimálně 25 procent recyklovaného plastu v PET lahvích a od roku 2030 dokonce 30 procent ve všech plastových nápojových obalech. Rozhodnutí o započítávání dovozového rPET tak může mít zásadní dopad nejen na evropský recyklační sektor, ale také na ceny materiálů a strategii výrobců obalů v celé Evropě.

Současná geopolitická situace na Blízkém východě může mít nepřímý, ale významný dopad také na trh s PET a recyklovaným rPET. Eskalace konfliktu totiž zvyšuje nejistotu v dodávkách ropy a narušuje klíčové přepravní trasy v oblasti Perského zálivu, což již vedlo k výraznému růstu cen ropy na světových trzích. V prvních dnech eskalace například cena ropy Brent vzrostla o více než deset procent a pohybovala se kolem 80 dolarů za barel, přičemž analytici upozorňují, že při delším narušení dodávek by ceny mohly vystoupat ještě výrazně výše.

Pro trh s plasty je přitom cena ropy zásadní, protože většina primárních plastů včetně PET vzniká z petrochemických surovin odvozených právě z ropy. Jakmile cena ropy roste, zvyšují se také náklady na výrobu primárního plastu a tím i cena panenského PET. Vyšší ceny primárních polymerů pak obvykle zmenšují cenový rozdíl mezi panenským materiálem a recyklátem, což může recyklovaný rPET učinit ekonomicky atraktivnější alternativou pro výrobce obalů. Jinými slovy, zatímco levná ropa často znevýhodňuje recykláty, období vysokých cen energie a petrochemických surovin může naopak posílit konkurenceschopnost recyklovaného plastu a zvýšit jeho poptávku na trhu.