Evropská komise aktualizovala rámec pro kompenzace nepřímých nákladů v průmyslu

Evropská komise dne 23. prosince 2025 oznámila revidovaná pravidla, která upravují poskytování kompenzací nepřímých nákladů souvisejících s emisemi skleníkových plynů v rámci systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Tato novela stanoví širší rozsah podporovaných sektorů a posiluje podmínky i finanční pomoci tak, aby lépe reflektovala aktuální dopady vysokých cen energií a emisních nákladů na konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Nová pravidla, která Komise přijala po veřejné konzultaci zahájené v průběhu srpna 2025, spočívají ve dvou hlavních pilířích: jednak rozšiřují počet odvětví způsobilých pro kompenzace, jednak upravují intenzitu podpory u stávajících i nově zařazených sektorů. U odvětví, která již byla součástí původního seznamu, dochází ke zvýšení maximální míry kompenzace z 75 procent na 80 procent způsobilých nákladů. Toto navýšení bylo zdůvodněno značným nárůstem nepřímých nákladů spojených s emisními povolenkami a rostoucím rizikem úniku uhlíku, tedy přemístění výroby z EU do zemí s nižšími klimatickými nároky. 

Současně bylo do rámce zahrnuto 22 nových odvětví, která se doposud nepodporovala, s nastavenou intenzitou kompenzací 75 procent pro náklady vzniklé od 1. ledna 2025. Mezi nově způsobilé sektory podle klasifikace CZ NACE patří například těžba železných a ostatních neželezných rud, výroba syntetického kaučuku, chemických vláken, baterií či organických chemikálií, výroba skleněných vláken, keramických dlaždic, barviv a pigmentů a další. Odhady ukazují, že rozšíření pokrytí umožní členským státům kompenzovat nepřímé náklady pro celkem 36 průmyslových skupin, přičemž seznam může být dále upraven na základě konkrétních dat za poslední tři roky a splnění kritérií intenzity obchodu a emisní náročnosti. 

Revidovaná pravidla přinášejí i přísnější podmínky pro příjemce podpory. Podniky musí splnit takzvanou kondicionalitu, což znamená, že vedle žádosti o kompenzaci musí doložit realizaci doporučení z energetického auditu nebo investovat alespoň 50 procent částky podpory do projektů snižujících emise skleníkových plynů či do opatření zvyšujících flexibilitu elektrizační soustavy, například prostřednictvím skladování energie nebo rozvoje obnovitelných zdrojů. Komise tak klade důraz nejen na odstraňování nákladových nerovností způsobených emisními pravidly, ale i na proaktivní přístup podniků k dekarbonizaci výroby. 

Zavedení revidovaných Pokynů o kompenzacích nepřímých nákladů představuje pro členské státy i průmyslové podniky významný krok v přizpůsobení státní podpory realitě trhu s emisními povolenkami. Rozšíření podpory a její zvýšená intenzita zároveň odrážejí snahu Evropské unie minimalizovat riziko narušení produkčních kapacit uvnitř bloku a zabránit přesunu emisně náročné výroby do třetích zemí s méně ambiciózními klimatickými politikami, čímž přispívají k udržení hospodářské konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti evropského průmyslu. 
 

Dokument ke stažení: