Více času na podstatné
Evropská komise upřesnila pravidla pro snižování emisí metanu
Evropská unie pokračuje ve snižování emisí metanu, zároveň však reaguje na mimořádně napjatou situaci na světových energetických trzích. Evropská komise nyní představila soubor doporučení, která mají členským státům i energetickým společnostem usnadnit uplatňování nových pravidel pro dovoz ropy, zemního plynu a uhlí. Cílem je zajistit, aby ochrana klimatu probíhala účinně a předvídatelně, aniž by byla ohrožena stabilita dodávek energie pro evropské domácnosti a průmysl.
Metan patří mezi nejvýznamnější skleníkové plyny ovlivňující změnu klimatu. Přestože se v atmosféře rozkládá podstatně rychleji než oxid uhličitý, během prvních dvaceti let po svém uvolnění zachycuje mnohonásobně více tepla. Právě proto je omezování jeho úniků považováno za jedno z nejrychlejších a nejúčinnějších opatření, které může zpomalit oteplování planety. Významná část emisí metanu přitom vzniká při těžbě, zpracování, přepravě a skladování ropy, zemního plynu a uhlí, kde často dochází k únikům způsobeným technickými nedostatky nebo zastaralou infrastrukturou.
Evropská unie přijala v roce 2024 vůbec první komplexní právní úpravu na světě zaměřenou na omezování emisí metanu v energetickém sektoru. Jedná se o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky, které je součástí širší evropské klimatické politiky vycházející z Evropské zelené dohody a legislativního balíčku Fit for 55. Nařízení neřeší pouze emise vznikající na území Evropské unie, ale vztahuje se také na dovoz ropy, zemního plynu a uhlí ze třetích zemí. Pravidla zahrnují domácí těžbu, přepravu, zpracování i dovoz energetických surovin. Povinnosti pro dovozce budou zaváděny postupně a od 1. ledna 2027 začne platit požadavek na prokazování souladu s pravidly pro monitorování emisí metanu.
Praktická realizace těchto požadavků však přichází v době mimořádně citlivé pro evropskou energetiku. Konflikt na Blízkém východě výrazně ovlivnil světové trhy s ropou a zemním plynem. Omezení dodávek zvýšilo konkurenci mezi odběrateli, ceny energií zůstávají vysoké a vývoj na trzích je nadále obtížně předvídatelný. Evropská komise proto zdůrazňuje, že snižování emisí metanu nesmí za žádných okolností narušit energetickou bezpečnost Evropské unie ani spolehlivost zásobování členských států.
Právě z tohoto důvodu Komise připravila dvě doporučení, která mají odstranit největší nejistoty spojené s uplatňováním nového nařízení. Vychází přitom ze zkušeností členských států, připomínek energetického sektoru i jednání ministrů energetiky Evropské unie z prosince 2025 a června 2026. Navazují také na metodické pokyny zveřejněné v březnu 2026, které sjednotily výklad pravidel pro dovozce napříč Evropskou unií.
První doporučení přináší jasnější pravidla pro dovozce ropy, zemního plynu a uhlí i pro národní úřady, které budou plnění povinností kontrolovat. Komise potvrzuje, že společnosti nebudou muset fyzicky sledovat každou jednotlivou dodávku nebo konkrétní molekuly plynu od místa těžby až ke konečnému odběrateli. Takový postup by byl u rozsáhlých mezinárodních obchodních řetězců prakticky neproveditelný a znamenal by značnou administrativní i finanční zátěž.
Místo toho mohou dovozci využívat ověřené systémy prokazování souladu s pravidly. Patří mezi ně například model známý jako trace and claim, který umožňuje doložit splnění požadavků prostřednictvím ověřených účetních a evidenčních mechanismů, nebo certifikační systémy potvrzující, že producent splňuje stanovené environmentální požadavky. Členské státy zároveň získávají jasná kritéria, podle nichž budou jednotlivé způsoby ověřování posuzovat. Výsledkem má být jednotný přístup v celé Evropské unii a výrazně vyšší právní jistota pro všechny účastníky trhu.
Druhé doporučení reaguje na skutečnost, že většina členských států dosud nestanovila vlastní systém sankcí za případné nesplnění nových povinností. Energetické společnosti tak nebyly schopny realisticky vyhodnotit obchodní rizika spojená s dovozem surovin od zahraničních dodavatelů. Evropská komise proto doporučuje, aby členské státy v období od roku 2027 do roku 2029 pozastavily ukládání finančních sankcí za případy nesouladu s pravidly, pokud by jejich okamžité uplatňování mohlo narušit bezpečnost dodávek energie.
Neznamená to však odklad samotného nařízení ani zrušení jeho požadavků. Povinnost dodržovat pravidla zůstává plně zachována a společnosti budou muset nadále prokazovat soulad se všemi stanovenými podmínkami. Přechodné období má pouze vytvořit dostatečný prostor pro zavedení nových kontrolních mechanismů, sjednocení postupů jednotlivých států a stabilizaci mezinárodních dodavatelských vztahů bez rizika výpadků dodávek.
Evropská komise současně upozorňuje, že bude vývoj energetického trhu nadále velmi pečlivě sledovat ve spolupráci s členskými státy. Pokud by se v následujících měsících objevilo reálné ohrožení bezpečnosti dodávek, je připravena přijmout další opatření, která pomohou stabilizovat situaci.
Nová doporučení představují důležitý krok k tomu, aby se ambiciózní klimatická politika dala uplatňovat srozumitelně, předvídatelně a bez zbytečných administrativních překážek. Evropská unie tím potvrzuje, že ochrana klimatu a energetická bezpečnost nemusí stát proti sobě, pokud jsou pravidla nastavena realisticky a zohledňují skutečné fungování světového trhu s energiemi.
Další informace: