Evropská křídla budoucnosti: Nová strategie má rozhodnout o budoucnosti oblohy

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci, která má pomoci definovat novou strategii pro letectví v Evropské unii a nastavit její směřování na příští dekádu. V době sílící globální konkurence, rostoucího tlaku na dekarbonizaci a proměnlivého geopolitického prostředí chce Unie posílit své postavení v jednom z klíčových průmyslových odvětví, jež významně přispívá k ekonomice i technologické suverenitě. Letecká doprava v EU přímo podporuje přibližně dva miliony pracovních míst a do ekonomiky přispívá zhruba 174 miliardami eur ročně, přičemž nepřímé dopady jsou ještě výrazně vyšší.

Letecký sektor patří dlouhodobě mezi pilíře evropského hospodářství a strategické autonomie. Evropský letecký průmysl zahrnuje celý hodnotový řetězec od vývoje a výroby velkých dopravních letadel, regionálních strojů a vrtulníků přes produkci leteckých motorů, avioniky a pokročilých materiálů až po systémy řízení letového provozu a letištní infrastrukturu. Evropské podniky dodávají své produkty a technologie leteckým dopravcům po celém světě a podílejí se na globálních dodavatelských řetězcích, ať už jde o finální montáž letadel, komponenty nebo specializované služby údržby a oprav. 

Evropa si dlouhodobě drží přibližně třetinový podíl na globálním trhu výroby civilních letadel a patří mezi hlavní exportéry vysoce sofistikovaných leteckých technologií. Od přijetí poslední strategie v roce 2015 se však podmínky zásadně proměnily. Evropské letectví čelí intenzivnímu tlaku ze strany rychle rostoucích trhů mimo EU, zároveň musí reagovat na ambiciózní klimatické cíle a zvládat dopady geopolitických krizí, které narušují dodavatelské řetězce i bezpečnostní prostředí.

Komise proto usiluje o komplexní přístup, který propojí průmyslovou politiku, inovace, bezpečnost i obranný rozměr letectví. Nová strategie má posílit konkurenceschopnost evropských dopravců a výrobců, zajistit rovné podmínky na globálním trhu a omezit závislost na kritických surovinách a technologiích. Zásadní roli přitom sehrají investice do výzkumu a vývoje, zejména v oblasti čistých technologií, digitalizace a umělé inteligence, které mají urychlit transformaci celého odvětví. 

Klíčovým tématem je přechod na udržitelná letecká paliva, která mají postupně nahrazovat fosilní kerosin a snížit uhlíkovou stopu letectví. Podle odhadů může poptávka po udržitelných leteckých palivech v EU do roku 2030 dosáhnout několika milionů tun ročně, což vyžaduje masivní investice do výrobních kapacit i infrastruktury. Vedle nich se rozvíjejí také nové typy pohonů včetně elektrických a vodíkových technologií, které si vyžádají zásadní změny ve výrobě letadel i letištní infrastruktuře.

Významnou součástí iniciativy je také snaha o posílení strategické autonomie. Evropský letecký průmysl se musí vyrovnat s rostoucí konkurencí i rizikem odlivu inovativních firem do zahraničí. Komise proto zdůrazňuje potřebu robustního a diverzifikovaného dodavatelského řetězce, který zajistí stabilní přístup ke kritickým surovinám, polovodičům i energetickým zdrojům nezbytným pro výrobu moderních letadel a systémů. Důležitou roli hraje i podpora oběhového hospodářství, například prostřednictvím recyklace materiálů z vyřazených letadel a efektivnějšího využívání zdrojů. Evropské firmy jsou přitom silně zapojeny do globálních hodnotových řetězců a export letecké techniky a souvisejících služeb tvoří významnou část průmyslového vývozu EU.

Vedle průmyslové dimenze se strategie zaměřuje i na modernizaci infrastruktury a efektivitu leteckého provozu. Nedokončené zavádění jednotného evropského nebe a přetrvávající kapacitní omezení podle Komise brzdí produktivitu i konkurenceschopnost sektoru. Moderní digitální technologie a nástroje založené na umělé inteligenci mají přispět k lepšímu řízení letového provozu, snížení zpoždění i emisí a k celkovému zvýšení efektivity evropského vzdušného prostoru. Klíčovým tématem je také integrace bezpilotních prostředků, včetně dronů a nově vyvíjených strojů s vertikálním vzletem a přistáním, a rozvoj nových forem letecké mobility, které zatím v Evropě postupují pomaleji než v jiných částech světa. Očekává se, že trh s bezpilotními systémy v Evropě poroste v příštích letech dvouciferným tempem a vytvoří tisíce nových pracovních míst.

Bezpečnost představuje další zásadní výzvu. Rušení navigačních systémů, incidenty s drony či dopady ozbrojených konfliktů ukazují zranitelnost letectví v dnešním prostředí. Nová strategie má proto posílit odolnost sektoru vůči krizím a propojit civilní a vojenské aspekty letectví, včetně technologií dvojího užití. To se týká jak ochrany kritické infrastruktury, tak schopnosti rychle reagovat na mimořádné situace a zajistit kontinuitu leteckého provozu.

Důležitým prvkem je rovněž důraz na cestující a pracovní sílu. Komise chce zajistit vysoké standardy ochrany práv pasažérů, zvýšit transparentnost služeb a zároveň řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků prostřednictvím vzdělávání a zatraktivnění oboru pro nové generace. Letecký průmysl bude v příštích letech potřebovat nové odborníky nejen v tradičních profesích, ale i v oblastech spojených s digitalizací, automatizací a vývojem nových technologií.

Význam letectví se výrazně promítá také do hospodářství České republiky, která je pevnou součástí evropského leteckého hodnotového řetězce. V Česku působí desítky firem zapojených do výroby leteckých komponent, konstrukčních celků i kompletních letadel, přičemž sektor zaměstnává tisíce vysoce kvalifikovaných pracovníků a významně se podílí na exportu s vysokou přidanou hodnotou. České podniky dodávají například části trupů, křídel, motorových komponent nebo avioniky pro přední světové výrobce a zároveň se podílejí na vývoji nových technologií včetně bezpilotních systémů. Silnou pozici má Česká republika i v oblasti malých letadel a leteckého výcviku, kde patří mezi respektované hráče na globálním trhu. Propojení průmyslu s technickými univerzitami a výzkumnými centry navíc vytváří zázemí pro další inovace a zapojení do evropských projektů.

Samotná strategie bude mít podobu nelegislativního sdělení, které nastaví směr a identifikuje hlavní překážky dalšího rozvoje. Její ambicí není vyřešit všechny problémy, ale vytvořit rámec, jenž umožní evropskému letectví udržet si vedoucí postavení a zároveň zvládnout ekologickou a digitální transformaci. Veřejná konzultace, která je nyní otevřena, má zajistit, aby výsledná podoba reflektovala potřeby průmyslu, členských států i širší společnosti a přispěla k posílení jednotného evropského trhu v době rostoucích globálních výzev.

Dokument ke stažení:

EU 97_26 EK Výzva k předložení informací – Ares(2026)4206208