Více času na podstatné

Evropská unie chce měřit ekologickou stopu vesmírných misí. Nová pravidla se dotknou družic, raket i jejich provozovatelů

20.11.2026 18:56

Kosmický průmysl se rychle rozvíjí a s ním rostou také nároky na materiály, energii a technologické kapacity. Environmentální dopady přitom vznikají v celém životním cyklu vesmírných systémů, od výroby družic a jejich vynášení na oběžnou dráhu až po ukončení provozu. Evropská unie proto připravuje společný rámec pro hodnocení environmentální stopy kosmických aktivit. Vedle spotřeby zdrojů a emisí se zaměřuje také na vznik vesmírného odpadu a dopady rostoucího počtu družic na astronomická pozorování.

Evropská komise předložila v červnu 2025 návrh nařízení o bezpečnosti, odolnosti a udržitelnosti vesmírných aktivit v Evropské unii, označovaný jako EU Space Act. Evropský Akt o vesmíru má vytvořit společný rámec pro bezpečnost, odolnost a environmentální udržitelnost kosmických aktivit.Jeho ambicí je vytvořit jednotný regulatorní rámec pro poskytování vesmírných služeb a dat na evropském trhu. Dosud se totiž požadavky na provozovatele kosmických systémů opírají o rozdílné národní předpisy, což komplikuje přeshraniční podnikání a vytváří odlišné podmínky pro jednotlivé účastníky trhu.

Návrh stojí na třech pilířích. Bezpečnost se zaměřuje na sledování kosmických objektů a omezení vzniku nového odpadu, odolnost na ochranu vesmírné infrastruktury před kybernetickými hrozbami a udržitelnost na environmentální dopady kosmických aktivit. Právě poslední oblast přináší pro evropskou environmentální politiku zajímavý úkol. Přenáší principy hodnocení životního cyklu do odvětví, jehož environmentální náročnost se dosud obtížně vyčíslovala a mezi jednotlivými provozovateli srovnávala.

Evropská komise počítá s tím, že provozovatelé budou muset environmentální dopady svých aktivit vyhodnocovat a přijímat opatření k jejich omezení. Požadavky se mají vztahovat také na společnosti ze zemí mimo EU, pokud poskytují vesmírné služby na evropském trhu. 

Environmentální stopa od surovin až po konec životnosti

Základním odborným nástrojem pro sjednocení environmentálního hodnocení je projekt PEFCR4Space, tedy příprava pravidel pro výpočet environmentální stopy výrobků a služeb v kosmickém sektoru. Evropská komise jej rozvíjí na základě evropské metodiky Product Environmental Footprint a navazujícího systému Environmental Footprint. Jejich principem je posuzování environmentálních dopadů v celém životním cyklu a používání jednotných pravidel, která umožňují výsledky vzájemně porovnávat.

Výroba družice zahrnuje velké množství specializovaných komponent, technologicky náročné materiály a dodavatelské řetězce rozložené mezi různé země. Samotná družice navíc představuje pouze jednu část rozsáhlejšího systému. K jejímu provozu jsou zapotřebí pozemní stanice, řídicí infrastruktura, komunikační zařízení, energetické zdroje a další podpůrné technologie. Environmentální hodnocení proto musí zahrnout také tyto související činnosti.

Projekt PEFCR4Space počítá se sběrem údajů o surovinách a materiálovém složení zařízení, výrobě, montáži a testování, integraci, vynesení na oběžnou dráhu, provozu, údržbě i ukončení životnosti. Sledují se vstupy v podobě energie, materiálů a vody a výstupy zahrnující emise do ovzduší, vody a půdy, odpad nebo tepelné emise. Získaná data se následně modelují a převádějí do environmentálních profilů.

Významnou součástí metodiky je také vymezení environmentálních kategorií. Jako výchozí základ bylo stanoveno šestnáct kategorií podle evropské metodiky Environmental Footprint. Zahrnují například dopady na změnu klimatu, ozonovou vrstvu, acidifikaci, eutrofizaci, využívání vody a zdrojů nebo toxicitu. V budoucnu mohou na základě vědeckého výzkumu vzniknout také další kategorie specifické pro kosmické prostředí.

Metodika má umožnit hodnocení různých typů vesmírných produktů a služeb. Projekt se proto zabývá například družicemi pro pozorování Země, navigačními systémy, komunikačními službami a nosnými raketami. Právě možnost používat srovnatelná data napříč odvětvím je důležitá pro identifikaci environmentálně náročných částí dodavatelského řetězce i pro posuzování alternativních technologických řešení.

Z odborného hlediska je podstatné také zapojení Evropské kosmické agentury ESA. Ta již vlastní metodiku hodnocení životního cyklu kosmických systémů používá. Evropská komise, ESA a odborné konsorcium proto pracují na sladění dosavadních postupů s připravovanými pravidly PEFCR4Space. Sjednocení metodiky může usnadnit využívání existujících dat a omezit rozdíly mezi výpočty jednotlivých společností.

Projekt zároveň počítá s účastí samotného průmyslu. Společnosti poskytují údaje o výrobě, materiálech, spotřebě energie a provozu. Protože část těchto informací představuje obchodně citlivá data, je nastaven režim důvěrného zpracování. Výsledkem mají být dostatečně reprezentativní databáze, které umožní spolehlivější výpočty environmentální stopy.

Emise z kosmických aktivit vyžadují přesnější výpočty

Specifickou oblastí environmentálního hodnocení jsou emise spojené s vypouštěním raket a návratem kosmických zařízení do atmosféry. Dosavadní metodiky životního cyklu totiž vznikaly především pro výrobky a činnosti na zemském povrchu. Přenos těchto postupů do kosmického průmyslu vyžaduje zohlednit podmínky, které se od běžných průmyslových procesů výrazně liší.

Při spalování raketových pohonných látek vznikají látky, jejichž působení závisí mimo jiné na výšce, ve které jsou uvolňovány, a na chemických a fyzikálních podmínkách okolního prostředí. Podobně je třeba hodnotit materiály uvolňované při rozpadu a zániku družic v atmosféře. Význam mohou mít například oxidy hliníku, černý uhlík nebo oxidy dusíku. Jejich vliv na atmosférické procesy, klimatický systém a ozonovou vrstvu vyžaduje další výzkum a odpovídající výpočtové modely.

Samostatnou pozornost si zaslouží také materiálová náročnost kosmických technologií. Družice musí splňovat mimořádné požadavky na spolehlivost, odolnost vůči teplotním výkyvům a radiaci a dlouhodobou funkčnost. Používané materiály a komponenty proto často vyžadují energeticky náročnou výrobu a specializované technologické postupy. Hodnocení životního cyklu může ukázat, které části konstrukce mají na celkové environmentální stopě největší podíl a kde existuje prostor pro změnu materiálového řešení, prodloužení životnosti nebo opětovné využití komponent.

Právě prodlužování životnosti družic a servisní činnosti přímo na oběžné dráze patří mezi technologické směry, které Evropská komise spojuje s udržitelnějším rozvojem kosmického sektoru. Doplňování paliva, opravy, výměna komponent nebo využívání již existujících platforem mohou omezit potřebu výroby a vypouštění nových zařízení. Jejich skutečný environmentální přínos však bude záviset na energetické a materiálové náročnosti samotných servisních operací.

Vesmírný odpad a ochrana astronomických pozorování

Environmentální udržitelnost kosmických aktivit zahrnuje také stav oběžného prostředí. Rychlý rozvoj družicových konstelací zvyšuje počet objektů na oběžné dráze a nároky na koordinaci jejich provozu. Podle zprávy ESA Space Environment Report 2026 se během roku 2025 uskutečnilo více než 300 kosmických startů a na oběžnou dráhu bylo dopraveno přes 4 000 nových nákladů. V průměru přibývalo přibližně deset nových nákladů denně, zatímco více než tři nefunkční družice nebo části raket se každý den vracely do atmosféry.

Samotný návrat objektů do atmosféry přitom neznamená, že se problém kosmického odpadu vyřešil. Významná část objektů zůstává na oběžné dráze a jejich pohyb představuje riziko pro další mise. Při srážkách vznikají nové fragmenty, které mohou následně poškodit další zařízení. Tento proces je známý jako Kesslerův syndrom a představuje dlouhodobé riziko pro využívání některých orbitálních oblastí.

ESA v rámci přístupu Zero Debris usiluje o výrazné omezení tvorby nového kosmického odpadu do roku 2030. Zahrnuje to požadavky na konstrukci družic, bezpečné ukončení jejich provozu, prevenci neřízených rozpadů a účinnější odstraňování již existujících objektů. Zvláštní význam má také zkracování doby, po kterou nefunkční družice zůstávají na nízké oběžné dráze. Dříve používaný cíl 25 let se postupně nahrazuje přísnějším pětiletým obdobím.

Další oblastí je ochrana astronomických pozorování. Rozšiřování družicových konstelací přináší optické i elektromagnetické rušení. Odrazy slunečního světla od povrchů družic mohou vytvářet světelné stopy na astronomických snímcích a komplikovat pozorování slabých a vzdálených objektů. Problém představuje také nežádoucí elektromagnetické vyzařování družicových systémů, které může zasahovat do frekvenčních pásem využívaných radioastronomií a zhoršovat kvalitu měření radioteleskopů.

Evropská kosmická agentura proto spolupracuje s Centrem Mezinárodní astronomické unie pro ochranu tmavé a tiché oblohy. Společné úsilí se zaměřuje na technická řešení, která mají omezit odrazivost družic a nežádoucí rádiové emise již ve fázi jejich konstrukce. Do budoucna tak bude třeba při návrhu kosmických zařízení zohledňovat nejen jejich funkčnost a provozní bezpečnost, ale také vliv na pozemní astronomickou infrastrukturu.

Evropský parlament chce ulevit menším firmám a posílit kosmickou konkurenceschopnost

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) schválil 19. listopadu 2026 zprávu k Aktu o vesmíru, kterou připravila zpravodajka Elena Donazzan. Pro její přijetí hlasovalo 72 členů výboru, jeden byl proti a dva se zdrželi. Výsledek představuje parlamentní vyjednávací pozici, která zachovává tři základní oblasti návrhu Evropské komise, tedy bezpečnost kosmického provozu, odolnost infrastruktury a environmentální udržitelnost, současně však upravuje některé požadavky s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků.

Významnou součástí schválených změn je přiměřenější režim pro malé a střední podniky. Poslanci navrhují jejich osvobození od povinností spojených s výpočtem environmentální stopy. Podle zpravodajky by nové požadavky neměly vytvářet administrativní překážky, které by menším společnostem komplikovaly působení na evropském trhu. Parlamentní pozice zároveň počítá se vznikem poradenského centra pro konkurenceschopnost kosmického průmyslu při Agentuře Evropské unie pro kosmický program EUSPA. To má podnikům pomáhat s uplatňováním nových pravidel a podporovat jejich rozvoj.

Poslanci se zabývali také postavením evropských společností vůči konkurenci ze třetích zemí. Přístup zahraničních provozovatelů na evropský trh má být podmíněn reciprocitou, tedy zajištěním odpovídajících podmínek pro evropské firmy na jejich domácích trzích. Rozhodnutí o rovnocennosti zahraničních předpisů mají být časově omezená na čtyři roky s možností jednoho prodloužení o další rok. Parlament současně podporuje posílení evropských kapacit pro vynášení družic, aby evropský kosmický sektor nebyl v takové míře závislý na službách poskytovatelů mimo EU.

Pro Českou republiku je důležité také navrhované rozšíření činností EUSPA, jejíž sídlo se nachází v Praze. Nové poradenské centrum by mohlo posílit její vazbu na evropské podniky a výzkumné organizace. Český kosmický průmysl zahrnuje společnosti vyvíjející a vyrábějící komponenty pro družice, pozemní technologie, navigační systémy i služby využívající data z pozorování Země. Jednotný evropský regulatorní rámec jim může usnadnit přeshraniční podnikání a snížit náklady spojené s rozdílnými národními požadavky.

 

Zdroje a odkazy: