Evropský parlament schválil Junckerův investiční plán

Evropský parlament včera schválil konečné znění pravidel fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je základním pilířem v listopadu předloženého investičního plánu Komise v hodnotě 315 miliard eur. Poslancům se v průběhu jednání s členskými státy podařilo upravit strukturu financování fondu, posílit demokratickou kontrolu jeho působení a zajistit si účast na rozhodování o jeho vedení. Cílem investičního plánu je podpořit financování životaschopných investic v EU.

Parlament schválil legislativní pravidla EFSI poměrem hlasů 464 (pro): 131 (proti): 19 (zdrželo se hlasování). Parlamentní podporu investičního plánu odráží i fakt, že poslanci schválili pravidla fondu ve zrychleném legislativním řízení.

Rozpočty pro výzkum a sítě ochráněny

Parlament se během jednání s členskými státy zasazoval o zlepšení struktury financování a pravidel fungování garančního fondu, o který se investiční plán opírá, jakož i o zvýšení jeho demokratické kontroly. Mezi klíčové úspěchy parlamentních vyjednavačů patří:

• Omezení rozsahu škrtů, které se dotýkají programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a nástroje na propojení Evropy (CEF – propojení energetických, dopravních a digitálních sítí v EU) o jednu miliardu eur. Příspěvek dvou ze tří zdrojů financování garancí EU v rámci investičního plánu tak bude představovat částku 2,2 miliard eur, respektive 2,8 miliard eur. Každý z těchto dvou programů si tak v porovnání s původním návrhem bude moci ponechat ve vlastním rozpočtu o 500 milionů eur více,

• Garance, že chybějící jedna miliarda eur, kterou poslanci zachránili pro Horizont 2020 a CEF, bude nahrazena z nevyužitých finančních prostředků EU z let 2014 a 2015,

• Právo Parlamentu schvalovat jmenování generálního ředitele a zástupce generálního ředitele investičního fondu,

• Zveřejňování seznamu schválených projektů,

• Definice kritérií pro výběr projektů a seznamu projektových cílů, které by měly zajistit, že vybrané projekty budou v souladu s obecnými prioritami EU.

Reakce zpravodajů

Zpravodaj výboru pro rozpočet José Manuel Fernandes (ELS, PT) uvedl: “Junckerův plán je inovativní nástroj, který významně podpoří investice v Evropě. Na investice se v rámci plánu vynaloží 240 miliard eur a dalších 75 miliard půjde na podporu páteře naší ekonomiky: malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře a představují 99 % podniků v Evropě. Politici pracovní místa nevytváří, ale můžeme pomoci těm, kteří tak činí.”

Zpravodaj výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Udo Bullmann (S&D, DE) uvedl: “Evropský parlament připravil půdu pro investice, které Evropa naléhavě potřebuje. Zajistili jsme, že místo ohlížení se do minulosti bude EU investovat do modernizace svého hospodářství. Vůbec poprvé budou tyto investice explicitně uznané v kontextu Paktu stability a růstu, a nebudou jím sankcionovány. Ukončili jsme navíc politiku utajování – povinnosti jsou nyní jasně rozděleny a Evropský parlament je demokraticky zapojen do jmenování generálního ředitele.”

Další postup

Po schválení legislativních pravidel Evropským parlamentem musí návrh schválit i Rada ministrů. Rada vyjádřila předběžné dohodě s Parlamentem podporu již 9. června a brzy by měla prostřednictvím tzv. písemného postupu schválit nová pravidla definitivně. Nařízení kodifikující Junckerův plán by mělo vstoupit v platnost začátkem července. EFSI by měl začít fungovat do září.

Cílem tzv. Junckerova investičního plánu, který byl představen v listopadu 2014, je vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) s využitím kapitálu ve výši 5 miliard eur z prostředků Evropské investiční banky (EIB) a zřízením garančního fondu o síle 16 miliard eur. Zdroje na garanční fond ve výši 8 miliard eur budou poskytnuty z rozpočtu EU ve formě vázaných rozpočtových prostředků (právně závazný příslib vynaložit tyto finanční prostředky na dopředu stanovený účel) – z těchto zdrojů budou například v případě potřeby vyplaceny pohledávky EIB. Vyjednavačům Parlamentu a Rady se podařilo dosáhnout kompromisu na konečném textu Komisí předloženého legislativního návrhu po osmi trojstranných jednáních mezi 20. dubnem a 4. červnem.