Průmysl volá po změnách v cirkulární legislativě. Zjednodušte přepravu elektroodpadu a podpořte recyklaci stavebních materiálů

Evropská asociace odpadového hospodářství FEAD společně s dalšími průmyslovými partnery vydala v průběhu léta 2026 sérii klíčových doporučení pro připravovaný zákon o oběhovém hospodářství Circular Economy Act. Evropští lídři varují, že špatně nastavená byrokracie v přeshraniční přepravě ohrožuje strategickou autonomii EU, a zároveň požadují ambicióznější cíle pro opětovné využití materiálů ze stavebnictví a demolic.

Evropská unie připravuje nový akt o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act - CEA), který má představovat jeden z nejvýznamnějších legislativních kroků tohoto desetiletí. Právě nyní se proto odehrává intenzivní formulování požadavků průmyslu, recyklačního sektoru i dalších hospodářských partnerů na podobu budoucích pravidel. Evropská asociace odpadového hospodářství FEAD společně s organizacemi zastupujícími výrobce, recyklátory i zpracovatele druhotných surovin předložila Evropské komisi dvě rozsáhlá stanoviska. Přestože se věnují odlišným oblastem, jejich společným jmenovatelem je požadavek odstranit administrativní překážky, které dnes podle autorů brání rozvoji skutečně funkčního jednotného trhu s druhotnými surovinami a snižují konkurenceschopnost evropského průmyslu.

První dokument se zaměřuje na přeshraniční přepravu elektroodpadu uvnitř Evropské unie. Evropské organizace upozorňují, že od začátku roku 2027 mají začít platit přísnější postupy podle nařízení o přepravě odpadů, které by nově podřídily velkou část přepravy elektroodpadu systému předchozího písemného souhlasu příslušných orgánů. Tento režim je podle autorů zcela oprávněný u nebezpečných odpadů nebo rizikových zásilek, avšak jeho plošné uplatnění na běžný nenebezpečný elektroodpad určený k recyklaci by znamenalo výrazné prodloužení schvalovacích procesů, vyšší administrativní náklady, finanční záruky i zpoždění dodávek materiálů do specializovaných recyklačních zařízení.

Podle signatářů představuje elektroodpad jednu z nejvýznamnějších domácích zásob kritických surovin. Obsahuje měď, hliník, zlato, stříbro, palladium, vzácné zeminy i další materiály nezbytné pro výrobu baterií, elektroniky, obnovitelných zdrojů energie nebo obranných technologií. Efektivní recyklace těchto materiálů je přitom závislá na možnosti převážet odpady do zařízení, která disponují odpovídajícími technologiemi. Taková zařízení nejsou rozmístěna rovnoměrně ve všech členských státech, proto je přeshraniční pohyb materiálů přirozenou součástí evropského recyklačního trhu.

Průmyslové organizace proto navrhují zachovat i po roce 2027 takzvaný režim zeleného seznamu pro nenebezpečný elektroodpad přepravovaný výhradně mezi členskými státy Evropské unie za účelem materiálového využití. Tento postup podle nich zachovává plnou sledovatelnost materiálových toků i vysokou úroveň ochrany životního prostředí, zároveň však nezatěžuje legální recyklaci zbytečnou administrativou. Uvolněné kapacity kontrolních orgánů by se mohly soustředit na potírání nelegálních přeprav, nebezpečných odpadů a vývozů do zemí, kde nelze zajistit odpovídající environmentální standardy. Podle autorů by takový přístup lépe odpovídal principu přiměřenosti i cílům evropské průmyslové politiky.

Druhý dokument se soustředí na stavební a demoliční odpady, které představují největší odpadový tok v celé Evropské unii. Jejich množství přesahuje jednu třetinu všech vznikajících odpadů a právě proto budou mít zásadní význam pro naplnění evropského cíle zdvojnásobit míru využívání oběhových materiálů do roku 2030. Přesto zůstává podle autorů jejich potenciál z velké části nevyužitý. Mezi hlavní překážky patří nízká důvěra trhu v recyklované stavební materiály, cenová výhoda primárních surovin, rozdílná kvalita vstupních materiálů, nedostatečná sledovatelnost a přetrvávající ukládání využitelných materiálů na skládky. Situace se navíc výrazně liší mezi jednotlivými členskými státy, kde se míra recyklace pohybuje přibližně od deseti až po více než devadesát procent.

FEAD společně s partnery proto navrhuje, aby připravovaný akt o oběhovém hospodářství poprvé vytvořil samostatný legislativní rámec věnovaný stavebním a demoličním odpadům. Dosavadní ustanovení rámcové směrnice o odpadech podle autorů již nestačí k dosažení vyšší kvality recyklace ani ke sjednocení postupů v celé Evropské unii. Nová právní úprava by měla stanovit evropský cíl recyklovat nejméně sedmdesát procent inertních stavebních a demoličních odpadů, přičemž do tohoto cíle nemá být započítáváno zpětné zasypávání. Současně by každý členský stát měl připravit vlastní strategický plán pro dosažení tohoto cíle.

Velký důraz je kladen také na vznik skutečné poptávky po recyklovaných kamenivech. Autoři doporučují, aby veřejné zakázky systematicky vyžadovaly využívání recyklovaných stavebních materiálů při veřejných stavbách. Inspirací je podle nich italský systém minimálních environmentálních kritérií, který významně podpořil rozvoj trhu s recyklovanými materiály. Současně navrhují vyšší požadavky na nízkouhlíkové betony a malty používané při veřejných investicích. Podíl nízkouhlíkových materiálů by se měl zvýšit z pěti na třicet procent, přičemž nejméně polovina tohoto cíle by měla být splněna prostřednictvím recyklovaných kameniv. Takové opatření by podle autorů vytvořilo stabilní dlouhodobou poptávku, která je dnes jednou z největších překážek rozvoje recyklačního sektoru.

Významnou součástí návrhů je rovněž digitalizace celého systému. Organizace požadují zavedení elektronických registrů zachycujících pohyb stavebních a demoličních odpadů podle principu jednorázového předávání údajů. Povinnost elektronické evidence by se měla vztahovat také na mobilní recyklační zařízení přímo na stavbách. Evropská komise současně připravuje povinné předdemoliční audity, které mají identifikovat materiály vhodné k opětovnému využití nebo recyklaci ještě před zahájením demoličních prací. FEAD doporučuje, aby na tyto audity navazovala povinná selektivní demolice a elektronická evidence všech materiálů opouštějících staveniště včetně jejich konečného způsobu využití. Do budoucna by měl vzniknout harmonizovaný evropský digitální registr stavebních materiálů, který podpoří vyšší kvalitu recyklace i lepší plánování využití druhotných surovin.

Obě stanoviska společně ukazují, že evropský odpadový a recyklační průmysl usiluje o vytvoření předvídatelného a ekonomicky funkčního prostředí pro oběhové hospodářství. Podle signatářů musí budoucí evropská legislativa současně podporovat vznik stabilních trhů s druhotnými surovinami, odstranit administrativní překážky jejich pohybu a vytvořit dostatečnou poptávku po recyklovaných materiálech. Bez těchto kroků bude podle evropských průmyslových organizací obtížné naplnit cíle v oblasti konkurenceschopnosti, dekarbonizace i strategické autonomie, které si Evropská unie sama stanovila.

Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu